Printer Friendly

The regional multiplier effect as a local economic development indicator/Regionalni multiplikacni efekt jako indikator lokalniho rozvoje.

Uvod do problematiky

Takovy typ mistni ekonomiky, ktery je zalozeny na pevnych ekonomickych vazbach (vlastnictvi podniku mistnimi lidmi, vyznamna mistni produkce s vyuzivanim mistnich zdroju, investovani prostredku mistniho puvodu opet v miste pusobeni apod.) ma s ohledem na globalizujici se svet rostouci vahu. Multiplikacni efekt, ktery v dusledku techto vazeb vznika lze vyjadfiit tzv. "lokalnim multiplikatorem". Tento multiplikator je dnes prezentovan jako jeden z indikatoru udrzitelneho rozvoje, a zaroven jako indikator vyuzivany pri hodnoceni procesu lokalizace ekonomickych cinnosti.

Mezi hlavni aktery uzemniho rozvoje patri mistni instituce, ale take ruzne kategorie subjektu vyskytujicich se v danem uzemi. Vytvareji spotrebitelskou poptavku a diky investicni aktivite (predevsim v miste pusobeni) ji take zvysuji. Zvyseni spotrebitelske poptavky vyvolava pozitivni zpetnou vazbu a nasledne vede k jejimu dalsimu rustu. To je jeden z moznych (poptavkovych) pristupu k multiplikacnim efektum, kdy zvysena poptavka zpusobuje rust regionalniho HDP a nasledne dalsi rust poptavky. V ramci tohoto "multiplikacniho efektu" je mozne pozorovat, jaky prinos ma konkretni instituce ci jednotliva osoba k rustu a prosperite v danem uzemi. Prvotnim impulsem zde neni vnejsi investice, ale urcity pocatecni vydaj mistni organizace nebo jednotlive osoby.

Lokalni multiplikator meri v jakem mnozstvi a jak dlouho vydaje (instituci a obyvatel) zustavaji "v obehu" v dane lokalite. Vyjadrujeme jej jako urcitou hodnotu pro vybranou instituci (obec, region, ...). Jeho hodnota predstavuje tzv. "retencni schopnost" lokality avypovida otom, do jake miry se vydane prostredky v lokalite udrzi. Zaroven zachycuje nektere jevy, souvisejici s tokem financnich prostredku a umoznuje vycislit jeho prinos v ramci ekonomickeho rozvoje oblasti. Tzv. "pozitivni externality", ktere v dusledku techto procesu vznikaji, jsou v glo-balizovanem svete nejen pro ceskou krajinu prospesne a zadouci. Proces obvykle byva ovlivnen take prirodnimi podminkami a urcitou mirou mistnich tradic.

Prispevek je usporadan do nekolika casti. Po uvodu do problematiky lokalnich multiplikatoru nasleduje druha kapitola, ktera se zameruje na jeho teoretickou podstatu. Treti kapitola se koncentruje na vyuzitelnost multiplikatoru v regionalni politice a ctvrta prinasi konkretni priklad multiplikace vydaju v praxi. V zaveru jsou shrnuty ziskane poznatky a uvedeny konkretni navrhy na vyuziti daneho metodologickeho nastroje.

Mezi postupy umoznujici vyjadrovani multiplikace patri i jedna z novych metod, ktera je v predkladanem prispevku aplikovana na pusobeni konkretni organizace, vyskytujici se v obci s 300 obyvateli. Smyslem prispevku neni ozrejmit presny postup vypoctu multiplikatoru s ohledem na ruzne vychozi podminky, ale charakterizovat moznosti jeho uplatneni v oblasti regionalni politiky.

1. Teoreticke pojeti multiplikatoru

Multiplikator (multiplier) obecne predstavuje bezrozmerne cislo, ktere je pomerem mezi zmenou duchodu a zmenou vydaju, jez danou zmenu duchodu vyvolala [15]. Znamy americky ekonom P.A. Samuelson definuje multiplikator jako hodnotu, kterou se nasobi zmena v autonomnich vydajich tak, aby bylo mozne vypocitat konecny celkovy dopad zvyseni investice na produkt "Y" [22].

Vznik samotne koncepce multiplikatoru je casto spojovan se jmenem Johna Maynarda Keynese. Keynes nesouhlasil s neoklasickym tvrzenim o samovolne konvergenci ekonomik k rovnovaze a naopak zastaval nazor, ze k rustu ekonomik je zapotrebi napomahat vhodnymi zasahy. Presto, ze Keynesovo zamereni bylo makroekonomicke a regionalnim otazkam a problemum se sam nevenoval, jeho teorie se stala vychozim bodem nekolika teorii regionalniho rozvoje a cetne rady regionalnich modelu.

Multiplikator funguje v rade oblasti hospodarstvi a lidske cinnosti. Jak uvadi Armstrong aTaylor [1], koncepce multiplikatoru vychazi ze zakladni teze, ze kazdy vydaj je zaroven prijmem nekoho jineho. Takto ziskany prijem je znova vynalozen na nakup statku a sluzeb u dalsich obchodniku, a tim je vytvoren dalsi dodatecny prijem. Jakykoliv prijem neni nikdy vydan cely, a to vede po urcitem case k vycerpani tohoto efektu. Pocatecni vydaj vyvolava v procesu multiplikace (Obr. 1) radu dodatecnych prijmu. S rustem prijmu roste spotreba, a tim roste celkovy domaci produkt. Jak znamo, pro otevrenou ekonomiku potom plati:

AD = C+ I + G + X- M, (1)

kde "AD" znaci agregatni poptavku, "C" spotrebni vydaje, "I" soukrome investicni vydaje, "G" vladni vydaje, "X" hodnotu vyvozu a "M" hodnotu dovozu vyjadrena v domaci mene [11].

Na zaklade vyse zmineneho lze konstatovat, ze multiplikacni efekt je mozno aplikovat na celou radu ruznych odvetvi hospodarstvi a lidske cinnosti. Raabova [18] se v souvislosti s procesem multiplikace zabyva napr. multipli-kacnimi efekty kulturnich odvetvi v ceske ekonomice.

2. Vyuziti multiplikatoru v regionalni politice

Regionalni politika byla ovlivnena Keynesian-skou ekonomii od 50tych do poloviny 70tych let. Predevsim se jednalo o 60ta leta, ktera byla oznacovana jako "zlaty vek regionalni politiky". Regionalni politika se v teto dobe vyznacovala castymi zasahy ze strany verejnych subjektu do ekonomickych procesu.

Z tohoto obdobi pochazi rada regionalnich teorii a modelu, ktere jsou keynesianskemu pojeti ekonomiky blizke. Koncept multiplikace se v nekterych z nich primo ci neprimo objevuje. Za zminku na tomto miste stoji napr Harrod-Domaruv rustovy investicni model ze 40tych let minuleho stoleti. Model predpoklada (stejne jako Keynes), ze pricinou nerovnovahy je rozpor mezi investicemi a usporami. K zachovani rovnovazneho stavu je zapotrebi cely prijem proinvestovat, neboli je nutne, aby se uspory se rovnaly investicim (I=S). Investice pak maji dva hlavni efekty: duchodotvorny (generuji pfii-jem) a kapacitotvorny (zvysuji vyrobni kapacity, ktere umozni vyssi akumulaci kapitalu). Ducho-dotvorny efekt vznika prave diky pusobeni mul-tiplikacniho efektu [8]. Model je oproti Keyneso-ve teorii "vyspelejsi" a realnejsi, nebot pocita is vytvarenim novych kapacit, ktere sam Keynes nepredpokladal, a pocital pouze s vyuzitim do te doby nevyuzitych zdroju a kapacit. Oba efekty by mely byt v zajmu rovnovazneho stavu vyrovnany. Model vsak jiz nevysvetluje, jak toho dosahnout. Harrod-Domaruv rustovy investicni model byl posleze v 80. letech 20. stoleti vyuzit pro stimulaci regionalnich aktivit a cinnosti. Podpora soukromych investic a investic do infrastruktury si kladla za cil posilit rozvoj mene vyspelych regionu.

S multiplikacnim efektem pracuji take Per-roux a Boudeville [12] ve sve "teorii rustovych polu" (poles of development, growth poles). Tato teorie je postavena na vztahu klicovych odvetvi a firem v regionu (polu rustu a rozvoje) a dalsich subjektu, ktere na nich zavisi. Jak prosperujici firmy, tak klicova odvetvi mohou rozvijet inovacni potencial a pozitivne pusobit na rozvoj regionu. Zaroven ovlivnuji rozvoj dalsich, pridruzenych odvetvi. Za hlavni "poly rustu" dane doby lze oznacit predevsim automobilovy prumysl a chemii [12]. Boudeville tuto teorii dale rozpracoval a aplikoval na input-output analyzu, ktera popisuje vztahy mezi odvetvimi a sektory daneho celku a predpoklada, ze kazdy vystup je vytvoren pomoci kombinace ruznych vstupu, jez jsou ziskavany z dalsich odvetvi.

Jistou analogii s teorii rustovych polu lze zpozorovat u "teorie exportni zakladny", pochazejici z 50tych let 20. stoleti, jejimz autorem byl D.C. North. Teorie rozlisuje dva zakladni sektory v ekonomice regionu. Jedna se o sektor zakladni neboli exportni a sektor doplnkovy neboli obsluzny. Rozvoj regionu pak zavisi predevsim na rozvoji sektoru zakladniho. North povazuje exportne orientovany region za cilovou oblast regionalniho rozvoje. Takovyto region se specializuje na vyvoz kapitalu, kvalifikovane pracovni sily a sluzeb do mene vyvinutych regionu. Rozvoj exportne zamerenych odvetvi posleze pozitivne ovlivnuje i zamestnanost v odvetvich doplnkovych, opet se zde objevuje multiplikacni efekt. Vyvoj situace v regionu je tak zavisly na vnejsi poptavce generovane mimo jeho uzemi [14]. Ve sve teorii se North inspiruje historickym vyvojem USA, kde za hlavni impuls rychleho ekonomickeho rustu povazuje vyvoz zbozi do Evropy s vysokou poptavkou po vyse zminenych komoditach [13].

Keynesiansky smer ekonomickeho mysleni ovlivnil regionalni politiku hlavne v 60tych letech 20. stoleti. V tomto obdobi se realizovaly rozsahle investice do zaostavajicich regionu, kde byly lokalizovany firmy patrici mezi tzv. "hnaci odvetvi" a dalsi, perspektivni vyroby. Jinymi nastroji regionalni politiky byly dotace, danove ulevy, zvyhodnene uvery a dalsi podnety firmam a podnikum. Nektere podniky lokalizovane v mene vyspelych regionech dostavaly dokonce prispevky na mzdy, cimz mohly vyplacet vyssi odmeny bez velkeho zatizeni svych rozpoctu. Vedle klasickych vyrobnich zavodu byla snaha presunout do zaostavajicich regionu i verejnopravni instituce nebo vyzkumna centra. Ponekud zavaznejsi byly zasahy do rozvoje velkych aglomeraci, v nekterych pripadech byl umyslne potlacovan rust a rozvoj takovych center jako napr. Pariz ci Londyn [3]. Pres velkou viru v pozitivni dopad na snizovani mezi- regionalnich rozdilu neodpovidaly vysledky ocekavani.

Umele vytvareni novych center rozvoje se prakticky nikdy nesetkalo s uspechem, nebot takove nove jadro nebylo centrem prirozenym a pozdeji se ukazalo, ze k uspechu lokalizace firmy do regionu nestaci jen samotne zahajeni vyroby, ale je nutna i zmena celeho prostredi. Napr. socialniho, institucionalniho i ekonomickeho, se kterym ma dany podnik vazby a vztahy. Jinak k zadoucimu multiplikacnimu efektu nedojde a vyroba se zde drive ci pozdeji stane neefektivni [3].

Zjevnou nevyhodou teto politiky je vysoka zatez na verejne rozpocty, ze kterych jsou vynakladany velke sumy na investice na podporu rozvoje zaostalych regionu. Tim se castecne odebiraji prijmy sektoru soukromemu a rovnez hrozi znacne zadluzeni statu. Take muze dojit k oslabeni motivace podnikatelskych subjektu a podporuje spolehani na cizi pomoc.

V praxi vsak muzeme nalezt i pripady, kdy aplikace teorii ovlivnenych keynesianstvim pfii-nesla dobre vysledky v rozvoji mistni ekonomiky. Mozno uvest priklad hospodarskeho vyvoje Irska v druhe polovine 90 tych let, kdy se jedna z nejchudsich zemi tehdejsi zapadni Evropy stala behem kratke doby jednou z nejvyspelej-sich. Od 70 tych let 20 teho stoleti do pocatku 21. stoleti dokazalo Irsko zvetsit svuj produkt na obyvatele o celych 60% [17]. Pricinou byly mohutne zahranicni investice prilakane pfiizni-vymi danovymi podminkami a tehdy pomerne levnou pracovni silou, mluvici navic hlavnim svetovym jazykem, anglictinou. Jeho rychly start, umoznil tez vstup do Evropske Unie v roce 1973 [17]. Soucasna ekonomicka situace Irska (i dalsich statu Evropske Unie) je sice krajne ohrozena vysokymi vladnimi dluhy, ktere byly ovsem zpusobeny spise spatnou fiskalni politikou irske vlady v poslednich letech v kombinaci s rustem socialnich vydaju a neustalym zvysovanim platu statnich zamestnancu.

2.1 Regionalni multiplikator (Regional Multiplier)

Regionalni multiplikator predstavuje aplikaci multiplikatoru do oblasti regionalni ekonomie a regionalniho rozvoje. Pri jeho vypoctu se vyuziva obdobny postup. Regionalni multiplikator vypovida o tom, jake zmeny nastanou v regionalnim duchodu, kdyz dojde ke zmene nektere slozky autonomnich vydaju (pocatecni vydaj nezavisly na duchodu). Princip pusobeni multi-plikacniho efektu pote spociva v navazujicich vydajich, kdy se prirustek regionalniho duchodu neustale zmensuje, az do doby, kdy zvysena spotreba a poptavka pokryje uniky, jako jsou uspory, danove odvody a vyvoz [15]. U regionalniho multiplikatoru lze predpokladat nizsi vysledne hodnoty, nebot ekonomika regionu je vice otevrena nez ekonomika narodni, a tudiz lze i ocekavat tim nizsi hodnotu multiplikatoru, cim mensi bude uzemi zkoumaneho regionu. Zaroven v mensim prostoru se nachazi mensi mnozstvi potencialnich dodavatelu i zamestnancu a akteri v uzemi jsou nuceni vyuzit i vnejsich zdroju. Tyto aspekty se posleze promitnou do vypoctu regionalniho multiplikatoru.

Obdobne lze za pomoci regionalniho multiplikatoru take hodnotit dopady pusobeni mistnich organizaci ci realizace programu a projektu na rozvoj regionalni ekonomiky. (Podobne je v dalsim textu vysvetlovan pojem "lokalni multiplikator"). V tomto kontextu byl regionalni multiplikator hojne vyuzivan ve Velke Britanii ci USA k mereni dopadu vladnich investic a transferu do regionu. Byl vyuzit take jako indikator mereni ekonomickeho prinosu zahranicnich investic a primych transferu do regionu tzv. rozvijejicich se ekonomik [7].

Casto byva regionalni multiplikator aplikovan jako ukazatel dopadu turismu na regionalni rozvoj. Wen-Huei Chang [10] pouzil ve sve disertacni praci na Michiganske univerzite model ekonomicke baze a input-output analyzu, ktere rovnez koncept multiplikatoru vyuzivaji. Uvadi zde regionalni multiplikator turismu, ktery prevzal od Archera a Owena (publikovano 1971), a meri jim dopad tohoto odvetvi na dalsi oblasti ekonomiky, ktere jsou s cestovnim ruchem provazany.

Koncept multiplikatoru ma sve stale misto v problematice regionalni politiky. O jeho ucinnosti a presnosti vytvaret predpovedi dopadu multiplikacniho efektu se vedou diskuse. Sve nejvetsi popularity dosahl bezpochyby multiplikator v 60tych letech minuleho stoleti, jez byly vyznamnou erou regionalni politiky, predevsim pak ve Velke Britanii. Thomas Wilson [27] vyjadril jiz v teto dobe urcite pochybnosti, pokud jde o pouziti regionalniho multiplikatoru, ktere vsak jsou stale predmetem polemik. Wilson poukazoval na to, ze metoda regionalniho multiplikatoru by se nemela vyuzivat univerzalne na reseni vsech regionalnich problemu. Jako hlavni uskali zminil ne vzdy zcela presnou spolehlivost predikce. Kriticke reakce na prilisne nadseni pro vyuziti multiplikatoru jako univerzalniho prostredku hodnoceni dopadu zmen soukromych i vladnich investic, popr. dalsich faktoru, na narodni ci regionalni duchod se vsak objevovaly i mnohem drive. Ve svem clanku "The multiplier" z roku 1948 kuprikladu Arthur Smithies [23] konstatuje, ze na koncept multiplikace narodniho duchodu se ma nahlizet pouze jako na dilci a nedokonaly ukazatel vhodny zejmena pro porovnani dvou rozdilnych rovnovaznych stavu. Upozornuje take, ze nespravna interpretace hodnoty vysledneho multiplikatoru muze byt zpusobena predevsim kladenim durazu na zmenu jednoho faktoru multiplikatoru (spotreba, soukrome investice, vladni vydaje) bez ohledu dopadu teto zmeny na faktory dalsi [23].

Multiplikator nachazi vyuziti v rade oboru a lze jej aplikovat na ruzne ekonomicke ukazatele. V regionalni politice se nejvice zminuje tzv. multiplikator investic, jenz vyjadruje celkovy a dodatecny prinos investice do konkretniho regionu. Jeho vyuziti je vhodne k posouzeni, zda dana investice skutecne prispeje k rozvoji regionu a bude mit pozitivni dopad na zamestnanost, regionalni HDP apod. Multiplikator muze byt ukazatelem pro posouzeni ucinnosti nekterych nastroju regionalni politiky jako jsou napr. investicni pobidky a dotace. Rovnez se nekdy vyuziva k posouzeni uspesnosti a prinosu jiz dokoncenych projektu (napr. podporenych z fondu EU ci ze statniho rozpoctu), tedy hodnoceni ex-post. Takto jej v Cesku casto vyuziva Ministerstvo pro mistni rozvoj, univerzity a dalsi instituce. Lze konstatovat, ze investicni multiplikator lze vyuzit jako vhodnou metodu kvantifikace ekonomickych dopadu investic do regionu v rade odvetvi. Prikladem muze byt cestovni ruch, kde k posouzeni dopadu vystavby akvaparku na rozvoj maleho a stredniho podnikani v regionu Liptov byla vyuzita metoda multiplikatoru v ramci slovenskeho vyzkumneho projektu WD-37-07-2 "Vyskum domaceho a prijazdoveho zahranicneho cestovneho ruchu vo vztahu k zmierneniu spolecenskoekonomickych disparit". [26]

Vetsina pripominek vuci multipliktoru byla v pozdejsich letech vzata v uvahu a analyzovana. V souvislosti s tim se do popredi pozornosti dostaly nove teorie regionalniho rozvoje. Nicmene, regionalni multiplikator nadale zustava vyznamnym kriteriem v oblasti regionalniho rozvoje, pomoci nehoz muzeme posuzovat cile regionalni politiky. Zaroven je multiplikator vyznamnou soucasti analyzy regionalnich procesu.

2.2 Multiplikacni modely v regionalnim rozvoji

Existuje nekolik modelu venovanych hodnoceni efektu realizace soukromych i verejnych investic v ramci regionalniho rozvoje. V nasledujicim textu budou strucne predstaveny dva multipli-kacni modely regionalnich vydaju--"model firmy REMI", "multiplikacni model regionalnich spotrebnich vydaju", autora Jana Cadila [5] a dale metoda tzv. "lokalniho multiplikatoru" navrzena britskou spolecnosti New Economics Foundation [21], jez hodnoti dopad vydaju jednotlivcu a instituci na mistni ekonomiku.

2.2.1 Model REMI

REMI je znacne komplexnim a slozitym ekono-metrickym modelem slouzicim jako nastroj k odhadovani regionalniho ekonomickeho rustu, vyuzivany k analyze dopadu na regionalni politiku. Model pochazi z roku 1992 a jeho autorem je americka firma Regional Economic Models, Inc, zalozena roku 1980 za ucelem zvyseni kvality rozhodovani verejnych politik. Jde o ekono-metricky model vyuzivajici analyzy input-output [20]. Ovsem, v porovnani se statickou input-output analyzou, REMI model je mnohem vice dynamicky. Vyuziva stovky rovnic a tisice promennych faktoru k vyjadreni dopadu opatreni regionalni nebo statni politiky na ekonomiku daneho celku. Standardne je model REMI tvoren peti bloky: vyroba (produkce, vystupy), populace a nabidka prace, poptavka po praci a kapitalu, podil na trhu a posledni blok je zameren na mzdy, ceny a naklady produkce. Kazdy blok obsahuje radu promennych a zmena jakekoliv promenne vyvola zmeny promennych v ramci stejneho bloku i v ostatnich. Model tak poukazuje na fakt, jak komplexni je dopad daneho opatreni na ruzne aspekty ekonomiky a jake vazby existuji mezi temito aspekty. Klicovymi oblastmi, v kterych byva model REMI vyuzit, jsou: ekonomicky rozvoj, zivotni prostredi, energie, doprava, dane, prognozy a planovani [4], [19].

Z charakteristiky modelu je patrna jeho velmi vysoka datova narocnost, coz je hlavnim uskalim jeho sirsiho vyuziti. Tento model byl hojne vyuzivan v USA, mene casto v Evrope. V podminkach Ceske republiky je nejvetsim problemem staly nedostatek ucelenych souboru regionalnich dat, ktere jsou pro aplikaci daneho modelu potrebne. V nedavne dobe byl vyuzit v oblasti jizni Italie v ramci projektu DG Regio, kde slouzil jako nastroj k posouzeni regionalnich ekonomickych dopadu investic podporovanych ze strukturalnich fondu EU [9].

2.2.2 Model multiplikace regionalnich spotrebnich vydaju

Model multiplikace regionalnich spotrebnich vydaju Jana Cadila [5] pochazi z roku 2005. Autor na prikladu rozvoje prumyslove zony Cheb demonstroval dopady lokalizace firem na rozvoj mistni ekonomiky. Model je poptavkovy (nabidka reaguje zpetne na zvyseni poptavky). Vyznamnou ulohu zde hraje migrace, nebot od ni je odvozena velikost multiplikacniho efektu spotrebnich vydaju v regionu. Procesy se odehravaji v uzavrene ekonomice regionu, spotrebitele poptavaji zbozi vyprodukovane pouze uvnitr vymezeneho uzemi. Model pocita s dalsimi obecnymi predpoklady, jako jsou napr. maximalizace zisku firem, maximalizace uzitku spotrebitelu. Spotrebitele zde poptavaji pouze dva druhy statku--sluzby a prumyslove zbozi a rozdeluji sve duchody mezi spotrebu a uspory.

Samotnemu multiplikacnimu efektu predchazi lokalizace firmy v regionu. Ta vyvola vyssi poptavku po praci. Predpoklada se tak zvyseni poctu pracovniku v regionu (mira zvyseni do znacne miry zavisi na migraci), coz dale zpusobi zvyseni poptavky po vsech statcich a sluzbach v regionu produkovanych. Zvysena spo- tfiebitelska poptavka ma za nasledek tlak na nabidku statku a sluzeb, a tim na dalsi zvyseni poptavky po praci. Multiplikacni efekt v tomto smyslu pokracuje dale, dokud se nevycerpa, resp. ve chvili, kdy bude prirustek spotrebitelske poptavky a prirustek novych pracovniku nulovy.

Cadil [5] formuluje vypocet multiplikatoru spotrebitelskych vydaju nasledovne:

1 / (1 - [q.sub.ex]) = 1/(1 - ([b.sub.s] [w.sub.s] [[mu].sub.s] c + Ca [[mu].sub.s][b.sub.s] + + [b.sub.m] [w.sub.m] [[mu].sub.m] c + Ca [w.sub.m] [b.sub.m]))= [bar.[omega]], (2)

kde "[q.sub.x]" predstavuje geometrickou radu prirustku regionalnich vydaju, "[bar.[omega]]" multiplikator spotrebitelskych vydaju, "[b.sub.s]" vydajovy produkcni koeficient pro sluzby, "[w.sub.s]" prumernou cistou mzdou ve sluzbach, "[[mu].sub.s]" podil sluzeb na celkove spotrebe jednotlivce, "c" mezni sklon k regionalni spotrebe, "Ca" vydaje spotrebitele na autonomni spotrebu, "[[mu].sub.m]" podil prumyslovych statku na celkove spotrebe jednotlivce, "[w.sub.m]" prumernou cistou mzdou v prumyslu a "[b.sub.m]" vydajovy produkcni koeficient pro prumyslove statky [5].

Autor uvadi, ze takto definovany model multiplikace je schopen predpovidat dopad lokalizace firmy (v tomto pripade vytvoreni prumyslove zony Cheb) na ekonomiku regionu. Je zde vsak znovu zapotrebi poukazat na vyznam migrace. Plny multiplikacni efekt totiz nastane pouze v pripade vysoke (maximalni) migrace, ktera zajisti dostatecny prisun pracovniku schopnych pokryt rostouci spotrebitelskou poptavku. Na zaklade migracniho Harris-Toda-rova modelu, jehoz zavery autor ve sve publikaci shrnuje, se vsak v tomto pripade ocekava pouze nizka, maximalne stredni migrace. V takovem pripade nenastava plny multiplikac-ni efekt. Lokalizace ma v konecnem dusledku dopad pouze na zvyseni cenove hladiny v regionu, i kdyz castecne dojde ke snizeni nezamestnanosti mistnich obyvatel.

2.2.3 Lokalni multiplikator (Local Multiplier)

Lokalni multiplikator je nejmladsi metodou vypoctu multiplikacnich efektu. Nektere prameny [15] povazuji "lokalni multiplikator" za synonymum pojmu "regionalni multiplikator. Svym zpusobem jej lze oznacit za urcitou obdobu regionalniho multiplikatoru, nebot jejich princip je obdobny. Proto take byvaji casto vzajemne substituovany. Balas a Clarke [2] vsak apeluji na pouziti pojmu "lokalni multiplikator" predevsim v ramci modelovani na mikroekonomicke urovni.

Jak jiz bylo pripomenuto, multiplikacni efekty byvaji v regionalni ekonomice casto spojovany s lokalizaci firem v regionech a s jejim naslednym dopadem na rozvoj mistni zamestnanosti. Jsou take pripady, kdy jsou prezentovany jako nasledky nejakeho vnejsiho zasahu. V dalsim textu je tento pojem uplatnovan v ponekud odlisnem kontextu, s nimz pracuje organizace Trast pro ekonomiku a spolecnost/Economy Society Trust (dale v textu TES), ktera aplikovala tento ukazatel, puvodne vytvoreny britskou spolecnosti New Economics Foundation (dale v textu oznacena jako NEF) a agenturou The Countryside Agency, na ceske podminky. Organizace TES je obcanskym sdruzenim, ktere se zabyva studiem hospodarskych a socialnich modelu s cilem vytvaret konkretni prakticka reseni napomahajici udrzitelnemu rozvoji regionu. Hlavnimi tematickymi programy TESu jsou prime zahranicni investice, policy interventions, lokalni ekonomiky a energie. Spolecnost ma radu vyznamnych partneru, uzce spolupracuje napr. s Ekonomicko- spravni fakultou MU v Brne. TES rovnez porada radu workshopu, seminaru a venuje se publikacni cinnosti [24]. Pojem lokalni multiplikator je ve vetsine odkazu spojovan s metodikou organizace New Economics Foundation, ve zbytku pripadu je vyuzivan jen jako ekvivalent pojmu "regionalni multiplikator".

Spolecnost NEF pouzila konceptu multiplikatoru, a prevedla jej do mikroekonomicke roviny. Lokalni multiplikator se pote v Britanii zafia-dil mezi indikatory udrzitelneho rozvoje. NEF jej testovala ve vztahu k rade instituci v peti hlavnich sektorech: statni dodavky, potraviny a zemedelstvi, socialni podnikani, pristup k financim a v oblasti socialniho zabezpeceni [21]. Vytvorila tak specificky typ regionalniho multiplikatoru, ktery lze pomerne snadno vymezit a jenz slouzi predevsim mistnim samospravam k pochopeni, jak funguje ekonomika jejich regionu. Vyuzitelny je vsak i pro dalsi subjekty--firmy, neziskove organizace, sdruzeni, jednotlivce, kterym zalezi na jejich prinosu k rozvoji mistni ekonomiky a maji zajem jej jeste dale zvysovat.

Podle TES je lokalnim multiplikatorem cislo, hodnota, ktera je takzvane "penezum na stope". Je mozne jej urcit pro kteroukoliv instituci, firmu, neziskovou organizaci, socialni podnik, obec ci mesto nebo i domacnost. Hlavnim ukolem je zjistit, kam organizace i jednotlivci smeruji sve vydaje a kolik z techto vydaju a po jakou dobu zustavaji v danem regionu [25]. Jde tedy o zjisteni, zda firmy a jednotlivci vyuzivaji vice mistni nabidky statku a sluzeb, ci zda vice preferuji nabidku vnejsi. Vyuzitim vnejsi nabidky (zahrnujici napr. take nakupy v hypermarketech, ktere jsou ve vlastnictvi jinych nez mistnich subjektu) dochazi k omezeni (vytesneni) mistnich zdroju a ekonomiky. Lokalni multiplikator vychazi ze zmineneho predpokladu, ze kazdy vydaj se stava prijmem nekoho dalsiho, kde tento prijem dale castecne nebo zcela pouzije na sve vydaje nebo jeho cast usetri. Timto zpusobem se penize v ekonomice "otaceji". Klicovou informaci pro vypocet lokalniho multiplikatoru je geograficky smer toku vydaju dane organizace/jednotlivce/domacnosti vzhledem k vymezeni zkoumane lokality.

Vypocet lokalniho multiplikatoru (LM)

Vypocet lokalniho multiplikatoru neni slozity. Narocnejsi je sber dat potrebnych pro jeho vypocet. Nasledujici postup je prevzat z metodiky organizace The New Economics Foundation [21] a Trastu pro ekonomiku a spolecnost [25].

Na samem pocatku se stanovi organizace, pro kterou bude pocitan LM a vymezi se uzemi, ktere se bude dale povazovat za "mistni", "lokalni". Toto vymezeni je pro dalsi vypocet klicove a vyrazne ovlivni hodnotu LM, a rovnez interpretaci zaveru. Zkoumane uzemi muze mit ruznou velikost v intervalu od nekolika [km.sup.2] az po hranice administrativne vymezenych regionu, jako jsou okresy ci dokonce kraje. Velikost uzemi zavisi na typu projektu, typu organizace, geografickemu rozlozeni prijmu a samozrejme i na subjektivnim posouzeni a propoctu autora. Velikost uzemi ovlivni posleze velikost konecneho LM. Cim mensi uzemi bude vymezeno, tim mensi bude vysledna hodnota LM.

Sber dat pro vypocet LM probiha v nekolika kolech. V prvnim kole se zjistuje pocatecni prijem zkoumane organizace/jednotlivce. Zpravidla nejvhodnejsim zpusobem je stanovit rocni prijem, coz je udaj zjistitelny z ucetnich vykazu. V druhem kole se mapuje, jakym zpusobem je tento prijem organizace dale vynalozen. Zohlednuje se nejen hledisko financni, ale take hledisko geograficke, resp. zda jsou tyto vydaje mistni ci jine nez mistni vzhledem k vymezenemu uzemi. Dle NEF a TES byly identifikovany jako nejcastejsi nasledujici polozky, na ktere organizace vydava sve finance: naklady na zamestnance, dodavky a subdodavky, material a sluzby a najmy ci hypoteky [21]. V zaverecnem tretim kole se zjistuje, jak jsou tyto mistni vydaje organizace dale utraceny zamestnanci a hlavnimi dodavateli ve vymezene lokalite. Konecny vypocet je pote podilem souctu dat ziskanych ve vsech trech kolech a pocatecniho prijmu, stanovenem v kole prvnim (podrobneji viz dale v textu).

Jelikoz vysledkem je bezrozmerne cislo, je zapotrebi jej nasledne odpovidajicim zpusobem interpretovat. Mozny zpusob interpretace lze ilustrovat na kratkem hypotetickem prikladu. Existuje mala firma, pro kterou je pocitan LM jako indikator jejiho prinosu mistni ekonomice. Jeji rocni cisty prijem po zdaneni cini 1 mil. Kc. Dale bylo zjisteno, ze z teto castky utrati spolecnost ve vymezene lokalite celkem 800 tis. Kc, zbytek vydaju realizuje mimo. V poslednim kole bylo odhaleno, ze techto 800 tis. Kc utratili mistni zamestnanci a dodavatele v ramci vymezene lokality ve vysi 500 tis. Kc. Z techto udaju byla spoctena hodnota lokalniho multiplikatoru, ktera cinila 2,3. Tato hodnota znamena, ze kazda koruna, kterou firma v tomto roce vydala, vytvorila celkovy prijem 2,30 Kc a dodatecny prijem 1,30 Kc mistni ekonomice.

Neni stanoveno, jakych hodnot by mel LM dosahovat, aby bylo mozno povazovat prinos pro ekonomiku lokality za vysoky ci nizky. Samozrejme, cim vyssi LM, tim vyssi prinos. Tuto hodnotu ovsem take ovlivnuje samotne geograficke vymezeni lokality, proto je nutno cinit zavery opatrne a s ohledem na dane skutecnosti. K porovnani mohou poslouzit vysledky jiz ukoncenych projektu zamerenych na lokalni multiplikator, realizovane vetsinou organizaci NEF [21] v zahranici a spolecnosti TES [25] v Ceske republice.

Dalsim zpusobem vypoctu lokalniho multiplikatoru, je situace, kdy vychozim subjektem je skupina jednotlivcu, nikoliv organizace. NEF tuto metodu aplikoval napr na skupinu uzivatelu mistniho bankomatu, na vyber hotovosti. Tato metoda je mnohem narocnejsi. V ramci tohoto postupu se nejprve zjistuje pocatecni prijem skupiny jednotlivcu. Jiz tento udaj je narocne stanovit vzhledem k citlivosti techto informaci a mnozstvi dotazovanych jedincu. Dale je zapotrebi ziskat prehled o vydajich zkoumane skupiny, o jejich povaze, ale predevsim o jejich geografickem rozmisteni, nebot je nutne tez urcit, zda jsou tyto vydaje mistni ci nemistni. V dalsim kole se kontaktuji firmy a organizace, u nichz skupina utracela sve penize, a rovnez se zjistuji jejich vydaje a smer toku jejich vydaju. NEF i TES doporucuji zahrnout do zkoumanych firem i ty, ktere maji sidlo mimo zkoumane uzemi, nebot i ony mohou nasledne utracet vyssi cast svych prijmu prave ve vymezene lokalite. Je patrne, ze tento postup bude vyzadovat vyssi naroky na osobu dotazovatele, hrozi vyssi zkresleni udaju hned zpocatku vyzkumu a prinasi velkou casovou zatez. V dalsim textu ivprakticke casti bude vyuzita metoda zminena jako prvni, kde vychozim zkoumanym subjektem je organizace a jeji pocatecni prijem.

Typy lokalniho multiplikatoru

Existuji dva zakladni typy lokalniho multiplikatoru, oznacovane jako LM2 a LM3. Cisla na konci znamenaji, z kolika kol vydaju se LM pocita.

Multiplikator LM2 je pocitan jako podil souctu prvnich dvou kol udaju a pocatecniho prijmu, ktery je zjistovan v kole prvnim. Jedna se o jednodussi typ multiplikatoru, ktery vsak jiz ma vypovidaci hodnotu o toku penez v mistni ekonomice. Je vhodnym ukazatelem pro samotnou organizaci, pro orientaci, kam odchazeji jeji vydaje. Zpusob jeho vypoctu je nasledujici:

LM2 = (kolo 1 + kolo 2) / (kolo 1 (pocatecni prijem)) (3)

Multiplikator LM3 je podrobnejsi. V citateli zlomku jsou navic zahrnuty informace zjistene v kole tretim. Tento ukazatel konkretneji vypovida o obehu penez v mistni ekonomice. Vypovida nejen o vydajich instituce, pro kterou je pocitan, ale i o vydajich jejich zamestnancu a hlavnich dodavatelu:

LM3 = (kolo 1 + kolo 2 + kolo 3) / (kolo 1 (pocatecni prijem)), (4)

Dle vyzkumu Sackse [21] probehne vetsina vydaju (kolem 85%) prave v prvnich trech kolech, proto je LM3 nejvhodnejsim typem lokalniho multiplikatoru.

Mimo dva zakladni, zde zminene, typy lokalniho multiplikatoru existuji i LM4 a LM5. Lisi se v naslednem pridavani financnich transakci z dalsich kol vydaju. Tento vypocet je jiz znacne komplikovany a konecny vysledek se jiz nebude natolik lisit od vysledku lokalniho multiplikatoru LM3.

3. Pripadova demonstrace vypoctu lokalniho multiplikatoru LM2

Nasledujici postup i zaverecna interpretace vyuziva podrobne metodiky popsane spolecnosti TES. Cilem teto studie je nastineni procesu probihajicich v regionu v souvislosti s multi-plikacnim efektem. Pro ucely vypoctu LM2 byla jako subjekt stanovena obec Zalezly v Jiznich Cechach.

3.1 Zakladni udaje o zkoumanem subjektu

Obec Zalezly je situovana v sumavskem podhuri, v severozapadni casti okresu Prachatice, v blizkosti hranice s okresem Strakonice, a spada do Jihoceskeho kraje. Obec se rozklada na uzemi o celkove rozloze 550 698 ha. Prvni potvrzena pisemna zprava o existenci obce pochazi z roku 1370, pravdepodobne vsak historie saha priblizne do 13. stoleti. Obec ma celkem ctyri casti--obec Zalezly, dale pak prilehlou ves Kovanin a nedaleko polozene obce Setechovice a Bolikovice. Celkovy pocet obyvatel k 31. 12. 2009 byl 303, z cehoz 48,5% tvofii-ly zeny. Obec Zalezly je soucasti uzemi obce s poverenym obecnim uradem Vimperk, ktery je zaroven obci s rozsirenou pusobnosti [16].

Obec Zalezly patri mezi male municipality s poctem obyvatel mene nez 500 obyvatel. Vyber teto obce byl zamerny, nebot prave velikost teto obce umoznuje pristup k datum a jejich nasledne zpracovani a interpretovani. I presto, ze se jedna pouze o demonstraci tohoto vypoctu (nastin), lze na zaklade dosazenych vysledku provest zhodnoceni multiplikacniho efektu a utvorit stezejni zavery.

3.2 Vymezeni zkoumane oblasti

Obec Zalezly je mala ves, spadajici do okresu Prachatice, s blizkym napojenim na mesto Vimperk. Vymezeni zkoumane oblasti ("subjektu") je pomerne obtizne, nicmene stezejni zalezitosti celeho procesu zkoumani efektu multiplikace. Inspiraci pro vymezeni zkoumane oblasti se stala metodika spolecnosti NEF, na jejimz zaklade byl zkoumanym uzemim oznacen okres Prachatice. Subjekty, ktere spadaji do teto vymezene oblasti, dale oznacujeme jako "mistni/lokalni". Rozloha uzemi cini 1375 km2, pocet obyvatel necelych 52 tis. a na jeho uzemi se nachazi celkem 65 obci [6].

3.3 Vypocet lokalniho multiplikatoru

Po stanoveni zkoumaneho subjektu a vymezeni hranic zkoumane oblasti je mozno zacit se sberem dat. Dle metodiky NEF a TES se sber dat deli na nekolik kol. Pro ucely teto studie je pocitan LM2, LM3 pak zustava spise podnetem pro dalsi vyzkum, nebot predstavuje mnohem vyssi casovou i datovou narocnost.

Pro vypocet LM2 se v prvnim kole zjistil vychozi (pocatecni) prijem zkoumane organizace. Ten byl prevzat ze zaverecneho uctu za rok 2009 a cinil 4 071 645 Kc. Tento zaverecny ucet byl rovnez konzultovan s ucetni a byly rozkryty jednotlive polozky, pripadne stanoveny zdroje prijmu. Zjistene informace napomohly v dalsim kole zjistovani informaci a sumarizaci dat.

Druhy krok spocival v zjisteni smeru toku prijmu do mistnich ci nemistnich vydaju. Ze zaverecneho uctu obce Zalezly (ktery je rozdelen na bezne a kapitalove vydaje) byly identifikovany veskere danove i nedanove vydaje. Nektere polozky zaverecneho uctu byly stanoveny za nepodstatne, nebot vuci celkovym udajum byla jejich hodnota zanedbatelna. Tyto vydaje dale nebyly brany v potaz v dalsich vypoctech. Bylo zjisteno, ze v roce 2009 probehly v obci Zalezly nasledujici vydaje: bezne vydaje: 2 646 237 Kc, kapitalove vydaje: 1 752 493 Kc Celkove vydaje cinily celkem 4 398 730 Kc. Ze zjistenych udaju vyplynulo, ze obec zakoncila rocni hospodareni s deficitem 327 085 Kc.

V pripade kapitalovych vydaju se jednalo o jednorazovou vyjimecnou zalezitost stavby kanalizace v casti obce Setechovice, kterou zajistila firma se sidlem v krajskem meste Ceske Budejovice. Nakup pozemku byl realizovan od obyvatele s trvalym pobytem v hlavnim meste Praha. Tyto vydaje byly oznaceny za nemistni, nebot geograficky nespadaji do vymezeneho uzemi okresu Prachatice. Kapitalove vydaje tedy nebudou zahrnuty do vypoctu LM.

Toto zjisteni vedlo k zamereni pozornosti na vydaje oznacene jako bezne. Zaverecny ucet nabizi dvoji pohled na tento typ vydaju--rozliseni dle polozek ci dle paragrafu (jejich konecny soucet je totozny). Za nemistni/nelokalni vydaje byly oznaceny vydaje na socialni a zdravotni zabezpeceni (plynou do statniho rozpoctu), platby za energeticke a plynove sluzby (tvori objemnou polozku v ramci celkovych vydaju obce) a dale napr sluzby telekomunikaci ci peneznich ustavu, uroky, vydaje na pohonne hmoty a paliva, postovni sluzby a samozrejme platby danove organum statni spravy. V techto pripadech vsak neni v silach obce vyrazne ovlivnit tok vydaju mimo region.

Dalsi vyznamnou polozku v zaverecnem uctu obce tvori platby zamestnancum a odmeny zastupitelum a dalsim osobam vykonavajicim drobne sluzby pro obec (knihovnik, matri-kar apod.). Za rok 2009 zaplatila obec na techto polozkach celkem 560 818 Kc. Obec Zalezly zamestnavala celkem 2 zamestnance a na rozhodovani o jejim chodu se podilelo 7 zastupitelu. Vsichni zamestnanci a zastupitele byli bud primo z obce, nebo z obci spadajicich do okresu Prachatice. Cela castka 560 818 Kc byla oznacena jako mistni/lokalni a vstoupila do vypoctu LM.

Do mistnich vydaju spadaji dale vydaje jako dary obcanum k ruznym prilezitostem, neinvesticni transfery obcim lezicim ve zkoumanem uzemi, neinvesticni transfery mistnim obcanum vse v celkove hodnote 112 353 Kc. Obec tez plati clenske prispevky Sdruzeni obci Venec, jehoz je clenem, v celkove hodnote 9 989 Kc/rok. Obe tyto castky lze oznacit jako mistni a byly zahrnuty do dalsiho vypoctu.

Vyznamnou cast vydaju smeruji obce na zajisteni verejnych sluzeb jako je predevsim svoz komunalniho odpadu, udrzba mistnich komunikaci, odber elektricke energie ci odber pitne vody a udrzba kanalizaci. Tyto sluzby predstavuji nejvetsi vydajovou polozku a zajistuji je ruzni dodavatele. Mezi hlavni dodavatele obce Zalezly patri firma Kvint Vlachovo Brezi spol. sr.o., ktera provadi udrzbu mistnich komunikaci spolecne se spolecnosti Reno Sumava a.s., dale firma Bicorn s.r.o., Praha, ktera je dodavatelem energie. Vyznamnym dodavatelem je take spolecnost RUMPOLD 01--Vodnany s.r.o. (okres Strakonice), ktera ma na starosti svoz komunalniho odpadu nebo pan Radim Kucera z Vimperku, ktery zprostredkovava svoz odpadu trideneho.

Uprava silnic a komunikaci je v rezii mistnich firem--Kvint a Reno Sumava jsou spolecnosti se sidlem v meste Vlachovo Brezi, ktere je soucasti okresu Prachatice. Celkova castka na udrzbu silnic byla za rok 2009 ve vysi 329 481 Kc a byla zahrnuta do vypoctu.

Odpadove hospodarstvi zajistuji v obci Zalezly 2 dodavatele. Pouze jednoho z nich, spolecnost Radim Kucera z Vimperku, lze oznacit jako mistniho k vzhledem k vymezenemu uzemi. Vydaje na odvoz trideneho odpadu byly v roce 2009 celkem 51 926 Kc.

Pitnou vodu odebira obec z vlastnich studni na obecnim pozemku. Musi vsak za tento odber platit poplatky Ministerstvu zivotniho prostredi. Za rok 2009 zaplatila obec za odber pitne vody celkem 105 858 Kc. Tento vydaj je nemistni a nevstoupil do vypoctu LM2. Podobne elektricka energie je dodavana spolecnosti se sidlem v Praze a nelze tedy tento, pomerne vyrazny vydaj v hodnote 204 329 Kc, zahrnout do dalsiho vypoctu.

V ramci druheho kola sberu dat byly mistni vydaje obce Zalezly stanoveny ve vysi 1 642 064 Kc (560 818 + 112 353 + 9 989 + 329 481 + 51 926).

Na zaklade dat zjistenych v prvnim a druhem kole vyzkumu lze stanovit hodnotu LM2:

LM2 = (kolo 1 + kolo 2) / (kolo 1 (pocatecni prijem)) (5)

LM2 = (4 071 645 + 1 642 064) / 4 071 645 = 1,403 (6)

Celkova hodnota lokalniho multiplikatoru LM2 obce Zalezly vychazejici z udaju za rok 2009 je 1,403. Toto cislo lze interpretovat napr. zpusobem, ze kazdou korunou, kterou obec v roce 2009 utratila, vytvorila celkovy prijem 1,403 Kc a dodatecny prijem 0,403 Kc mistni ekonomice vymezene hranicemi okresu Prachatice.

Lokalni multiplikator LM2 ve sve podobe jeste neobsahuje multiplikaci, nebot v tomto kroku jde pouze o geograficke rozprostreni vydaju zkoumane instituce. Je vsak prvnim nutnym krokem k dalsim vypoctum. K stanoveni hodnoty lokalniho multiplikatoru LM3, ktery jiz v sobe multiplikaci obsahuje, by bylo zapotrebi ziskat data pro dalsi kolo vypoctu. To obsahuje informaci o vydajich zamestnancu a hlavnich (nejvetsich) dodavatelu zkoumane organizace. Tento krok v sobe nese vyssi casovou narocnost a rovnez vyssi riziko zkresleni ci nedostatku udaju. Data jsou ziskavana primo od zamestnancu a dodavatelu a to zpravidla pomoci zaslaneho dotazniku ci osobni konzultace. U vydaju v kolem tretim je rovnez klicovym geograficke hledisko. Konecna hodnota lokalniho multiplikatoru LM3 by byla pochopitelne lehce vyssi v dusledku pricteni dalsi sumy vydaju v kole tretim. LM3 nebyl predmetem vypoctu v ramci tohoto prispevku. Jeho hodnotu by bylo mozne stanovit po ziskani potrebnych informaci primo od zamestnancu a klicovych dodavatelu obce Zalezly. Predevsim z duvodu velke casove narocnosti pro ziskani dat zde neni hodnota LM3 dopocitana. Ovsem i lokalni multiplikator LM2 ma svou hodnotu a vyznam. Slouzi predevsim pro orientaci organizace same v ramci distribuce svych vydaju a pro zjisteni bezprostredniho dopadu na mistni ekonomiku.

Otazkou zustava, zda ma smysl pocitat dale hodnotu lokalniho multiplikatoru LM3 pres vsechna uskali, ktera souvisi se sberem dat. Zalezi na kazde organizaci, jak konkretni informaci o svem prinosu mistni ekonomice vyzaduje. Pokud vsak ma mit vypocet LM3 smysl, je zapotrebi venovat vetsi pozornost a vice casu priprave a predevsim komunikaci se subjekty. V pripade nulove ci velmi nizke navratnosti dotazniku ci neuplnych informaci nebude mit LM3 spravnou vypovidaci hodnotu a tudiz je vcelku zbytecne jej pote pocitat.

Zaver

Koncept lokalniho multiplikatoru je novejsim pristupem k jiz zavedenemu a znamemu konceptu multiplikatoru, jehoz puvodcem byl J.M. Keynes. Jeho poslanim je vyjadrit relativne jednoduchym zpusobem prinos dane organizace k rozvoji mistni ekonomiky. Touto cestou se z LM stava indikator mistniho ekonomickeho rozvoje.

V textu vyse se aplikovala metoda vypoctu LM2 na konkretni organizaci v Ceske republice, v tomto pripade obec Zalezly. V prubehu tohoto postupu se podarilo zjistit nekolik zasadnich poznatku z oblasti metodiky, ktere mohou zasadnim zpusobem ovlivnit vypocet LM2. Jedna se predevsim o vymezeni zkoumaneho uzemi ci vymezeni pojmu "mistni", "nemistni". Nejsnazsim a preferovanym zpusobem je vymezeni hranic oblasti na zaklade administrativniho vymezeni (okres, kraj), v niz se zkoumany subjekt nachazi. Cim mensi takova oblast bude, tim nizsi konecne hodnoty multiplikatoru ziskame.

Metoda vypoctu multiplikatoru je vcelku jednoducha, slozitejsi je prislusny sber dat a informaci. Zkoumani zaverecnych uctu je nutno podlozit konzultaci s odbornikem zabyvajicim se ucetnictvim v dane instituci. Hodnota LM2, jenz vychazi z ucetnictvi, muze prinest pomerne presne udaje. Naproti tomu u hodnoty LM3 je riziko rady zkresleni, v dusledku obtizneho ziskavani dodatecnych dat o distribuci vydaju mistnich dodavatelu a zamestnancu.

Hodnota multiplikatoru vypocitana pro obec Zalezly prinasi informaci o smerovani jejich vydaju. Sama o sobe neposkytuje informaci mimoradneho vyznamu. Nicmene v souvislosti s prirozenou snahou o rozvoj obce muze zjistena hodnota ukazat, zda z hlediska dlohodobych trendu uroven klesa, roste ci stagnuje. Z uvedeneho prikladu vyplyva, ze obec nema moznost radu svych vydaju ovlivnit. Muze ale napriklad usmernovat vyber svych zamestnancu ci stezejnich dodavatelu. Timto zohlednenim ma moznost hodnotu multiplikatoru zvysovat a tim zvysovat prinos pro danou obec i okolni uzemi.

Diky nedostatkum jinych pruzkumu v oblasti LM, predevsim pro obce s podobnym poctem obyvatel, je obtizne spolehlive posoudit dosazeny vysledek pro obec Zalezly (LM2 1,403). Pro inspiraci lze vyuzit alespon jeden priklad, ktery provedla organizace TES pri svem pilotnim setreni v roce 2007 na obci Ostopovice, ktera lezi v okrese Brno-venkov.

Ostopovice jsou s poctem obyvatel 1400 vetsi nez obec Zalezly. Zkoumana oblast byla geograficky vymezena na uzemi okresu Brno -venkov a okresu Brno-mesto. Pri vypoctu lokalniho multiplikatoru LM2 bylo dosazeno hodnoty 1,75. Pokud by za zkoumane uzemi byl oznacen pouze jeden okres Brno-venkov, jako v pripade obce Zalezly, vysledna hodnota LM2 by dosahla pouze 1,07. Tato hodnota je nizsi nez v pripade obce Zalezly, a na zaklade tohoto zjisteni by bylo mozne vyvodit, ze obec Zalezly ma vice pozitivni dopad na rozvoj mistni ekonomiky nez obec Ostopovice. Je vsak nutne pozorne pristupovat k vyvozovani podobnych zaveru, nebot kazde uzemi je specificke a porovnavat je mozne pouze obdobne uzemni celky. V pripade obce Ostopovice autori spravne doplnili okres Brno-venkov okresem Brno-mesto, nebot lze predpokladat, ze velka cast vydaju obce a predevsim jejich zamestnancu a dodavatelu bude smerovat prave do druheho nejvetsiho mesta CR, do Brna. V tesne blizkosti obce Zalezly se vsak zadne takto velke mesto nenachazi.

Jiz zminena jednoduchost metody cini vypocet lokalniho multiplikatoru LM2 ponekud diskutabilni. Je obtizne urcit, zda se jeste jedna o multiplikator (a je mozno jej takto oznacit) a nikoliv pouze o rozlozeni podilu mistnich subjektu na poptavce mesta. V dalsich kolech vypoctu je jiz mozne hovorit o multiplikacnich efektech verejnych obecnich vydaju. Jde rovnez o odlisne pojeti konceptu multiplikace, nez v pripade jinych regionalnich, resp. lokalnich multiplikatoru. Ve vetsine pripadu se jedna o nasledny efekt vnejsiho zasahu, investice (lokalizace firmy, investice ci vladnich vydaju). Lokalni multiplikator LM3 hodnoti prinos pro mistni ekonomiku ze strany instituci a jednotlivcu, jiz stabilne lokalizovanych v regionu, kdyz prvotnim impulsem je pocatecni vydaj.

Vypocet lokalniho multiplikatoru postupem navrzenym organizaci New Economics Foundation je zatim novou metodou, ktera teprve ceka na sve sirsi uplatneni. Doposud byl testovan pouze na mensim souboru subjektu. V pripade Ceske republiky se zatim jednalo jen o nekolik pripadu, ktere byly vybrany jako modelove, v ramci projektu "Lokalni multiplikator jako indikator udrzitelneho rozvoje", ktery se uskutecnil v obdobi 1. 1. 2007 az 31. 12. 2007 za podpory Ministerstva zivotniho prostredi. Doposud omezeny rozsah aplikace prinasi na jedne strane ztizeni interpretace vysledku, pri male moznosti jejich porovnani s jiz dokoncenymi vyzkumy, na druhe strane predstavuje vyzvu pro dalsi zjistovani dat a zpracovani odbornych studii.

Bez ohledu na zjistena uskali muzeme predpokladat moznosti vyuziti metody multiplikatoru v realnem ekonomickem deni v rade ekonomickych i mimoekonomickych odvetvi. Lze jej pouzit jako jeden z moznych ukazatelu hodnoceni investic, projektu a opatreni. V tomto ohledu je multiplikator vhodnou metodou pro regionalni politiku, pro posouzeni dopadu investice na region samy, jeho ekonomiku, zamestnanost a dalsi atributy. Samotny lokalni multiplikator, ktery byl v ramci textu charakterizovan, predstavuje dostupny zpusob, jak vyjadrit prinos mistnich organizaci regionu a jeho obyvatelum. I pres nektere jeho nedostatky jej lze pouzit alespon jako jeden z ukazatelu. Jeho snadna matematicka formulace umoznuje sirsi vyuziti i pro mene odbornou verejnost. Vyjadrit svuj prinos vuci regionu tak muze kazdy jednotlivec, obec, firma i verejna instituce.

Multiplikator predstavuje predevsim koncept, s jehoz pomoci usuzujeme na rustovou ucinnost zmeny duchodu, vydaju i jinych promennych. Mnohdy je v tomto smyslu postacujici odhadnout, zda narust (prijmu, spotreby atd.) je vyznamny, obvykly nebo zanedbatelny, aniz by se pri takovemto odhadu bylo nutno opirat o podrobnejsi vypocty.

Prubeh multiplikace v case muze byt podstatne ovlivnen strukturalnimi zmenami (produkce, poptavky apod.), ktere hodnotu multiplikatoru ovlivnuji, take omezenou pruznosti, pokud jde oreakci bud na strane nabidky ci poptavky na vyznamnejsi zmeny (objemu, ceny), projevujici se u druhe strany i dalsimi faktory.

Jsou-li k dispozici potrebne ciselne udaje, at jiz pochazejici ze statistickych podkladu nebo ziskane cestou zvlastnich setreni, coz je v regionalni rovine realnejsi pripad, propocet multiplikatoru, v souhrnne ci dilci podobe, ozrejmi faktory pusobici na hospodarskou dynamiku regionu nebo i vyznam konkretnich odvetvi a cinnosti pro ekonomicky vyvoj daneho uzemniho celku.

Doruceno redakci: 27. 9. 2011

Recenzovano: 21. 12. 2011, 22. 12. 2011

Schvaleno k publikovani: 4. 7. 2013

Literatura

[1] ARMSTRONG, H., TAYLOR, J. Regional Economics and Policy. 3rd ed. London: WileyBlackwell, 2000. 448 s. ISBN 0631217134.

[2] BALAS, D., CLARKE, G. Regional versus Local Multiplier of Economic Change? A Myostimulation Approach [online]. England: University of Leeds, 1999. [cit. 2010-10-20]. Paper presented at the 39th European Regional Science Association (ERSA) Congress, University College Dublin, Dublin, Ireland, 23th- 27th August 1999. Dostupne z: <http://gislearn.org/people/old/d.ballas/ersa1808.pdf>.

[3] BLA2EK, J., UHLIR, D. Teorie regionalniho rozvoje. Nastin, kritika, klasifikace. 1. vyd. Praha: UK v Praze, Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5.

[4] Center for Economic & Business Development. Economic Impact Analysis [online]. Weatherford, Oklahoma: Southwestern Oklahoma State University, 2011 [cit. 2012-01-10]. Dostupne z: <http://www.swosu.edu/bdc/index.htm>.

[5] CADIL, J. Model multiplikace regionalnich spotrebnich vydaju. Politicka ekonomie. 2005, c. 5, s. 647-660. ISSN 0032-3233.

[6] Cesky statisticky urad. Jihocesky kraj. Charakteristika okresu Prachatice [online]. Praha: CSU, 2010 [cit. 2010-10-20]. Dostupne z: <http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristi ka_okresu_pt>.

[7] DAVIES, S., DAVEY, J. A regional multiplier approach to estimating the impact of cash transfers: The case of cash aid in rural Malawi [online]. Malawi: University of Bath, 2007. [cit. 2010-12-02]. Dostupne z: <http://mpra.ub.uni- muenchen.de/3724/>.

[8] DOMAR, E.D. Expansion and Employment. The American Economic Review. 1947, roc. 37, c. 1, s. 34-55. ISSN 0002-8282.

[9] HUDEC, O. a kol. Podoby regionalneho a miest-neho rozvoja. 1. vyd. Kosice: TU Kosice, Ekonomicka fakulta, 2009. ISBN 978-80-553-0117-4.

[10] CHANG, W-H. Variations in Multipliers and Related Economic Ratios for Recreation and Tourism Impact Analysis. Michigan: Michigan State University, Department of Park, Recreation and Tourism resources, 2001.

[11] MACH, M. Makroekonomie II. Pro inzenyrske studium. 2. vyd. Slany: Melandrium, 1998. ISBN 80-86175-03-0.

[12] MCCRONE, G. Review: Ljespace et les poles de croissance. In BOUDEVILLE, J.- R. (Ed.). The Economic Journal. 1968, roc. 78, c. 311, s. 681-683. ISSN 1468-0297.

[13] NORTH, D.C. Exports and Regional Economic Growth: A Reply. The Journal of Political Economy. 1956, roc. 64, c. 2, s. 165-168. ISSN 0022-3808.

[14] NORTH, D.C. Location Theory and Regional Economic Growth. The Journal of Political Economy. 1955, roc. 63, c. 3, s. 243-258. ISSN 0022-3808.

[15] PEARCE, D.W. Macmillanuv slovnik moderni ekonomie. 2. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1995. ISBN 80-85605-42-2.

[16] Portal verejne spravy Ceske republiky. Obec Zalezly--Adresar--Urady podle regionu [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2010. [cit. 2010-10-02]. Dostupne z: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s. 155/696?kam=obec&kod=550698>.

[17] PRESCOTT, E.C. Prosperity and Depression. The American Economic Review. 2002, roc. 92, c. 2, s. 1-15. ISSN 0002-8282.

[18] RAABOVA, T. Multiplikacni efekty kulturnich odvetvi v ceske ekonomice [online]. Praha: Vysoka skola ekonomicka, 2010 [cit. 2011-02-10]. 36 s. (PDF). Dostupne z: <http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf>.

[19] Regional Economic Models, Inc. The REMI model [online]. Amherst (MA): REMI, 2011 [cit. 2012-01-11]. Dostupne z: <http://www.remi.com/index.php?page=model&hl=en_US>.

[20] RICKMAN, S.D., SCHWER, R.K. A comparison of the multipliers of IMPLAN, REMI and RIMS II: Benchmarking ready- made models for comparison. The Annals of Regional Science. 1995, roc. 29, c. 4, s. 363-374. ISSN 0570-1864.

[21] SACKS, J. The Money Trail. Measuring your impact on the local economy using LM3. 1. vyd. London: New Economics Foundation and The Countryside Agency, 2002. ISBN 1- 899407-60-X.

[22] SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D. Economics. 15. vyd. USA: Von Hoffmann Press, Inc., 1995. ISBN 0-07-054981-8.

[23] SMITHIES, A. The Multiplier. The American Economic Review. 1948, roc. 38, c. 2, s. 299-305. ISSN 0002-8282.

[24] Trast pro ekonomiku a spolecnost. Trast pro ekonomiku a spolecnost [online]. Brno: Trast pro ekonomiku a spolecnost, 2010 [cit. 2010-10-10]. Dostupne z: <http://www.thinktank.cz/>.

[25] Trast pro ekonomiku a spolecnost. Penezum na stope. 1. vyd. Brno: Vostep, 2007. ISBN 97880-254-1690-7.

[26] Vysoka skola hotelova v Praze. Modely vhodnych oblasti a predpokladu realizace rozvoje cestovniho ruchu [online]. Praha: Vysoka skola hotelova, 2009 [cit. 2010-10-10]. Vyzkumna zprava. WD-37-07- 2. 36 s. (PDF). Dostupne z: <http://www.vsh.cz/files/priruckamodel.pdf>.

[27] WILSON, T. The Regional Multiplier A Critique. Oxford Economic Papers. 1968, roc. 20, c. 3, s. 374-393. ISSN 0030-7653.

Prof. Ing. Jaroslav Machacek, CSc.

Vysoka skola ekonomicka

Narodohospodarska fakulta

Katedra regionalnich studii

machacek@kav.cas.cz

Ing. Hana Silovska

Vysoka skola ekonomicka

Narodohospodarska fakulta

Katedra regionalnich studii

h.silovska@seznam.cz

Ing. Gabriela Rihova

Vysoka skola ekonomicka

Narodohospodarska fakulta

Katedra regionalnich studii

gabriela.rihova@centrum.cz

Ing. Petr Jilek

Vysoka skola ekonomicka

Narodohospodarska fakulta

Katedra regionalnich studii

petr.jilek@metrostavdevelopment.cz
COPYRIGHT 2013 Technical University of Liberec
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2013 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:Economics/Ekonomie
Author:Machacek, Jaroslav; Silovska, Hana; Rihova, Gabriela; Jilek, Petr
Publication:E+M Ekonomie a Management
Article Type:Abstract
Geographic Code:4EXCZ
Date:Jul 1, 2013
Words:7599
Previous Article:Environmental Kuznets Curve and the position of Slovakia and the Czech Republic in the European Union/Environmentalna Kuznetsova krivka a pozicia...
Next Article:Composite leading indicator of Slovak business cycle/Kompozitny predstihovy indikator hospodarskeho cyklu Slovenska.
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2021 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters