Printer Friendly

Vyvoj prumyslove koncentrace a specializace v regionech NUTS3 ceske republiky v kontextu dynamizace regionalni komparativni vyhody/The development of industrial concentration and specialization in the Czech Republic NUTS3 regions in the regional comparative advantage context.

Uvod

Ceska republika se v 90. letech ocitla na prahu nove ekonomicke ery liberalizace vnitrni ekonomiky i zahranicniho obchodu. Proces integrace CR mezi vyspele zapadni ekonomiky vyrazne ovlivnil smer regionalniho rozvoje i regionalni odvetvovou strukturu. Centralnim ekonomickym systemem umele vytvorena rovnomernost rozlozeni ekonomickych aktivit v regionech se ukazala byt brzdou ekonomickeho rozvoje CR. Dochazi k polarizaci regionu zpusobene predevsim utlumem malo konkurenceschopnych tradicnich odvetvi. Nedostatecna kapitalova vybavenost a vypadek tradicnich vyrob jsou v nasledujicich letech do znacne miry reseny formou privatizace a primych zahranicnich investic, at jiz do stavajicich podniku formou fuzi, akvizic, joint-venture ci investicemi na zelene louce. Od roku 1998 jsou v CR poskytovany investicni pobidky domacim i zahranicnim investorum privilegujici strukturalne postizene regiony s cilem rovnomernejsiho rozlozeni ekonomickych aktivit, snizeni narustajici nezamestnanosti a socialnich problemu strukturalne postizenych oblasti.

Cilem predkladaneho clanku je analyzovat a zhodnotit dopad integracniho procesu a nivelizujicich hospodarskych politik na prumyslovou strukturu regionu NUTS3 CR a vyvoj regionalni komparativni vyhody. Zkoumana budou pododvetvi zpracovatelskeho prumyslu, ktera v poslednich dvou dekadach registruji nejvyssi narust primych zahranicnich investic a zamestnanosti, zaroven se vyrazne podileji na narodnim exportu. Jedna se o odvetvi vyroby plastovych a pryzovych komodit (DH), kovu a kovodelnych vyrobku (DJ), optickych a elektrickych pristroju (DL) a dopravnich prostredku (DM). Dynamizace komparativni vyhody regionu bude sledovana predevsim na zaklade ukazatelu vyvoje koncentrace prumyslovych odvetvi v regionech, prumyslove specializace regionu a technologicke mezery.

V prvni kapitole bude nastinena ekonomicka povaha problematiky prumyslove koncentrace a specializace regionu a ekonomik, budou zde prezentovany relevantni teorie vysvetlujici zakladni principy lokace ekonomickych aktivit v procesu narodni ekonomicke integrace. Pozornost bude soustredena na problematiku primych zahranicnich investic a jejich potencialu pro regionalni rozvoj.

Druha kapitola je venovana popisu metody a samotne analyze vyvoje koncentrace a specializace expandujicich odvetvi zpracovatelskeho prumyslu v ceskych regionech s cilem odhalit mozne aglomeracni ci disperzni tendence lokalizace odvetvi v regionech a vyvoj regionalni specializace. Vysledky jsou zde zpracovany do grafu a strucne okomentovany.

Analyza vyvoje regionalni technologicke mezerypomoci metody Shift-share analyzy je obsahem treti kapitoly. Dale je zde zkoumana mozna pricinna souvislost mezi mirou technologicke konvergence regionu a prilivem PZI do zpracovatelskeho prumyslu s cilem zjistit prinos PZI pro ekonomicky rozvoj regionu, tj. kvalitativni zmenu hospodarske struktury regionu.

Ekonomicka interpretace a diskuse vysledku analyzy provedene v predeslych kapitolach je uvedena v zaverecne casti clanku.

1. Teoreticka vychodiska

Dopady ekonomicke integrace a liberalizace obchodu na prumyslova odvetvi narodni ekonomiky jsou predmetem zkoumani jiz vice jak 200 let. Tradicni i nove teorie obchodu se shoduji, ze pokles transakcnich nakladu vede k narustu odvetvove specializace ekonomik, lisi se vsak vysvetlenim tohoto jevu. Tradicni teorie obchodu vysvetluje odvetvovou specializaci rozdily v relativnich vyrobnich nakladech, tzv. komparativni vyhode, ktera je vysledkem rozdilu v produktivite vyrobnich faktoru (Ricardo, 1817) ci vybavenosti zemi vyrobnimi faktory (Heckscher, 1919, Ohlin, 1933) za neoklasickych predpokladu dokonale konkurence a konstantnich vynosu z rozsahu. [10], [16]

Ve skutecnosti se vsak v zemich prosazuji rozdilne urovne produkce v odvetvich s podobnou vybavenosti vyrobnimi faktory i produkcnimi technologiemi. Vysvetleni problematiky specializace ekonomik na tento druh tzv. meziodvetvoveho obchodu prinasi nova teorie obchodu na zaklade upravenych neoklasickych predpokladu (rostoucich vynosu z rozsahu a monopolisticke Dixit-Stiglitzovy konkurence), kdy v dusledku ekonomicke integrace dochazi ke koncentraci prumyslovych aktivit a narustu specializace zemi. [1], [4]

Problematika polarizace regionu v kontextu ekonomicke integrace a snizovani transakcnich nakladu se do popredi zajmu ekonomu dostava az v 90. letech se vznikem nove ekonomicke geografie, jez je do znacne miry syntezou nove teorie obchodu, Myrdalovy teorie kumulativnich pricin a neoklasickych lokalizacnich teorii. Nositel Nobelovy ceny Paul Krugman ve svem modelu jadro-periferie definuje 3 efekty ridici dynamiku aglomeracnich ekonomik. Prvnim je "efekt dostupnosti trhu", ktery popisuje tendenci monopolnich firem umistit svou produkci na volny trh a exportovat na male trhy. Druhym je "efekt vyse zivotnich nakladu", ktery zahrnuje dopad lokalizace firem na mistni zivotni naklady. Predpokladem (i kdyz do znacne miry diskutabilnim) jsou nizsi spotrebitelske ceny, pokud je vyroba umistena v regionu skytajicim aglomeracni uspory. Tretim efektem je "vytesnujici trzni efekt", ktery odrazi fakt, ze nedokonale konkurencni firmy maji tendenci lokalizovat svou vyrobu v regionech s relativne malo konkurenty. Prvni dva vyse jmenovane efekty podporuji uzemni koncentraci, zatimco vytesnujici trzni efekt zpusobuje disperzi ekonomickych aktivit [1], [4], [10]. Krugman a Venables (1995) dale tvrdi, ze geograficka vyhoda lokalit s dobrou dostupnosti trhu a efekt vyse zivotnich nakladu je nejvetsi pri vyssich transakcnich nakladech. Pokud jsou obchodni a transportni naklady dostatecne nizke, geograficka vyhoda regionu s velkym trznim potencialem se stava mene dulezitou a faktor vyrobnich nakladu motivuje firmy k relokaci do periferijnich regionu, coz vede k oslabeni prostorove polarizace v dusledku disperze ekonomickych aktivit v puvodne koncentrovanych odvetvich [10]. Jinak receno prohlubovani ekonomicke integrace vede v prvni fazi k vyssi diferenciaci regionu a jejich odvetvove struktury, v dalsich fazich v dusledku disperznich sil (tj. vysoka konkurence v aglomeracnim regionu a rostouci zivotni naklady vcetne relativne vyssich mezd) dochazi k disperzi ekonomickych aktivit do okolnich (perifernich) regionu vcetne souvisejicich zmen v odvetvove strukture.

Prostor pro aplikaci cyklicke kauzality, kdy regiony disponujici aglomeracnimi vyhodami bohatnou a disparita mezi nimi a tzv. periferijnimi regiony se zvysuje, je v podstate prirozenou tendenci kazde otevrene ekonomiky (Hirschmann, 1967) [3]. Avsak v pripade mene vyspelych ekonomik predevsim diky nevyhovujici dopravni infrastrukture a nerozvinutemu sektoru sluzeb v periferijnich regionech dosahuji regionalni rozdily mnohem vyssich rozmeru. V pripade CR, ale i ostatnich transformacnich ekonomik sehrava ve vyvoji procesu aglomerace prumyslu vyznamnou roli regionalni hospodarska politika, predevsim pak investicni pobidky, existence prumyslovych zon a podpora vzniku novych pracovnich mist ve strukturalne postizenych oblastech. Obecne lze rici, ze podpora novych investic v zaostavajicich regionech oslabuje prirozene aglomeracni tendence a naopak posiluje vytesnujici trzni efekt a disperzi ekonomickych aktivit do periferijnich regionu.

Mezi lokalizacnimi faktory v rozvojovych oblastech, tj. vyjma strukturalne postizenych a periferijnich regionu, patri

--aglomeracni uspory [13],

--pozitivni migrace a sdileni kvalifikovane pracovni sily [1], [4],

--sdileni specializovane infrastruktury a dodavatelske site [11], [12],

--sireni znalosti a technologii [11],

--existence vyzkumnych a vyvojovych center [11],

--prumyslova inercie [13],

--rozvinuty sektor financnich sluzeb a sluzeb trhu,

--existence dopravnich uzlu,

--flexibilita dodavek komponentu.

Mimo rozvojove oblasti (strukturalne postizene a periferijni regiony) jsou vyznamnymi lokalizacnimi faktory

--investicni pobidky a dotace novych pracovnich mist,

--existence prumyslovych zon,

--relativne nizka cena pozemku a nemovitosti,

--nizka uroven konkurence a dostatek (bohuzel mnohdy mene kvalifikovane) pracovni sily.

V regionalni konvergenci CR sehravaji dle mnohych autoru (napr. Srholec, Farberger, Matouschek) vyznamnou roli prime zahranicni investice, ktere mohou dle autoru vyrazne ovlivnit komparativni vyhodu CR v mezinarodnim obchodu [16].

Priliv PZI do regionu ma v kratkodobem casovem horizontu pozitivni vliv na zamestnanost a ekonomicky rust, avsak efekt PZI na rozvoj regionu jiz samozrejmy byt nemusi. Vyuziti potencialu, ktery pro regionalni rust PZI skytaji, je podmineno rychlosti strukturalnich zmen dane ekonomiky, spocivajicich predevsim v prizpusobovacim procesu a alokacni efektivnosti trhu prace. Obecne vedou strukturalni zmeny v ekonomice k rustu agregatni produktivity prace, pokud se pracovnici presouvaji z odvetvi s nizsi produktivitou prace do odvetvi, kde je produktivita prace relativne vyssi. Podobne lze uvazovat i v pripade, kdy se ekonomika specializuje na odvetvi, kde produktivita prace roste a snizuje se tak mezera mezi technologickou urovni vyspelych a zaostavajicich regionu [14]. Srholec (2004) rozlisuje v teto souvislosti dva typy PZI. Prvnim jsou investice vysoce mobilni, kde existuje znacne riziko transferu do zemi s nizkou urovni mezd ci vyhodnejsimi investicnimi pobidkami. Lze je charakterizovat jako vyzadujici nizkou kvalifikacni uroven pracovni sily. Obecne se jedna o PZI zamerene na fragment produkcniho retezce s nizkou pridanou hodnotou, kupr. montazni zavody s relativne malou participaci na dodavkach domacich vyrobcu a vysokym sklonem k importu. Diky nizsi provazanosti s ostatnimi odvetvimi domaci ekonomiky a nizkym narokum na kvalifikaci zamestnancu se tyto stavaji univerzalne lokalizovatelne, tudiz riziko jejich rychleho odlivu je znacne vysoke. Tento druh "montaznich" investic sice vede ke zvyseni zamestnanosti a celkoveho vystupu regionu (mnohdy vcetne rustu exportni baze), avsak v podstate neprinasi vyraznou technologickou zmenu. Z tohoto pohledu jej nelze povazovat za motor ekonomickeho rustu regionu. Druhym typem jsou investice do high-tech odvetvi, ktere prinaseji vyraznejsi technologickou zmenu, vyzaduji kvalifikovanou pracovni silu a vyznacuji se inovacnim potencialem. Vyzkum a vyvoj je zde realizovan ve spolupraci s domacimi univerzitami, vyzkumnymi a vyvojovymi centry ci Akademii ved CR. Vyssi provazanost s domacim prostredim a naroky na kvalifikovanou pracovni silu snizuji mezinarodni mobilitu techto investic. Vseobecne jsou prijimany jako investice podporujici rozvoj regionu a jeho ekonomicky rust [16], [14], [7].

Zasadnim rozdilem mezi obema typy investic je jejich vliv na produktivitu prace v danem sektoru. Vyssi produktivita prace je spojovana s druhym typem investic a muze vest k technologicke konvergenci zaostavajicich zemi a regionu smerem k vyspelym ekonomikam. Uskalim tohoto pristupu je vsak fakt, ze ona zmena produktivity prace se v danem regionu projevi az v urcitem casovem odstupu. To je treba mit na pameti pri hodnoceni dopadu PZI na rozvoj regionu [7], [8], [17].

PZI tedy mohou, ale nemuseji sehrat vyznamnou roli ve vyvoji technologicke konvergence regionu. Fagerberg a Verspagen (2002) vysvetluji ekonomicky rust jako dusledek technologickeho pokroku, technologicke absorpcni schopnosti a rozsahu technologicke mezery (tzv. technology gap), pricemz technologickou absorpcni schopnost ekonomiky vnimaji jako zasadni faktor redukce technologicke mezery mezi prijemcem PZI a technologicky vyspelejsi zemi--poskytovatelem PZI [7], [8]. Koncentrace technologicky blizkych firem a odvetvi v dane lokalite muze prinest synergicke efekty, kdy napr. na prvotni investici navazuji dalsi PZI i domaci firmy. PZI vetsinou zvysuji exportni potencial regionu a byvaji spojeny s vytvarenim novych prilezitosti a vazeb pro domaci firmy. V souvislosti s rostouci koncentraci vyrob s vyssi pridanou hodnotou dochazi k dynamizaci komparativni vyhody daneho regionu. Predevsim v malych otevrenych ekonomikach, mezi ktere lze CR zaradit, je dulezitou podminkou ekonomickeho rustu jeji vyvozni konkurenceschopnost [14], [16].

Predmetem analyzy jsou odvetvi zpracovatelskeho prumyslu, ktere v letech 1998-2008 zaznamenavaji narust poctu zamestnancu, jedna se o expandujici odvetvi silne spojena s ceskou exportni specializaci, ktera jsou zaroven nejvyssimi prijemci PZI v CR, jsou jimi:

DH: Vyroba pryzovych a plastovych komodit,

DJ: Vyroba kovu a kovodelnych vyrobku,

DL: Vyroba optickych a elektronickych zarizeni,

DM: Vyroba dopravnich prostredku.

Cilem analyzy je posoudit komparativni vyhody regionu a jejich rozvojovy potencial v danych odvetvich, a to prostrednictvim urovne distribuce expandujicich pododvetvi zpracovatelskeho prumyslu v regionech, regionalni specializace a konecne take vyvoje regionalni technologicke mezery.

Pokud dane odvetvi vykazuje vyssi ci rostouci uroven koncentrace v regionech a zaroven konkretni region zaznamenava narust specializace, lze obecne hovorit o komparativni vyhode. Avsak v souvislosti s problematikou fragmentace produkcniho retezce, kdy specializace regionu muze byt zalozena pouze na casti vyrobniho procesu s nizkou pridanou hodnotou, neni takto uzce pojata komparativni vyhoda dostacujici. Dulezitym faktorem je proto vyvoj produktivity prace na bazi hrube pridane hodnoty, cimz je zohlednena skutecna mira participace regionu na vyrobnim procesu v danych odvetvich.

2. Prumyslova koncentrace a regionalni specializace

Pro vypocet prostorove koncentrace a specializace v regionech NUTS3 Ceske republiky (kraje) bude pouzit nize popsany relativni Giniho index koncentrace a modifikovany Giniho index specializace, ktery byl puvodne sestaven pro potreby hodnoceni nerovnosti osobnich prijmu. Lze jim vsak pomerne uspesne hodnotit i prostorovou koncentraci daneho odvetvi prostrednictvim velicin jako je zamestnanost, produkce ci pridana hodnota [4]. V analyze budou pouzita harmonizovana data Ceskeho statistickeho uradu z podnikoveho vykaznictvi tykajici se poctu osob zamestnanych ve vybranych pododvetvich zpracovatelskeho prumyslu za jednotlive kraje v letech 1998-2008.

Giniho index je zalozen na faktu, jak jsou regionalni podily odvetvi s, oznacene jako [[lambda].sup.s.sub.r] distribuovany mezi regiony

[[lambda].sup.s.sub.r] = [[chi].sup.s.sub.r] / [[chi].sup.s] (1)

kde symbol [[chi].sup.s.sub.r] vyjadruje uroven zamestnanosti v sektoru s = 1,....,S v regionu r = 1,....,R a [[chi].sup.s] je celkova zamestnanostni uroven v odvetvi "s" za celou CR.

Dobre znamou grafickou interpretaci tohoto indexu je Lorenzova krivka, kde na ose x Lorenzovy krivky budou intervaly s rozdilnou delkou, ktera koresponduje s jejich regionalni mirou zamestnanosti [4]

[[lambda].sub.r] = [[chi].sub.r]/[chi] (2)

kde [[chi].sub.r] = [s.summation over (s=1)] [[chi].sup.s.sub.r] oznacuje celkovou zamestnanost

v regionu "r" a [chi] = [S.summation over (s=1)] [[chi].sup.s] = [R.summation over (r=1)] [[chi].sub.r] celkovou zamestnanost v oblasti, ktera je zkoumana, v nasem pripade se jedna o celou CR. Tzv. relativni Giniho index koncentrace vyuziva alternace Lorenzovy krivky, kdy jsou regiony rozdeleny vzestupne podle sve odvetvove specializace (1) s ohledem na jejich velikost (2). Na ose x se nachazi suma podilu celkove zamestnanosti od nejmene specializovanych regionu po ty s nejvyssi mirou specializace

[[lambda].sub.r(n)] = [n.summation over (r=1)][[lambda].sub.r] (3)

Osa y koresponduje s kumulativnim podilem techto n regionu na celkove zamestnanosti v odvetvi [5]

[[lambda].sup.s.sub.r(n)] = [n.summation over (r=1)][[lambda].sup.s.sub.r] (4)

Formalne se relativni Giniho index rovna dvojnasobku plochy lezici mezi 450 linii a novou Lorenzovou krivkou [5]

[G.sup.s] = 1 - [R.[summation over (n=1)] [[lambda].sub.r][[[lambda].sup.s.sub.r(n)] + [[lambda].sup.s.sub.r(n-1)]] (5)

Hodnoty indexu se pohybuji v intervalu <0;1>, pricemz uniformni distribuce odvetvi vykazuje hodnotu O a horni hranice indexu je dosazena pouze za predpokladu, ze jsou vsichni pracovnici lokalizovani v jednom regionu. Jistou nevyhodou Giniho indexu koncentrace je fakt, ze nezohlednuje velikost firem v regionu.

Indexy merici koncentraci mezi regiony maji prirozeny protipol v indexech mericich absolutni a relativni specializaci, jez zachycuje odvetvovou strukturu regionu. Zatimco prostorova koncentrace vypovida o tom, jak je dane odvetvi koncentrovano mezi regiony, indexy specializace urcuji, jaka je distribuce odvetvi v konkretnim regionu. Modifikovany Giniho index specializace potom vypada nasledovne [5]

[[mu].sup.s.sub.r] = [[chi].sup.s.sub.r]/[[chi].sub.r] (6)

Index specializace dosahuje hodnot <0;1>, pricemz hodnoty blizici se dolni hranici hovori o nizsi urovni specializace a naopak hodnoty vyssi hovori o vyssim podilu zamestnanych osob v regionu v danem odvetvi, tzn. o vyssi urovni specializace.

Na zaklade vypoctenych relativnich Giniho indexu koncentrace pro vybrana prumyslova odvetvi v letech 1998-2008 (Tab. 1) budou dale na 5-ti procentni hladine vyznamnosti modelovany vyvojove trendy s cilem zjistit, zda v danem odvetvi dochazi k aglomeraci ci disperzi ekonomickych aktivit.

Vypoctene indexy specializace pro kazdy region a odvetvi jsou dale prezentovany formou matice, kdy na horizontalni ose jsou vyneseny pocatecni hodnoty indexu specializace daneho regionu a odvetvi v roce 1998, vertikalni osa zobrazuje rustovou dynamiku regionalni specializace vyjadrenou tempem rustu zamestnanosti v danem regionu a odvetvi v letech 1998-2008 v procentech.

[FIGURE 1 OMITTED]

Odvetvi DH je v porovnani s ostatnimi zkoumanymi odvetvimi v roce 1998 v regionech nejvice koncentrovano, a to predevsim ve Zlinskem, Libereckem, Kralove-hradeckem a Plzenskem kraji. V nasledujicich letech vsak dochazi k pomerne rasantni disperzi ekonomickych aktivit do ostatnich regionu a hodnota koeficientu klesa do r. 2008 o 11 % (viz Obr. 1). Vysoka dynamika redistribuce aktivit v odvetvi DH hovori mnohe o universalni lokalizovatelnosti firem spadajicich do tohoto odvetvi a nizsi technologicke narocnosti vyroby. V komparaci s ostatnimi zkoumanymi odvetvimi zpracovatelskeho prumyslu je regionalni absorpce odvetvi DH pomerne vysoka, pravdepodobne tedy nema vyssi naroky na kvalifikacni stupen pracovni sily.

[FIGURE 2 OMITTED]

Jelikoz se odvetvi podili na prilivu PZI do zpracovatelskeho prumyslu z 11 %, je tedy tretim nejvyssim prijemcem PZI do zpracovatelskeho prumyslu, lze predpokladat, ze tyto vyznamne participuji na rustu zamestnanosti v regionech s nizkou pocatecni specializaci. Dulezitou roli zde pravdepodobne sehravaji investicni pobidky, cemuz napovida i rapidni snizeni koncentrace odvetvi v roce 1999 a nasledujicich letech.

[FIGURE 3 OMITTED]

Nahled na distribuci odvetvi v konkretnich regionech nabizi matice v Obr. 2, kde jsou konkretni regiony umisteny na zaklade jejich urovne specializace v roce 1998 (osa X) a tempa rustu odvetvove zamestnanosti v letech 1998-2008 (osa Y).

[FIGURE 4 OMITTED]

K nejvyssim narustum odvetvove zamestnanosti dochazi u regionu s velmi nizkou specializaci, tj. kraje Pardubicky, Stredocesky, Ustecky, Jihocesky a Vysocina. Naopak regiony s vyssi pocatecni specializaci--Zlinsky, Kralovehradecky a Liberecky kraj vykazuji nizka tempa rustu zamestnanosti. Substituce rustu a pocatecni specializace regionu napovida, ze moznou disperzni silou je existujici regionalni konkurence, coz muze byt dusledkem kapacitnich problemu na trhu prace ve specializovanych regionech. Regiony s nejvyssim narustem odvetvove zamestnanosti tvori prstenec kolem Stredoceskeho kraje--centra automobiloveho prumyslu CR.

[FIGURE 5 OMITTED]

[FIGURE 6 OMITTED]

Tendence k rovnomernejsi distribuci v regionech vykazuje i odvetvi vyroby kovu a kovodelnych vyrobku (viz Obr. 3). I zde doslo v letech 1998-2008 ke snizeni relativni koncentrace odvetvi v regionech s puvodne vysokou specializaci. Z grafu Obr. 4 je patrne, ze v sedmi krajich dochazi dokonce k absolutnimu snizeni regionalni zamestnanosti v odvetvi DJ. Naopak nejvyssi narust zamestnanosti v letech 1998-2008 registruje kraj Vysocina (175 %) a Zlinsky kraj (80 %), regiony Hl. mesto Praha, Pardubicky a Olomoucky vykazuji narust zamestnanosti v intervalu 12-21 %.

V komparaci s ostatnimi odvetvimi je vyroba kovu a kovodelnych vyrobku v CR expandujicim odvetvim vyrazneji smerujicim do 2 ceskych regionu--Vysocina a Zlinsky kraj. Za temer 50-ti procentnim poklesem zamestnanosti v Moravskoslezskem a Jihomoravskem kraji stoji pokracujici strukturalni zmeny hospodarstvi v dusledkuzaniku malo konkurenceschopnych tradicnich vyrob.

V odvetvi vyroby optickych a elektronickych pristroju (DL) je sice rovnez patrny disperzni trend vyvoje koncentrace, neni vsak tak vyrazny jako v pripade vyroby plastovych a pryzovych komodit.

Vzhledem k tomu, ze odvetvi DL je druhym nejvetsim prijemcem PZI do zpracovatelskeho prumyslu, lze predpokladat, ze k narustu zamestnanosti v puvodne mene specializovanych regionech doslo v teto souvislosti. Pocatecni nizsi uroven koncentrace odvetvi v regionech spolecne s rostouci disperzi aktivit opet vypovida o relativne universalni lokalizovatelnosti firem. Ackoli se vyroba opto-elektronickych pristroju radi mezi high-tech, je rovnez jednoduse produkcne fragmentovatelna, tudiz zde existuje riziko tzv. montaznich investic, ktere ac souvisi s produkci high-tech, vysoky sklon k importu a umisteni VaV center v ustredi nadnarodnich spolecnosti muze zpusobit, ze jejich praxe je vicemene autonomni na regionalnim podnikatelskem a inovacnim prostredi.

Obr. 6 zobrazujici pocatecni stav specializace a rustove tendence odvetvi v regionech potvrzuje, ze na rozdil od odvetvi DH je distribuce aktivit mezi regiony rovnomernejsi, vyjimku tvori pouze Moravskoslezsky kraj s puvodne velmi nizkou specializaci, kde doslo k 3,5% narustu zamestnanosti v odvetvi. Vzhledem k male tradici odvetvi regionu lze predpokladat, ze jsou firmy lokalizovane v odvetvi DL v Moravskoslezskem kraji zamereny pouze fragment produkcniho retezce s nizsi urovni pridane hodnoty a nizkymi naroky na kvalifikovanou pracovni silu.

[FIGURE 7 OMITTED]

[FIGURE 8 OMITTED]

Tradicne nejvice specializovane jsou kraje Pardubicky a Plzensky, avsak jejich tempa rustu zamestnanosti koresponduji s narustem v mene specializovanych regionech, v obou pripadech lze tedy hovorit o rostouci specializaci regionu na vyrobu optickych a elektronickych zarizeni. V obou regionech se na vysoke zamestnanosti vyznamne podili zahranicni investori.

V pripade odvetvi vyroby dopravnich prostredku (DM) nelze jednoznacne urcit trend vyvoje rozlozeni aktivit. Odvetvi se vyznacuje sirokou dodavatelskou siti, tudiz zde klicovou roli hraje dobra dopravni dostupnost velkych automobilek (Skoda Auto Mlada Boleslav, TPCA Ovcary u Kolina, Hyundai Nosovice) ci blizkost hranic s nemeckym Bavorskem.

Matice vyvoje specializace regionu (viz Obr. 8) ukazuje vyraznou expanzi odvetvi v Usteckem kraji, vice nez 2,5% narust registruje i kraj Vysocina. Tradicne nejvice specializovany Stredocesky kraj vykazuje narust zamestnanosti v letech 1998-2008 o 1,3 %, zde je ovsem nutne zohlednit bazi, ze ktere je rustova charakteristika vypoctena. Jelikoz je ve Stredoceskem kraji v odvetvi zamestnano vice jak 5 % ekonomicky aktivnich obyvatel, v absolutni hodnote se jedna o znacne vyssi pocet nove zamestnanych nez v ostatnich (i kdyz rychleji rostoucich) regionech. Druhym nejvice specializovanym regionem je Liberecky kraj vykazujici v letech 1998-2008 2% narust zamestnanosti v odvetvi. Lokalizacni potencial regionu spociva predevsim v tradicni orientaci na vyrobu pro automobilovy prumysl, existenci stejne oborove zamerene univerzity a blizkost Stredoceskeho kraje. Narust zamestnanosti v odvetvi DM na Vysocine lze vysvetlit dobrou dopravni dostupnosti dvou vetsich automobilek v sousednich krajich (kolinske TPCA a mladoboleslavske Skody Auto). Nejvetsimi a vyrazne expandujicimi zamestnavateli na Vysocine jsou Bosch Diesel, s. r. o. (2001) a Motorpal (1993 joint-venture s Bosch Diesel).

Za 4,5% rustem odvetvove zamestnanosti v Usteckem kraji stoji priliv PZI podporenych oproti ostatnim regionum znacne rentabilnejsimi investicnimi pobidkami a vyznamnym prispevkem na tvorbu novych pracovnich mist. Zaroven zde sehrava vyznamnou roli stale se zlepsujici dopravni a propojeni dalnice D-8 s nemeckou A-17.

Plzensky kraj benefituje predevsim z tradicni orientace na automobilovy prumysl, tudiz i potencialu kvalifikovane pracovni sily a ze sousedstvi s Bavorskem--centrem automobiloveho prumyslu v Nemecku.

Moravskoslezsky region se diky PZI korejske firmy Hyundai v roce 2006 stava druhym ceskym regionem s vyrobou osobnich automobilu. Lokalizacni potencial regionu je podporen existenci kvalitne pripravenych prumyslovych zon a vyhodnejsich investicnich pobidek spojenych s podporou tvorby novych pracovnich mist. Vyznamnym lokalizacnim faktorem je existence automobilky KIA (clen skupiny Hyundai Kia Automotive Group) v nedaleke Bratislave.

V odvetvi DM tedy dochazi ke specializaci v regionech, ktere jsou dobre dostupnymi satelity Stredoceskeho kraje a v prihranicnich regionech s dobrou mezinarodni dopravni dostupnosti zahranicnich automobilek.

3. Regionalni technologicka mezera a PZI

Vyvoj technologicke mezery bude zjistovan pomoci metody Shift-share analyzy, resp. rozkladu technologicke urovne regionu na efekt technologicky, odvetvovy a kombinaci obou efektu:

[MATHEMATICAL EXPRESSION NOT REPRODUCIBLE IN ASCII] (7)

Technologickou urovni je produktivita prace (P) vyjadrena podilem celkove hrube pridane hodnoty v odvetvi zpracovatelskeho prumyslu za dany region a poctu zamestnancu v odvetvi zpracovatelskeho prumyslu v danem regionu. S je podil odvetvi na celkove regionalni zamestnanosti, i je odvetvi zpracovatelskeho prumyslu a r je region, ktery je predmetem analyzy v komparaci se zvolenym benchmarkem.

Prvni clen rovnice ukazuje prispevek rozdilu v technologicke urovni stejnych odvetvi bez ohledu na rozdil v odvetvove strukture regionu, tzn., jakeho rozsahu by mezera dosahovala, kdyby mel konkretni region r stejnou odvetvovou strukturu jako zvoleny benchmark technologicke konvergence, tj. region s nejvyssi a rostouci produktivitou prace--HI. mesto Praha. Druhy clen vyjadruje prispevek rozdilu v regionalni odvetvove strukture, kdyby odvetvi vykazovalo stejnou produktivitu prace jako benchmark. Treti clen je kombinaci obou efektu. Z hlediska cile analyzy je podstatny prvni clen urcujici technologickou konvergenci regionu za predpokladu stejne odvetvove struktury. Pro vypocet byla pouzita regionalni data Ceskeho statistickeho uradu.

Obr. 9 zobrazuje vysledky analyzy vyvoje technologicke mezery v roce 1998 a 2008. Technologickou konvergenci vykazuji kraje, ktere se v roce 2008 oproti r. 1998 nachazeji blize k nulove hodnote vyjadrujici benchmarkovou pozici. Z grafu je patrne, ze k technologicke konvergenci doslo u 50 % regionu CR. Nejvyssi uroven konvergence vykazuje kraj Vysocina, nasleduje Olomoucky a Plzensky kraj, o poznani nizsi dynamiku procesu snizovani technologicke mezery registruji kraje Zlinsky, Karlovarsky a Pardubicky. Naopak ke zvysovani technologicke mezery v letech 1998-2008 dochazi v Kralovehradeckem, Libereckem, Usteckem a Jihomoravskem kraji. Ostatni regiony si udrzuji relativni pozici z roku 1998. Nejvyssi produktivita prace, resp. technologicka uroven odvetvi zpracovatelskeho prumyslu byla v roce 1998 zaznamenana v krajich Stredocesky, Moravskoslezsky a Ustecky. Vzhledem k vysoke urovni technologicke konvergence se vsak v roce 2008 region Vysocina jiz radi na 3. misto pred Ustecky region.

Vztah vyvoje technologicke mezery a prilivu PZI do regionu je simulovan prostrednictvim regresni analyzy v Obr. 9. Na horizontalni ose se nachazeji hodnoty PZI na obyvatele regionu k 31. 12. 2008, vertikalni osa znazornuje vyvoj technologicke mezery konkretniho regionu v letech 1998-2008, resp. rozdil technologicke konvergence kraje vzhledem k benchmarku v letech 2008 a 1998. Jednotlive body jako souradnice obou ukazatelu byly prolozeny linearni regresni funkci. Vypoctena klesajici linearni regresni funkce prekvapive ukazuje negativni vztah velikosti PZI na obyvatele regionu a technologicke konvergence na bazi produktivity prace ve zpracovatelskem prumyslu. Rozptyl hodnot kolem zvolene funkce je vsak pomerne znacny a hodnota R-squared testu (35 %) varuje pred zobecnenim klesajiciho trendu. Z grafu je vsak patrne, ze regiony s nejvyssi urovni regionalni konvergence zaznamenaly relativne nizky priliv PZI. Naopak regiony s vyssim prilivem PZI--Jihocesky, Moravskoslezsky, Ustecky, Liberecky a Stredocesky vykazuji nizka ci zaporna tempa regionalni technologicke konvergence. V techto regionech jsou PZI zrejme spojeny s vyrobou ci fragmentem vyroby s nizkou pridanou hodnotou. To plati predevsim pro Liberecky a Ustecky kraj, kde se vysoka uroven PZI v rustu produktivity prace projevila nejmene. Naopak vysoka mira technologicke konvergence Vysociny a Plzenskeho kraje ukazuje na investice do casti zpracovatelskeho prumyslu ci fragmentu vyrob s vyssi pridanou hodnotou, dle vysledku regionalni specializace se jedna o odvetvi vyroby kovu a kovodelnych vyrobku (DJ) a vyroby dopravnich prostredku (DM).

[FIGURE 10 OMITTED]

Zaver

V posledni dekade doslo temer ve vsech strategickych odvetvich zpracovatelskeho prumyslu k poklesu koncentrace a disperzi aktivit do regionu s puvodne nizsi urovni specializace, pricemz zasadni roli zde sehravaji PZI a investicni pobidky, ve strukturalne postizenych regionech doprovazene podporou tvorby novych pracovnich mist.

Nejvyrazneji se substituce mezi urovni specializace a jejim rustem prosazuje v odvetvi vyroby plastovych a pryzovych komodit (DH). Regiony s nejvyssi mirou specializace v odvetvi DH (Zlinsky a Liberecky) ztraceji svou dominantni pozici, naopak ziskavaji kraje s nizkou pocatecni urovni specializace. Prave vyssi mira redistribuce odvetvi do regionu s nizsi mirou specializace napovida, ze odvetvi DH neni zavisle na existenci technologicky blizkych firem v regionu, naopak konkurence zde zrejme sehrava roli disperzni sily, coz muze byt dusledkem kapacitnich problemu trhu prace ve specializovanych regionech.

Odvetvi vyroby kovu a kovodelnych vyrobku (DJ) je rovnez charakterizovano celkovou disperzi, ta je vsak z velke casti zpusobena utlumem odvetvi v regionu s nejvyssi specializaci--Moravskoslezskem, Plzenskem a Jihoceskem kraji. V regionech s pocatecni nizsi mirou specializace dochazi k dramatictejsimu vyvoji na Vysocine, ktera se stava druhym regionem s nejvyssi koncentraci odvetvi DJ. Prave v pripade kraje Vysocina lze hovorit o rostouci specializaci a vzhledem k vysoke urovni technologicke konvergence o komparativni vyhode regionu v danem odvetvi a pozitivnimu vlivu PZI na rozvoj regionu.

Odvetvi vyroby optickych a elektronickych zarizeni dochazi ve 13 regionech k proporcionalnimu rustu zamestnanosti o 1-2 %, vyjimku tvori Moravskoslezsky kraj s puvodne nejnizsi urovni specializace, kde zamestnanost v letech 1998-2008 vzrostla o 3,5 %. Kraje s nejvyssi a stale rostouci specializaci jsou Pardubicky a Plzensky, vzhledem k vyssi urovni produktivity prace a technologicke konvergenci lze i zde hovorit o jiste komparativni vyhode a pozitivnimu vlivu PZI do zpracovatelskeho prumyslu na regionalni rozvoj.

V odvetvi vyroby dopravnich prostredku nelze na pozadovane hladine vyznamnosti prokazat disperzni ani aglomeracni trend vyvoje lokalizace firem. V tradicne specializovanych regionech dochazi k dalsimu narustu zamestnanosti (Liberecky a Stredocesky), avsak v obou krajich byla prokazana technologicka divergence, v pripade Libereckeho kraje dokonce nejvyssi, coz svedci o lokalizaci fragmentu produkcniho retezce s nizkou pridanou hodnotou a nizkymi naroky na kvalifikovanou pracovni silu. Jelikoz Liberecky kraj je velmi dobre logisticky navazany na Stredocesky region--jadro automobiloveho prumyslu v CR, jedna se pravdepodobne o druh back-wash efektu, kdy je vyrobni struktura dodavatelske "periferie" vyrazne podrobena odberatelskym pozadavkum "centra".

Podobny vyvoj jako v Libereckem kraji lze vypozorovat i v Usteckem regionu, expanze odvetvi a narust zamestnanosti o 4,5 % je doprovazen technologickou divergenci. Region opet patri mezi nejvetsi prijemce PZI, avsak bez vyraznejsiho efektu na produktivitu prace.

Narust zamestnanosti a vyssi uroven prilivu PZI registruje i Moravskoslezsky kraj, opet bez pozitivniho vlivu na technologickou konvergenci.

V dusledku prijeti zakona o investicnich pobidkach sice doslo k vyraznemu narustu PZI a zamestnanosti ve strategickych odvetvich a strukturalne postizenych regionech (Ustecky, Moravskoslezsky) a pomerne signifikantnimu narustu specializace predevsim v odvetvi vyroby optickych a elektronickych pristroju (DL) a dopravnich prostredku (DM). Zrejme se vsak jedna o fragment vyroby s nizsi pridanou hodnotou, jez doposud nevytvorila potencial pro technologickou konvergenci. Nicmene vzhledem k tomu, ze o poskytnuti investicnich pobidek a tudiz i realizaci nejvetsich investicnich zameru bylo rozhodnuto az v letech 2006-2007, lze predpokladat, ze skutecny dopad PZI na technologickou mezeru strukturalne postizenych regionu je zalezitosti delsiho casoveho horizontu. Vyraznejsi snizeni technologicke mezery zaznamenavaji kraje Vysocina, Plzensky, Olomoucky a Zlinsky, tj. kraje s relativne nizkym podilem PZI.

Clanek je soucasti reseni vyzkumneho projektu Ministerstva pro mistni rozvoj Ceske republiky WD37-01-1 "Inovacni pristup k reseni disparit na urovni regionu" z programu Vyzkum pro reseni regionalnich disparit a Podpora regionalniho rozvoje.

Doruceno redakci: 6. 2. 2010

Recenzovano: 28. 3. 2010, 5. 4. 2010

Schvaleno k publikovani: 18. 1. 2011

Literatura:

[1] BALDWIN R.; FORSLID R.; MARTIN P.; OTTAVIANO G.; ROBERT-NICOUD F. Economic Geography and Public Policy. 1st ed., University Presses Of California: Columbia And Princeton (United States), 2005. ISBN 9780691123110.

[2] BALDWIN R.; WYPLOSZ Ch. Ekonomie evropske integrace, 1st ed., Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1.

[3] BLAEK J.; UHLIR D. Teorie regionalniho rozvoje, 1st ed., Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2002. ISBN 80-246-0384-5.

[4] COMBES P. P. et al. Economic Geography: The Integration of Regions and Nations, 1st ed. Princeton University Press, 2008. ISBN 978-0691-12459-9.

[5] Cesky statisticky urad: Regionalni rocenky 1995-2008 [online], [cit. 2010-02-10], dostupne z <http://www.czso.cz>.

[6] CNB, Statistika platebni bilance 1999-2008 [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupny z: <http:// www.cnb.cz>.

[7] FAGERBERG, J. Technological Progress, Structural Change and Productivity Growth: A Comparative Study. Structural Change and Economic Dynamism, 2000, Vol. 11, p. 393-411. ISSN 0954-349X.

[8] FAGERBERG. J.; VERSPAGEN, B. Technology-Gaps, Innovation-Diffusion and Transformation: An Evolutionary Interpretation. Research Policy, 2002, Vol. 31, p. 1291-1304. ISSN 0048-7333.

[9] HECKSCHER, E. The Effects of Foreign Trade on the Distribution of Income, Ekonomisk Tidskrift, Vol. 21, pp. 497-512. ISSN 0284-7310.

[10] KRUGMAN, P., VENABLES, A. J. Globalization an the Inequality of Nations, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, pp. 857-880. ISSN 0033-5533.

[11] LUNDVALL, B. A. National System of Innovation. Towards a Theory of Innovation and Interactive Learning, 1st ed., London: Pinter Publishers, 1995. pp. 317. ISBN 1-85567-063-1.

[12] MALMBERG, A. Industrial Geography: Agglomeration nad Local Milieu. Progress in Human Geography, Vol. 21, p. 392-403. ISSN 0309-1325.

[13] MARSHALL, A Principles of Economics, 8th ed. London: Maxmillian, 1920. ISBN 13:9781573921404.

[14] MATOUSCHEK, N.; VENABLES, A. J. Evaluating Investment Projects in the Presence of Sectoral Linkages: Theory and Application to Transition Economies, 1st ed., Washington, D. C.: World Bank, 1999.

[15] OHLIN, B. Interregional and International Trade, 1st ed., Cambridge, Harvard University Press, 1933.

[16] RICARDO, D. On Principles of Economy and Taxation, 3rd ed., London: John Murray, 1821.

[17] SRHOLEC, M. Prime zahranicni investice v Ceske republice: Teorie a praxe v mezinarodnim srovnani, 1. vyd., Praha: Linde Praha, 2004. ISBN 80-86131-52-1.

[18] SOLTES, V., HUDAKOVA J. A Kausality Test Between Foreign Direkt Investment and Productivity. E+M Ekonomie a Management, 2006, roc. 9., c. 3, s. 5-10. ISSN 1212-3609.

Ing. Jana Simanova

Technicka univerzita v Liberci

Ekonomicka fakulta

Katedra ekonomie

jana.simanova@tul.cz

Ing. Filip Tresl

Technicka univerzita v Liberci

Ekonomicka fakulta

Katedra ekonomie

filip.tresl@tul.cz
Tab. 1: Hodnoty relativniho Giniho indexu koncentrace
odvetvi v regionech CR

      1998     1999     2000     2001     2002     2003

DH   0,7079   0,6621   0,6540   0,6491   0,6513   0,6538
DJ   0,6674   0,6679   0,6182   0,6494   0,6364   0,6406
DL   0,6005   0,6088   0,6182   0,6050   0,6057   0,6126
DM   0,6530   0,6576   0,6707   0,6698   0,6606   0,6551

      2004     2005     2006     2007     2008

DH   0,6540   0,6425   0,6402   0,6352   0,6296
DJ   0,6428   0,6362   0,6343   0,6236   0,6171
DL   0,6171   0,6017   0,5984   0,5936   0,5771
DM   0,6453   0,6538   0,6598   0,6647   0,6621

Zdroj: CSU, vlastni vypocty v MS Excel [6]
COPYRIGHT 2011 Technical University of Liberec
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2011 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:EKONOMIE
Author:Simanova, Jana; Tresl, Filip
Publication:E+M Ekonomie a Management
Article Type:Report
Geographic Code:4EXCZ
Date:Jan 1, 2011
Words:5092
Previous Article:Economic growth and unemployment rate of the transition country--the case of the Czech Republic 1996-2009.
Next Article:Simultanne riadenie ekonomiky a procesov znalostou pridanej hodnoty/Simultaneous management of economics and business processes by added value...
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2021 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters