Printer Friendly

Voluntary civic participation in defence: the concept, experience, and perspectives/Dobrovolna obcanska participace pri zajist'ovani obrany: koncept, zkusenosti a perspektivy.

UVOD

Obcane jako jednotlivci se mohou zapojovat a byt zapojovani do obrany a vojenskych aktivit sve zeme ruznymi zpusoby. Dva zakladni, v dejinach nejvic rozsirene a vseobecne zname jsou tyto:

* mohou se stat profesionalnimi vojaky, kteri pobiraji mzdu ci plat;

* mohou byt povolani k vykonu sluzby v ramci branne povinnosti.

Zpusobem tretim, historicky rovnez overenym, jemuz se venuje tento text, je:

* dobrovolnictvi, kdy obcan do vojska ci ozbrojenych sil vstupovat jednak nemusi (pokud nechce) a ani to necini za ucelem obzivy ci zisku.

Dalsi zpusoby--napr. vojenska cinnost jako soukrome podnikani, ruzne tajne ci skryte soubehy civilniho povolani a vojenske funkce--jsou z hlediska clanku marginalni a tedy vynechany.

Dobrovolnym zapojenim obcanu do obrany se v souladu se soucasnou verejnepolitickou praxi rozumi cinnost nejen ciste a bezprostredne obranna, ale i obecne vojenska--tedy bez rozliseni, zda tyto aktivity zahrnuji pouze defenzivni, anebo i ofenzivni pusobeni statu ci spolecenstvi, nasazeni ci vycvik. Mapovane formy dobrovolne obcanske participace se vyskytuji jak pri valecnych konfliktech, tak v obdobich miru, coz vyplyva z bytostne povahy vojenske cinnosti, v niz dlouhodobe vzdy prevazuje priprava a vycvik nad nasazenim a bojem. Rovnez neni striktne oddelovana sfera regulernich vojenskych struktur a cinnosti (pravidelna armada statu a v ni organizovana sluzba) od struktur a cinnosti paramilitarnich (domobrana, milice, narodni gardy, nestatni a soukroma uskupeni). Pravidelne ozbrojene sily statu jsou totiz k plneni sveho ucelu (obrana, boj, zachovani ci posileni schopnosti) podporovany, doplnovany a v krajnim pripade rozpadu ci vzniku statu i nahrazovany prvky oznacovanymi jako paramilitarni, a v nich se dobrovolnictvi uplatnuje bezne.

Clanek nejprve strucne vymezuje zaber zkoumaneho fenomenu pomoci sady jednoduchych kriterii. Nasleduje prehled vyraznych ci reprezentativnich forem uplatneni obcanske dobrovolnosti v minulosti a soucasnosti ve vybranych zapadnich zemich a konci hodnocenim perspektiv pro dobrovolnou obcanskou participaci vzhledem k aktualnim trendum redukce ci stagnace obrannych rozpoctu a starnuti populace.

V soucasnosti je ve vetsine clenskych statu NATO a EU tato obcanska participace oslabena ci marginalizovana, nekdy zcela utlumena, popripade transformovana do cinnosti mimo klasicky zpusob zajist'ovani vojenske obrany (napr. do oblasti ochrany obyvatelstva ci ochrany verejneho poradku). V nekterych zemich (severske staty, Francie, USA) vsak stale plni pomerne vyznamnou ulohu v celkove obranne kapacite statu. Rozhodnuti, zda do ozbrojenych sil a celkove obranyschopnosti dobrovolnicky obcansky prvek zakomponovat ci ho v nich udrzovat, tak zustava strategickou volbou vlad a narodu pro zajisteni obrany statu.

VYMEZENI ZKOUMANEHO FENOMENU

V realnem svete typy obcanskeho zapojeni do obrany zadne presne vymezeni nemaji, ale pro zamereni na dostatecne konzistentni mnozinu konkretnich pripadu je treba zvolit kriteria, ktera vymezi, co do zvoleneho zaberu patri, a co nikoli. Predmetem clanku jsou ty role a cinnosti obcanu pri zajist'ovani obrany sveho spolecenstvi a statu (vcetne sebe sama a svych blizkych), pri nichz tito jednaji jako aktivni subjekty a ze sve vlastni vule, organizovane ci spontanne, dlouhodobe ci narazove. Dalsi kriteria jsou nasledujici:

* Prvnim kriteriem je dobrovolnost proti donuceni, povinnosti a trpnosti. Vylouceny jsou tedy ty role a cinnosti, k nimz je obcan donucen narizenim zakona ci dokonce nasilim. Prikladem takto vylucitelnych roli je povinna vojenska sluzba. Dale jsou vylouceny ty role a situace, v nichz obcan vystupuje pouze v roli trpneho, povinovaneho, pasivniho objektu. Neni ucelne ani potrebne zuzovat pojem dobrovolnosti ve smyslu zavedeneho institutu dobrovolnictvi, a podporovat tak redukcionisticke definice a predstavy o typickych dobrovolnickych aktivitach (socialni pece, ochrana prirody, volnocasove aktivity atd.). (1)

* Druhym kriteriem je neziskovost proti ziskovosti. Vylouceny jsou ty role a cinnosti, ktere lze charakterizovat jako vykon zamestnani (role profesionalni), anebo ty cinnosti, ktere smeruji primarne k tvorbe zisku (podnikani). Toto kriterium nelze brat ciste mechanicky, nebot' rada sledovanych cinnosti je spojena s kompenzacemi a odmenami ze strany statu. Rozhodujici je, ze nejde o primarni zdroj prijmu.

* Tretim kriteriem je obcanstvi oproti "neobcanskym" statusum. Pojem obcanstvi je zde chapan siroce ve smyslu prozivane a formalne potvrzene prislusnosti k politicke ci uzemni entite. Vylouceny jsou ty role a cinnosti, jejichz subjektem je clovek v predspolecenskem smyslu, tedy jako proste individuum chranici jen sve obydli, potomstvo a zdroj potravy. Kategorii obcanstvi jsou rovnez vylouceny role a cinnosti, ktere clovek vykonava jako mechanicky prvek v organizacni masinerii--jak z donuceni (otrok, zajatec, veze?), tak bez osobni odpovednosti. Pokud je povinna vojenska sluzba pojimana jako da? v ukonech, ma velmi blizko k robote. (2)

* Ctvrtym vylucujicim kriteriem je obrana jako soucast bezpecnosti coby inkluzivniho verejneho statku oproti bezpecnosti exkluzivni, tedy "jen pro nekoho". Vylouceny jsou ty aktivity a organizacni struktury, ktere bezpecnost poskytuji pouze pro urcity referencni objekt, a naopak vuci jinym subjektum (osobam, skupinam, organizacim, statum) predstavuji aktualni ci potencialni hrozbu.

* Patym kriteriem je potom legitimita, respektive legalita. Legitimitou je zde minena obecna opravnenost, smerovani k uspokojeni verejnych zajmu a spolecenskemu dobru, soulad s imperativem lidskych prav, hodnotami svobody, lidske dustojnosti a demokracie, legalitou pak bezprostredni soulad s platnou pravni upravou.

Ty paramilitarni, milicni a domobranne struktury, jez plni legitimni obrannou roli, jsou zacleneny do prehledu; ty, jez se hlasi k obrane spolecnosti ci statu jako celku, ale agresi ohrozuji prava jinych skupin, anebo vystupuji zcela protispolecensky a protistatne, jsou vylouceny. (3) Prikladem jsou paramilitarni dobrovolne obcanske sbory jako Sturmabteilung (SA--Utocne oddily) ci Lidove milice, do jiste miry i soucasne hnuti soukromych milici v USA. Vsechny se mj. hlasily k obrane statu, zaroven vsak narusuji legitimni spolecensky rad a ohrozuji prava jinych skupin (represe proti politickym oponentum).

Geograficky zaber je induktivni, plyne z provedene explorace a dostupnosti dat. Primarne je zkoumana Ceska republika, dale jsou predstaveny vybrane evropske staty, nakonec pak USA a Kanada.

TYPOLOGIE FOREM DOBROVOLNE OBRANNE A VOJENSKE PARTICIPACE OBCANU

Referencnim objektem vojenske bezpecnosti je nadale hlavne narodni stat a ten svou obranu zajist'uje prirozene take zapojenim svych obcanu. V klasicke prumyslove modernite dominantni rezim povinne vojenske sluzby je v pozdni modernite ve vetsine zapadnich zemi nahrazovan profesionalni vojenskou sluzbou, ktera kombinuje znaky dobrovolnosti a ziskove motivace (mzda). Formy, jez by kombinovaly kriteria dobrovolnosti a neziskovosti, lze najit obecne ve dvou mnozinach:

* struktury a uskupeni budovane na paramilitarnim, milicnim ci domobraneckem principu, zrizovane bud' statem ci jinou entitou verejne moci, anebo zrizovane z iniciativy samotnych obcanu;

* zalozni sily, ktere jsou soucasti pravidelnych ozbrojenych sil statu.

Tyto dve mnoziny slouzi k praktickemu poskytovani ("delani") bezpecnosti a obrany jako verejne sluzby; ta je realizovana ve dvou zakladnich rezimech:

* priprava, vycvik a vzdelavani;

* nasazeni do akce (bojove, podpurne, asistencni apod.).

Tretim rezimem dobrovolne obcanske participace ve sfere obrany je aktivismus a podpora urcite obrane politiky ("mluveni"). Nositelem jsou typicky nevladni neziskove organizace.

Prvni mnozinu forem lze shrnout pojmy paramilitarismus, milice a domobrana. Paramilitarni organizacni formy (sbory) mohou mit charakter statni a nestatni. Jejich hlavnimi znaky jsou vojenske ci bojovnicke sebepojeti, zamereni na bezpecnost pomoci bojovych a militarne-poradkovych cinnosti, jasne vycleneni vuci jinym bezpecnostnim slozkam ci samostatnost organizace, hierarchicka struktura, noseni uniforem, omezena palebna sila a spise "lehky typ sily", pritomnost politickych hodnot a autority. (4) Paramilitarismus muze zahrnout jak cinnosti obranne, vojenske, tak cinnosti typu poradkoveho a policejniho. Oznacuje ty organizace, jez nejsou primo soucasti ozbrojenych sil a ktere maji prvek obcanske dobrovolnosti. Pojem "paramilitarni" pak ale nelze aplikovat na danskou domobranu, ceskou aktivni zalohu nebo americkou Narodni gardu--tyto organizace jsou totiz plne "militarni", integralni soucasti obranneho systemu statu, ktery je zrizuje (nejde o obcanske organizace), paramilitarni jsou maximalne principem obcanske dobrovolnosti. Za paramilitarni naopak lze oznacit soukrome nevladni ci verejnopravni organizace (mimo ozbrojene sily statu) s nekterymi militarnimi znaky (cinnost, organizace, uniforma, vyzbroj a vystroj), napr. Sokol, estonska Obranna liga ci ceskoslovenske Narodni gardy. Souvisejici pojem "milice" je oproti Pernicove petibodove definici (5) ucelne zuzit na vojensky sbor slozeny z obcanu, kteri cinnost vykonavaji mimo sve povolani, a to dobrovolne, pricemz tento sbor je staven z obyvatel uzemi, na nemz je dislokovan a kde primarne pusobi. U pojmu "domobrana" pripousteji Kucera a Mares velmi siroke vymezeni: a) skupina obcanu, kteri se organizuji za ucelem plneni paramilitarnich ci poradkovych ukolu; b) organizovany zalozni sbor armady; c) soubor vsech fyzicky zpusobilych obyvatel pouzitelnych k obrane uzemi (neorganizovana domobrana); d) soukroma domobrana/milice. (6) Pri zvolene perspektive je treba vyloucit jak policejne-poradkovou rovinu, tak extremisticka soukroma uskupeni. Smysluplne zustava vymezeni jako samostatneho vojenskeho (ci paramilitarniho) pomocneho ci zalozniho sboru, jez plne odpovida realite domobran v Dansku a Svedsku. Neorganizovanou vselidovou domobranu slozenou "z muzu a zen schopnych nest zbra?" nelze jako kategorii vyloucit, ale v zapadnim svete pro ni dnes nejsou vytvoreny zadne podminky. Urcite by si ale--jako krajni alternativa vuci vladnoucimu modelu obrany prostrednictvim nepocetnych, technicky narocnych profesionalnich armad--zaslouzila pozornost.

Druhou mnozinou typu dobrovolne obcanske participace jsou zalohy (rezervy) pravidelnych ozbrojenych sil statu. Automaticky je vyloucen institut tzv. povinne zalohy, kam patri kazdy vojak po ukonceni vojenske cinne sluzby, jiz vykonaval povinne jako branec ci jako vojak z povolani. V zahranicnich statistikach a literature bohuzel casto nejde rozlisit, zda uvadeny pocetni stav zalohy zahrnuje "zalohy z donuceni", anebo pouze zalohu dobrovolnou, aktivni, do niz se obcane hlasi sami a sami take prebiraji vykon sluzebni povinnosti, a jez je predmetem pozornosti. Obecne znaky zaloznich sboru v soucasnych armadach shrnuji Ben-Ari a Lomsky-Feder (7) takto:

* Zalohy j sou zdroj em legitimity ozbroj enych sil j ako celku--zalozni voj aci j sou mnohdy j edinym zastupcem armadniho sveta v obcanske spolecnosti.

* Vytvareji zasobu lidske sily pro nasazeni--jejiz udrzovani je v nekterych pripadech vyhodne, v jinych prilis nakladne.

* Poskytuji dalsi objem dovednosti a specializace--zvlaste tech, ktere by si armada sama vytvarela jen se zbytecne vysokymi naklady. Uroven vojenskych schopnosti zaloh je vzdy otazkou.

* Vztah kadrove armady k zaloze muze byt kontroverzni--mnozi vojaci z povolani na zalozniky nahlizeji jako na "vikendove valecniky", v boji nepouzitelnou pritez ci "treti housle".

* Vyznam zaloh roste vzdy, kdyz se zuzuje rekrutacni potencial (mladi muzi nemaji zajem ci fyzickou kondici, klesa jejich pocet) a snizuje se konkurenceschopnost armady na trhu prace (roste ekonomika i mzdy).

Financni aspekt je pro udrzovani a vyuzivani zaloh zasadni: ziskat a udrzet urcitou schopnost je u zaloznika ve srovnani s profesionalem ctyrikrat az petkrat levnejsi. Nasazeni zalozni jednotky do mise jednou za pet let prestavuje usporu 40-60 % nakladu oproti nasazeni stejne velke, vycvicene a vybavene jednotky profesionalni. Klicovym aspektem je status "transmigrace": zaloznici jsou na rozdil od civilni populace i aktivnich vojaku prubezne zapojeni do dvou odlisnych svetu, mezi nimiz se pohybuji, ale ktere v sobe oba take integruji. (8) To ma specificke dopady na motivaci, soudrznost, politickou uvedomelost a sounalezitost s komunitou, spolecnosti a statem. Zaloznici a prislusnici statnich milicnich sboru jsou tedy zaroven vojaky a zaroven civilisty. To ma zasadni dopady:

* zaloznici civilizuji a zlidst'uji vojensky mechanismus;

* vnaseji do nej hodnotove orientace a konflikty, ktere probihaji "venku v civilu";

* zmensuji propast mezi armadou a obcanskou spolecnosti, naopak vtahuji armadu do civilniho sveta.

FORMY A PRIKLADY DOBROVOLNE OBCANSKE PARTICIPACE VE SFERE OBRANY, VOJENSKYCH A PARAMILITARNICH AKTIVIT

Cesko

Oproti soucasnosti je minulost dobrovolne ucasti obcanu na vojenskych cinnostech a obrane mimoradne bohata. Jen letmo lze zminit novoveke mestske a strelecke gardy, dale studentske a akademicke legie, vystoupeni mest'anskych a ostrostreleckych spolku a narodnich gard v roce 1848. Na ne navazalo hnuti lidove brannosti jako soucast procesu vsestranne emancipace ceskeho naroda ve 2. polovine 19. stoleti. Jeho hlavnim nositelem se stal Sokol, masove telovychovne hnuti, jez neslo paramilitarni znaky hned od zalozeni a jez se roku 1892 nazyvalo "narodnim vojskem". Po vypuknuti 1. svetove valky se Ceska obec sokolska stala zdrojem ozbrojene akce ceskoslovenskych legii a po vzniku statu zastoupila a doplnila formujici se ozbrojene sily a bezpecnostni sbory. Vojenska kultura noveho statu si zachovala nepokryte sokolsky raz. (9) Za prvni republiky sice nebyl zrealizovan planovany milicni system, ale vedle stale kadrove armady s povinnou zakladni vojenskou sluzbou fungovalo take 54 ruznych brannych a paramilitarnich spolku, svazu a korporaci--od Ceskoslovenske obce sokolske, Orla, Svazu DTJ po Svaz Narodnich gard Republiky ceskoslovenske. Narodni gardy mely desitky tisic clenu a spolu s lehkymi zbranemi vyzbrojenymi jednotkami Sokola v kvetnu a zvlaste v zari 1938 aktivne plnily podpurne ukoly ve prospech armady. Spolu s paramilitarnimi slozkami demokratickych politickych stran mely cetnictvu a statni policii take pomoci zajistit vnitrni bezpecnost po vypuknuti valky. Obcane dale dobrovolne vstupovali do Straze obrany statu, a k obrane Ceskoslovenska byly pripraveny i tisice zahranicnich dobrovolniku. (10) Po roce 1945 se stare organizace spojily do Svazu brannosti, po prevratu roku 1948 nahrazeneho Svazem pro spolupraci s armadou (Svazarm), jenz se v 70. letech stal masovou platformou branne, technicke a sportovni vychovy s vice nez milionem clenu v 11 466 zakladnich organizacich. V jeho ramci pusobily i Lidove milice, paramilitarni ozbrojena slozka podrizena KSC, urcena vsak primarne pro policejne-poradkove ukoly ve sfere vnitrni bezpecnosti. (11)

Po roce 1989 v podstate nedoslo k otevreni vyznamnejsiho prostoru pro paramilitarni aktivity, jez by vznikaly cestou bottom-up v ramci obcanskeho, tedy soukromeho sektoru. Krome marginalnich cinnosti typu airsoftovych klubu a klubu vojenske historie je cela dobrovolna obcanska participace realizovana uvnitr struktury verejneho sektoru--tedy Armady CR. Jedinou konkretni formu predstavuje institut aktivni zalohy (AZ), rozvijejici se od roku 1999. Jadrem projektu AZ je princip dobrovolneho zapojeni obcana do pripravy k obrane statu a posileni vazby mezi civilni verejnosti a profesionalnimi ozbrojenymi silami CR. Motivem na strane ACR bylo:

* ziskat pripravenou kvalitni zalohu pro prednostni doplneni vybranych utvaru ozbrojenych sil za stavu ohrozeni statu nebo valecneho stavu;

* umoznit vojakum v zaloze a obcanum mimo zalohu vedle povinneho plneni branne povinnosti i jeji dobrovolny vykon, resp. dobrovolne prevzeti na zaklade jejich svobodneho rozhodnuti vstoupit do AZ.

Aktivni zaloha se od sveho vzniku v roce 2002 potyka s chronickou nenaplnenosti pocetnich stavu. (12) Pocatkem roku 2005 bylo pri cca 2 500 systemizovanych mistech obsazeno 1 312 mist, tj. asi 53 %. K 1. lednu 2012 pocet zalozniku cinil 1 151, tj. 48,3 % z 2 382 systemizovanych mist. (13) Ze strany statu neni doresena podpora a spoluprace zamestnavatelu; vysledkem byva situace, kdy si zaloznici na planovane cviceni radeji vybiraji radnou dovolenou, prestoze maji narok na neplacene volno a zamestnavatele na kompenzaci pripadne ztraty. Krome spise symbolicke financni odmeny dosud nejsou zavedeny jine obvykle motivacni nastroje (stipendia ci velmi problematicke zvyhodneni pri zamestnavani ve verejnem sektoru apod.). V optimalnim pripade by se aktivni zaloha mela stat nejlepe pripravenou casti zalohy a umoznit zachovani nekterych nakladove narocnych schopnosti v obdobi omezovani obranneho rozpoctu. Soucasny plan pocita s obsazenim az 5 tisic mist pro zalozniky, coz odpovida dnesnimu trendu dopl?ovat mirove stavy zalohami jen o cca 20-30 %. To znamena, ze podobne jako v kanadskem ci britskem modelu by se zaloha pouzila k doplneni existujicich profesionalnich jednotek, nikoli k mobilizacni vystavbe samostatnych zaloznich utvaru. Prioritou by pak bylo lepe vyuzit specializaci, kterou zaloznici ziskali v minulosti nebo ve sve civilni kariere, a armada ji nemusi trvale udrzovat ve stanovenem poctu profesionalnimi vojaky. Predpokladem pri tomto modelu je moznost povolani AZ k vykonu sluzby i mimo stav ohrozeni statu a valecny stav. Je otazka, jak je tato potreba doplneni kalkulovana a zda je tento pocet dostatecny.

Dosavadni koncept spociva ve valecne vytvarenych pesich rotach u krajskych vojenskych velitelstvi (KVV). Ty se v dobe miru pripravuji na plneni ukolu v ramci strazniho praporu KVV, tj. zejmena na strezeni objektu dulezitych pro obranu statu a zabezpeceni obrany a ochrany teritoria. Tim do jiste miry napl?uji jinak zcela chybejici milicni prvek neboli pusobnost vojska primarne na urcitem uzemi. Rezignovat na tuto roli uzemni obrany by proto bylo chybou. Regionalni prvek a pocit sounalezitosti s domovem v budoucnosti muze prispet ke zvyseni zajmu o teritorialne definovanou participaci obcanu. Nedoresenou otazkou je operacni nasazeni i za mirovych podminek (napr. pri zvladani mimoradnych udalosti a krizovych situaci velkeho rozsahu na uzemi kraje), aniz by o tom musela rozhodovat vlada a vyhlasovat tzv. mimoradne cviceni. Varianta transformace casti AZ na "krajskou narodni gardu" dava smysl i ve srovnani se zkusenostmi z jinych evropskych zemi.

Evropske staty

Velka vetsina evropskych statu dnes disponuje pouze plne profesionalni armadou. Ta je vzdy doplnovana jistym objemem zalohy, nejcasteji v proporci 20-30 % staleho profesionalniho kadru. Plne profesionalni model je v nekterych zemich doplnen moznosti dobrovolne zakladni aktivni sluzby (Nemecko, Slovensko). Jen v nekolika zemich existuji paramilitarni (ve smyslu Maresovy definice, jinak proste vojenske), samostatne a plne dobrovolnicke sbory milicniho typu (Dansko, Svedsko, Rakousko). Zaroven je v nekolika zemich nadale realizovana povinna zakladni vojenska sluzba, ktera vsak s vyjimkou milicni sluzby ve Svycarsku je ve skutecnosti 100% dobrovolna, nebot' k vykonu sluzby je povolana vzdy jen mala cast odvedenych brancu--a to s jejich vyslovnym souhlasem; kdo nechce, do armady ani jako branec nastoupit nemusi (Svedsko, Dansko, Rakousko). Vyjimkou je Finsko, modelem nejvic podobne Izraeli. Roli rezervy je prikladan vysoky vyznam take v "bojujicich" armadach, tedy americke, britske, francouzske a izraelske. (14)

V prostredi clenskych statu NATO pusobi mj. mezinarodni nevladni obcanska organizace zapojujici se na rovine tvorby politiky a aktivismu do podpory nastroju dobrovolne obcanske participace na vojenske obrane, a sice Confederation Interalliee des Officiers de Reserve (CIOR)--Mezispojenecka konfederace zaloznich dustojniku.

Velka Britanie

Prvni a nadlouho zcela ojedinelou plne profesionalni armadu vybudovala Velka Britanie, kde povinna vojenska sluzba skoncila jiz v letech 1960-1963. Procento zalozni sily na celkove obranne kapacite cinilo po roce 2000 pri poctu 320 tisic osob vysokych 52 %, dnes kleslo na 25 % celkoveho stavu. (15) Povinna rezerva zahrnuje 53 tisic vojaku, dobrovolna vice nez 47 tisic. Jadrem rezervy je Territorial Army, predstavujici vojsko uzemni obrany s prvky milicniho charakteru, v poctu 38 tisic dobrovolniku. Zaloznici dale tvori strategickou rezervu pro mobilizaci a dnes tvori jiz 10 % sil nasazenych do mezinarodnich operaci. (16)

Francie

Ve Francii jsou ozbrojene sily od roku 1996 plne profesionalni a doplnuje je tzv. operacni zaloha a "obcanska" zaloha. Operacni zaloha se sklada jednak z dobrovolniku, kteri podepisou kontrakt na 1-5 let sluzby (Engagement a Servir dans la Reserve--ESR), jednak z byvalych vojaku z povolani, kteri musi po skonceni sluzebniho pomeru byt dalsich pet let k dispozici. Realne je vsak povolavana jen ESR, povinna zaloha nikdy. Jejich nasazeni je omezeno jen na uzemi statu, prumernemu zaloznikovi je 37 let a odslouzi 23 dni v roce. Roku 2007 operacni zaloha citala 101 tisic osob, z toho dobrovolna ESR temer 59 tisic. Pozoruhodnych je 17 % zen. Tato zaloha se poklesem zajmu kazdy rok zmensuje o 800-900 osob, cilove pocty se nikdy nepodarilo naplnit a tak jsou omezovany. Obcanska zaloha je proti tomu mnohem mene prisna a vojenska--jde predevsim o dobrovolnictvi ve smyslu aktivismu, komunikace a propagace. Ukolem dobrovolniku, kteri uzaviraji triletou smlouvu, je podporovat a sirit "ducha obrany", informovat verejnost a pomahat armade s aktivitami v public relations (akce pro mladez apod.). V soucasnosti jeji stav cini necelych 15 tisic jednotlivcu. Prestoze prubezne (tedy kazdy den, nikoli pri zvlastnich opatrenich) je ve sluzbe v ramci cetnictva i armady nasazeno 26 tisic zalozniku, celkove zaloha neni plne integrovana do francouzske armady a nepodili se na operacich, ktere tvori jadro francouzske obrany. (17)

Nemecko

Zakladem nemecke vojenske kultury a kontroly armady se po 2. svetove valce staly koncepty "obcana v uniforme" a "vnitrniho vedeni" (innere fuhrung), prosazujici silny obcansky princip, osobni odpovednost (jako opak absolutni poslusnosti) a nutnost vysoke politicke uvedomelosti. Vztahovaly se nejprve na vojaky zakladni sluzby (brance) a vojaky z povolani, to se vsak zmenilo roku 2011 s prechodem na profesionalni armadu. Duvodem byla jak bezprostredni nutnost uspor v obrannem rozpoctu, tak dlouhodobe evropske dilema. Pred zrusenim povinne sluzby totiz bylo profesionalnich vojaku 195 tisic a povolanych brancu jen 55 tisic. Delka sluzby byla uz zkracena z jednoho roku na sest mesicu, coz neposkytovalo ani dost casu na vycvik, natoz na plneni ukolu. V roce 2009 uz bylo povolano pouze 16 % zpusobilych brancu. (18) Zaroven fungoval hybridni model tzv. dobrovolne dodatecne zakladni vojenske sluzby (Freiwilliger Zusatzlicher Grundwehrdienst) v delce 9 mesicu, ktera umoznila brancum odlozit vstup na pracovni trh. (19) Vysledkem je, ze v ustave zustava zachovana branna povinnost pro rychle obnoveni masove armady v pripade ohrozeni. Branci se nadale podrobuji odvodnimu rizeni, povolani jsou vsak pouze ti, kteri skutecne chteji vstoupit do armady--jejich sluzba pak trva od 7 do 23 mesicu. Funguje tak "dobrovolna povinna vojenska sluzba", jiz se podle odhadu podrobuje cca 7 500 "dobrovolne povolanych" rocne. (20)

Svycarsko

V souladu s celkovou vylucnosti, historicky a geograficky podminenou izolaci a unikatnim modelem tzv. konsociacni demokracie udrzuji Svycari unikatni pojeti obrany zalozene na milicnim principu. Stala armada neexistuje (je primo zakazana ustavou) a vojaky se v pripade potreby stavaji vsichni obcane. (21) Rezerva ve Svycarsku neni dopl?kem, ale jadrem armady (stejne jako v Izraeli ci Finsku). Duvodem milicni metody je naprosta demograficka nesoumeritelnost s jakymkoli potencialnim protivnikem (22)--tzn., pokud nebudou bojovat vsichni, nema obrana vubec smysl. Pocetni stavy milice byly postupne redukovany ze 740 tisic roku 1994, pres 400 tisic v roce 2003 az na 200 tisic prislusniku od roku 2004. (23) Prestoze se legalne vzato jedna o brannou povinnost a tedy donuceni, ve skutecnosti je system zavisly na dobrovolnem prijeti kadrovych pozic v milici. To je podporovano prenasenim milicnich vztahu do obcanskeho a profesniho prostredi (napr. zamestnanci v bance se k sobe chovaji take podle svych hodnosti a prislusnosti ke zbrani). Firmy ochotne uvol?uji zamestnance na cviceni a pujcuji svuj majetek a pozemky; obcane (zaloznici) maji zbrane doma; o vikendech probihaji po cele zemi vojenska cviceni, kterych se ucastni muzi i zeny. Budoucnost milicniho systemu a konceptu "obcana v uniforme" je vsak nejista, nebot' nema jednoznacnou podporu ani obcanu, ani politickych stran. Milicni armada tak sice ztraci obrannou a bojovou funkci, nadale vsak plni ritualni, politicko-integracni roli. (24)

Dansko

Dansky pristup k obrane lze charakterizovat jako liberalni, ale zaroven promysleny, s velkym durazem na kolektivni akci, solidaritu a obcanskou odpovednost a participaci. Idea vseobecne branne povinnosti je zachovana navzdory komplexni promene danske armady. Jeji pocetni stav cini 25 tisic vojaku, z toho 4 100 v povinne vojenske sluzbe. Vetsina politickych sil se zatim nechce vzdat konceptu obcanske odpovednosti za obranu a bezpecnost statu. Povinna vojenska sluzba je stanovena v delce 4-12 mesicu, nejcastejsi je sluzba na 8 ci 9 mesicu. Ve skutecnosti je vsak k vykonu sluzby povolana jen mala cast odvedenych brancu, nebot' personalni pozadavky jsou nizsi nez pocty brancu. Stejne jako ve Svedsku a Nemecku je "povinna" vojenska sluzba vykonavana pouze dobrovolnymi zajemci.

Dansko vsak jako jedna z mala evropskych zemi disponuje klasickou domobranou Hjemmevsrn (HJV) cili paramilitarnim sborem milicniho typu, ktery je sice zrizen statem a je soucasti jeho ozbrojenych sil, zaroven je vsak naplnen pouze obcany, kteri dobrovolne a bezplatne uplat?uji sve pravo podilet se na obrane vlasti a jejich demokratickych hodnot. (25) Jde tak o specificky nastroj koprodukce narodni a spolecenske bezpecnost vedle regulernich ozbrojenych sil, ktery navazuje na tradici lidove brannosti od 17. stoleti. Ke vzniku HJV roku 1949 vyrazne prispel ceskoslovensky komunisticky puc v unoru 1948; dosud funkcni skupiny z protinacistickeho odboje chtely branit demokraticke zrizeni a zajistit lidovou, ryze mistni obranu proti ocekavanemu sovetskemu utoku. Koncept totalforsvar (totalni obrany) pocital s tim, ze bez dodatecneho zapojeni obyvatelstva nebude mozne zemi branit, nebot' ani armada postavena na vseobecne branne povinnosti neni dost velka. Po konci studene valky musela domobrana po cela 90. leta slozite hledat nove poslani i ukoly. Vysledkem je castecne "zcivilneni" ukolu v ramci krizoveho rizeni a ochrany obyvatelstva (Beredskab).

Velitelstvi domobrany je samostatne a stoji na stejne urovni jako veleni armady ("Obrany"), tedy primo pod ministrem. Jeji veleni je dvouhlave, ma civilniho i vojenskeho nacelnika. HJV je ctvrtou sluzbou Obrany (vedle armady, letectva a namornictva) urcenou pro obranu domaciho teritoria, presto se nekteri jeji clenove od roku 2008 zapojili do misi v Kosovu a Afghanistanu. Hlavnim ukolem je obrana a podpora zeme a civilni spolecnosti, a to jak za valecneho stavu, tak v miru. Tato podpora znamena pomoc policii behem zivelnich pohrom ci havarii velkeho rozsahu, operace na vyhledavani a zachranu lidi apod. Celkovym ukolem je posileni a podpora ozbrojenych sil, s cimz souvisi dilci vojenske ukoly domobrany:

* pozorovani a sledovani (napr. vzdusneho prostoru) v obdobi krizi, hlasna sluzba a zpravodajstvi;

* strazni, zabezpecovaci a ochranna cinnost;

* vedeni nekomplikovanych a rozsahem omezenych bojovych operaci;

to vse mimo jine jako "vyraz odhodlani danskeho lidu branit sve hodnoty" (26) Domobrana se cleni na ctyri slozky: pozemni (Hsrhjemmevsrnet), namorni (Marinehjemmevsmet), vzdusnou (Flyverhjemmevsrnet) a infrastrukturni (Virksomhedshjemmevsrnet). Soucasti pozemni slozky je policejni domobrana. Novym prvkem je Hjemmevsrnets Indsatsstyrke--specialni jednotky rychle reakce s pohotovosti do 1, 3 ci 5 hodin. Cela organizace se deli na tri obranne regiony (Totalforsvarregioner) a distrikty. Kazda obec (dnes nejmene 10 tisic obyvatel) ma alespo? 1 rotu.

Dnes pocet jejich clenu klesl na cca 48 tisic clenu a 800 zamestnancu (roku 2004 cinil jeste 58 640 clenu); z toho 15 % tvori zeny. Prislusnici se deli na 20 tisic v aktivni sile (aktive styrke) a na 28 tisic v zaloze. Clenove aktive styrke podstupuji nejmene 24 hodin vycviku rocne, zbrane a vybavu maji doma. K dispozici je pouze lehka vyzbroj a vozidla/plavidla (zadna tezka technika). Vstupni hranici je 18 let veku, predchozi vojenska sluzba neni podminkou. Sluzba je bez odmeny, proplaceji se vsak zakladni vydaje. Domobrana reprezentuje vsechny vrstvy a skupiny danske spolecnosti. Zajimave je, ze prisahu clenove skladaji vyslovne danskemu lidu a spoluobcanum, nikdy ne vlade. Obcan jako clen HJV uplat?uje sve pravo dobrovolne a bezplatne se podilet na obrane sve zeme a jejich demokratickych hodnot. Vyskyt pravicoveho extremismu nebyl zaznamenan. Hjemmevsrnet byva napadan jako prezitek studene valky, neschopny plnit realne potreby spolecnosti a hlavne vojenske ukoly, predevsim kvuli nedostatecnemu vycviku. Navrhy na modernizaci pritom miri podobnym smerem, jako vystavba aktivni zalohy v Cesku--mene clenstva, zato s narocnejsim a zavaznejsim kontraktem. Nenahraditelna hodnota HJV vsak spociva predevsim ve vuli relativne velmi pocetneho segmentu populace (vzhledem k 5,4 milionu obyvatel) venovat svuj volny cas a energii k priprave pro obranu a ochranu domova a statu.

Vedle domobrany existuje take nevladni organizace pro obrannou a bezpecnostni politiku Folk og Forsvar (Lid a obrana), vydavajici stejnojmenny casopis. Typologicky patri do roviny obcanske participace jako aktivismu a "mluveni" v procesu tvorby a realizace politiky.

Svedsko

Svedsko je jednou z poslednich zemi s vykonem branne povinnosti zakladni sluzbou, nicmene jejich celkovy format se presvedcive prechyluje z primarne bojove sily pro obranu teritoria neutralniho statu do role expedicniho sboru pro mezinarodni operace, a to s vyraznym durazem na mirovy charakter pusobeni. (27) Tato transformace na mensi operacni sbor je provazena prudkou redukci poctu vojaku zakladni sluzby. Pouze 15 % mladych muzu daneho rocniku je skutecne povolano k vykonu povinne sluzby. Od roku 2003 se vsichni branci nadale podrobuji odvodu, k vykonu sluzby vsak uz nastupuji vylucne dobrovolnici. Zaroven je techto dobrovolnych brancu dostatek, nebot' dostavaji relativne vysokou odmenu a prochazeji atraktivnim vycvikem. Prevladajici motivace tak ztraci klasicke republikanske hodnoty "obcana v uniforme" a stava se pragmatickym rozhodnutim ve vlastni prospech. (28)

Take ve Svedsku existuje relativne samostatna domobrana jako milicni sbor. Hemvarnet vznikla jiz roku 1940 (v podminkach neutrality). Jeji jednotky sestavaly z malych skupin byvalych vojaku, vybavenych puskami, kulomety, munici a uniformami; sami si kupovali lyze nebo kvalitni boty. Az neuveritelna je skutecnost, ze jiz od roku 1924 ve Svedsku existovala Lottorna cili "Dobrovolna obranna sluzba svedskych zen". Svedsti dobrovolnici (pozdeji tvorici domobranu) se v poctu 8 tisic zapojili roku 1939 do "zimni valky" mezi Finskem a Sovetskym svazem. Za studene valky se domobrana spolecne s desitkami dalsich obcanskych organizaci zapojila do svazu podporujiciho totalni obranu (total forsvar) ve stylu velmi podobnem ceskoslovenskemu Svazarmu, dodnes jich sdruzuje 23. Dnes je organizovana do praporu a rot v jednotlivych obcich. Aktualni stav domobrany je 22 tisic muzu.

Finsko

Velmi specialnim pripadem zachovani vseobecne branne povinnosti ve forme povinne vojenske sluzby je v evropskem kontextu Finsko. Zakladnim rozdilem proti Svedsku, Dansku a Rakousku je pretrvavajici duraz na zajisteni obrany vlastniho statniho uzemi. Ten je do znacne miry determinovan dlouhou hranici s Ruskem a probihajici zmenou klimatu, jez severni stranu teritoria otevira pro neomezeny namorni pristup. Finske ozbrojene sily se tak vyznacuji vysokym procentem vycvicenych zaloh na celkove vojenske sile. Z muzske populace podleha branne povinnosti celych 80 %; povinne vojenske sluzbe navic vyjadruje podporu udajne cca 70 % obcanu, z cehoz plyne i vysoka politicka podpora. Podobne vysoke pocty brancu a zaloh vykazuje v Evrope jen Svycarsko, ale od nej se Finsko lisi mnohem pocetnejsim stalym profesionalnim jadrem armady. V tomto smyslu je finsky model nejblizsi modelu izraelskemu. Pro oba je zaroven charakteristicke vnimane ohrozeni teritoria. (29)

Tradice dobrovolneho zapojeni obcanu do obranne-vojenskych nevladnich, obcanskych struktur zacina u nejstarsi organizace Suojeluskunta, svedsky Skydskar neboli "ochranny sbor", "obcanska garda". Tato dobrovolna milice vznikla behem finske obcanske valky v roce 1918 a porazila socialistickou finskou Rudou gardu (proto nekdy byva nazyvana tez "Bilou gardou"). Organizace se skladala z ustredniho spolku Suojeluskuntajarjesto a pod nim pracovaly jednotlive pobocky v obcich. Vyznacovala se antikomunistickou a konzervativni politickou orientaci. V roce 1934 byla garda zaclenena do struktury ozbrojenych sil a stala se dobrovolnou vycvikovou organizaci, v roce 1944 ji zcela zrusili. Podporu brannosti potom dlouha desetileti provadely pouze svazy a spolky zalozniku. Teprve po konci studene valky se nevladnim organizacim, ktere pusobily ve sfere obrany, podarilo znovu ustavit jednotny svaz pod nazvem Maanpuolustuskoulutus (Narodni svaz pripravy a vycviku k obrane Finska), ktery zacal organizovat doplnujici dobrovolny vycvik pro zalohy finskych obrannych sil. (30) Podle zakona o "dobrovolne obranne cinnosti" z roku 2007 se svaz promenil v nezavislou verejnou instituci pod politickou kontrolou statu. Kvuli kontroverznimu odkazu se nehlasi k tradici "obcanske" ci "bile gardy". Od roku 2007 jsou zakladany "lokalni obranne skupiny", jez lze charakterizovat jako dobrovolnicke organizace armadnich zalozniku. I tyto skupiny jsou prilezitostne tercem kritiky pro svou podobnost k "bile garde".

Estonsko a Lotyssko

Dobrovolne milicni sbory pro uzemni obranu maji dlouhou tradici take v baltskych zemich. V Estonsku byla roku 1990 obnovena "Obranna liga" (Kaitseliit, Eesti Kaitse Liit). Jeji predchudkyne vznikla jiz roku 1918 za ucelem uzemni obrany Estonska behem obcanske valky na uzemi Ruska a k nemu pripojenych zemi. Zakazana byla roku 1940. Hlavnim poslanim Obranne ligy "zvysovani ochoty obyvatelstva k obrane nezavislosti a ustavniho poradku Estonska". Clenska zakladna dosahla v roce 2007 poctu 11 tisic muzu. Spolu s pridruzenymi organizacemi pro zeny ("Domaci obrana"--Naiskodukaitse) a pro deti a mladez ("Mladi orli"--Noored Kotkad, "Dcery domoviny"--Kodututred) je to vice nez 20 tisic osob. Obranna liga je integralni soucasti ozbrojenych sil Estonska, podili se na cvicenich, v male mire na zahranicnich misich a take na plneni dalsich ukolu, zvlaste pri spolupraci s policii (hledani osob a strazni cinnost) a zachrannou sluzbou (pri povodnich ci lesnich pozarech). Krome vojenskeho vycviku jsou clenove ligy skoleni mj. v poskytovani prvni pomoci. Vyzbroj prislusniku sestava nejen z lehkych rucnich zbrani, ale take granatometu, minometu a protitankovych zbrani. (31)

V Lotyssku byla roku 1991 obnovena "Narodni garda" (Zemessardze), ktera je rovnez soucasti struktury ozbrojenych sil v poctu 11 tisic prislusniku. Jejim poslanim je umoznit obcanum dobrovolnou ucast na obrane zeme; sdruzuje i mladez v samostatne organizaci Jaunsardze--"mladi strazci". (32)

Slovensko

Zajimavym detailem, ktery dopl?uje obraz soucasne plne profesionalizace ozbrojenych sil ve stredni Evrope, je na pocatku roku 2013 predstaveny zamer slovenske vlady otevrit pro dlouhodobe nezamestnane moznost vykonu dobrovolne vojenske sluzby. Uvazuje se o sboru aktivni zalohy, z niz jedna cast by byla pouzitelna predevsim v ramci krizoveho rizeni na uzemi Slovenska (napr. pri povodnich a jinych mimoradnych udalostech), druha cast by pak byla nasaditelna i v mezinarodnich operacich. Ministerstvo prace a socialnich veci zvazuje pro nevojensky typ cinnosti i podporu z fondu EU (ktera neni mozna pro jakekoli vojenske aktivity). Jednim z argumentu je i vekova struktura dlouhodobe nezamestnanych, z nichz cela jedna tretina je ve veku do 29 let, a tedy velmi blizka potencialni cilove skupine projektu aktivni zalohy. Projekt je zatim ve fazi uvah a analyz. (33)

Spojene staty americke

Americka architektura dobrovolne obcanske participace ve sfere obrany, vojenskych a paramilitarnich cinnosti je vyrazne objemnejsi a strukturovanejsi nez v pripade jinych popisovanych zemi, a to jednak z duvodu populacni nesoumeritelnosti, jednak kvuli specifickym dejinnym souvislostem a z nich vzesle kulture a tradici vztahu obcanu, komunity a statu.

Kultura zapojeni obcanu do teto sfery stoji predevsim na konceptu "obcana-vojaka" (citizen-soldier), zteles?ujiciho obcanskou odpovednost a vuli lidu k obrane spolecenstvi proti vnejsimu napadeni ci tyranii vlady. Puvodni smysl konceptu z casu americke revoluce a valky za nezavislost koncem 18. stoleti pocital vzdy s lokalni odpovednosti, tedy organizaci milicni obrany na urovni komunity (obce) podle 2. dodatku k Ustave. Od techto pocatku se charakter milici postupne menil a tak se z puvodniho milicniho principu se vyclenily dve ruzne vyvojove linie.

Prvni linie spociva ve slabnuti lokalni vazby a rostouci roli federalniho statu. Behem 19. stoleti v USA existovala mala stala federalni armada, dale jednotlive teritorialne organizovane milice, postupne z vybranych milici vznikajici Narodni gardy (NG), a pri hrozicim konfliktu byla vzdy aktivovana dodatecna dobrovolnicka armada pod nazvem U.S. Volunteers. Narodni gardy se roku 1903 staly federalni vladou financovanym, ale jednotlivymi staty kontrolovanym sborem teritorialni obrany, doplnujicim nove ustavenou stalou federalni armadu s povinnou sluzbou. V soucasnosti je National Guard klasickym nositelem dobrovolne obcanske brannosti. Nejde vsak jiz o zadnou paramilitarni milici, ale o regulerni vojenskou slozku ozbrojenych sil USA a tedy federalniho obranneho systemu. Funguji v kazdem ze statu federace a jsou k dispozici guvernerovi a mistni vlade, pokud je nepovola vlada federalni (tzv. federal duty), coz se od v poslednich patnacti letech deje ve stale vetsim objemu. Roku 2004 byla nasazena temer jedna tretina (100 tisic gardistu) z celkoveho poctu ve prospech U.S. Army. Celkovy pocet pozemni Army NG (jeste existuje letecka Air NG) klesl ze 440 tisic roku 1990 na 370 tisic osob v roce 2001 (a 358 tisic pro rok 2013). NG je tedy vyrazne federalizovana, coz se projevuje i tim, ze drive financoval jeji provoz z jedne tretiny stat (zbytek federalni vlada), dnes stat plati 5 %. Jednotlive staty a jejich uzemi se mohou dostat do tizive situace, nebot' cleny NG se casto stavaji zamestnanci jinych verejnych ci soukromych bezpecnostnich a zachrannych sluzeb (hasici, policiste)--pokud je vsak tato NG nebo jeji casti povolana k nasazeni v zahranici, tito specialiste mohou schazet ve svem statu jak pri katastrofach a mimoradnych udalostech, tak pri rutinnim poskytovani verejne bezpecnosti. (34)

Krome NG existuje od roku 1908 jeste dobrovolnicky zalozni sbor ciste federalni povahy, a to zaloha armady (Army Reserve). Jeji pocetni stav roku 1990 cinil 300 tisic, do soucasnosti byl zredukovan na 200 tisic muzu a zen. (35) National Guard je tedy temer dvakrat vetsi nez U.S. Army Reserve. Obe instituce se lisi take prevazujicim typem vycviku a predurcenim vojaku. Zatimco NG poskytuje vojaky do bojovych jednotek, armadni zaloha predevsim pro jednotky podpory. Rozdil je i v benefitech, ktere obe organizace mohou nabidnout zajemcum: zatimco v U.S. Army Reserve jsou k dispozici pouze federalni programy (napr. stipendia pro univerzitni studium), pro cleny NG jsou dostupne jak federalni pobidky, tak programy financovane jednotlivymi staty. Zalohy vsech typu (nejen NG a armadni zaloha) roku 2002 tvorily 47 % veskere vojenske sily USA a jejich pocet dosahoval 1,3 milionu muzu a zen. (36)

Vzhledem k rostoucimu odcizeni Narodni gardy od materskeho statu mohou vlady techto statu zridit dalsi typ ozbrojene a vycvicene obcanske zalohy, ktera by se mela opet priblizit idealu milice a obcanavojaka odpovedneho sve komunite. Tyto statni sily jsou nazyvany ruzne: State Defense Force, State Guard Force nebo State Guard Reserve,37 existuji v 21 statech a jejich vyhodou je, ze federalni vlada nema zadnou moznost je povolat ci jinak vyuzit. Clenove techto jednotek nedostavaji zadnou odmenu, dokonce i zbrane si kupuji z vlastnich prostredku, a od sve vlady dostanou 1 uniformu a par bot. V Kalifornii tito dobrovolnici podstupuji 8 hodin vycviku mesicne, tridenni cviceni kazdy rok, a nadto musi odvest 100 hodin jine dobrovolnicke prace. Tyto sbory jsou vsak--stejne jako obcanske milice casto obvinovany z kryti ultrapravicoveho patriotskeho ci survivalistickeho hnuti. (38)

Tim se dale dostavame ke druhe vyvojove linii puvodni milice a roli "obcana-vojaka". Vyraz milice ma dnes predevsim negativni konotace, nebot' vyznam dobrovolne vojenske sily organizovane za ucelem obrany uzemi prevzaly statem rizene zalozni bezpecnostni sbory. "Soukrome" ci "obcanske" milice se tak chopily predevsim individualni a protivladni roviny konceptu "obcana-vojaka". Haider-Markel a O'Brien definuji hnuti obcanskych milici jako skupiny tri a vice lidi, kteri se oznacuji za milici ve smyslu druheho dodatku k Ustave a organizuji se za ucelem ochrany svych prav a majetku proti tyranske vlade; provadeji paramilitarni vycvik ci manevry. Pocet clenu milici je jimi odhadovan na 10-40 tisic, nejvic jich pusobi v Michiganu, Montane a Kalifornii. (39) Roku 2004 je uz pocet odhadovan na 50 tisic. (40) Pro extremisticke postoje, nasilne jednani a ostre protivladni retoriku je toto hnuti nutno vnimat jako patologickou formu milicniho principu a domobrany. Zaroven vsak mnohe z techto milici nejsou vylozene nezakonnymi subjekty, pusobi ve verejnem prostoru a ucastni se diskurzu o vyvazeni pravomoci vlady a ochrany prav obcanu. Stat tyto milice castecne pronasleduje a potlacuje, castecne vytvari nastroje pro jejich smirlivou regulaci--zvlaste u prava drzet zbrane. Bezpecnostni system USA dodnes castecne zachovava tradici obcanske autonomie a svepomoci. Jak ma vypadat "well-regulated militia", tedy milice pod kontrolou legitimni verejne moci, o niz hovori ustava USA, ovsem na prahu 21. stoleti zcela jasne neni.

Kanada

Kanadske ozbrojene sily zahrnuji stalou pravidelnou armadu (pro mirovy stav), rezervni sily (pro mirovy stav) a specialni sily (pro celkovou mobilizaci). Rezerva se sklada z primarni zalohy, doplnujici ci podpurne zalohy, kanadskych rangeru a sboru instruktoru kadetskych organizaci. Typy zalozni sluzby jsou cleneny na tridu A: do 12 prubeznych dni v roce, tridu B: sluzba na plny uvazek od 12 dnu do 3 let, a tridu C, jez je podobna pravidelne sluzbe. Kanadsky system pripravy zaloh spociva v devitimesicni vycvikove periode, behem niz se vycviku venuji jeden vecer v kazdem tydnu a jeden vikend v kazdem mesici; perioda je zavrsena dvoutydennim koncentrovanym cvicenim. (41)

V roce 2011 byl celkovy pocet zalozniku tabulkove planovan na 39 500; realne cinil 34 426. Z toho pripada 15 tisic na armadu, 2,5 tisice pro namornictvo, 1,8 tisice pro letectvo, 8 tisic pro sbor instruktoru a necelych 4,7 tisic jsou rangeri. Skupiny zalozniku jsou pritomny ve 160 obcich po cele Kanade. Z poctu vojaku nasazenych v misi Afghanistanu tvori zaloznici 25 %. Ve sboru instruktoru slouzi dokonce 50 % zen. V zaloze je zarazeno 40 % obcanu s civilnim pracovnim pomerem na plny uvazek, 40 % studentu vysokoskolskeho denniho studia a 20 % tvori pracujici ci studenti na castecny uvazek. Zalohy plni dvoji poslani: jednak posileni a podporu nasazenych sil, jednak tvori "vitalni pouto" se spolecnosti (local communities). Zalozniky jsou pouze dobrovolnici, zadna povinna zaloha neexistuje; ale pri aktivaci mohou byt civilni verejnou spravou nasazeni k verejne sluzbe. Velmi netypickym prvkem kanadske armady je 100% slozeni zdravotnicke sluzby z rotujicich zalozniku. Dalsi specialitou je sbor instruktoru kadetu--na ne se nevztahuji bezne vojenske pozadavky, protoze jsou brani jako vychovatele mladeze v kadetskych organizacich. (42)

PERSPEKTIVY DOBROVOLNICTVI VE SFERE OBRANY

Je zrejme, ze ruzne zeme pristupuji k dobrovolnemu zapojovani obcanu do systemu obrany ruzne. Dokonce i zeme s podobnou historickou zkusenosti, geografickou danosti a mentalitou obyvatelstva aplikuji navzajem pomerne odlisne pristupy. Velmi priblizne lze rozlisit tyto modely:

* Tradicni, intenzivni a siroky, decentralizovany, ale verejnym sektorem (statem ci uzemni samospravou) regulovany model, silne podporovany obcanskou kulturou. Sem patri Nemecko, Rakousko a Svycarsko, ale take Finsko, Svedsko a Dansko.

* Tradicni, intenzivni, siroky anglosasky model. Sem patri Spojene staty americke, Australie a Kanada, kde dobrovolna obcanska participace je pritomna jak diky podpore statu (top-down), tak diky autonomni vuli a aktivite obcanstva a komunit (bottom-up).

* Postkomunisticky s velmi slabymi prvky dobrovolne obcanske participace na obrane. Sem patri Ceska republika, Polsko, Slovensko.

* Postkomunisticky s nostalgickymi ci romantickymi prvky. Sem patri Estonsko a Lotyssko se svymi obrannymi ligami a gardami, obrozenymi ve vlasteneckem sentimentu.

V Ceske republice, ale i dalsich zemich EU a NATO dosud prevlada optika, prijata po konci studene valky, kladouci duraz na operace ke zvladani krizi "out of area" prostrednictvim malych a vysoce mobilnich profesionalnich ozbrojenych sil. Toto paradigma patrne narazi na sve meze, jak se ukazuje v konfrontaci s dopady hospodarske krize, trvalou a zasadni stagnaci obrannych vydaju, demografickem starnuti a blizicim se poklesem vhodnych vekovych kohort a vyslednou nekonkurenceschopnosti armad na trhu prace. Bezpecnostni prostredi je tak dynamicke a promenlive, ze ani predpoklad pokracovani zahranicnich operaci (typu Kosovo, Afghanistan, Irak ci Mali) neospravedlnuje vylucnou orientaci na tento typ operaci. Ozbrojene sily mohou byt v budoucnu postaveny take pred ukoly klasicke obrany vlastniho uzemi proti ozbrojenemu utoku, anebo se podilet na komplexni ochrane pri nevojenskych krizovych situacich. Relativni pocetni slabost soucasnych profesionalnich armad se pri soubehu vice ukolu (v komplexnich krizovych situacich) stava tezko resitelnym problemem, a mozna koncentrace sil spojencu v urcitem regionu ji kompenzuje jen do jiste miry.

Popsane formy dobrovolne obcanske participace pri zajist'ovani obrany jsou jednim ze zpusobu, jak tyto problemy resit. Lze jimi docilit:

* Zvyseni poctu nasaditelnych osob pro plneni vice ci mene narocnych ukolu: od bojovych az po ciste pomocne a asistencni cinnosti.

* Snizeni osobnich nakladu: vyuziti obcanske zalohy (v primem i prenesenem smyslu) je mnohem uspornejsi nez udrzovani stejne schopnosti silami prubezne slouziciho a placeneho profesionalniho personalu.

* Vetsi sepeti mezi obcanskou spolecnosti a ozbrojenymi silami, resp. sektorem obrany. Zapojeni dobrovolniku s civilni karierou--at' jako zalohy uvnitr armady, jako prislusniku paramilitarnich sboru ci jako clenu nevladnich organizaci--zvysuje identifikaci obcanstva s vojenskym prostredim, posiluje jeho civilni kontrolu, a v idealnim pripade buduje etos obrany jako celospolecenske hodnoty a verejneho zajmu. Muze prispet k posileni socialni soudrznosti a posileni demokratickych instituci.

Naopak jimi v naproste vetsine popsanych forem nelze docilit tak vysoke urovne vycvicenosti, pripravenosti a pohotovosti, jakou disponuji stavajici pravidelne profesionalni ozbrojene sily.

Na prikladu Ceska je videt, jak obtizne hleda vedeni resortu obrany a cast odborne verejnosti v soucasnych koncepcnich dokumentech jazyk a pojmy, jimiz by tyto moznosti slo tlumocit politicke reprezentaci a siroke verejnosti tak, aby se z nich staly pozadavky a ukoly pro verejnou politiku. (43) V prvnim kroku je nutne ucinit ze zalohy realnou soucast ozbrojenych sil a obranneho systemu, aby se stala nastrojem doplnovani schopnosti, nikoli jen mobilizacnim strasakem, u nejz ani nikdo netusi, jak, kdy a kde by se mel uplatnit. Prubezne periodicke povolani dobrovolniku do utvaru muze hypoteticky resit problem nenaplnenosti mirovych stavu. Tato rotujici zaloha je k dispozici stale a v krizi muze byt nasazena i bez tezkopadne mobilizace. Zadouci je take zachovat "milicni" prvek v principu teritorialni (krajske) prislusnosti. Koncept krajskych pesich rot pri KVV dnes sice neni pritazlivy, za to ale muze provedeni, nikoli princip. Perspektiva spociva v odstraneni barier (politika vuci zamestnavatelum) a zvlaste v orientaci na mlade lidi (stipendia pro studenty, podpora pro absolventy). Zadny system ale nemuze fungovat, pokud jeho motivaci je jen snizit naklady, a misto profesionalu proto "pouzit" levnejsi dobrovolniky. Na takovou pobidku verejnost nezabere.

Pokud se ale povede poctiva diskuse--k cemu mame ozbrojene sily, co a jak chceme branit, jaky je celkovy pristup k bezpecnosti--a pokud se podari nastavit motivujici podminky v souladu se zajmy bezpecnostniho systemu jako celku, pak to muze fungovat, jak vidime v Dansku, Francii, USA, Kanade ci Estonsku.

Received: 15 October 2014

Accepted: 25 October 2014

Published online: 15 December 2014

doi: 10.3849/1802-7199.14.2014.02.119-133

Podekovani

Tento clanek vznikl v ramci reseni projektu "Adaptace bezpecnostniho systemu CR na menici se ekonomickou, socialni, demografickou a geopolitickou realitu" (VG20132015112), financovaneho v ramci Programu bezpecnostniho vyzkumu Ceske republiky v letech 2010-2015.

(1) Napr. CR. Zakon c. 198/2002 Sb., o dobrovolnicke sluzbe a o zmene nekterych zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu. In: Sbirka zakonu. 2002

(2) PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojenych sil: trendy, teorie a zkusenosti. Praha: Ministerstvo obrany Ceske republiky, 2007, 247 p. ISBN 80-727-8381-5

(3) Jsou pokryty obsahlou literaturou o politickem extremismu, terorismu, radikalnich skupinach a hnutich, v ceskem kontextu predevsim: MARES, Miroslav. Paramilitarismus v Ceske republice. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2012, 316 s. ISBN 978-80-7325-297-7, s. 123-196; KUCERA, Michal a Miroslav MARES. Dobrovolne sdruzovani osob za ucelem ochrany. Bezpecnostni teorie a praxe. 2011, c. 1, s. 95-110

(4) MARES, ref 3, s. 17, 12

(5) PERNICA, ref. 2, s. 42-43

(6) KUCERA a MARES, ref. 3, s. 106

(7) BEN-ARI, E. a E. LOMSKY-FEDER. Epilogue: Theoretical and Comparative Notes on Reserve Forces. Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 361-371. DOI: 10.1177/0095327X10396652

(8) LOMSKY-FEDER, E., N. GAZIT a E. BEN-ARI. Reserve Soldiers as Transmigrants: Moving between the Civilian and Military Worlds. Armed Forces and Society. 2008, vol. 34, issue 4, s. 593-614. DOI: 10.1177/0095327X07312090

(9) Pod kridly Sokola [vystava]. Autori Michal Burian, Marek Waic, Milan Barta, Libor Svoboda. Praha: Vojensky historicky ustav, 2012-2013

(10) STEJSKAL, Libor. Bezpecnost a obcane v 21. stoleti: Strukturace a integrace dobrovolnych obcanskych roli pri zajist'ovani bezpecnosti. Praha, 2013. Dizertacni prace. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta socialnich ved

(11) KROBATH, Jiri a Libor STEJSKAL. Branna vychova: Participace obcanu na priprave k obrane. In: Bezpecnostni politika Ceske republiky--vyzvy a problemy: Sbornik stati ke konferenci" 15 let vyvoje bezpecnostni politiky a armady v Ceskoslovensku a Ceske republice". Praha: Ministerstvo obrany CR--AVIS, 2004, s. 155-157, 162-163

(12) KUTHAN, Pavel. Aktivni zaloha. Praha: Ceskoslovenska obec legionarska, 2009, s. 18

(13) Koncepce aktivni zalohy ozbrojenych sil Ceske republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2012. Dostupne z: http://www.mocr.armv.cz/dokumentv-a-legislativa/dokumentv/zakladni-strategicke-bezpecnostni-dokumentv-a-pravni- predpisy-8492/, pril. 3

(14) BEN-ARI a LOMSKY-FEDER, ref. 7, s. 365

(15) LOMSKY-FEDER, GAZIT a BEN-ARI, ref. 8

(16) DANDEKER, C., N. GREENBERG a G. ORME. The UK's Reserve Forces: Retrospect and Prospect. Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 342-348.

(17) WEBER, C. The French Military Reserve: Real or Abstract Force? Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 321-340. DOI: 10.1177/0095327X10390457

(18) LYNCH, Kevin. Fit to serve? The German Times. 2010, Vol. 4, No. 9 September, s. 4. ISSN 1864-3973

(19) PERNICA, ref. 2, s. 118

(20) LYNCH, ref. 18

(21) TRESCH, T. S. The Transformation of Switzerland's Militia Armed Forces and the Role of the Citizen in Uniform. Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 239-260. DOI: 10.1177/0095327X10361670

(22) LOMSKY-FEDER, GAZIT a BEN-ARI, ref. 8, s. 4

(23) TRESCH, ref. 21, s. 249

(24) TRESCH, ref. 21; BEN-ARI a LOMSKY-FEDER, ref. 7, s. 365

(25) Hjemmevxrnet. 2002. Informacni brozura. HJV INF-108 (JUN 2002)

(26) Hjemmevwrnet, ref. 25; Hjemmevwrnet: Kultur & Vwrdier. 2002. HJV brochure. HJV 9003-001 DEC 2002

(27) BEN-ARI a LOMSKY-FEDER, ref 7, s. 365

(28) TRESCH, ref. 21, s. 252

(29) Ibid. s. 252-253

(30) VASARA, Erkki. Maintaining a military capability: the finnish home guard, European fashion and sport for war. The International Journal of the History of Sport. 1997, vol. 14, issue 3, s. 157-172. DOI: 10.1080/09523369708714005

(31) KRULIK, Oldrich. Dobrovolnictvi v bezpecnostni oblasti: Priklad z Estonska. Bezpecnostni teorie a praxe. 2010, c. 1, s. 81-88

(32) Latvian National Guard. In: Wikipedia [online]. 2013, Last modified on 11 March 2013 [cit. 2013-06-06]. Dostupne z: http://en.wikipedia.org/wiki/Zemessardze

(33) Dobrovolna vojenska sluzba: Chce sa zapojit' aj rezort prace. Aktuality.sk [on-line]. 2013 [cit. 2013-06-06]. Dostupne z: http://www.aktualitv.sk/clanok/222072/dobrovolna-voienska-sluzba-chce-sa-zapoiit-ai-rezort-prace/

(34) ATKESON, Edward B. a James L. MCCOSKEY. The Need for a Modern American Militia. ARMY Magazine. September 2004, Volume 54, Number 9, s. 15-19

(35) GRIFFITH, J. Contradictory and Complementary Identities of U.S. Army Reservists: A Historical Perspective. Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 261-283. DOI: 10.1177/0095327X09354167

(36) LOMSKY-FEDER, GAZIT a BEN-ARI, ref. 8

(37) ATKESON a McCOSKEY, ref. 34

(38) MARTIN, Harry V. a David CAUL. State Defense Forces--authorized militia. [on-line]. 1995 [cit. 2013-04-04]. Dostupne z: http://dmc.members.sonic.net/sentinel/gvcon3.html

(39) HAIDER-MARKEL, D. P a S. P O'BRIEN. Creating a "Well Regulated Militia": Policy Responses to Paramilitary Groups in the American States. Political Research Quarterly. 1997, vol. 50, issue 3, s. 553. DOI: http://dx.doi.org/10.1093/acprof:oso/9780195147865.003.0007

(40) BERLET, Chip. Militias in the Frame. Contemporary Sociology: A Journal of Reviews. 2004, vol. 33, issue 5, s. 514-521. ProQuest Central

(41) PERLIGER, A. The Changing Nature of the Israeli Reserve Forces: Present Crises and Future Challenges. Armed Forces and Society. 2011, vol. 37, issue 2, s. 219. DOI: 10.1177/0095327X09354173

(42) COTTER, J. A. The Canadian Forces Reserves: An Introduction. 2013. Powerpointova prezentace

(43) Obranna strategie Ceske republiky: odpovedny stat a spolehlivy spojenec = The defence strategy of the Czech Republic : a responsible state and a reliable ally. Praha: Ministerstvo obrany Ceske republiky, Odbor komunikace a propagace (OKP MO), 2012, 12, 12 s. ISBN 978-80-7278-606-0; Koncepce aktivni zalohy ozbrojenych sil Ceske republiky, ref. 13; Koncepce mobilizace ozbrojenych sil Ceske republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2012; Koncepce pripravy obcanu k obrane statu. Praha: Ministerstvo obrany, 2012

PhDr. Libor Stejskal, Ph.D.

Born in 1977. At present, research worker at the Center for Security Policy, Faculty of Social Sciences, Charles University. He graduated in Public and Social Policy at FSS UK, where he finished his doctoral studies. Between 2003-2004 he studied at the University of Copenhagen in Denmark, between 2008-2009 he worked as a security expert in the Provincial Reconstruction Team led by the Czech Republic in the Logar province in Afghanistan, between 2010-2011 he was an expert in the commission for the White Paper on Defence of the Czech Republic. He focuses on concepts and theories of security, roles of citizens in providing security in a modern society, reform of the security system, and security policy of the EU and the Czech Republic.

Narozen 1977. Pracovnik Strediska bezpecnostni politiky Fakulty socialnich ved Univerzity Karlovy v Praze. Venuje se bezpecnostni politice na narodni a evropske urovni, konceptu bezpecnosti, jejim spolecenskym a environmentalnim aspektum a lidske bezpecnosti. Je absolventem oboru Verejna a socialni politika na Fakulte socialnich ved Univerzity Karlovy v Praze (2005), roku 2013 tamtez obhajil dizertaci a ziskal doktorat. Je zapojen do evropskych i narodnich projektu bezpecnostniho vyzkumu, pracoval v komisi pro pripravu Bile knihy o obrane CR, v letech 2008-2009 byl civilnim expertem rekonstrukcniho tymu v Afghanistanu, je clenem redakcni rady casopisu Obrana a strategie.
COPYRIGHT 2014 Univerzita Obrany
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2014 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

 
Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Author:Stejskal, Libor
Publication:Obrana a Strategie/Defence & Strategy
Date:Dec 15, 2014
Words:8196
Previous Article:Strategic communications in NATO counterinsurgency operations/Strategicka komunikace v protipovstaleckych operacich NATO.
Next Article:Kraus, Josef. Iransky statni terorismus: Od Chomejniho po Ahmadinezada.
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2018 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters