Printer Friendly

The cause of non-convergence of East Germany/Priciny nekonvergence byvale NDR.

Uvod

Transformace byvale NDR zustava fenomenem, ktery nadale ceka na sve nalezite vysvetleni. V roce 1990 panovalo vseobecne presvedceni, ze Vychodni Nemecko bude svetlou vyjimkou mezi stredoevropskymi postsocialistickymi ekonomikami, ktera hladce prekona nastrahy transformace a rychle se stane soucasti vyspele zapadni Evropy. Predpoklady pro uspesnou konvergenci se zdaly byt jednoznacne: Vychodni Nemecko bylo nejvyspelejsi zemi byvaleho Sovetskeho bloku; disponovalo dlouhou tradici ekonomicke i kulturni sounalezitosti se Zapadem, jakou se nemohla pochlubit zadna z dalsich transformujicich se zemi; a zcela jedinecnou vyhodou se jevila byt existence stedreho donatora a garanta reforem--sesterske Spolkove republiky.

V roce 2010 ovsem nezbyva nez konstatovat, ze dve desetileti trvajici konvergencni proces pfinesl trpke rozcarovanf. Byvala NDR zustava v fade dulezitych charakteristik, jak dokumentuje prvni cast tohoto prispevku, hluboko za ocekavanim i situaci ostatnich zemi stredoevropskeho regionu. Klicova otazka tedy zni, jake jsou priciny nekonvergence byvale NDR? Ci jeste lepe, proc tato nekonvergence pretrvava tak dlouho? V literatufe pochopitelne nalezneme fadu faktoru, ktere prispely k neuspokojivemu vyvoji uplynulych dvou dekad; jejich prehled nabizi druha cast prispevku. Podle naseho nazoru vsak nelze pomocf konvencne uvadenych, uzce ekonomickych faktoru zduvodnit onu dlouhodobost poklesu ekonomicke aktivity v novych spolkovych zemich. Puvodni vysvetleni, ktere predkladame ve treti casti prispevku, vychazi z myslenek predstavitele nove institucionalni ekonomie Douglase Northa a spociva v nekompatibilite formalnich a neformalnich instituci (tzn. institucionalni a pravni ramec vs. zpusob mysleni, tradice, system hodnot atd.). Obecny transformacni problem nekompatibility zapadnich formalnich instituci a vychodnich neformalnich instituci umocnila v pripade Vychodniho Nemecka jednak bezprecedentni rychlost transferu formalnich instituci ze Zapadu, jednak socialne-psychologicke determinanty neformalnich instituci, specificky pusobici pouze v byvale NDR.

Cilem prispevku je dokumentovat neuspesny proces konvergence byvale NDR a nabidnout vysvetleni, proc tato fakticka nekonvergence pretrvava jiz dve desetileti.

1. Prubeh (ne)konvergence novych spolkovych zemi

1.1 HDP na obyvatele, fenomen transferovych plateb a narodni duchod

Dvacet let po sjednocenf zustava ekonomika vychodniho Nemecka stale vzdalena zapadonemecke urovni. Podivame-li se na zakladni ukazatel realne konvergence, HDP na obyvatele dosahoval v roce 2008 ve starych spolkovych zemich 32.231 [euro], zatimco v novych spolkovych zemich (bez Berlina) pouze 22.130 [euro] [20]. Lze tedy konstatovat, ze zaostavani vychodu za zapadonemeckou urovni cini i nadale cca 31%. Obr. 1 ukazuje, ze hodnota HDP na obyvatele se mezi lety 1995 a 2009 priblizila starym zemim o pouhych 4,3 % (z rozdilu 40,1 % na 35,8 %). Pokud by dosavadni dynamika konvergence pokracovala i do budoucna, bylo by mozne ocekavat sblizeni hodnot zapadni a vychodni casti Nemecka nejdrive kolem roku 2040.

Navic je nutne dodat, ze v pozadi realne konvergence byvale NDR stoji trvaly ubytek obyvatelstva v novych spolkovych zemich. Kuhn [20] uvadi, ze v obdobi 2000 az 2005 se na vykazovanem rustu HDP na obyvatele podilel pokles poctu obyvatel dokonce 44 procenty.

Protoze politicky determinovana vyse spotreby v novych spolkovych zemich od pocatku transformacniho a integracniho procesu trvale prevysovala uroven ekonomickeho vystupu, bylo nutne tento rozdil pokryt z vnejsich zdroju.

Financni pomoc federalni vlady ve forme jednosmernych transferu ze zapadnich spolkovych zemi na vychod se stala jednim ze symbolu transformace ekonomiky byvale NDR. Jednim z dusledku je odlisna vyse ukazatelu hruby domaci produkt a narodni duchod.

Vyse transferu v prubehu transformace postupne rostla z cca 100 mld. marek v roce 1990 na 150 mld. v roce 1994. Suppel a Rother [40, s. 377] uvadeji, ze tyto sumy byly dale doplnovany prilivem soukromeho kapitalu ve vysi 50-60 mld. marek. Pri vyjadreni v eurech cinila vyse hrubych transferu 71 mld. v roce 1991 a trvale rostla az na 116 mld. v roce 2003. Pohybovala se tedy stabilne kolem 4 % nemec keho HDP [23, s. 35].

Pritom je treba upozornit, ze pojem hrube transfery pfedstavuje uhrnnou castku smerujici z federalniho rozpoctu do vychodnich zemi. Busch a Muller [5] rozlisuji tuto uhrnnou sumu na transfery vseobecne (dane vetsi rozlohou zeme a vetsim poctem obyvatel, coz generuje vyssi pozadavky na cinnost vlady) a specificke (primo spojene s transformacnim a integracnim procesem vychodonemecke ekonomiky). Autori tvrdi, ze vyse specirickych transferu je vyrazne nizsi, coz znamena, ze primo vycislene naklady transformace nejsou tak vysoke, jak se obvykle uvadi. Potrebu transferovych plateb argumentuje napi. Lehmann a kol. [22]. Podobne Mai [24, s. 7-8] nevidi vysi transferu jako prehnanou; zminuje, ze zapadni Nemecko za svoji podporu zriska dodatecne odbytiste pro sve vyrobky, coz prispiva k hospodaiskemu rustu a poklesu nezamestnanosti.

Postupem casu ovsem stale vice sili kritika transferovych plateb, a to pfedevsfm v otazce zpusobu jejich vyuziti. Busch a Muller [5] povazuji za klicovy problem vychodonemecke ekonomiky skutecnost, ze z celkove vyse transferu tvori dominantnf podil vydaje primo podporujici spotrebu; podil transferu urcenych na rozvoj produkcni schopnosti ekonomiky vycisluji na pouhych 20 % celkove castky. Vyse transferu a zejmena jejich struktura vyrazne prispely k zakonzervovanf negativnich trendu zdedenych z prvotni faze transformacniho procesu. Negativni dopady na pracovni trh novych spolkovych zemi popisuji napi. Merkl a Snower [26].

Kritizovana struktura transferovych plateb se nicmene promita do skutecnosti, ze zivotni urovenvychodnich Nemcu, merena ukazovatelem realny disponibilni duchod, je dlouhodobe znatelne vyssi, nez jak ukazuje tradicne pouzivany ukazatel HDP na obyvatele.

Jak uvadeji Goebel a kol. [11], rychla konvergence tohoto ukazatele probihala do roku 1997, kdy nove spolkove zeme dosahly temer 83 % zapadonemecke urovne. I tento ukazatel vsak vypovida, ze ve druhe polovine 90. let se konvergencni proces v podstate zastavil. Pozoruhodne je, ze v roce 2008 disponibilni duchod obyvatel vychodnich zemi dokonce relativne poklesl pod 80% uroven zapadnich zemi.

1.2 Strukturalni konvergence

V momentu sjednoceni existovaly v ekonomicke strukture obou nemeckych statu obrovske rozdily. V byvale NDR byly vyrazne zanedbane sektory charakteristicke pro vyspele zapadni ekonomiky jako zpracovatelsky prumysl (pouze 40% podil na tvorbe pridane hodnoty v porovnani se SRN, viz Rohl [36], financni sektor nebo obchod a doprava. Naopak vyrazne naddimenzovana byla, podobne jako v ostatnich centralne planovanych ekonomikach, odvetvi primarniho sektoru--tezebni prumysl, energetika, zemedelstvi a lesnictvi (250-300% podil na tvorbe pridane hodnoty oproti SRN).

Podivame-li se na soucasnou ekonomickou strukturu novych spolkovych zemi hrubou optikou, je zrejme, ze ekonomika vychodni casti Nemecka se z centralne planovane ekonomiky sovetskeho typu stala kapitalistickou trzni ekonomikou: podil zpracovatelskeho prumyslu na pridane hodnote se blizi 80 % zapadonemeckeho podilu, financni sluzby 85 % [36]. Naopak vyznam primarniho sektoru se vyznamne snizil, byt'i vzhledem ke geografickym faktorum zustava oproti Zapadu na vyssi urovni.

Zcela specifickym vyvojem proslo v uplynulych 20 letech vychodonemecke stavebnictvi. Jak popisuje napr. Tesch [41], v prvni polovine devadesatych let vykazovalo stavebnictvi mimoradny boom, od te doby se ale objem vystavby vyrazne zpomaluje. Tento vyvoj byl do znacne miry predurcen investicemi do zanedbane infrastruktury, ktere smerovaly na vychod z verejnych rozpoctu SRN. Neprimerene velky podil stavebnictvi na pridane hodnote vprvni polovine devadesatych let kritizuje Dale [7], ktery povazuje tento faktor za indikator ekonomiky zavisle na transferech. Tesch [41] take zminuje, ze postupne omezovani vystavby negativne ovlivnovalo zamestnanost: v roce 1996 pracovalo ve vychodonemeckem stavebnictvi 1,2 mil. zamestnancu, v roce 2003 uz pouze 0,8 mil. zamestnancu.

Budeme-li zkoumat strukturalni konvergenci novych spolkovych zemi dukladneji, zjistime, ze ke skutecne vyspele trzni ekonomice ma byvala NDR stale daleko. Vedle vyse uvedenych udaju spociva patrne nejvyznamnejsi rozdil v nizkem stupni rozvoje tzv. znalostni ekonomiky. Rohl konstatuje, ze [36, s. 8] "pres vyznamne strukturalni pokroky zustavaji stale deficity v oblastech zpracovatelskeho prumyslu narocnych na technologii a sluzeb s vysokou urovni znalosti". Podil ve zminenych oblastech dulezitych pro regionalni silu hospodarstvi tvori ve starych zemich 31 % zamestnanych povinnych platit socialni pojisteni, v novych zemich je to o 10 % mene. Podrobnejsi srovnani nabizi nasledujici tabulka.

Draheim [8] vidi jako hlavni problemy vychodonemeckeho hospodarstvi nizkou exportni kvotu a malou prumyslovou pridanou hodnotu. Tvrdi, ze technicky pokrok je sice dulezity, ale materialnim a ekonomickym zakladem hospodarstvi je prumysl. S prumyslovymi centry roste doprava, obchod a sluzby spojene s podnikanim. Vysoka uroven exportu znamena vysoky produkcni potencial, ktery pak ovlivnuje zamestnanost, investice a HDP. Autor uvadi, ze v roce 2003 podil exportu na HDP byl ve starych zemich 39 %, v novych zemich 19 %. Exportni kvota byla v tomtez roce ve starych zemich 33,5 %, v novych zemich 14 %--tato hodnota patrila k nejmensim v Evropske unii. Rovnez vyvoj pridane hodnoty v prumyslu zustava nadale hluboko pod zapadonemeckou urovni.

Mluvime-li o strukture vychodonemecke ekonomiky a jejim priblizovani zapadonemecke, je nutne zminit take rozdilnou strukturu podniku na zaklade velikosti. V zapadnim Nemecku pracuje mnohem vice lidi ve velkych podnicich. Podil podniku dane velikostni tridy v novych a starych zemich v roce 2008 udava tab. 3 (velikost je urcena na zaklade poctu zamestnanych v podniku).

Muzeme rici, ze s rostouci velikosti podniku klesa podil zastoupeni v novych zemich. Jak uvadi Kowalski [19], na zaklade podilu obyvatel zijicich v novych zemich (cca 20 %) zastoupeni malych podniku priblizne odpovida, u podniku s 500-999 zamestnanci by se pocet podniku musel zdvojnasobit, v pripade velkych podniku nad 1000 zamestnancu dokonce temer ztrojnasobit. Ragnitz [31] oznacuje maly pocet velkych podniku jako jeden ze zavaznych problemu vychodonemecke ekonomiky. Male firmy casto vykazuji nizsi produktivitu, nebot nemohou vyuzit vyhodu velkovyroby nebo jim financni omezeni brani v inovacich. K tomuto nazoru se priklani i Wolfling [42]. Ten uvadi, ze v zapadni casti Nemecka silne roste s velikosti prumyslovych podniku i produktivita. Ve vychodnim Nemecku tuto zavislost nepozoruje. U velkych podniku dosahuje produktivita v novych zemich 47 % zapadonemecke urovne. V pripade malych podniku produktivity v obou castech Nemecka odpovidaji. Problem tedy neni jen v poctu velkych podniku, ale take v jejich produktivite. Autor vidi nizkou produktivitu u velkych podniku jako hlavni pricinu produkcni mezery. Wolfling take upozornuje skutecnost, ze na rozvoji velkych podniku zavisi rozvoj mensich specializovanych podniku a sluzeb, a tim take rozvoj v oblasti R&D.

1.3 Situace na vychodonemeckem trhu prace

Nefunkcni pracovni trh je dlouhodobe jednim z nejvaznejsich problemu ekonomiky novych spolkovych zemi. Jak uvadi Rohl [36] razantni ust mezd v devadesatych letech byl velkou priezi pro podniky a pro cely pracovni trh v novych zemich, od roku 2000 vsak doslo ke stagnaci rustu mezd a od te doby se pohybuji na 77 % zapadonemecke urovne. Ve srovnani se zapadni ekonomikou pusobi take nepriznive vyvoj podilu pracovniku v oblasti vyzkumu a vyvoje--tedy obasti s vysokou pridanou hodnotou. Dale [7] z takoveho vyvoje vyvozuje existenci "dvojiho hospodarstvi", kdy firmy na vychode zamestnavaji pracovniky za mene penez a na delsi dobu a jsou zavisle na know-how ze zapadu. Podil zalozenych a uzavrenych podniku se k roku 2007 vyrovnal zapadnim hodnotam. Vyvoj zakladnich ukazatelu oproti zapadonemecke urovni shrnuje nasleduci tabulka.

Jednoznacne nejpalcivejsim problemem vychodonemeckeho trhu prace je vsak vysoka mira nezamestnanosti. Tab. 4 dokumentuje, ze dlouhodobe prevysuje uroven nezamestnanosti na zapade vice nez dvojnasobne. Podivame-li se na procentualni vyjadreni registrovane miry nezamestnanosti [3], lze konstatovat, ze od roku 1992 neklesla pod 15% hranici, pricemz mezi lety 1997 az 2006 osciluje okolo 20% urovne. Behem nasledneho vrcholu konjunktury doslo k poklesu k 15 %, ovsem s prichodem hospodarske krize nezamestnanost na vychode opet akcelerovala.

Pokud dodame, ze uroven zamestnanosti dosahuje pouhych 60 % urovne roku 1989, je zrejme, ze byvala NDR zaziva bezprecedentni upadek ekonomicke aktivity.

2. Faktory nekonvergence novych spolkovych zemi

V literature nalezneme zpravidla nasledujici faktory, ktere podle jednotlivych autoru nejsilneji ovlivnily neuspokojivy prubeh realne konvergence novych spolkovych zemi: odkaz komunismu, rychle a nevhodne vytvoreni menove unie, neumerny rust mezd a uvolnenou duchodovou politiku, masivni dezindustrializaci, neuspesnou privatizaci nebo take jednani ve prospech zajmu zapadonemecke ekonomiky v obdobi po sjednoceni. Na zaklade nektereho z techto faktoru jsou pak identifikovany dalsi, odvozene faktory, ktere negativne ovlivnuji vychodonemecke hospodarstvi, napriklad nevhodna struktura hospodarstvi novych spolkovych zemi nebo nizky pocet velkych podniku.

Dale [7] vidi jako hlavni pricinu neuspesneho konvergencniho procesu rychle vytvoreni menove unie a chybne stanoveny smenny kurz --tento faktor podle nej vedl ke kolapsu relativne zivotaschopnych kombinatu a tim k dezindustrializaci vychodniho Nemecka. Za dalsi faktor ovlivnujici vyvoj v novych zemich oznacuje spatnou politiku pri privatizaci a korupcni jednani.

Busch, Kuhn a Steinitz [4] maji na faktory realne konvergence vychodniho Nemecka podobny pohled jako Dale. Autori rovnez zminuji vliv pristoupeni vychodniho Nemecka k EU v ramci sjednoceni, cimz bylo jeho hospodarstvi sokove vystaveno vysoce konkurencnimu prostredi.

Smolny [38] poukazuje zejmena na nevhodne smerovane investice a verejne vydaje, kdy bylo podporovano predevsim stavebnictvi s nizkou produktivitou, resp. projekty s nizkou pridanou hodnotou a malym poctem pracovnich mist.

Ragnitz [31] vidi hlavni pricinu neuspokojive konvergence v nevhodnem uplatneni lidskeho kapitalu, kdy kvalifikovani pracovnici casto provadeji praci neodpovidajici jejich urovni vzdelani. Dale pak take ve spatne prumyslove strukture vychodonemecke ekonomiky, malem poctu velkych firem a nedostatecne vybudovane firemni siti.

Wolfling [42] povazuje podobne jako Ragnitz za problem velikost vychodonemeckych podniku, kdyz zduraznuje nejen nedostatecny pocet velkych firem, ale take nizkou produktivitu v techto firmach (cca 50 % zapadonemecke urovne). Je tedy podle nej nutne zvysit nejen jejich pocet, ale take dosahovanou produktivitu. Wolfling taktez zduraznuje, ze bez velkych podniku neni mozne vybudovat funkcni firemni sit a zivotaschopne male a stredni podniky; ty pritom povazuje za klic k rozvoji znalostni ekonomiky. Rohl [36] hodnoti pozitivne postupny rust podilu zpracovatelskeho prumyslu na pridane hodnote, ktery se behem uplynulych dvaceti let vyznamne priblizil zapadonemecke urovni. Rovnez vsak poukazuje na nizky pocet pracovniku v oborech znalostni ekonomiky.

Draheim [8] naopak relativne marginalizuje vyznam technickeho pokroku, za hlavni problemy vychodonemeckeho hospodarstvi povazuje nizkou exportni kvotu a malou prumyslovou pridanou hodnotu.

Merkl a Snower [26] vidi hlavni problem v situaci na pracovnim trhu, ktera nema tendenci se zlepsovat. Autori popsali pasti, ktere brani jakemukoli zlepseni v teto oblasti ekonomiky, napriklad snizovani kvalifikace vlivem chronicke nezamestnanosti, migrace mladych pracovniku, kteri si s sebou odnaseji i flexibilitu a vsestrannost, nevhodna kapitalova vybavenost, atd.

Existence masivnich transferu se na pocatku 90. let rovnez zdala byt mimoradnou komparativni vyhodou vychodonemeckeho hospodarstvi proti ostatnim transformujicim se zemim regionu. Z dnesniho pohledu je jejich hodnoceni znacne problematicke. Diskutovana je jak vyse, tak predevsim struktura transferovych plateb. Mai [24] hodnoti transferovou politiku jako nevhodnou v tom smeru, ze nemotivuje nove spolkove zeme k sobestacnosti a odpovednosti. Dokonce naznacuje, ze zapad profituje z vychodonemecke situace, kdy zapadonemecke zbozi ma dodatecne odbytiste a temer zadne konkurenty na vychode. Podobne Busch a Mulle [5] poukazuji na problematickou strukturu transferovych plateb, kdy dominantni cast pomoci ma charakter spotrebnich vydaju, ktere nerozvijeji produkcni potencial vychodnich zemi.

3. Role neformalnich instituci v ekonomickem vyvoji novych spolkovych zemi

Je-li diskutovan neuspech konvergencniho procesu byvale NDR, opravnene zaznivaji vyhrady k jednotlivym oblastem hospodarske politiky v obdobi transformace, at uz je to problematicka menova reforma, prilis velkorysa duchodova politika nebo kritizovana forma privatizace. S obdobnymi problemy se vsak v ruznych etapach (post)transformacniho obdobi potykaly vsechny byvale centralne-planovane ekonomiky stredni Evropy. Ceskou republiku, Slovensko, Polsko, Maiarsko ani Slovinsko vsak pres vice ci mene problematicka intermezza nepostihl bezprecedentni, dve desetileti trvajici upadek ekonomicke aktivity, ktery muzeme pozorovat v novych spolkovych zemich.

Nase vysvetleni delky fakticke nekonvergence byvale NDR, ktere doposud literatura nenabizi, spociva ve zdurazneni vyznamu neformalnich instituci a jejich nekompatibility s institucemi formalnimi.

3.1 Vyznam neformalnich instituci v ramci tzv. novych institucionalnich smeru

Nova institucionalni ekonomie, nova politicka ekonomie i dalsi tzv. nove institucionalni smery vyrazne akcentuji formalni pojeti instituci. To plati o rade vlivnych pripevku zabyvajicich se problematikou ekonomickeho rustu a rozvoje, jejichz autory jsou Acemoglu, Johnson, Robinson [1], [2], Clague, Keefer, Knack a Olson [6], Engerman a Sokoloff [9], Hall a Jones [14], [15], Olson [29], Rodrik [33], [34], Rodrik, Subramanian a Trebbi [35] a dalsi (blize k tematu take viz Kouba [18]). Ve slavnem prispevku Mancura Olsona [29] primo nalezneme explicitni zpochybneni vyznamu kultury, tedy typickeho prikladu neformalni instituce, pro ekonomicky rozvoj. V prispevku Acemoglua, Johnsona a Robinsona [2] jsou dokonce postaveny proti sobe hypotezy institucionalni a kulturni. Pritom z historickeho pohledu je kultura jednim z tradicnich temat siroce vymezene institucionalni ekonomie.

Patrne i z tohoto duvodu zustava transformace byvale NDR stranou zajmu hlavniho myslenkoveho proudu v ramci novych institucionalnich smeru. Pokud bychom vychazeli vyhradne z formalniho pojeti instituci, nove spolkove zeme mely mit vsechny predpoklady pro uspesny hospodarsky rozvoj a pro rychlou konvergenci se Zapadem. Momentem sjednoceni totiz nove spolkove zeme prevzaly kompletni institucionalni ramec, resp. formalni instituce vyspele kapitalisticke trzni ekonomiky SRN. Dve desetileti neuspesneho konvergencniho procesu proto znamenaji vyznamne zpochybneni teze, ze formalni instituce samy o sobe mohou byt fundamentalni pricinou uspesneho ekonomickeho rozvoje.

Prozkoumejme nyni peclive klicovou, nejcitovanejsi definici instituci Douglase Northa [27], na kterou se ostatne--formalne--odvolavaji i Acemoglu, Johnson a Robinson [2], Engerman a Sokoloff [9] nebo Rodrik, Subramanian a Trebbi [35].

North vymezuje instituce jako lidmi vytvarena omezeni determinujici politicke, ekonomicke a socialni vztahy. Tato omezeni jsou tvorena formalnimi pravidly (ustava, zakony, vlastnicka prava) a neformalnimi omezenimi (tabu, zvyky, tradice, normy chovani, konvence). Dochazi tak ke spojeni obou paralelnich pojeti instituci americkeho institucionalismu prvni poloviny 20. stoleti: Northovy formalni instituce vychazeji z pravniho pojeti (Commons), neformalni instituce maji koreny v socialni psychologii (Veblen).

North [27] i jemu myslenkove blizci autori vyzdvihuji vyznam kognitivni vedy, kdyz povazuji za dlouhodobe klicovy zdroj zmen proces uceni se jednotlivcu. Vedle individualniho uceni se kazdeho jednotlivce North, s odkazem na F. von Hayeka, hovori take o kolektivnim uceni se. Jeho dusledkem jsou nahromadene zkusenosti predchozich generaci vtelene v kulture kazde spolecnosti. Tato na zaklade minulych zkusenosti akumulovana zasoba znalosti je zabudovana do uceni se kazdeho z nas, a proto je zakladnim zdrojem silneho vlivu minuleho vyvoje na soucasnost a budoucnost, tedy fenomenu nazyvaneho path dependence.

V kapitole "Stabilita a institucionalni zmena" North konstatuje, ze stabilita prameni jak z formalnich pravidel, tak z neformalnich omezeni, aproto ma institucionalni zmena z podstaty veci gradualisticky charakter. North sice pripousti moznost sokovych zmen institucionalniho prostredi v revolucnich casech, ovsem upozornuje na zasadni problem: formalni pravidla (zakony) lze v obdobi vyznamnych politickych a spolecenskych zmen menit relativne rychle, coz ovsem plati v daleko mensi mire pro omezeni neformalniho charakteru. V dusledku tohoto nesouladu muze vzniknout napeti mezi neformalnimi omezenimi a novymi formalnimi pravidly, ktera jsou vzajemne nekonzistentni. Predznamenejme, ze tento problem je markantni prave v pripade transformace byvale NDR.

Northuv pristup dale rozpracovava Mantzavinos, jehoz teoreticka argumentace usti v tvrzeni [25, s. 205]: "dostacujici podminky pro ekonomicky rust existuji pouze tehdy, kdyz formalni i neformalni instituce spolecne utvareji vhodny ramec pro jednani generujici rust bohatstvi." Pozadavek kompatibility formalnich a neformalnich argumentuji pomoci historickych prikladu Greifa [12] nebo Putnam [30], zajimavy prispevek zabyvajici si transformacnim obdobim stredni a vychodni Evropy nabizeji Zweynert a Goldschmidt [43]. Blize k tomuto pristupu, ktery nazyvame teorie rustu nove institucionalni ekonomie zalozena na northovskem konceptu path dependence, viz Kouba [17].

3.2 Transfer formalnich instituci a jeho dusledky

Dlouhodobou stagnaci vychodniho Nemecka lze podle naseho nazoru (spolu)vysvetlit v duchu Northova pristupu: implementovane zapadonemecke formalni instituce se ukazaly byt nekompatibilni s neformalnimi institucemi Vychodniho Nemecka, tzn. se zpusoby mysleni, zkusenostmi, kulturou, moralkou, resp. hodnotovym zebrickem obcanu byvale NDR.

Pokud budeme chapat napriklad socialni system jako instituci, ktera nezanedbatelnym zpusobem ovlivnuje chovani lidi, potom transplantace zapadonemeckeho socialniho systemu do novych spolkovych zemi zasadnim zpusobem narusila motivace tamejsich obyvatel k ekonomicke cinnosti. Na zapade nastavena vyse socialnich transferu byla zcela neadekvatni urovni prijmu vyplacenych po desetileti v byvale NDR. Psychologicky dopad na jeji obyvatele byl proto obrovsky. Schatz [37, s. 8] popisuje dusledky situace, kdy na vychodonemecke duchodce bylo pohlizeno stejne, jako kdyby platili tytez prispevky na socialni zabezpeceni jako Zapadni Nemci. Vychodonemecke zeny si mohly vykazovat vetsi pocet odpracovanych let nez zeny na Zapade, a proto byl jejich prumerny duchod paradoxne dokonce vyssi nez duchod zen zapadonemeckych.

Demotivace vychodonemeckych obcanu byla o to silnejsi, ze zdejsi trh prace prochazel otresem v dusledku kolapsu vychodonemeckeho prumyslu. Dale [7, s. 328] uvadi, ze od roku 1989 do poloviny roku 1991 bylo propusteno celkem 5,1 milionu zamestnancu, tedy vice nez polovina ekonomicky aktivniho obyvatelstva. Tyto miliony obyvatel novych spolkovych zemi staly pred obtiznym krokem. Po desetiletich rigidni jistoty "celozivotniho" zamestnani, byli tito lide nuceni k aktivite, rekvalifikaci, vzdelavani a nejistemu hledani noveho pracovniho mista ci dokonce oboru i sve budouci cinnosti. Nabizejici se alternativu v podobe stedreho statniho zaopatreni, ktera nemela v ostatnich zemich regionu obdoby, vyuzily vice nez tri miliony vydelecne cinnych osob, ktere do roku 1992 opustily trh prace [13, s. 92]. Dodejme, ze oficialni udaje o mire nezamestnanosti skutecny pokles vydelecne cinnych osob na uzemi byvale NDR nepostihuji, nebot statisice Vychodnich Nemcu vyuzily zjednodusene moznosti odejit do predcasneho duchodu. Implementace paternalistickeho socialniho systemu v novych spolkovych zemich tak ve vysledku prohloubila po ctyricet let budovanou zavislost lidi na statu a nadale potlacila jejich smysl pro odpovednost za svuj zivot.

3.3 Socialne-psychologicke determinanty neformalnich instituci v novych spolkovych zemich

Priznacnym chovanim velke casti obyvatel stredoevropskych zemi s totalitnimi rezimy byla snaha o prumernost a nevybocovani z davu, pasivita a odevzdanost, nizke sebevedomi a vzhledem k vsudypritomnemu paternalismu i nedostatek osobni odpovednosti. Pad rezimu a nasledna spolecenska a ekonomicka transformace prinasely ve vsech zemich regionu radu novych pozitivnich vyzev a prilezitosti, ktere minimalne u mladsi a vzdelanejsi casti populace zasadnim zpusobem narusili zazite vzorce mysleni a jednani. Vyraznou vyjimkou je v tomto ohledu prave byvala NDR, kde po kratke vlne euforie a optimismu byly negativni mentalni charakteristiky paradoxne dale prohloubeny. Duvodem jsou podle naseho soudu nasledujici specificke socialne-psychologicke determinanty neformalnich instituci: pocit menecennosti vuci Zapadnim Nemcum a nerealisticka ocekavani spojena se sjednocenim, ktera byla razantne podporovana sliby politickych stran.

Pro Cechy nebo Slovaky bylo uvedomeni si miry zaostavani za vyspelou Evropou mnohem mene citlive nez pro Vychodni Nemce. Zcela specifickym, frustrujicim faktorem bylo pro Vychodni Nemce vedomi, ze jsou se Zapadnimi Nemci prislusniky jednoho naroda, ale pritom jsou daleko chudsi a podle sveho presvedceni i mene schopni. Vzhledem k vyrokum typu "nasi nemecti bratri" lze hovorit o temer doslovne analogii s psychickymi komplexy mene schopneho sourozence. Nedlouho po sjednoceni se tak znacna cast Vychodnich Nemcu zacala citit druhoradymi obcany. Dodejme, ze k tomuto pocitu nemalou merou prispivalo casto nadrazene chovani Zapadnich Nemcu a koristnicke chovani zapadnich firem. Dale [7, s. 319-323] hovori o "dezindustrializaci prostrednictvim privatizace" a na konkretnich prikladech popisuje praktiky zapadonemeckych firem, jak se zbavit potencialnich vychodonemeckych konkurentu. Dale rovnez uvadi vyzkumy z prelomu stoleti [7, s. 330-331], podle nichz vice nez tri ctvrtiny Vychodnich Nemcu veri, ze novy system s nimi zachazi jako s obcany druhe kategorie, a dve tretiny maji pocit, ze Vychodni Nemecko bylo "kolonizovano".

Specificka byla rovnez ocekavani, ktera meli Vychodni Nemci na zacatku transformace ve srovnani s obyvateli ostatnich stredoevropskych zemi. V Ceske republice na samem pocatku 90. let minuleho stoleti padala varovani typu "reformy budou bolet" nebo "ceka nas utahovani opasku". Pres optimistickou vizi "navratu do Evropy" zde jasne zaznivalo varovani spolecenskych elit, ze tato cesta nebude rychla, ani jednoducha a ze kratkodobe je nutne pocitat s poklesem zivotni urovne. Dusledkem byla relativne umirnena ocekavani ceske spolecnosti, diky nimz neprevladla vseobecna frustrace s prvnimi transformacnimi obtizemi v roce 1990. Prevazne optimisticke vnimani transformacniho obdobi si ceska spolecnost uchovala az do poloviny 90. let. V teto souvislosti vyvstava otazka, zda prave umirnena ocekavani a zdravy optimismus, projevujici se vysokou mirou iniciativy a ekonomicke aktivity (viz napr. mimoradny rozvoj drobneho podnikani a sluzeb) nejsou jednim z klicovych faktoru, jez prispely k trvalemu zakoreneni zakladnich principu trzni ekonomiky.

Naopak, euforie Vychodnich Nemcu z padu komunistickeho rezimu byla umocnovana vyhlidkou rychleho sjednoceni a vseobecne pozitivni ocekavani byla dale podporovana nerealistickymi proklamacemi zapadonemeckych politiku. Kancler Kohl sliboval, ze mnoho Vychodnich Nemcu si bezprostredne po sjednoceni ekonomicky polepsi a nikomu se nepovede hure. Politici hovorili o srovnani zivotni urovne v obou castech Nemecka v prubehu tri az peti let (blize viz Kurz [21]). Dale [7, s. 295] cituje vyjadreni nemeckeho ministerstva financi z rijna 1990 o "srovnani duchodu na obyvatele na Vychode a na Zapade v roce 1994". Paternalisticky aspekt vyjadreni adresovanych Vychodnim Nemcum shrnuje Frey [10, s. 65] pod heslem "Dame vam penize, jsme bohati, postarame se o vas." O to tvrdsi byla posleze frustrace z nastale reality.

3.4 Dilci zaver: nekompatibilita zapadnich formalnich instituci a vychodnich neformalnich instituci

Historickym vyvojem dany, odlisny zpusob mysleni a deformovany system hodnot spolu s chybejicimi zkusenostmi s zivotem v demokracii atrzni ekonomice zpusobily, ze se lide na vychode Nemecka nedokazali prizpusobit "pres noc" prenesenemu institucionalnimu ramci SRN. Obecny transformacni problem nekompatibility zapadnich formalnich instituci a vychodnich neformalnich instituci umocnila v pripade Vychodniho Nemecka jednak bezprecedentni rychlost transferu formalnich instituci ze Zapadu, jednak socialne-psychologicke determinanty neformalnich instituci, specificky pusobici pouze v byvale NDR. Zejmena pocit menecennosti vuci Zapadnim Nemcum a nerealisticka ocekavani zivena sliby politickych stran predstavuji faktory, jez se vyraznou merou podilely na frustraci, negativismu a odevzdanosti Vychodnich Nemcu. Tyto charakteristiky se posleze projevily trvalym upadkem produktivnich cinnosti obyvatel novych spolkovych zemi, resp. dlouhodobe neuspokojivym prubehem konvergencniho procesu.

Zaver

Navzdory predpokladum predstavuje hospodarsky vyvoj byvale NDR v uplynulych dvou desetiletich hluboke zklamani. Jak dokumentuje prvni cast prispevku, HDP na obyvatele nadale zaostava za zapadonemeckou urovni temer o tretinu. Od poloviny 90. let se navic konvergencni proces tohoto klicoveho ukazatele v podstate zastavil. Na statisticky vykazovanem rustu novych spolkovych zemi se pritom ve znacne mire podilel soustavny ubytek poctu obyvatel. Disponibilni osobni duchod, ktery je diky masivnim transferum na zhruba 80 % zapadni urovne, oproti prelomu tisicileti dokonce mirne poklesl. Vyhrady, predevsim s ohledem na nizky stupen rozvoje tzv. znalostni ekonomiky na vychode, lze mit i k procesu strukturalni konvergence. Samostatnou kapitolou je potom dlouhodobe nefunkcni vychodonemecky trh prace: uroven zamestnanosti se oproti roku 1989 pohybuje okolo pouhych 60 %, registrovana mira nezamestnanosti od poloviny 90. let kolisa mezi 15 a 22 procenty.

Hlavni vyzkumna otazka tohoto prispevku znela, jake jsou priciny takto dlouhodobeho upadku ekonomicke aktivity? Navic, pokud si tuto skutecnost zasadime do kontextu, ze byvala NDR je dlouhodobe politicky stabilni zemi, s vyspelym institucionalnim a pravnim prostredim, s garantovanym systemem vlastnickych prav, je soucasti stabilniho a ekonomicky se rozvijejiciho regionu atd.

Podle naseho soudu je za takto dlouhodobym neuspechem neco vic, nez (zavazne) chyby v hospodarske politice, ke kterym doslo na pocatku transformacniho obdobi (zdrcujici apreciace vychodonemecke marky, neumerny rust mezd ci problematicka privatizace). Za vyznamny faktor dlouhodobe nekonvergence, tematickou literaturou doposud zcela opomijeny, povazujeme nekompatibilitu transplantovanych formalnich instituci, ktere vstoupily v platnost v novych spolkovych zemich sokove dnem sjednoceni, a neformalnich instituci, jez byly hluboce poznamenany obdobim ctyriceti let socialismu. Lide vychovani paternalistickym rezimem byvale NDR a obtizne hledajici sve misto v kapitalisticke trzni ekonomice casto vyuzili moznosti nebyvale stedreho socialniho systemu implantovaneho ze zapadni Spolkove republiky a rezignovali na snahu uplatnit se na sjednocenem nemeckem trhu prace. Rovnez dalsi faktory socialne-psychologickeho charakteru, jako pocit menecennosti vuci Zapadnim Nemcum a nerealisticka ocekavani zivena sliby politickych stran, prispely k pesimismu a pasivite Vychodnich Nemcu, jez se zrcadli v poklesu ekonomicke aktivity a ma tak vyznamny podil na celkove neuspokojivem ekonomickem vyvoji novych spolkovych zemi.

Rada institucionalnich prispevku se spise kloni ke gradualistickemu pojeti transformace. My jsme naopak presvedceni, ze v case zasadnich dejinnych zvratu, jako byl pad socialistickych rezimu na sklonku 80. let minuleho stoleti, je treba vyuzit vetsinovou vuli spolecnosti k realizaci sirokych a razantnich reforem, nebot ve stabilnich casech jsou reformy pusobenim path dependence, vetsinove nechuti lidi ke zmenam nebo vlivem natlakovych skupin zpravidla velmi obtizne prosaditelne. Neuspech nemeckeho institucionalniho transferu vsak i obecne tvrzeni o prospesnosti rychle transformace do jiste miry relativizuje.

Vysledky uvedene v prispevku jsou soucasti vyzkumneho zameru VZ MSM 6215648904 "Ceska ekonomika v procesech integrace a globalizace a vyvoj agrarniho sektoru a sektoru sluzeb v novych podminkach evropskeho integrovaneho trhu", tematickeho okruhu 01 "Makroekonomicka a mikroekonomicka vykonnost ceske ekonomiky a hospodarsko-politicka opatreni vlady CR v podminkach evropskeho integrovaneho trhu" realizovaneho za financni podpory ze statnich prostredku prostrednictvim MSMT.

Prispevek vznikl diky podpore z projektu MENDELU IGA 30/2012.

Doruceno redakci: 19. 9. 2010

Recenzovano: 18. 10. 2010, 3. 12. 2010

Schvaleno k publikovani: 17. 1. 2013

Literatura

[1] ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J. Reversal of Fortune: Geography and Institutions in the Making of the Modern World Income Distribution. The Quarterly Journal of Economics. 2002, Vol. 117, No. 4. s. 1231-1294. ISSN 0033-5533.

[2] ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J. Institutions as the Fundamnetal Cause of LongRun Growth. Cambridge (MA), 2004. 92 s. Working Paper No. 10481. NBER.

[3] Arbeitsagentur. Grafikanalysen und Zeitreihen [online]. [cit. 2010-03-30]. Dostupny: <http://www. pub.arbeitsagentur.de/hst/services/statistik/interim/ analytik/grafikanalysen/jzeitreihen.shtml>.

[4] BUSCH, U., KUHN, W., STEINITZ, K. Entwicklung und Schrumpfung in Ostdeutschland: Aktuelle Probleme im 20. Jahr der Einheit. Hamburg: VSA-Verlag, 2009. ISBN 978-3-89965-331-1.

[5] BUSCH, U., MULLER, CH. The new German transfer problem. Jahrbuch fur Wirtschaftswissenschaften. 2005, roc. 56, c. 3, s. 307-326. ISSN 0948-5139.

[6] CLAGUE, CH., KEEFER, P., KNACK, S., OLSON, M. Institutional and Economic Performance: Property Rights and Contract Enforcement. In Clague, CH. (ed.). Institutions and Economic Development: Growth and Governance in Less-Developed and Post-Socialist Countries. London: The John Hopkins Universtity Press, 1997. ISBN 0-8018-5493-8.

[7] DALE, G. Between State Capitalism and Globalisation, The Collapse of the East German Economy. Bern: Peter Lang AG, 2004. ISBN 3-03910-181-1.

[8] DRAHEIM, H-G. Der Export als ein wichtiger Schnittpunkt ostdeutscher Strukturprobleme und -erfordernisse. In TESCH, J. Ostdeutschland --alternative Entwicklungsmoglichkeiten oder Mezzogiorno? [online]. Leipzig: Rosa-LuxemburgStiftung Sachsen, 2004 [cit. 2010-04-27]. 96 s. (PDF). Dostupny z: <http://www.memo.uni-bremen.de/docs/m0905.pdf>.

[9] ENGERMAN, S. L., SOKOLOFF, K. L. Institutions and Non-Institutional Explanations of Economic Differences. Cambridge (MA), 2003. 45 p. Working Paper No. 9989. NBER.

[10] FREY, D. The Unification of Germany from the Standpoint of a Social Psychlogist. In KURZ, H. D. United Germany and the New Europe. Brookfield: Edvard Elgar, 1993. 333 s. ISBN 1852785845.

[11] GOEBEL, J., HABICH, R., KRAUSE, P. Zur Angleichung von Einkommen und Lebensqualitat im vereinigten Deutschland. Vierteljahrshefte zur Wirtschaftsforschung [online]. 2009, roc. 78, c. 2, s. 122-145 [cit. 2010-04-24]. Dostupny z: <http://www.diw.de/documents/publikationen/73/ diw_02.c.298989.de/diw_vjh_09-2-8.pdf.> ISSN 1861-1559.

[12] GREIF, A. On the Interrelations and Economic Implications of Economic, Social, Political and Normative Factors: Reflections from Two Late Medieval Societies. In DROBAK, J., NYE, J. Frontiers of the New Institutional Economics. Academic Press, 1997. 374 s. ISBN 978-0122222405.

[13] HAGEMANN, H. On Some Macroeconomic Consequences of German Unification. In KURZ, H. D. United Germany and the New Europe. Brookfield: Edvard Elgar, 1993. 333 s. ISBN 1852785845.

[14] HALL, R., JONES, C. The Productivity of Nations. Cambridge (MA), 1996. 47 s. Working Paper No. 5812. NBER.

[15] HALL, R., JONES, C. Why Do Some Countries Produce So Much More Output Per Worker than Others? The Quarterly Journal of Economics. 1999, Vol. 114, Iss. 1, s. 83-116. ISSN 0033-5533.

[16] IG Metall Vorstand. Wirtschaftliche Entwicklung 2008 in den neuen Bundeslandern [online]. Berlin: IG Metall Vorstand, 2009 [cit. 2010-04-25]. 7 s. (PDF). Dostupny: <http://www.igmetallbbs.de/fileadmin/user/Dokumente/Wirtschaft/2 008_wirtsch_daten_me_ost_west.pdf>.

[17] KOUBA, L. Teorie rustu nove institucionalni ekonomie zalozena na northovskem konceptu path dependency. Ekonomicka revue. 2008, roc. 11, c. 4. s. 40-53. ISSN 1212-3951.

[18] KOUBA, L. Navrh klasifikace soudobych socialne-ekonomickych pristupu k teorii rustu. Politicka ekonomie. 2009, c. 5, s. 696-713. ISSN 0032-3233.

[19] KOWALSKI, R. Die Industrie in Ostdeutschland. Situation und Perspektive [online]. Berlin, 2010 [cit. 2010-04-14]. 57 s. (PDF). Dostupny z: <http://www.memo.uni-bremen.de/docs/m1010.pdf>.

[20] KUHN, W. Burgerforum Ost: BIP je Einwohner [online]. [cit. 2010-02-24]. Dostupny z: <http://www.buergerforum-ost.de/?p=1143>.

[21] KURZ, H. D. Distributive Aspects of German Unification. In KURZ, H. D. United Germany and the New Europe. Brookfield: Edvard Elgar, 1993. 333 s. ISBN 1852785845.

[22] LEHMANN, H., LUDWIG, U., RAGNITZ, J. Transferleistung und Bruttoinlandsprodukt in Ostdeutschland [online]. Halle: Institut fur Wirtschaftsforschung Halle, 2005 [cit. 2010-04-14]. 21 s. (PDF). Dostupny z: <http://www.iwh-halle.de/e /publik/presse/20-05L.pdf>.

[23] LERCH, V. Stav vychodonemeckeho konvergencniho procesu. Ekonomicka revue. 2004, roc. 7, c. 3, s. 22-36. ISSN 1212-3951.

[24] MAI, K. West-Ost-Transferleistung heftig umstritten, Fakten contra Mythen [online]. 200506-05 [cit. 2010-03-03]. 18 s. (PDF). Dostupny z: <http://www.nachdenkseiten.de/upload/pdf/ mai_transferleistungen.pdf>.

[25] MANTZAVINOS, C. Individuals, Institutions and Markets. 1st ed. Cambridge University Press, 2001. 336 p. ISBN 9780521548335.

[26] MERKL, C., SNOWER, D. East Germany Unemployment: The Myth of the Irrelevant Labor Market. Kiel Working Papers [online]. 2008, c. 1435 [cit. 2010-03-03]. 20 s. Dostupny z: <http://www.ifw-members.ifw-kiel.de/publications/east-german-unem ployment-the-myth-of-theirrelevant-labor-market-1/Kap1435.pdf>.

[27] NORTH, D. C. Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press, 1990. 159 s. ISBN 9780521397346.

[28] NORTH, D. C. Understanding the Process of Economic Change. Princeton University Press, 2005. ISBN 978-1-4008-2948-4.

[29] OLSON, M. Big Bills Left on Sidewalk: Why Some Nations Are Rich and Other Poor. Journal of Economic Perspectives. 1996, Vol. 10, Iss. 2, s. 3-24. ISSN 0895-3309.

[30] PUTNAM, R. Making Democracy Work. Princeton: Princeton University, 1993. ISBN 1-400809-789.

[31] RAGNITZ, J. Explaining the East German Productivity: The Role of Human Capital. In What Went Wrong in East Germany and What Can Be Done? [online]. Kiel: Universitat Kiel, Kiel Institute for the World Economy, 2007 [cit. 2010-03-03]. s. 127-146. (PDF). Dostupny z: <http://www.ifwkiel.de/pub/kap/kapcoll/kapcoll_01.pdf>.

[32] RAUCH, J. Demosclerosis. New York: Random House, 1994. ISBN 978-0812926323.

[33] RODRIK, D. Democracy and Economic Performance [online]. 1997 [cit. 2007-08-08]. Dostupny z: <www.j-bradford-delong.net/Teaching_Folder/ Econ_202c/readberk/9-Political_Economy/ demoecon.PDF>.

[34] RODRIK, D. Institutions for High-Quality Growth: What They Are and How to Acquire Them. Cambridge (MA), 2000. 48 s. Working paper No. 7540. NBER.

[35] RODRIK, D., SUBRAMANIAN, A., TREBBI, F. Institutions Rule: The Primacy of Institutions Over Geography and Integration in Economic Development. Journal of Economic Growth. 2004, Vol. 9, Iss. 2, s. 131-165. ISSN 1381-4338.

[36] ROHL, K.-H. Strukturelle Konvergenz der ostdeutschen Wirtschaft. IW-Trends [online]. 2009, No. 1 [cit. 2010-01-05]. 17 s. (PDF). Dostupny z: <http://www.iwkoeln.de/Portals/0/pdf/ trends01_09_6.pdf>. ISSN 0941-6838.

[37] SCHATZ, K.-W. Waslauft falsch in Ostdeutschland? Vortrag in Berlin. 2004-09-02. vor der Kommission Wettbewerb der ASU.

[38] SMOLNY, W. Produktivitatsanpassung in Ostdeutschland: Bestandaufnahme und Ansatzpunkte einer Erklarung. Jahrbucher fur Nationalokonomie und Statistik [online]. 2003, Vol. 223, Iss. 2 [cit. 2010-02-25], s. 239-254. (PDF). Dostupny z: <http://www.mathematik.uni-ulm.de/wipo/forschung/veroeffentlichun gen/po.pdf>. ISSN 0021-4027.

[39] Statistisches Bundesamt Deutschland. Entstehung, Verteilung und Verwendung des Bruttoinlandsprodukts in den Landern und Ost-WestGrossraumregionen Deutschlands 1991 bis 2009 [online]. Wiesbaden: Statistisches Bundesamt, c2010 [cit. 2010-08-20]. Dostupny z: <https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBro- ker.cls?cmspath=struktur,vollanzeige.csp&ID= 1025702>.

[40] SUPPEL, R., ROTHER, P. East Germany, Central Europe, and the Risk of Real Convergence Overshooting. Finance a uver. 2003, roc. 53, c. 9-10, s. 374-393. ISSN 0015-1920.

[41] TESCH, J. Perspektiven der Bauwirtschaft in Ostdeutschland und ihre Auswirkungen auf die gesamtwirtschftliche Entwicklung. In TESCH, J. Ostdeutschland--alternative Entwicklungsmoglichkeiten oder Mezzogiorno? [online]. Leipzig: Rosa-Luxemburg-Stiftung Sachsen, 2004 [cit. 2010-04-24]. s. 77-88. (PDF). Dostupny z: <http:// www.memo.uni-bremen.de/docs/m0905.pdf>.

[42] WOLFLING, M. Forschung, Produktivitat und Betriebsgrosse im Ost-West-Vergleich. In GREIF, S., LAITKO, H., PARTHEY, H. Wissenschaftsforschung: Jahrbuch 1996/1997. Marburg: Bd-Verl., 1998. s. 203-218. Dostupny take z: <http:// www. wissenschaftsforschung.de/JB96-97_203218.pdf>. ISBN 3-924684-85-5.

[43] ZWEYNERT, J., GOLDSCHMIDT, N. The Two Transitions in Central and Eastern Europe and the Relation between Path Dependent and Politically Implemented Institutional Change. HWWA Discussion Paper [online]. Hamburg, 2005 [cit. 200706-18]. Dostupny z: <http://papers.ssrn.com/ sol3/papers.cfm?abstract_id=704281>. ISSN 1616-4814.

Ing. Ludek Kouba, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brne

Provozne-ekonomicka fakulta

Ustav ekonomie

kouba@mendelu.cz

Bc. Hana Krizova

Mendelova univerzita v Brne

Provozne-ekonomicka fakulta

xkrizo19@node.mendelu.cz
Tab. 1: Realny disponibilni osobni duchod za mesic
1990-2008 ([euro], %)

                             1990   1992   1997   2002   2007   2008

stare spolkove zeme (Eura)   1343   1351   1373   1478   1461   1444
nove spolkove zeme (Eura)     835    935   1137   1222   1162   1149
% zapadonemecke urovne       62.2   69.2   82.8   82.7   79.5   79.6

Zdroj: Goebel a kol. [11]

Tab. 2: Podil zamestnanych povinnych k socialnimu
pojisteni v procentech na vsechny zamestnane

                                               stare zeme   nove zeme

obory spickove techniky (napr. zdravotnicka,
  ridici, data zprac. technika)                   2,5          1,8
obory vysoke technologie (napr. v chemickem
  prumyslu, strojirenstvi)                        11,2         5,4
sluzby s vysokou urovni znalosti                  17,3        14,4
Celkem                                            31,0        21,6

Zdroj: Rohi [36].

Tab. 3: Prumyslove podniky podle velikostnich kategorii
(v procentech prislusne kategorie), rok 2008

             1-49    50-99   100-249   240-499   500-999   1000 a vice

nove zeme    21,43   18,49    17,57     12,88     9,72        7,95
stare zeme   78,57   81,51    82,43     87,12     90,28       92,05

Zdroj: Kowalski [19]

Tab. 4: Ukazatele trhu prace 1991-2007 (vychodonemecke hodnoty v %
zapadonemeckych hodnot)

                                            1991   1995   2000   2007

Obyvatele                                     25     23     23     21
Mzda na zamestnance                           49     74     77     77
Produktivita: realny HDP na vydelecne
  cinnou osobu                                42     65     69     77
Mzdove naklady na vyprodukovanou jednotku    119    114    112    101
Vyzkum a vyvoj--osobnostni vybavenost         49     42     42     61
Mira nezamestnanosti                         207    180    239    214
Zalozene podniky                             271    143     87     98
Uzaviene podniky                             122    144     92     94

Zdroj: Rohl [36]

Obr. 1: HDP na obyvatele; stare vs. nove spolkove zeme
(stare zeme bez Berlina = 100)

1990       42,9
1995       59,9
2000       59,5
2005       61,5
2010       64,2

Zdroj: Statistisches Bundesamt Deutschland [39]

Note: Table made from line graph.

Obr. 2: Vyvoj prumyslove produkce v novych spolkovych
zemich 1992-2008 (%)

Prumyslova produkce (pridana hodnota na obyvatele)
zapad = 100%

1990        0
1992     16,3
1994     25,5
1996     30,4
1998     34,5
2000     39,2
2002     42,6
2004     47,2
2006     50,5
2008     55,0

Note: Table made from line graph.
COPYRIGHT 2013 Technical University of Liberec
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2013 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:Economics/Ekonomie
Author:Kouba, Ludek; Krizova, Hana
Publication:E+M Ekonomie a Management
Article Type:Abstract
Geographic Code:4EUGE
Date:Jan 1, 2013
Words:6161
Previous Article:Foreword/ Uvodne slovo.
Next Article:Theoretical and practical problems of environmental taxation in conditions of the Czech Republic/Teoreticke a prakticke aspekty ekologickeho zdaneni...
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2020 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters