Printer Friendly

Microfranchising: a new tool of development aid/Microfranchising: novy nastroj rozvojove pomoci.

Uvod

Tento prispuvek prinasi shrnuti vyzkumu, ktery autorka provadula na podzim roku 2012. Prispuvek je zamuren na tema microfranchisingu. Tento pojem vyjadfiuje uziti franchisingoveho podnikatelskeho konceptu jako nastroje rozvojove pomoci (definice autorky). Hlavnim vychodiskem a duvodem pro zamureni alanku je fakt, ze poaetne publikace a studie zahranianich i domacich autoru prinesly v posledni dobu kritiku nefunkanich modelu a typu oficialni a tradiani rozvojove pomoci. Jsou to napriklad Easterly [1], Hampl [23], Horky [5], Kanbur [6] Kocourek [23] a dalsi. I nuktere oficialni a mezinarodni instituce (jako napriklad Svutova banka, OECD--Vyroani zpravy o rozvojove spolupraci, UNDP--Parizska deklarace o uainnosti pomoci), jiz priznavaji, ze efektivita tradianich nastroju pres vysoke aastky vunovane na rozvoj chudych oblasti neni dostateana, poukazuji na nedostateane plnuni slibu a cilu, nedostatky v poskytovani pomoci bez dalsich komeranich zavazku, korupci vlad rozvojovych zemi, spravovani prostredku investovanych do rozvojove pomoci, nizkou transparentnost a nedostateane prokazovani pozitivniho dopadu rozvojove pomoci. Nevhodna politika uvnitfi rozvojovych zemi i politika mezinarodniho spolecenstvi je zodpovudna za dlouhodoby problem svutoveho hladu a oficialni rozvojova pomoc muze prinest jen mensi aast reseni [21]. Mimoto je uvaduno, ze to vzdy byli darci, ktefii muli dulezitujsi roli v rozvojove pomoci [1]. Dnes je vice pozornosti venovano spolupraci s prijemci pomoci. Diskuse o rozvojove pomoci se zamufiuje na uaast mistnich na jejich vlastnim rozvoji. Zde prichazi do popredi predevsim oblast vzdelavani a podpory v samostatne vydelecne cinnosti a obzive.

Prispevek se nevenuje primarne problematice oficialni a tradicni rozvojove pomoci, i presto, ze tato problematika je v podstate vychodiskem pro hledani novych a uainnych nastroju reseni. Pruzkum autorky se zameril prave na pomerne novy, alternativni nastroj--microfranchising. Z reserse literatury a zdroju o microfranchisingu bylo zjisteno, ze k tomuto tematu nebyly doposud v aeskem jazyce prezentovany ani publikovany zadne prispevky ani publikace. Tento prispevek je proto prvnim krokem timto smerem. Zamerem teto prace je v prvni casti predstavit vysledky reserse literatury a shrnout informace ze zdroju, ktere jsou k tematu microfranchisingu dostupne na mezinarodni urovni (primarnu anglicky psana literatura a internetove zdroje). Druha cast nabidne vysledky analyzy studovaneho vzorku prikladu microfranchisingovych systemu, definic jejich aktivit a misi, vcetne analyzy jejich geograficke pusobnosti a puvodu microfranchisoru a microfranchisantu. Treti cast nabizi vysledky vlastniho empirickeho pruzkumu autorky na tema povedomi o microfranchisingu provedeneho na vzorku populace v Ceske republice.

Autorka prispevku si klade nekolik cilu. Za prve, je tento clanek zcela prvnim puvodnim informacnim zdrojem a syntezou hlavnich informaci na tema microfranchising v ceskem jazyce. Druhym cilem je predstavit microfranchising jako metodu a nastroj efektivni rozvojove pomoci, kterou lze vyuzit lokalne v rozvojovem svete za ucelem zmirneni chudoby a podporeni podnikatelskych aktivit a iniciativ samostatnych jednotlivcu. Tretim cilem je zmapovat situaci o povedomi a stavu informovanosti o tematu microfranchising jako nastroji rozvojove pomoci v Ceske republice. Lze predpokladat, ze z duvodu maleho mnozstvi dostupnych informaci v ceskem jazyce, budou povedomi a informovanost nizke. Pokud se tato hypoteza potvrdi, melo by byt splneni prvniho cile v podobe vytvoreneho prispevku prinosem a krokem ke zvyseni teto znalosti a povedomi. Ukolem prispevku je ukazat, ze pokud se klasicky franchising dokazal stat uspesnym podnikatelskym modelem, ktery se vyznamne rozsiril v poslednich 20 letech v celem hospodarsky rozvinutem svete, nyni muze byt predstaven microfranchi-sing jako uspesny model pouzivany v rozvojove pomoci, reagujici na potreby a problemy, se kterymi se rozvojovy svet potyka. Podstatna cast prispevku je zamerena na praci s konkretnimi informacemi a daty vychazejicimi z informaci uvadenych skutecnymi existujicimi microf-ranchisingovymi koncepty ve svete.

V souladu s pouzivanou terminologii v mezinarodnim prostredi autorka v prispevku pouziva termin "microfranchising". V ceskem jazyce by bylo mozne pouzit v terminologii spravne i pojem "mikrofranchising" nebo "mikrofransi-zing". Na zaver je dulezite zminit, ze tema odstranovani chudoby je tematem interdisciplinarnim, ktere spada do oblasti ekonomie, sociologie, socialni politiky, prava, filosore, psychologie, proto by i na tema microfranchising mohlo byt nahlizeno z ruznych uhlu pohledu v techto oblastech a disciplinach. Tento prispevek na microfranchising pohlizi jako na oblast podnikatelskeho konceptu v ramci rozvojove spoluprace a pomoci.

1. Chapani microfranchisingu v ceskych informacnich zdrojich a literature Vysledkem reserse v literature, v katalozich knihoven a vsech dalsich informacnich zdrojich vcetne internetu, ktere jsou venovany microf-ranchisingu, je konstatovani autorky, ze vysledky a jejich mnozstvi jsou velice odlisne co do zdroju a informaci nalezenych v anglictine (explicitne zadavane do vyhledavace klicove slovo "microfranchising") v porovnani s vysledky vyhledavani informacnich zdroju, ktere jsou napsany v ceskem jazyce jako "mikrofranchising" nebo dokonce "mikrofransizing". Pri vyhledavani slov v ceske transkripci nejsou nalezeny zadne vysledky. Pouzity byly vyhledavac Google search, Seznam, Centrum a Atlas. Pro pojem mikrofranchising byly nalezeny pouze vysledky odkazujici na zdroje v nemeckem jazyce. Pro pojem mikrofransizing "nebyly nalezeny zadne vysledky obsahujici hledane vyrazy" a "na vas predmet vyhledavani - mikrofransizing - nebyl nalezen zadny odkaz", jak po zadani hledaneho vyrazu informuje Google search.

Zadne vysledky nebyly nalezeny nejen pri internetovem vyhledavani, ale ani pri resersi zdroju dostupnych v ceskych knihovnach a jejich katalozich. Zadne puvodni vedecke state, prispevky ve vedeckych ci komercnich casopisech, knihy ani disertacni prace na toto tema, ani preklady zahranicnich del v ceskem jazyce nejsou k dispozici. Nebyl nalezen ani zadny clanek, prispevek na konferenci nebo pracovni dokument, ktery by se tematu microfranchising venoval. V omezene mire se v ceskych zdrojich objevuje pojem mikrouveru, (mikrouverovani, angl. microcredits) ci mikrofinancovani (angl. microfinancing). Tyto pojmy jsou v zahranicnich zdrojich casto s pojmem mikrofranchising spojeny. V ceske literature je mikrouver zminen napriklad v souvislosti s podporou mistniho venkovskeho podnikani v Bangladesi a Mexiku na dvou radcich v publikaci venovane demografickemu a potravinovemu problemu sveta, viz Kuna [7]. V publikaci Cesko proti chudobe [21] se objevuje jeden box vysvetlujici pojem mikrouver a mikrofinancovani, ktery "otevira drobnym podnikatelum a chudym lidem v rozvojovem svete moznost snadno pristupnych uveru".

Zjisteni o neexistenci informaci a zdroju venovanych microfranchisingu v ceskem jazyce bylo duvodem a vychodiskem pro autorku venovat se pruzkumu na toto tema a napsat tento prispevek a publikovat jej v ceskem jazyce v ceskem akademickem casopise. Tento clanek ma za cil obohatit ceske zdroje a akademicke publikace o prvni puvodni cesky zdroj venovany tematu microfranchising.

2. Problematika rozvojove pomoci jako vychodiska pro microfranchising

Problematice rozvojove pomoci, kterou autorka vnima jako hlavni vychodisko pro vhodnost microfranchisingu, se venuje nekolik jiz zminenych publikaci. Ze zahranicnich autoru pojednava Easterly ve sve knize "Brime bileho muze: Proc pomoc Zapadu tretimu svetu selhava" o nekolika problemech neucinne rozvojove pomoci prichazejicich z rozvinuteho sveta [1]. Easterly konstatuje, ze "neni mozne planovat trh, ktery si dle sveho tradicniho modelu navzdy uchova nespravedlive rozdeleni, kde budou mit bohate zeme obchod a chude byrokracii". Ve svem dile kritizujicim tradicni rozvojovou pomoc pro jeji neucinnost Easterly durazne vyzyva a podporuje myslenku mistniho domaciho rozvoje. Autor tvrdi, ze pokud se dostane jednotlivci prilezitost, zvladnou si i chudi pomoci. Rozvoj zalozeny a vyvijeny v puvodnim miste a lokalni obchodovani vytvori zaklad pro uspech a sobestacnost. Easterly je jednim z autoru, ktery se taze, zda a jak by bylo mozne skrze zapadni pomoc dosahnout vice, nez se dari dnes, pokud by byly opusteny nektere z jejich starych, nefungujicich tradicnich modelu. Kanbur [6] se dlouhodobe venuje analyze ruznych strategii snizovani chudoby. Ve svem dile popisuje spory tykajici se hospodarske politiky, rozdelovani a chudoby. Analyzuje duvody pro rozdilne chapani a vnimani uvadenych dat, plneni stanovenych cilu v ramci urcitych casovych horizontu a pristupy k regulaci versus deregulaci trhu. Rozdilne chapani techto tri oblasti pak zpusobuje propast ve vnimani ucinnosti oficialni rozvojove pomoci.

Z ceskych autoru jmenujme napr. Hampla. Hampl v roce 2009 uvedl nektera tvrda data a fakta [23], ktera ukazovala, ze 650 miliard americkych dolaru, ktere byly pouzity na rozvojovou pomoc pro zeme subsaharske Afriky v ramci mezivladni a mezinarodni pomoci, nezpusobilo zbohatnuti jejich ekonomik. Naopak, staly se jeste chudsimi. Hampl veri, ze "bez klicove kompetence zeme pomoci sama sobe, je jakykoli typ pomoci neucinny, a nejen to, muze byt dokonce skodlivy" [23]. V stejne publikaci se dale napriklad Kocourek ve svem prispevku "Otazka ucinnosti rozvojove pomoci" [23] soustredi na tema ucinnosti oficialni rozvojove pomoci, vyjmenovava nekolik zprav a praci Pearsona (Pearsonova zprava z roku 1969), Davida Dollara a Craiga Burnsidea (jejich analyticke prace z let 2000 a 2004) a pojednava ve sve vlastni zprave o problemu nizke miry prokazane zavislosti mezi objemem rozvojove pomoci a ekonomickou vykonnosti rozvojovych zemi.

V posledni dobe dokonce i analyzy Svetove banky pripousteji pesimisticky nazor na zavislost rustu HDP v rozvojovych zemich na objemu oficialni rozvojove pomoci. "Je jasne, ze oficialni rozvojova pomoc ma z hlediska jeji ucinnosti velke mezery. Vsechny predchozi analyzy to dokazuji. Zustava otazkou, jestli ma oficialni rozvojova pomoc vubec potencial vyvest rozvojove ekonomiky ven z jejich zoufale situace", jak uvadi Kocourek. V shrnuti Kocourek uvadi, ze vetsina analyz dopadu oficialni rozvojove pomoci na prijimajici ekonomiky zminuje problematiku efektivnosti rozvojove pomoci a zameruje se na otazku jak ji zvysit. Ve stejne sbirce textu [23], se Nadvornik pokousi zhodnotit nekolik nastroju boje s chudobou. Nadvor-nik uvadi, ze rozvojova pomoc je prezentovana obema zpusoby, jak uspesnymi pribehy, tak dalekosahlou kritikou. Na jedne strane je kritizovana za sve negativni dusledky, na druhe je obvinovana pro svuj princip, jenz "povazuje pomoc za pokracovani kolonialismu a udrzovani chudych zemi v zavislosti nebo za charitu, ktera nemiri do sameho zakladu strukturalnich problemu chudoby". Efektivitou zahranicni rozvojove pomoci a spoluprace se zamerenim na Ceskou republiku se zabyva i Horky ve sve disertaci a v nasledne publikaci s nazvem: Ceska rozvojova spoluprace: diskursy, praktiky, rozbory [5]. Horky zajimave poukazuje na technokraticky statisticky pristup k rozvoji a zpochybnuje zdani, "jako by pro vymyceni nejhlub-si chudoby a dosahnuti Rozvojovych cilu tisicileti Organizace spojenych narodu stacilo investovat dostatek penez do stavby skol, nemocnic nebo hloubeni studni". Kritizuje pristup, ktery se "nepta, zda a ceho by chteli dosahnout ti, kterym ma byt rozvojova spoluprace urcena".

Celkove problematika ucinnosti rozvojove pomoci otevira prostor pro diskusi a nastinuje vychodiska pro hledani novych alternativnich nastroju. Tam, kde selhavaji tradicni, oficialne a centralne planovane modely, nabizi se prostor pro nove zpusoby a cesty. Microfranchising je plne v souladu se znaky typickymi pro teorii s principy podpory obchodu, ktera predstavuje myslenku, ze rozvojove zeme nepotrebuji pomoc, potrebuji moznost fungovani volneho obchodu. Magleby [12] uvadi, ze existuji tri hlavni smery, jak resit chudobu. Jsou to: 1) makroekonomicke strukturalni upravy jako oddluzeni, zvysena rozvojova pomoc a nastaveni obchodnich pravidel, ktera favorizuji rozvojove zeme, 2) zlepseni spravy a podnikatelskeho klima prostrednictvim zajisteni vetsi transparentnosti s mene korupci a respektovanim prava; u kterych Magleby konstatuje, ze prvni skupina reseni po dekady nefunguje, druha skupina vyzaduje revolucni socialni a politicke zmeny. Za 3) uvadi Magleby mikroekonomicka reseni pro podnikani jako napriklad mikrofinan-ce podporujici podnikatelske aktivity u nizkopri-jmovych skupin obyvatel. Microfranchisingovy model dle Maglebyho predstavuje pozoruhod ne silne stranky pri zasahovani proti chudobe a pomuze dramaticky snizit svetovou chudobu. Lehr [10] na tema microfranchising uvadi: "jak postupuje hledani postupu k zmirneni chudoby zalozenych na trznich principech, microfranchi-sing rychle vyvstava jako silna nova taktika". "Chudoba zustava jednim z nejobtiznejsich problemu v rozvojovem svete. Microfranchising nabizi velky prislib pro zmirneni chudoby tim, ze pomaha zakladani mistnich vlastnich podniku," rika Fairbourne, dalsi autor venujici se microf- ranchisingu [3].

Microfranchising je predstaven jako koncept a ucinny nastroj pro rozvojovou pomoc, ktery muze pomoci resit dlouho pretrvavajici problemy v rozvojovych dokonce i tech nejchudsich zemich, jako jsou hlad, nedostatek pitne vody, nedostatecna zdravotni pece a prevence, nedostatecna pece o matku a dite, nedostatecny skolsky system a vzdelavani, nezamestnanost a problem chudoby obecne. (V teto souvislosti je nize vysvetlen i pojem "Bottom of the Pyramid", ktery se ve spojeni s pojmem microf-ranchising casto ve zdrojich objevuje.) Zamerem empirickeho pruzkumu autorky bylo prokazat na analyzovanych microfranchisingovych konceptech, ze jejich cile, mise a aktivity jsou skutecne zamereny na boj s uvedenymi problemy.

3. Metodika vyzkumu

Realizovany pruzkum byl rozdelen na dve casti. V prvni casti pruzkumu venovanemu mic-rofranchisingovym systemum autorka zpracovala jednak informace na zaklade sekundarnich dat z dostupne literatury (monograre, pripadove studie o microfranchisingovych konceptech) az internetovych zdroju a dale sestavila prehled 70 vybranych prikladu existujicich microfranchi-singovych konceptu, na kterych provedla analyzu studovanych informaci. Za ucelem teto detailnejsi analyzy byly studovany informace o existujicich microfranchisingovych konceptech, ktere uvadeji tyto systemy na vlastnich webovych strankach a ve vyrocnich zpravach. Tato sekundarni data jsou dostupna na internetu. O nekolika vybranych konceptech se zminuji nekteri autori ve svych publikacich, kde predstavuji microfranchising formou pripadovych studii. Informace o konkretnich microfranchisingovych konceptech byly cerpany z techto dvou skupin zdroju.

Vyberovy soubor obsahuje 70 microfranchi-singovych konceptu a vyber byl proveden jako zamerny ze tri zdroju uvedenych nize: 1. Strucny katalog microfranchisingovych podnikatelskych prilezitosti zamerenych na BoP podniky (BoP = Bottom of the Pyramid, definice viz text nize). Tento katalog autorka ziskala prostrednictvim osobni e-mailove korespondence s autorem jedne z monografii o microfranchisingu, Kirkem Magle-bym. Katalog obsahuje seznam nazvu mic-rofranchisingovych konceptu v podobe: nazev, vyse investice a URL adresa webovych stranek konceptu.

2. Webove stranky www.microfranchises.org a seznam 47 microfranchisingovych konceptu, ktere jsou na techto strankach predstaveny jako prilezitosti pro rozvoj. Seznam je opet v podobe nazev konceptu, vyse investice, URL adres webovych stranek [15].

3. Publikace Where There Are No Jobs: The MicroFranchise Handbook, obsahujici 19 pripadovych studii a 50 prikladu microfran-chisingovych konceptu [4].

Informace o konceptech a jejich vycet v trech vyse uvedenych zdrojich se z velke casti prekryval, proto bylo vybrano 70 konceptu podle nekolika kriterii: a) URL adresa a webove stranky byly funkcni, b) informace byly aktualizovane nejpozdeji v roce 2011, c) koncept je jasne definovan a popsan, vcetne informace o oblasti aktivit, o misi a vizi, o cilich a regionalni pusobnosti. Autorka si neklade za cil v tomto prispevku predstavit vseobjimajici shrnuti a seznam vsech existujicich microfranchisingovych konceptu. Pro shrnuti zakladnich aktivit a misi bylo vybrano vzdy jen nekolik prikladu konceptu, tak aby byly zastoupeny hlavni oblasti, na ktere se microfranchisingove koncepty zameruji. Omezujicim problemem castecne je, ze v porovnani s fenomenem, kterym je tradicni franchising (ktery je velice institucionalizovan, franchisingove koncepty jsou zname a jejich kompletni databaze dohledatelne diky seznamum, registrum a narodnim, regionalnim i mezinarodnim fran-chisingovym institucim) zadna takova podobna instituce, ktera by shromazdovala podobna data omicrofranchisingu, neexistuje. Vybranych 70 konceptu autorka v pozdejsi analyze klasifikovala dle oblasti aktivit a regionalni pusobnosti. V druhe casti venovane empirickemu pruzkumu o povedomi a informovanosti ceske spolecnosti o tematu microfranchising jsou pouzita data z pruzkumu, ktery autorka provedla jako dotaznikove setreni na vzorku obyvatel Ceske republiky. Celkem bylo osloveno 500 osob.

Dotazovani probihalo pomoci osobnich rozhovoru (150 oslovenych), telefonickych rozhovoru (150 volanych) i e-mailove dotazovani s odkazem na dotaznik online (200 rozeslanych e-mailu). Vyber dotazovanych nebyl proveden jako nahodny, byla pouzita databaze znamych kontaktu autorky, tak aby respondenti splnovali zastoupeni jak muzu i zen v pomeru cca 1:1, ruzne vekove kategorie (od 18 let vyse) i ruznou uroven nejvyssiho dokonceneho vzdelani (ZS, SS, VS). Navratnost dotazovani byla pomerne vysoka, a to ve vysi 71,2%. Z pruzkumu bylo ziskano celkem 356 odpovedi (133 respondentu z osobnich rozhovoru, 112 z telefonickych rozhovoru a 111 e- mailovych odpovedi). Vysledky pruzkumu jsou uvedeny nize. 4. Microfranchising: reserse literatury a informacnich zdroju Microfranchisingu se doposud i v zahranici venuje jen nekolik del a autoru. Napr. tym autoru Fairbourne, Gibson a Dyer, publikoval knihu s nazvem "Microfranchising: Creating Wealth at the Bottom of Pyramid". [3] Autori o knize uvadeji, ze "nabizi dukladnou, prubeznou a nestrannou analyzu microfranchisingu a pokryva jak praxi, tak teorii". Tato publikace je zakladnim dilem pro vsechny, kteri se ve sve praci "venuji zmirnovani chudoby" a pro ty, kteri se zajimaji o inovativni, podnikatelsky zamereny nastroj k zmirneni chudoby". Autori prinaseji jak informace z praxe, tak sve znalosti z teorie microf-ranchisingu. Kniha tez predstavuje ctyri realne priklady modelu microfranchisingu, ktere jsou popsany velmi detailne. V zaveru kniha tez otevira otazky ohledne budoucnosti microfranchi-singu, jeho prilezitosti a vyzev. Felder-Kuzu je autorkou knihy "Microfinan-ce and Beyond: Introducing Microfranchising and Social Businesses" [2], coz je publikace, ktera se venuje tematum microfranchising, mic-rofinance a socialni podnikani. Felder-Kuzu tez prispela kapitolou "Microfranchise funding" (financovani v microfranchisingu) do knihy od Fairbourne et al. [3], predstavene vyse. Kniha autora Maglebyho "Ending Global Poverty: The Microfranchise Solution" [12], "jasne vysvetluje povahu, priciny, efekty, a nej-ucinnejsi reseni nejvaznejsiho problemu na planete - celosvetove chudoby". Magleby o sve knize rika: "Mnoho knih o reseni chudoby je venovano velkym vladnim resenim a resenim prostrednictvim neziskovych organizaci. Mnoho z nich selhalo. Reseni chudoby musi byt provadeno tam, kde jsou ti, kteri potrebuji pomoci. Microfranchising je zivotaschopnym resenim, ktere prinasi male podnikatelske koncepty lidem v nouzi". Magleby rozsahle pise o variacich, charakteristikach a vztazich v ramci mic-rofranchisingu. Tato kniha byla v roce 2007 nominovana na Pulitzerovu cenu.

Sireau, autor knihy "Microfranchising: How Social Entrepreneurs are Building a new Road to Development" [19], uvadi, ze jeho kniha "nabizi sadu pripadovych studii a analyzu mic-rofranchisingu pro rozvoj. Tato publikace k sobe privadi akademicke pracovniky a osoby z praxe, aby tito spolecne poskytli teoreticke i prakticke rady a vedli podnikatele, nevladni organizace, firmy i vlady, ktere se zajimaji o zavedeni jejich vlastniho microfranchisingo-veho konceptu". Kniha opet predstavuje microf-ranchising z obou pohledu, jak teoretickeho, tak praktickeho. Jedna z kapitol je take venovana financovani zalozeni a rustu microfranchi-singoveho podnikani. Kapitoly 2 (Teorie microf-ranchisingu) a 3 (Microfranchising v praxi) teto publikace napsal jihoafricky autor Illetschko. Lehr je autorem pracovniho dokumentu s nazvem "Microfranchising at the Base of the Pyramid" [10]. Lehr velmi dobre vysvetluje podnikatelsky model microfranchisingu a konstatuje, ze rozhodne neexistuje jediny nastroj, ktery by byl vselekem na veskere ekonomicke a socialni vyzvy rozvojoveho sveta. Popisuje a analyzuje do hlubokych detailu tri microfranchisingove koncepty, ktere pouziva k odvozeni obecnych pouceni ze zkusenosti pri tvorbe microfranchisingoveho modelu. Vsechny vyse uvedene publikace jsou dostupne pouze v cizich jazycich, studovany byly autorkou v anglictine, do ceskeho jazyka nebyla prelozena prozatim zadna. V ceske literature nebyla nalezena zadna publikace na tema microfranchising, dokonce ani zminky o tomto pojmu v publikacich venovanych pribuzne tematice z oblasti rozvojove spoluprace a pomoci. 5. Microfranchising: definice, cile, principy, znaky a charakteristika 5.1 Definice microfranchisingu V studovane literature se nachazi nekolik definic a vysvetleni pojmu microfranchising. Tab. 1 uvadi shrnuti nekolika vybranych z nich a zameruje se predevsim na hlavni znaky, ktere se objevuji ve vsech studovanych definicich.

Spolecne znaky vyse uvedenych definic microfranchisingu Autorka uvadi vysledek analyzy definic microf-ranchisingu ze studovanych textu v podobe spolecnych znaku techto definic:

* metoda podnikani/podnikatelsky model;

* replikovatelnost;

* zamereni na rozvojovy svet;

* format prizpusobeny chudym;

* mistne vlastnene a rizene podnikani;

* poskytovani zakladniho zbozi a sluzeb.

Shrnutim vyse uvedeneho je mozne definovat microfranchising v ceskem jazyce takto: Microfranchising je podnikatelsky model, ktery aplikuje znaky a koncepci tradicniho franchisin-gu na male podniky v rozvojovem svete. Je zalozen na systemizaci a jednoduchem replikovani fungujiciho formatu podnikani nasledovanim overenych marketingovych a provoznich konceptu.

5.1.1 "Spodni cast" ci "dno pyramidy" (Bottom of the Pyramid / Base of the Pyramid (BoP)) Termin, ktery byl tez uvaden ve vetsine ze stu-dovanych zdroju venovanych microfranchisin-gu, je pojem "Bottom of the Pyramid" nebo take "Base of the Pyramid" (BoP). Do ceskeho jazy-ka lze tento termin prelozit jako "spodni cast", "zakladna" ci "dno pyramidy". Jde o tu nejnizsi vrstvu spolecnosti, pro kterou jsou nejen v roz-vojovem svete typicke atributy jako chudoba, hlad, neuspokojive zivotni podminky, bydleni, vzdelani a zdravotni pece. Hledame-li definice pro termin "Bottom of the Pyramid" lze jich v anglictine nalezt nekolik. Napriklad Prahalad a Hart [16] definuji BoP jako skupinu spodnich ctyr miliard obyvatel, kteri ziji s prijmem nizsim nez 1500 americkych dolaru na rok, z nichz pribliz-ne jedna miliarda zije za mene nez 1 USD/den. Dalsi zdroje jako napriklad Shah [20] obsahuji-ci statisticka data souvisejici s chudobou, uva-deji, ze v rozvojovem svete priblizne tri miliardy lidi, coz je temer polovina svetove populace, "trpi nezamestnanosti a ziji za mene nez dva a pul dolaru na den." Dle databaze rozvojovych indikatoru Svetove banky (World Bank Development Indicators), ktera uvadi procenta lidi na svete na ruzne urovni chudoby, zije okolo 80% lidi za mene nez 10 dolaru na den [18]. Chudoba jako takova a zivot "na dne socio-ekonomic-ke pyramidy" s sebou prinaseji problemy jako hlad, detskou umrtnost z duvodu chudoby, pod-vyzivu deti, infekcni onemocneni (hlavne HIV/AIDS a malarie), analfabetismus, nedostatecny skolni system a vzdelani, nedostacujici pristup k pitne vode, nemoci zpusobene nedostatkem tekouci ciste vody, nedostatecny pristup k zdravotnickym sluzbam a s tim souvisejici epidemie a umrtnost a jeste mnohe dalsi.

5.2 Cile microfranchisingu Ze studovanych zdroju [3], [10], [12], [13], [16], [17], [19], lze uvest i vysledek analyzy jejich definic cilu microfranchisingu, ktere tyto zdroje obsahuji. Zaverem teto analyzy je nasledujici definice cile microfranchisingu autorky: obecnym cilem microfranchisingu je podporovat hospodarsky rozvoj pomoci rozvijeni spolehlivych podnikatelskych modelu, ktere mohou byt replikovany podnikateli na urovni "zakladny socio-ekonomicke pyramidy. Microfranchising pomaha resit chudobu prostrednictvim poskytovani pracovnich prilezitosti i tem, kteri postradaji zakladni podnikatelske dovednosti. Prave predani podnikatelskych dovednosti v ramci replikovatelneho konceptu v danem modelu podnikani by melo resit jednu z hlavnich barier pro vstup do tohoto typu obzivy. Microfranchi-sing je povazovan za moderni vznikajici reseni globalni chudoby. Resit chudobu znamena zajistit svobodu a demokracii, mechanismy volneho trhu, zamestnanost, vzdelani a system skolstvi, zdravotnictvi a prevenci, uspokojive ubytovani a zivotni a socialni podminky obecne. Nize uvedena analyza a pruzkum se dale zameril na vyhledani znaku a prokazani skutecnosti, ze microfranchisingove koncepty tyto cile realne sleduji a plni.

5.3 Principy microfranchisingu V dostupne literature jsou definovany tri klicove principy microfranchisingu: replikace (take rep-likovatelnost), udrzitelnost a spolecensky dopad (napr. [3], [10], [13]). Z teoretickeho pohledu a vychodisek lze tyto principy vymezit nasledovne: 1) Replikovatelnost: microfranchi-sing musi byt snadno replikovatelny, a to pomoci overene marketingove a provozni franchisingo-ve koncepce. Replikace tez znamena, ze v ramci site micro-franchisingovych podnikatelskych jednotek, tato sit zachycuje nove trendy na trzich a nasledne inovace, ktere jsou rozvinuty jednim micro-franchisantem a nasledne mohou byt snadno replikovany ostatnimi cleny site. 2) Pokud jde o princip udrzitelnosti, tento je dulezitym principem v tom ohledu, ze "existuje mnoho chudych lidi, kteri za ucelem mic-rofranchisingoveho podnikani cerpaji tzv. mik-rofinancni uvery a mohli by neuspesne provozovat nejaky imitacni typ mikro- podnikani s nizkymi ziskovymi marzemi a tim i pochybnou udr-zitelnosti" [12]. Vysledek cele takove snahy by byl naprosto opacny od ciloveho efektu uspesneho reseni zivotni situace pomoci micro-fran-chisingoveho podnikani. Udrzitelnost naopak prichazi se ziskovym podnikanim s rentabilnimi vyhlidkami v domorodem hospodarstvi. 3) Spolecensky dopad je viditelny ve vsech modelech. Nejde zde pouze o komercni cile, ale predevsim o zlepseni zivota, zdravi a socialnich podminek. Vetsina microfranchisovych konceptu a instituci podporuje socialni chovani jako je navstevovani skol a vyuka, ziskani vzdelani za ucelem budouci prace, zamestnani, pece o zdravi a prevence. Studium a analyza vybraneho vzorku microfranchisingovych systemu bylo mimo jine cilene zamereno na vyhledani a potvrzeni existence techto tri principu (repli-kovatelnost, udrzitelnost, spolecensky dopad). Zaverem teto analyzy je, ze vsechny tri principy jsou pritomny u vsech studovanych microf-ranchisingovych konceptu.

5.4 Mikrofinancovani a mikrouverovani Mikrofranchising je casto spojen s pojmem mik-rofinancovani ci mikrouver. Mikrouvery zpristupnuji financni sektor i chudym vrstvam rozvojoveho sveta a pomahaji budovat nova pracovni mista [2]. Studie v Bangladesi prokazaly, ze pres 48% klientu se diky mikrouverum dokazalo vlastnimi silami dostat z chudoby [21].

6. Empiricky pruzkum: priklady microfranchisingovych konceptu Cilem empirickeho pruzkumu microfranchisin-govych konceptu bylo ziskat a analyzovat informace o zamereni jejich aktivit a sestavit seznam hlavnich oblasti techto aktivit a misi microfranchisingovych konceptu. Jako zdroj dat pro pruzkum byly pouzity informace uvadene samotnymi microfranchisingovymi koncepty na jejich webovych strankach a ve vyrocnich zpravach. Byly analyzovany ruzne informace, ktere jsou o microfranchisingovych konceptech uvadeny. Cilene byly vyhledany tyto informace: oblast pusobeni podnikatelskych aktivit, mise a vize konceptu, cile, rok zalozeni, meritelne vysledky fungovani jako pocty franchisantu a provozoven, financni i nefinancni vykonnost a pocet vytvorenych pracovnich mist. Jako zdroj sekundarnich dat byly pouzity v prvni fazi informace na webovych strankach konceptu, v druhe fazi informace a data ve vyrocnich zpravach konceptu. Vyzkumne otazky pro tuto cast pruzkumu zneji:

A. V kterych oblastech pomoci jsou microfran-chisingove koncepty aktivni?

B. Reseni jakych problemu spojenych s chudobou v rozvojovem svete uvadeji microf-ranchisingove koncepty explicitne ve svych misich?

Vsechny zjistene informace byly autorkou zpracovany a nasledne rozdeleny do 14 skupin dle hlavnich oblasti aktivit microfranchisingo- vych konceptu a do 4 skupin dle misi microf-ranchisingovych konceptu. Tab. 2: predstavuje shrnuti hlavnich oblasti aktivit microfranchisin-govych konceptu. Tab. 3: uvadi shrnuti jejich misi v souvislosti s resenim problemu spojenych s chudobou v rozvojovem svete.

6.1 Analyza geograficke pritomnosti microfranchisingovych konceptu

Dalsim cilem empirickeho pruzkumu microfran-chisingovych konceptu bylo analyzovat geografickou pusobnost jak poskytovatelu, tak prijemcu microfranchisingovych konceptu.

Vyzkumne otazky zneji:

C. V kterych zemich pusobi microfranchisingo-ve koncepty?

D. V kterych zemich je nejcetnejsi pritomnost prijemcu microfranchisingovych konceptu?

E. Z kterych zemi pochazeji poskytovatele microfranchisingovych konceptu?

Vysledky analyzy geograficke pritomnosti pusobicich konceptu jsou uvedeny v Tab. 4 aTab. 5. Z informaci o studovanych microfran- chisingovych konceptech je mozne vysledovat, jak jsou ktere zeme zastoupeny na strane poskytovatelu microfranchisingovych konceptu (tj. odkud tyto koncepty--franchisori--pochazeji), stejne tak jako oblasti, kam tyto aktivity nejcasteji smeruji. Zeme, kde je mozne nalezt nejvice microfranchisingovych prikladu jako nastroju tamejsi rozvojove pomoci, jsou zeme Subsa-harske Afriky (Ghana, Kena), Asie (Banglades, Filipiny, Indie) a Latinske Ameriky (Bolivie, Brazilie, Ekvador, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Mexiko, Nikaragua, Peru), viz Tab. 4. a Tab. 5. Z informaci o studovanych microfran-chisingovych konceptech je mozne vysledovat, jak jsou ktere zeme zastoupeny na strane poskytovatelu microfranchisingovych konceptu (tj. odkud tyto koncepty--franchisori--pochazeji), stejne tak jako oblasti, kam tyto aktivity nejcasteji smeruji. Zeme, kde je mozne nalezt nejvice microfranchisingovych prikladu jako nastroju tamejsi rozvojove pomoci, jsou zeme Subsa-harske Afriky (Ghana, Kena), Asie (Banglades, Filipiny, Indie) a Latinske Ameriky (Bolivie, Brazilie, Ekvador, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Mexiko, Nikaragua, Peru), viz Tab. 4.

Jak uvadi tabulka Tab. 5, na strane puvodnich poskytovatelu konceptu je velmi mnoho subjektu primo z rozvojovych zemi. Jsou to nejcasteji rozvojove zeme v tomto poradi a zastoupeni: Indie (13 puvodnich microfranchisingo-vych systemu - franchisoru), Mexiko (8) a Filipiny (7), Banglades (5), Kena (4) a Jizni Afrika (3), Brazilie, Ekvador, Indonesie, Peru, Salvador (v kazde zemi po dvou konceptech). Na strane franchisoru z rozvinutych zemi puvod konceptu pochazi nejcasteji ze Spojenych statu americkych (7), Spojeneho kralovstvi (2) a Skandinavie (2). Dale pak z Japonska (1) a Francie (1). Microfranchisingove systemy, ktere jsou puvodem z rozvinutych ekonomik, miri do ruznych rozvojovych zemi. Pro ty koncepty, ktere maji puvod v nejake rozvojove ekonomice, je typicke, ze rovnez prijemci licence (microfranchisanti) techto systemu jsou ve vetsine z te same zeme. Vyjimka existuje u nekolika konceptu puvodem z Indie, ktere pusobi iv jinych nedomacich destinacich, jako napri- klad v Ghane, Keni, na Filipinach a v dalsich.

7. Tema rozvojove pomoci v Ceske republice

Pred tim nez bude prikroceno k vysledkum vyzkumu tykajiciho se povedomi a znalosti tematu microfranchisingu v Ceske republice, je vhodne popsat vychodiska a stanoviska, ktera zaujima Ceska republika k tematu rozvojove pomoci jako takove.

Ceska republika zapocala skutecne aktivity v oblasti rozvojove pomoci v roce 1995, jak uvadi napriklad Kohout [11]. Zahranicni rozvojova pomoc je soucasti zahranicni politiky CR. Ceska republika je aktivni v politice rozvojove spoluprace, ale dle slov Kohouta, "nejsme rozvojovi romantici". Vseobecne se zde rozumi, ze primarni odpovednost za rozvoj je v rukou rozvojovych zemi samych. Ty jsou odpovedne za vytvoreni legislativniho a pravniho ramce, ktery ma zajistit predevsim dostatecnou pravni ochranu hlavne pro zahranicni investice. Je podporovana myslenka vetsi podpory obchodu, ne ve smyslu postaveni obchodu a pomoci proti sobe, nybrz podpory "aid for trade" (pomoci obchodu), podpory instituci a ramcu podminek, tak aby zvysovaly pritok zahranicnich investic do rozvojovych zemi za ucelem tvorby regionalniho obchodu a potencialniho zapojeni do svetoveho obchodu.

V Ceske republice existuje nekolik instituci aktivnich v oblasti zahranicni rozvojove pomoci, jak uvadi napriklad Horky [5] nebo [9]. Zaprve, je to Ministerstvo zahranicnich veci (MZV), ktere je odpovedne za koordinaci systemu a prezentaci koncepcnich materialu. Od roku 2003 bylo vytvoreno specializovane oddeleni za ucelem plneni techto ukolu, Oddeleni pro rozvojovou spolupraci a humanitarni pomoc. Od roku 2008 byla zalozena take dalsi instituce, Rada pro zahranicni rozvojovou spolupraci. Ta je platformou pro peci o koherenci politik pro rozvoj a je v organizaci MZV. Jeji role je spise koordinacni a poradenska. Dalsi dve instituce: Ceska rozvojova agentura a Ceske forum pro rozvojovou spolupraci sdruzuji neziskove organizace a akademicke instituce. Jen jeden organ je zalozen na podnikatelskem pristupu, a to Platforma podnikatelu pro zahranicni rozvojovou spolupraci, avsak o jakekoli jejich aktivite kdekoli nejsou oficialne dostupne zadne informace.

7.1 Povedomi ceskych obcanu o rozvojove spolupraci

Publikace analytickeho centra Glopolis z roku 2009 [8] podrobuje kritickemu prezkumu ekonomicky, darcovsky a politicky profil Ceske republiky ve vztahu k rozvojovym zemim, vcetne verejneho vnimani rozvojove spoluprace. Cilem uvedene publikace bylo ziskat mezi organizacemi obcanske spolecnosti a dalsimi aktery ceske rozvojove spoluprace podporu pro sirsi okruh temat a aktivit, nez je tradicne spojovan s rozvojovou pomoci. Zamerem Glopolis je a autorum jde o to, zmenit pristup k rozvojove spolupraci a navrhnout dalsi ci novou rozvojovou agendu, ktera jde za ramec tradicni debaty, orientovane na pomoc, a zameruje svou pozornost na ekonomicke procesy a resortni politiky, ktere maji na rozvoj mnohem vetsi dopady. Publikace [8] prezentuje mimo jine vysledky pruzkumu mezi sirokou verejnosti, ktery v roce 2008 provedlo Ministerstvo zahranicnich veci. Cilem pruzkumu bylo zmapovat uroven informovanosti a povedomi siroke verejnosti o oficialni rozvojove spolupraci Ceske republiky, ale take zjistit preference ceskych obcanu s ohledem na prijemce a formy poskytovane rozvojove pomoci. Vysledky pruzkumu ukazuji, ze 55% obyvatel ma povedomi o rozvojove pomoci a zajimalo by je dozvedet se vice, tez podporuji takovy program. 33% dotazovanych vedi jen castecne, jsou spokojeni s tim, co vedi a nesouhlasi se zvysovanim urovne teto pomoci. 12% vi jen velmi malo, nechteji zadne dalsi informace a mysli si, ze je vydavano prilis mnoho prostredku. Tyto vysledky ukazuji jasne korelaci mezi urovni znalosti o rozvojove pomoci a vuli podilet se na ni, podporovat ji a dozvedet se o ni vice. Vyzkumy [9] ukazuji, ze v ceske verejnosti existuje zakladni povedomi o sirsich souvislostech rozvojove problematiky. Lidi, kterym otazka rozvoje chudych zemi neni lhostejna a kteri jsou otevreni prilivu novych informaci, je (dle provedeneho vyzkumu a medialni analyzy) vice nez polovina. Znacna cast populace poptava vice informaci o rozvojovych otazkach. Z techto vysledku by se dalo usuzovat, ze podobna situace a korelace by existovala, pokud bychom uvazovali jako predmetne tema microfranchisingu.

8. Empiricky pruzkum na tema microfranchising v ceske populaci

Jiz bylo zmineno, ze k tematu microfranchisin-gu v Ceske republice, konkretne v ceskem jazyce, nejsou dostupne zadne informace. Toto zjisteni plne koresponduje s vysledky dotaznikoveho pruzkumu, ktery byl autorkou proveden za ucelem publikovani jeho vysledku v tomto clanku. Autorka vytvorila kratkou anketu a provedla dotaznikove setreni. Cilem pruzkumu bylo analyzovat uroven informovanosti a povedomi ceske siroke verejnosti o tematu microfranchi-singu. Dotazovani probehlo v nekolika podskupinach populace. Celkovy pocet respondentu dotazniku je 356 osob, zahrnuje zeny a muze, s dosazenym nejvyssim zakladnim, strednim i vysokoskolskym stupnem vzdelani, pochazejici z nekolika ruznych mest Ceske republiky vcetne hlavniho mesta Prahy. Pruzkum byl proveden vicero zpusoby, za pouziti online dotazniku dostupneho na webu a pres odkaz v e-mailu, osobniho dotazovani (tazatel, respondent) a telefonickeho dotazovani.

Vyzkumne otazky empirickeho vyzkumu v ceske populaci zneji:

A. Slyseli a znaji lide v Ceske republice pojem microfranchising?

B. Vedi, co tento pojem znamena?

C. Pokud znaji definici pojmu microfranchi-sing, jaky na nej maji nazor? Veri, ze by to mohl byt nastroj resici problemy v rozvojovych zemich? Kratky dotaznik obsahoval tri otazky. Prvni z otazek byla uzavrena s moznosti odpovedi ano--ne. Tato otazka smerovala k zjisteni, zdali respondent nekdy slysel pojem microfran-chising a tedy vi, co tento pojem znamena. Druha otazka byla otevrena, jejimz cilem bylo zjistit, jak lide pojmu microfranchising rozumi a jak by ho definovali. V treti uzavrene otazce byl respondentum v uvodu strucne predstaven pojem microfranchising a nabidnuty tri moznosti odpovedi pro volbu nazoru, jaky respondent na takovy nastroj ma. Vysledky dotazovani jsou uvedeny v tabulkach Tab. 6, Tab. 7 a Tab. 8.

Z typu odpovedi na otazku v Tab. 7 je videt, ze povedomi lidi o pribuznem pojmu franchising je pomerne uspokojive (respondenti sami tento pojem uziji a k nemu zkusi doplnit svuj tip na to, co je to microfranchising). Na druhe strane vysledky tohoto pruzkumu jsou pomerne tristni, pokud se podivame na udaj, kolik respondentu zna pojem "microfranchising". Predevsim proto, pokud bychom uvazovali, ze bude existovat korelace mezi povedomim o tematu a zajmem o toto tema, jako tomu bylo u vysledku pruzkumu na tema rozvojove pomoci v Ceske populaci, jak popsano vyse v casti 7.1. Jelikoz autorka pruzkumu zna profily respondentu (pruzkum provaden osobne autorkou, respondenti nebyli anonymni, ale zamerne vybrani) je zajimave zminit, ze jeden z respondentu z dvou ([n.sub.1] = 2), kteri znali odpoved na otazku c. 1, je studentem mezinarodnich vztahu, obor rozvojova ekonomika, a absolvoval staz na zahranicni univerzite v ramci vzdelavaciho programu Erasmus, odkud zna tento pojem. Druhy z respondentu znajici odpoved je tez osoba s VS vzdelanim, ktera VS absolvovala jiz pred vice nez deseti lety a je zamestnana na Ministerstvu zahranicnich veci v Ceske republice a osobne se ucastnila programu rozvojove pomoci ve state Zair v roce 2005-2006 a pojem microfranchising zna z mezinarodni konference. Z odpovedi druhe skupiny respondentu ([n.sub.2] = 354), kteri pojem microfranchising neslyseli a neznaji, lze vysledovat, ze 71% respondentu opravdu nevi a neodvazuje se ani tipovat. Lze usuzovat, ze temto respondentum ani pri spojeni slov mikro a franchising nevyvstava na mysl zadna asociace, pravdepodobne ani nemuseji znat vyznam techto slov. Ti, kteri odpovedeli jednim z ostatnich tri typu odpovedi (celkem 101, tj. 29% respondentu), znaji minimalne pojem franchising a vedi, co si pod nim maji predstavit. Z hlubsi analyzy profilu techto respondentu bylo zjisteno, ze vsichni tito respondenti (101, resp. 29%) patri do vekove skupiny od 30 do 49 let a maji vysokoskolske vzdelani.

V ramci treti otazky v dotaznikovem setreni byl respondentum microfranchising jako koncept a nastroj rozvojove pomoci strucne predstaven. Byl zjistovan jejich nazor na tento nastroj. Respondenti meli moznost vyberu ze tri odpovedi. Vysledky teto otazky jsou uvedeny v tabulce Tab. 8.

Pro promenne v Tab. 8 byl proveden chi-kvadrat test nezavislosti. Byla testovana hypoteza H0: odpovedi na otazku jsou nezavisle na vekove skupine oproti hypoteze H1: znaky jsou zavisle. Chi-kvadrat test nabyva hodnoty 162,970, hodnota P-value (rovna 0,0000) je mensi nez 0,05, muzeme tedy s 95% spolehlivosti zamitnout hypotezu o nezavislosti a prijimame hypotezu o zavislosti promennych. Vypoctene hodnoty kontingencnich koeficientu (Crameruv koeficient kontingence je roven 0,4798, Pearsonuv koeficient kontingence je roven 0,4836) naznacuji stredne silnou zavislost odpovedi na otazku na vekove skupine ve sledovanem vyberovem souboru.

Pri podrobnejsi analyze profilu respondentu z hlediska veku lze vysledovat nasledujici jevy: Zavislost se projevuje zejmena v tom, ze s rostoucim vekem klesa podil respondentu, kteri veri, ze tento nastroj muze v rozvojovych zemich fungovat i nezavisle na oficialni rozvojove pomoci. Sdruzene relativni cetnosti ukazuji, ze ve skupine do 29 let veri ve fungovani tohoto nastroje nezavisle na oficialni rozvojove pomoci 60,26%, coz je vyrazne vice nez ve skupine od 30 do 49 let (23,18%) a ve skupine 50 a vice let (16,56 %). Ve vekove skupine do 29 let je naopak nejmene respondentu, kteri tomuto nastroji v rozvojovych zemich neveri (10,99%). Naopak lide starsi, vekova skupina od 30 do 49 let (30,77%) a vekova skupina 50 let a vice (58,24%), neveri, ze tento nastroj muze fungovat, coz naznacuje, ze cim starsi jsou lide, tim vice jsou vuci tomuto nastroji skepticti. Ve vekove skupine 30 az 49 let se objevuje vyrazne nejvetsi pocet lidi (76,79%), kteri veri, ze microfranchising muze fungovat za podpory oficialni rozvojove pomoci.

Podobnou analyzu zavislosti promennych autorka provadela i pri pouziti nejvyssiho dokonceneho vzdelani jako nezavisle promenne, kde sice tez byla zamitnuta hypoteza o nezavislosti a byla prijata hypoteza o zavislosti postoje respondentu k tomuto nastroji na vzdelani. Zavislost vsak byla vcelku slaba.

Zaver

Tento prispevek predstavil vysledky reserse literatury a zdroju na tema microfranchisingu, z nichz vsechny byly dostupne pouze v cizim jazyce jako publikace zahranicnich autoru. Tematu microfranchisingu se nevenovala doposud zadna publikace v ceskem jazyce. Nulova dostupnost informaci o microfranchisingu v ceskych zdrojich koresponduje i s vysledky pruzkumu o informovanosti a povedomi o tomto pojmu na vzorku ceske populace. Tento fakt autorka predpokladala, nizka informovanost byla potvrzena a byla dalsim vychodiskem a duvodem pro publikaci tohoto prispevku, jehoz cilem bylo predstavit tento koncept jako nastroj rozvojove pomoci v prvnim originalnim ceskem zdroji.

Analyza dat a dostupnych informaci ze 70 studovanych prikladu microfranchisingovych konceptu predstavila shrnuti zamereni jejich aktivit, misi a geograficke pusobnosti techto konceptu. Dle provedene reserse jak literatury, tak sberu dat ze studovanych konceptu bylo konstatovano, ze microfranchisingove koncepty naplnuji jak ve svych misich, tak v uvadenych aktivitach, proklamovane principy i atributy, ktere jsou obsazeny v mnoha definicich microf-ranchisingu jako rozvojoveho nastroje ve zdrojich od ruznych autoru.

Vsechny studovane koncepty microfranchi-singoveho podnikani jsou, co do geograficke pusobnosti, zamereny na rozvojove regiony. Informace uvadene na webovych strankach ivzaverecnych zpravach ruznych microfran-chisingovych konceptu prokazuji v rozvojovych zemich ucinnost techto nastroju, kde microfran-chisingovy model poskytuje moznost seberealizace pro samostatne podnikatele, vytvari nova pracovni mista a prinasi na trh nabidku potrebnych statku a sluzeb tem, kteri je potrebuji. V teto souvislosti byly pro porovnani nekolikrat zmineny mene ucinne a v poslednich letech casto kritizovane nastroje tradicni a oficialni rozvojove pomoci vlad a mezinarodnich organizaci. Oficialni pomoc i pres vysoke investovane financni castky casto nesplnuje stanovene cile.

Autorka dale provedla empiricky pruzkum na vzorku obyvatel Ceske republiky, ktery byl zameren na povedomi o microfranchisingu a zjisteni nazoru na tuto formu rozvojove pomoci mezi respondenty. Vysledky tohoto pruzkumu prokazaly velkou miru neznalosti tohoto tematu. Pruzkum nazoru na microfranchising po jeho strucnem predstaveni ukazal, ze s rostoucim vekem narusta skepticnost vuci tomuto nastroji.

Microfranchising neni predstaven jako jediny ucinny, bezchybny a samospasny nastroj rozvojove pomoci, avsak pravdou zustava, ze statni, vladni a oficialni modely, casto velmi rigidni, byrokraticky pretizene a spojene s korupci, by se mohly inspirovat z ucinnejsich modelu, s fungujicim systemem, replikovatelnym a financne udrzitelnym, ktereho pouzivaji prave microfran- chisingove podnikatelske koncepty. Microfran-chising jako podnikatelsky koncept na strane jedne a vladni, institucionalni a oficialni mezinarodni rozvojova pomoc na strane druhe, nemusi rozhodne stat oddelene nebo byt vnimany jako stojici proti sobe. Cilem obou je zmirnovat chudobu, pomahat chudym obyvatelum tech nejchudsich regionu a podporit jejich hospodarsky rust.

Zajimavym smerem dalsiho pruzkumu by byla analyza a navrzeni propojeni a spoluprace obou smeru rozvojove pomoci a sledovani jejich dopadu na vysledky a splneni stanovenych cilu. Oblasti dalsiho vyzkumu by dale mohlo byt detailni a plosne mereni ucinnosti microfranchisingovych aktivit dle predem stanovenych indikatoru v porovnani se stejnym merenim ucinnosti programu oficialni a vladni rozvojove pomoci. Na zaklade ziskani techto dat a porovnani ucinnosti od sebe oddelenych modelu s ucinnosti modelu spojenych by mohlo byt sledovano a prokazano, jestli spojeni silnych stranek obou pristupu muze do budoucnosti prinaset potrebne synergie a novy smer a cesty lepsi a ucinnejsi rozvojove pomoci.

Literatura

[1] EASTERLY, W. Brime bileho muze--proc pomoc zapadu tretimu svetu selhava? 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 454 s. ISBN 978-80-200-1776-5.

[2] FELDER-KUZU, N. Microfinance and Beyond: Introducing Microfranchising and Social Businesses. Raleigh: Lulu Press, 2009. ISBN 9780-557-09444-8.

[3] FAIRBOURNE, J., GIBSON, S.W., DYER, W.G. MicroFranchising: Creating Wealth at the Bottom of the Pyramid. Cornwall: MPG Books, 2008. ISBN 978-1-84720-108-9.

[4] GIBSON, S.W., FAIRBOURNE, J.S. Where There Are No Jobs: The Microfranchise Handbook. Vol. 4, Version 2. Utah, Provo: Academy for Creating Enterprise, 2000. ISBN 978-836-928.

[5] HORKY, O. Ceska rozvojova spoluprace. Diskursy, praktiky, rozpory. 1. vyd. Praha: Sociologicke nakladatelstvi, 2010. 165 s. ISBN 978-80-7419-040-7.

[6] KANBUR, R. Economic Policy, Distribution and Poverty: the Nature of Disagreements.World Development. 2001, Vol. 29, Iss. 6, s. 1083-1094. ISSN 0305-750X.

[7] KUNA, Z. Demograficky a potravinovy problem sveta. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer CR, 2010. 337 s. ISBN 978-80-7357-588-5.

[8] LEBEDA, P., LUKAS, I. (ed.). Rozvojova pomoc nestaci. Alternativni politicke pristupy k chudobe a bezmoci ve svete. Praha: Prazsky institut pro globalni politiku--Glopolis, 2009. 40 s. ISBN 978-80-254-6787-9.

[9] LEBEDA, P., LUKAS, I. (ed.). Rozvojovy profil Ceske republiky. Praha: Prazsky institut pro globalni politiku-- Glopolis, 2009. 56 s. ISBN 978-80-254-6786-2.

[10] LEHR, D. Microfranchising at the Base of the Pyramid [online]. New York: Acumen Fund, 2008. [cit. 2012-10-10]. Dostupne z: <http://www.acumenfund.org/uploads/assets/docu ments/Microfranchising_Working%20Paper_ XoYB6sZ5.pdf>.

[11] LOUZEK, M. (ed.). Rozvojove zeme: Potrebuji pomoc nebo volne trhy? Sbornik textu. Praha: CEP--Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. ISBN 978-80-86547-74-9.

[12] MAGLEBY, K. Ending Global Poverty: The Microfranchise Solution. Provo: Power Think Publishing, 2007. ISBN 0- 9677764-1-4.

[13] MAGLEBY, K. MicroFranchises as a Solution to Global Poverty[online]. Kirk Magleby, 2005 [cit. 2012-10-10]. 67 s. (PDF). Dostupne z:<http://www.cybermissions.org/icafe/theory/Microf ranchising%20by%20Magleby,%20Nov.%2005.pdf>.

[14] MARTIUS, W. FairplayFranchising. Spielregeln fur partnerschaftlichen Erfolg. 2. aufl. Wiesbaden: Gabler Verlag, 2010. 248 s. ISBN 978-3-83491849-9.

[15] Microfranchise Opportunity Around the World [online]. American Fork (UT): Microfranchise Ventures, 2012 [cit. 2012-10-06]. 1 s. (PDF). Dostupne z: <http://microfranchises.org/sites/ microfranchises.org/files/60_MFO_Possibilities_ with_Existing_Franchisor.pdf>.

[16] PRAHALAD, C.K., HART, S.L. The Fortune at the Bottom of the Pyramid. strategy+business [online]. 2002, Iss. 26 [cit. 2012-10- 09]. Dostupne z: <http://www.cs.berkeley.edu/~brewer/ict4b/ Fortune-BoP.pdf>.

[17] RAO, J.N. Microfranchising: A New Kid on the Block. Chartered Financial Analyst [online] Asian Securities and Investments Federation, 2007-02-23 [cit. 2012-10-25]. 3 s. (PDF). Dostupne z: <http://www. asif.org.au/pub/ejournal/articles/no11/Microfranchi sing.pdf>.

[18] Rozvojove indikatory svetove banky [online]. Washington, DC: WorldData Bank, 2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupne z: <http://databank. worldbank.org/data/views/variableSelection/selec tvariables.aspx?source=poverty-and- inequality-database>.

[19] SIREAU, N. Microfranchising. How Social Entrepreneurs are Building a New Road to Development. Shefreld, UK: Greenleaf, 2011. ISBN 978-1-90609-343-3.

[20] SHAH, S. Poverty Facts and Stats. Global Issues [online]. 2013-01-07 [cit. 2012-10-06]. Dostupne z: <http://www.globalissues.org/article/ 26/poverty-facts-and-stats>.

[21] TO2ICKA, T. (ed.). Cesko proti chudobe: Informace, fakta a cisla z rozvojoveho sveta. Praha: Educon, 2007. 44 s. ISBN 978-80-254-5566-1.

[22] Vyzkumny tym Social Watch. Pravo nezit v chudobe. Chudoba jako porusovani lidskych prav. Praha: Filosofia, nakladatelstvi Filosofickeho ustavu AV CR, 2010. 140 s. ISBN 978-80-7007-321-6.

[23] WAISOVA, S. (ed.). Plzenske rozhovory, sbornik z konference: Chudoba a bohatstvi v soucasnem svete. 1. vyd. Plzen: Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek, 2006. ISBN 80-86898-86-5.

Ing. Vendula Machackova

Technicka univerzita v Liberci Ekonomicka fakulta Katedra podnikove ekonomiky vendula.machackova@tul.cz

Doruceno redakci: 4. 6. 2013

Recenzovano: 12. 8. 2013, 24. 9. 2013

Schvaleno k publikovani: 27. 9. 2013
Tab. 1: Definice microfranchisingu v riznych zdrojich

Autor a zdroj           Definice microfranchisingu dle tohoto zdroje

Fairbourne et al. [3]   Microfranchising znamena poskytovani
                        podnikatelskych modelu a formatu chudym.

Felder-Kuzu [2]         Microfranchising je replikovatelna metoda
                        podnikani, ktera poskytuje a/nebo produkuje
                        statky a sluzby, je to podnikani "v krabici"
                        (balicek pro podnikani).

Illetschko [18]         Microfranchising prizpusobuje franchisingovy
                        koncept zvlastnostem rozvojoveho sveta.

Lehr [10]               Microfranchising vyuziva zakladnich konceptu
                        tradicniho franchisingu, je vsak zameren
                        zejmena na vytvareni prilezitosti pro
                        nejchudsi obyvatele sveta, aby tito mohli
                        vlastnit a ridit sve vlastni podnikani.

Magleby [12]            Microfranchising je overena metoda
                        replikovani uspesnych malych podniku na
                        lokalni, narodni, regionalni nebo globalni
                        urovni, ktera je pro mikro-podnikatele v
                        rozvojovem svete mene rizikova a vice ziskova
                        nez zcela nezavisle podnikani.

Rao [17]                Microfranchising se tyka site malych, mistne
                        vlastnenych a rizenych uspesynch podniku,
                        ktere jsou stvoreny pro replikovani, nabizeji
                        zakladni zbozi a sluzby jako nadstavbu nad
                        vytvorene pracovni prilezitosti pro nizko-
                        prijmove skupiny.

Sireau [19]             Microfranchising nabizi dobre zpracovane
                        podnikatelske systemy s jasne definovanymi
                        pravidly, ktere minimalizuji rizika a
                        maximalizuji prijmy v obzvlaste tezkem
                        kontextu rozvojoveho sveta.

Zdroj: vlastni, 2012

Tab. 2: Priklady aktivit microfranchisingovych koncept?

Oblast aktivit--cinnost microfranchisingoveho konceptu         Pocet

Dodavky potravin a zajisteni vyzivoveho hospodarstvi--vyroba    16
(a distribuce)

Management, manazerske vzdelavani, vzdelavani dospelych,        15
vzdelani pro podnikani, karierni rozvoj, manazerske a
financni poradenstvi, mikrofinancovani

Ambulance, hygiena, lekarska pece, pece o matku a dite,          8
prevence a zdravotnictvi, planovani rodiny a reprodukce,
vzdelavani v oblasti zdravi

Dodavky technologii, techniky, komunikacnich sluzeb a            8
zarizeni (mobilni telefony, PC, internet, apod.)

Zemedelstvi, rozvoj zemedelstvi                                  8

Dodavky energii (elektrickeho proudu, svetla, tepla)             7

Dodavky leku, lecivych pripravku, vakcinace, zdravotni           7
prostredky a technika

Vzdelavani deti a mladistvych, zakladni a stredni skolstvi       7

Dodavky nepotravinoveho zbozi--obleceni, domaci zarizeni         5
apod.--vyroba (a distribuce)

Bydleni, ubytovani, stavebnictvi                                 4

Dodavky vody, pitna voda                                         3

Marketing, noviny, inzerce, propagace, informace, jine           3
informacni sluzby

Ekologie, ekologicka reseni                                      2

Technologie, technologicke vzdelavani, IT vzdelavani             2

Pocet studovanych microfranchisingovych konceptu: n = 70

Zdroj: vlastni, 2012

Pozn.: Nektere microfranchisingove koncepty vykazuji
vice oblasti aktivit (napriklad oblast zdravotnicke peae vaetnu
distribuce zdravotnickeho materialu a leku, dodavky potravin a
zemedelstvi), proto je soucet uvedeny v sloupci Pocet vetsi nez 70.

Tab. 3: Mise uvadene microfranchisingovymi koncepty

Mise uvadena microfrachisingovym konceptem                     Pocet

Boj proti chudobe, zmena pristupu k boji proti chudob?          42

Zajisteni lepsiho zivota, nastroje pro zlepseni zivota lidi,    35
zajisteni prilezitosti pro lepsi zivot

Vytvorit podminky a prilezitosti k zamestnani a tim snizovat    27
nezamestnanost a chudobu

Naucit lidi podnikat, vest vlastni podnik, vybudovat vlastni    18
prilezitost k zamestnani a obzive

Pocet sledovanych microfranchisingovych konceptu: n = 70

Zdroj: vlastni, 2012

Pozn.: Nektere microfranchisingove koncepty uvadeji vice misi, proto
je soucet uvedeny v sloupci Pocet vetsi nez 70.

Tab. 4: Zeme s nejcetnejsi pritomnosti microfranchisingovych
konceptu--prijemci--pocet fungujicich microfranchisingovych konceptu
v zemi

Zeme, kde jsou pritomni prijemci microfranchisingovych   Pocet
konceptu                                                 konceptu
                                                         v zemi

Indie                                                      11
Mexiko                                                      9
Filipiny, Ghana                                             7
Banglades, Guatemala, Nikaragua                             6
Bolivie, Brazilie, Ekvador, Honduras, Kena, Kolumbie,       5
  Panama, Portoriko, Rwanda, Vychodni Afrika, Zapadni,
  Afrika
Cina, Fidzi, Jizni Afrika, Pakistan                         4
Dominikanska Republika, Haiti, Salvador                     3
Izrael                                                      2
Madagaskar, Maroko, Senegal                                 1

Pocet sledovanych microfranchisingovych konceptu: n = 70

Zdroj: vlastni, 2012

Pozn.: Souaet sloupce je mensi nez 70, naopak po vynasobeni poatu
konceptu v zemi poatem zemi se shodnym poatem konceptu je aislo vutsi
70, to proto, ze nuktere koncepty se objevuji u prijemcu ve vice
zemich najednou.

Tab. 5: Zemu s nejcetnujsi pritomnosti puvodcu microfranchisingovych
konceptu--poskytovatele konceptu--franchisori

                                                      Pocet
                                                  poskytovatelu
                                                   z dane zeme

Indie                                                  13
Mexiko                                                  8
Filipiny, USA                                           7
Banglades                                               5
Kena                                                    4
Jizni Afrika                                            3
Brazilie, Ekvador, Indonesie, Peru, Salvador,           2
  Skandinavie (Nor, Sve), UK
Francie, Ghana, Guatemala, Japonsko, Kostarika,         1
  Maroko, Tanzanie, Thajsko, Uganda

Pocet sledovanych microfranchisingovych konceptu: n = 70

Zdroj: vlastni, 2012

Pozn.: Po vynasobeni poctu konceptu v zemi poctem zemi se shodnym
poctem konceptu je cislo rovno 70.

Tab. 6: Otazka zjistujici znalost pojmu "microfranchising" a
vysledky

Otazka c. 1: Slysel/a jste nekdy pojem "microfranchising" a
vedel/a byste tedy, co tento pojem vyjadruje?

Ano (ve smyslu, pojem jsem slysel/a, vim, co pojem vyjadruje)   2

Ne (ve smyslu, ne, nikdy jsem tento pojem neslysel/a a nevim    354
tedy, co vyjadruje)

Celkem pocet respondentu v n                                    356

Zdroj: vlastni, pruzkum provedeny autorkou, rijen 2012

Tab. 7: Otazka zjist'ujici znalost vyznamu pojmu microfranchising a
vysledky

Otazka c. 2: Co znamena pojem "microfranchising"? Nebo co si myslite,
ze se pod timto pojmem skryva? Z respondentu, kteri odpovedeli "ano"
na otazku c. 1 ([n.sub.1] = 2):

Odpoved respondenta 1:                      mikro modely franchisingo-
                                            vych podnikatelskych
                                            konceptu pouzivane v
                                            chudych zemich

Odpoved respondenta 2:                      franchising v rozvojovych
                                            zemich

Seskupeni typu odpovedi respondentu, kteri pojem microfranchising
nikdy neslyseli a nevedi, co to je, tj. odpovedeli "ne" na otazku c.
1 ([n.sub.2] = 354)

Nejcastejsi typy odpovedi:                    Pocty       Relativni
                                             odpovedi      cetnosti
                                            (cetnosti)   v procentech

Opravdu nevim, nechci jen hadat.               253           71%

Nejaky typ maleho franchisingu, jako            41           12%
nejake male site, male restaurace, atd.

Franchising jako predmet studia v               26           7%
mikroekonomii.

Franchising, ktery by vyzadoval jen malou       34           10%
investici.

Celkem pocet respondentu v [n.sub.2[            354          100%

Zdroj: vlastni, pruzkum provedeny autorkou, rijen 2012

Tab. 8: Otazka zjist'ujici nazor respondentu na microfranchising a
vysledky odpovedi v zavislosti na vekovych skupinach

"Microfranchising je typ nastroje pro pomoc v rozvojovych zemich, kde
je vyuzivan fungujici podnikatelsky koncept pro podnikani soukrome
osoby, tak aby teto osobu zajistil zamestnani a obzivu a mel nejaky
pri-nos i pro dalsi obyvatele v dane rozvojove oblasti. Jaky je Vas
nazor na takovyto pristup k rozvojove pomo-ci? Verite, ze by mohl byt
efektivnim resenim nekterych problemu v rozvojovych zemich namisto
nebo vedle oficialni rozvojove pomoci poskytovane vladami a ruznymi
mezinarodnimi organizacemi?"

Odpovedi na otazku          Vekova skupina

                            do 29  %       30-49  %       50 a
                            let             let             vice let

Veri, ze muze fungovat
nezavisle na oficialni      91      60,26   35      23,18   25
rozvojove pomoci.

Veri, ze muze fungovat
za podpory oficialni        14      12,50   86      76,79   12
rozvojove pomoci.

Neveri, ze muze fungovat.   10      10,99   28      30,77   53

Soucty                      115     32,49   149     42,09   90

Odpovedi na otazku

                           %       Sou?ty  %

Veri, ze muze fungovat
nezavisle na oficialni      16,56   151      42,66
rozvojove pomoci.

Veri, ze muze fungovat
za podpory oficialni        10,71   112      31,64
rozvojove pomoci.

Neveri, ze muze fungovat.   58,24   91       25,71

Sou?ty                      25,42   354      100,00

Zdroj: vlastni, pruzkum provedeny autorkou, rijen 2012
COPYRIGHT 2013 Technical University of Liberec
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2013 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:Business Administration and Management/Ekonomika a management
Author:Machackova, Vendula
Publication:E+M Ekonomie a Management
Article Type:Abstract
Geographic Code:9THAI
Date:Oct 1, 2013
Words:8045
Previous Article:The effectiveness of industrial zones support in the Czech Republic.
Next Article:Method for permanent adjustments of premium in non-life insurance/Sposob permanentnej upravy vysky poistneho v nezivotnom poisteni.
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2022 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters |