Printer Friendly

Medical practice as an object of valuation/Lekarska praxe jako objekt ocenovani/Lekarska praxe jako objekt ocenovani.

Uvod

Zdravotnictvi je povazovano za zdroj celospolecenskeho uzitku, nebot' je jednou z determinant ekonomickeho rustu spolecnosti. Reforma ceskeho zdravotnictvi, ktera probiha temer 21 let, navic doklada, ze problema tika zdravotnictvi je stale aktualnim tematem.

Lekarske povolani se po roce 1989 stalo opet svobodnym a zacaly vznikat soukrome lekarske praxe. Vekova skladba lekaru je v soucasnosti neprizniva a nadale se zhorsuje s tim, jak se kontinualne zvysuje prumerny vek lekaru. Personalni zabezpeceni primarni pece zacina byt z hlediska vekove struktury lekaru alarmujici. Napr. jestlize v roce 2004 pracovalo v ceskem zdravotnictvi 57 % praktickych lekaru pro deti a dorost starsich 50 let, tak v roce 2009 podil v teto profesni skupine vzrostl na neuveritelnych 73 %. V roce 2004 bylo 5 % pracujicich z teto skupiny lekaru duchodoveho veku (starsi 65 let), o pet let pozdeji to jiz bylo temer 10 %. [2]

Je proto zapotrebi resit dva problemy ceskeho zdravotnictvi. Z pohledu makroekonomickeho prirozenou obrodu lekarskeho stavu azpohledu mikroekonomickeho ukonceni podnikatelske cinnosti lekaru odchazejicich do penze. V idealnim pripade by byla generacni obmena vyresena prodejem zavedenych lekarskych praxi mladym atestovanym lekarum, je vsak otazkou, zda lze vyuzivat ocenovaci metody tradicne uzivane pro trzni ziskove subjekty i pro tak specificke ekonomicke subjekty, jakymi jsou lekarske praxe.

Trh zdravotnimi sluzbami popira zakladni mikroekonomickou poucku, ze s rostoucim poctem nabizejicich dochazi k rustu nabizeneho zbozi pri soucasnem poklesu cen. Zdravotnictvi je charakteristicke tzv. nabidkove tazenou poptavkou. Tento efekt je vysvetlovan informacni asymetrii, kdy z iniciace strany nabidky dochazi k nadbytecnemu cerpani zdravotni pece na poptavkove strane. Vysledkem je celkove zvysovani nakladu na ni.

Oblast zdravotnictvi neni ponechana volnemu pusobeni trhu. Krome trznich nedokonalosti je to zejmena aspekt spolecenske solidarity-solidarity zdravych s nemocnymi, bohatych s chudymi. Prakticky neexistuje zadny vyspely stat, ktery by prostrednictvim verejneho sektoru nijak neovlivnoval poskytovani zdravotni pece. Rozdily spocivaji v mire zasahu a v prostredcich, ktere jsou pouzity--bud primo prostrednictvim statnich rozpoctu, nebo neprimo pres ruzne formy zdravotniho pojisteni.

Dilema mezi volbou cilu pri rizeni zdravotnickych sluzeb ukazuje tzv. magicky zdravotnicky trojuhelnik [15], jehoz konstrukce a interpretace se podoba znamemu investicnimu trojuhelniku a ktery zahrnuje: kvalitu + dostupnost + vydaje. Maximalizace naplneni jednoho cile prinasi soucasne vzdaleni od druhych dvou cilu.

Financovani zdravotni pece preslo v Ceske republice v roce 1992 na pojistny model po vzoru zapadnich ekonomik. Podstata spociva v oddeleni tri zucastnenych subjektu: uzivatel zdravotni pece (pacient)--poskytovatel zdravotni pece (zdravotnicke zarizeni)--platce zdravotni pece (zdravotni pojistovna). Uhrada zdravotni pece probiha neprimo prostrednictvim zdravotni pojistovny, ktera proplaci zdravotni peci poskytnutou pacientovi--klientu pojistovny. Pojistovny uzaviraji se zdravotnickymi zarizenimi smlouvy, ve kterych je stanoven druh a rozsah sjednavane pece a zpusob uhrady. Ten se lisi podle druhu zarizeni; pouzivaji se pausalni nebo vykonove platby (za zdravotni vykony, osetrujici den, diagnozu), rozpocty a kombinace uvedenych zpusobu.

Vydaje na zdravotni peci se v CR skladaji z vydaju pojistoven, statu a soukromych primych plateb za tuto peci. Struktura vydaju se v poslednich letech postupne meni od zcela prevladajiciho financovani z verejnych zdroju k vetsi spoluucasti promitajici se v rostoucim podilu soukromych vydaju. Jeste do roku 2003 tvorily verejne zdroje 90 % veskerych vydaju, coz prinaselo CR prvenstvi v zebricku zemi OECD, kde se obvykly podil verejnych zdroju dlouhodobe pohybuje maximalne mezi 70 az 72 %. Zavedenim regulacnich poplatku se podil soukromych vydaju v CR zvysil jiz na 17 %. [16]

Vsechny tyto momenty vyrazne ovlivnuji proces, ktery lze v nastavajici dobe ve zvysene mire ocekavat, tj. prodeje soukromych lekarskych praxi. Cilem tohoto prispevku je shrnout vysledky vyzkumu, jehoz zamerem bylo verifikovat hypotezu, ze lze vyuzit ocenovaci metody standardne vyuzivane pro ziskove orientovane soukrome subjekty poskytujici soukrome produkty pro lekarske praxe.

Pro overeni hypotezy byl zvolen pripad soukrome lekarske praxe praktickeho lekare pro deti a dorost. Na zaklade vytvoreneho prehledu hlavnich typu ocenovacich metod, urceni specifik zdravotnictvi a soukromych lekarskych praxi v CR s ramcovym porovnanim s realitou v zahranici byla provedena strukturovana analyza relevantnich faktoru ovlivnujici jak vyber, tak zjisteni hodnoty lekarske praxe. Byla zpracovana interni dokumentace lekare vcetne jim vedene danove evidence, provedena korekce a ocisteni dat o irelevantni vlivy. Pri analyze vlivu relevantniho okoli a predikce jeho vyvoje byla vyuzita statisticka data jak celostatni, tak rezortni.

1. Vychodiska techniky ocenovani: hodnota, cena a ocenovaci metody

1.1 Hodnota a cena

Urcenim hodnoty podniku by mela byt teoreticky stanovena i jeho prodejni cena. Cena je z hlediska ekonomicke teorie spojena s trhem, na kterem dochazi ke stretu nabidky s poptavkou. Vyslednici techto sil je konecna cena, za kterou se transakce realizuje a ktera se muze rozchazet s hodnotou stanovenou pri ocenovani [17].

Podnik je vsak svoji povahou vysoce jedinecny produkt. Na trhu s timto produktem nedochazi ke konkurenci mezi prodavajicimi a kupujicimi. Existuje zde urcita informacni asymetrie. Za takovych trznich podminek by neslo o cene vznikle interakci poptavky a nabidky hovorit jako o objektivni hodnote. Ukolem posuzovatele je pomoci ruznych modelu ocenovani nahradit trh (tzv. fikci trhu) a nabidnout urcity zaklad pro stanoveni konecne ceny. Hodnota podniku proto neni totozna s cenou; rovnaji se jen vyjimecne [9].

Cilem ocenovani podniku je tedy zjisteni hodnoty (nikoliv ceny), kterou podnik jako peedmet prodeje a koupe (smeny) ma a ktera proto tvori primerenou zakladnu pro urceni ceny mezi prodavajicim a kupujicim [21]. Hodnota podniku se rovna hypoteticke trzni hodnote, na ktere by se s nejvetsi pravdepodobnosti dohodli prodavajici a kupujici. Hodnota ale neni skutecnost, nybrz odhad pravdepodobne ceny [12].

Podle mezinarodnich ocenovacich standardu (International Valuation Standards) se rozlisuje hodnota trzni a netrzni (realni, likvidacni a smenna). Toto cleneni se doplnuje o tzv. objektivizovanou hodnotu podniku, ktera vsak byva nejednotne zarazovana bud mezi netrzni kategorie hodnot [9], nebo je povazovana za samotnou definici trzni hodnoty [1]. S cenou pak byva spojovan pojem obvykla cena a administrativni (regulovana) cena. Nekteri autori pak jednotlive typy pri aplikaci vybranych ocenovacich metod kombinuji, napr. realnou hodnotu a regulovanou cenu [21].

Hodnota se vetsinou stanovuje intervalovym zpusobem, kdy je zdola a shora omezena minimalni a maximalni castkou. Dava prostor pro vyjednavani mezi prodavajicim a kupujicim. Nekteri autori, (napr. [1]), se dokonce zamysleji nad rozdilnymi vyznamy pojmu zjistovani a stanovovani hodnoty (ceny). Pri zjistovani se vychazi z existujicich skutecnosti a vysledek by proto mel byt relativne nezavisly na osobe posuzovatele. Stanovovani uzce souvisi se zvolenym postupem a vybranymi metodami.

1.2 Faktory ovlivnujici ocenovani a vyuzitelne metody

Ocenovani podniku nelze provadet pouhym separatnim ocenovanim jednotlivych slozek majetku. V ramci vnitrniho prostredi podniku je zapotrebi sledovat strukturu a vztahy mezi jednotlivymi slozkami. Zaroven podnik nefunguje izolovane, nybrz je obklopen vnejsim prostredim. Nelze podnik ocenit bez znalosti toho, jak je zaclenen do sveho okoli. Na podnik pusobi zejmena ekonomicke, spolecenske a politicke klima. Tyto faktory je treba vzit v uvahu pri ocenovani, nebot maji na konecnou hodnotu podniku nezanedbatelny vliv. Ocenovani podniku vyzaduje od posuzovatele otevreny pohled na vsechny relevantni souvislosti a musi byt nalezen primereny vztah mezi makroekonomickym a mikroekonomickym hodnocenim [21].

Mezi faktory, ktere ovlivnuji hodnotu podniku, jsou razeny predevsim [14]:

* specificke podminky podnikani,

* dosavadni vyvoj,

* financni situace podniku,

* povest podniku, postaveni v ocich zakazniku,

* obecne ekonomicke vyhlidky,

* dosazene ceny pri prodeji srovnatelnych podniku.

Jindy jsou zduraznovany--a to zejmena v oblasti zdravotnictvi--pri hodnoceni a ocenovani kvalitativni aspekty rizeni, poskytovani sluzeb, designu produktu, vztahu se zakazniky, vztahu s dodavateli [8]. Vysledek ocenovani zavisi krome zminovanych faktoru take na ucelu oceneni, zkusenostech posuzovatele, jakoz i na mnozstvi a kvalite dostupnych informaci.

V soucasnosti je teoreticky zpracovana av praxi vyuzivana rada metod, zpravidla konstruovanych pro ziskove orientovane trzni subjekty produkujici a realizuji soukrome produkty. Podle toho, co je fundamentem ocenovani, se rozlisuji ctyri zakladni pristupy: majetkovy, vynosovy, trzni (komparacni) a kombinovany. Pri overovani aplikovatelnosti techto metod na oceneni soukrome lekarske praxe praktickeho lekare pro deti a dorost byl vyber provaden z nasledujicich metod:

a) v ramci majetkoveho pristupu:

* ucetni hodnota (hodnota cisteho obchodniho majetku z rozvahy ucetni jednotky),

* substancni hodnota (zakladem je uprava oceneni ucetne zachyceneho majetku na tzv. brutto substancni hodnotu, od ktere se odecte hodnota zavazku, aby byla urcena netto substancni hodnota), [11]

* likvidacni hodnota (stanoveni hodnoty prostredku, ktere je mozno ziskat prodejem jednotlivych majetkovych casti podniku, navic snizena o naklady spojene s likvidaci);

b) v ramci vynosoveho pristupu, jehoz zakladem je oceneni v soucasne hodnote:

* diskontovani vynosu, ktere jsou predikovany po urcitou dobu do budoucna, [22]

* diskontovani cash flow v podobe volneho cash flow, [4]

* dividendova diskontni metoda, v niz jako vynosove kriterium vystupuji dividendy vyplacene akcionarum,

* kapitalizace vynosu vychazejici z diskontovani normalizovane urovne vynosu na bazi perpetuity [17], pripadne se kapitalizacni mira snizuje o miru rustu vynosu; [19]

c) v ramci trzniho pristupu:

* metoda srovnatelnych podniku, ktere jsou obchodovany na burze, [9]

* metoda srovnatelnych transakci, nahrazujici predchozi uvedenou u podniku, ktere nejsou obchodovany na burze, jedinym omezenim je dostupnost informaci o probehnuvsich transakcich,

* odvetvovi nasobitele vztazeni k urcite velicine, napr. substancni hodnote ci zisku; [12]

d) v ramci kombinovanych pristupu (kde se casto pracuje s goodwillem urcenym jako rozdil oceneni vynosovou a substancni hodnotou):

* metoda nadzisku (superzisku) se stanovi jako soucet substancni hodnoty a goodwillu zjisteneho primou metodou, tj. zpravidla diskontovany cisty zisk po odecteni alternativnich nakladu investovane substancni hodnoty majetku [20] ci kapitalizaci goodwillu, [17]

* metoda ekonomicke pridane hodnoty, kterou lze uvazovat jakou diskontovanou sumu rozdilu cisteho provozniho zisku a prumernych vazenych nakladu na kapital, kde diskontni sazba je odvozena prave od techto prumernych vazenych kapitalovych nakladu, nebo je uzit vypocet hodnoty metodou rozdeleni vynosu na "normalni" vynos a goodwill, [7]

* metoda stredni hodnoty, ktera vychazi z myslenky, ze pro hodnotu podniku je dulezita jak substance, tak budouci vynosy, soucasne se vychazi z predpokladu, ze obe slozky maji stejnou vahu, pripadne se upravi o goodwill [18].

1.3 Ceska pravni uprava problematiky ocenovani

Pro aplikaci ocenovacich metod zvoleneho subjektu v ceske republice je treba zvazit i pripadna omezeni vyplyvajici z ceske pravni upravy. Zakon c. 526/1990 Sb., o cenach v platnem zneni (dale jen ,,zakon o cenach") hovori lapidarne o cene jako o penezni castce sjednane pri nakupu a prodeji bez zminky o skutecne hodnote smenovaneho produktu.

Ceska zakonna uprava ocenovani pojem ,,hodnota" nezna, namisto toho pracuje s ,,cenou". Zakon c. 151/1997 Sb., o ocenovani majetku v platnem zneni (dale jen ,,zakon o ocenovani") se pouziva ve specialnich pripadech zjistovani hodnoty (literou zakona ceny), kdy se zjistuje hypoteticka cena, ktera by se na trhu ustanovila, kdyby doslo k ocenovani z jinych nez pouze zakonem uvedenych duvodu. Zakon o ocenovani se snazi cenu--vysledek smenne transakce--pri splneni vsech definicnich podminek objektivizovat a povysit na trzni hodnotu, tedy na rovnovaznou cenu na relevantnim trhu s prislusnym majetkem. Nicmene mnozi autori polemizuji nad slucitelnosti obvykle ceny s trzni hodnotou, napr. Krabec [10] uvadi duvody, proc nelze hovorit o obvykle cene konkretne v pripade ocenovani podniku:

* neexistence v case stabilniho a relevantniho trhu s prislusnym druhem podniku, cili nelze posuzovat obvyklost podminek obchodniho styku,

* absence cenovych map, z nichz by bylo mozne vycist cenu,

* obchody jsou individualizovane, vyslednou cenu ovlivnuje prodavajici i kupujici a zpusob vedeni obchodniho jednani.

Zakon o ocenovani uvadi i nahradni metody zjisteni hodnoty (ceny), pokud nelze zjistit cenu obvyklou. Jde o: nakladovy zpusob (vhodne pro stavby), vynosovy zpusob (vhodne pro stavby, zemedelske pozemky, majetkova prava i cely podnik), porovnavaci zpusob (analogie metody srovnatelnych podniku), ucetni hodnotu s odkazem na zakon c. 563/1991 Sb., o ucetnictvi v platnem zneni (dale jen ,,zakon o ucetnictvi").

2. Aplikace vybranych ocenovacich metod na konkretnim subjektu (pripadova studie)

2.1 Vysledky analyzy predchazejici vyberu metod

Oceneni lekarske praxe bylo provadeno za ucelem zjisteni jeji hodnoty pri prodeji potencialnimu zajemci. Pritom se vyslo z predpokladu, ze novy nabyvatel bude praxi nadale provozovat a vest. Nebyla proto urcovana likvidacni hodnota, nybrz hodnota dal fungujiciho podniku. Vzhledem k vyse uvedenym specifikum byla pozornost soustredena na netrzni kategorie hodnoty. Provedene oceneni ovsem bylo podlozeno daty, proto jde o hodnotu objektivizovanou, kterou nekteri odbornici--jak bylo vyse uvedeno--povazuji za hodnotu trzni. Zjistena castka pak ma slouzit pro konkretni cenova jednani mezi prodavajicim a kupujicim, kdy bude plnit predevsim funkci argumentacni.

Krome vymezeni ucelu oceneni, ktere determinuje zejmena vyber ocenovaci metody, bylo pro jejich adekvatni aplikaci nutne:

* charakterizovat relevantni rysy ocenovane soukrome lekarske praxe;

* analyzovat prostredi, v nemz tato lekarska praxe operuje, zejmena uskutecnit

-- analyzu obecneho okoli, ktere zahrnuje: ekonomicke prostredi, politicko-legislativni prostredi, spolecenske prostredi;

-- analyzu oboroveho okoli zamerenou na: bariery vstupu, zakazniky (segment deti a dorost), konkurenci, zdravotni pojistovny, substituty;

-- analyzu ,,vnitrniho okoli" prislusne lekarske praxe tykajici se jeji lokality, prostredi samotne ordinace, jeji stavajici a potencialni klientely;

* provest finaneni analyzu ocenovaneho subjektu.

2.1.1 Charakteristika vybrane soukrome lekarske praxe

Predmetem oceneni je soukroma lekarska praxe provozovana podle zakona c.160/1992 Sb., o zdravotni peci v nestatnich zdravotnickych zarizenich v platnem zneni. Praxi provozuje fyzicka osoba, ktera zaroven disponuje odbornou zpusobilosti odpovidajici druhu a rozsahu zdravotni pece--poskytuje zdravotni peci pro deti a dorost. Opravneni k provozu vzniklo v roce 1992. Ordinace se nachazi v objektu polikliniky, se kterou ma lekar uzavrenou najemni smlouvu. Lekar neni zapsan v obchodnim rejstriku. Neni registrovan jako platce dane z pridane hodnoty. Informace o hospodarske cinnosti praxe jsou vedeny prostrednictvim danove evidence. Lekar zamestnava jednu zdravotni sestru.

2.1.2 Analyza prostredi

Z celkove analyzy a jejich zaveru lze pro ilustraci vybrat nasledujici momenty (blize viz [13]):

Cim pozitivnejsi budou makroekonomicke vyhlidky, tim pozitivnejsi lze ocekavat ekonomickou situaci soukrome lekarske praxe. Samotna realna ekonomika by se mela dle prognoz odborniku vyvijet priznive.

Naproti tomu negativne pusobi na podnikatelske prostredi faktor politicko-legislativni. Rizikove se nyni jevi schvalovani reformnich zdravotnickych zakonu. Pilir pripravovane reformy zdravotnictvi tvori tri nove zakony: zakon o zdravotnich sluzbach, zakon o specifickych zdravotnich sluzbach a zakon zdravotnicke zachranne sluzbe. Z legislativniho prostredi ma na podnikani praktickych lekaru pro deti a dorost bezprostredni dopad zakon o zdravotnich sluzbach. Novy zakon sjednoti podminky pro udelovani opravneni poskytovani zdravotni pece (sluzby) jak statnimi, tak nestatnimi zdravotnickymi zarizenimi. Posili postaveni pacienta ve zdravotnickem systemu; prava budou vymahatelna a za neplneni povinnosti budou ukladany sankce.

Nepriznivy dopad na zdravotnictvi bude predstavovat zmena danovych zakonu.

Spolecenske prostredi formuji tradice, zvyky, mravy, spolecenske hodnoty a normy. Cesky zakaznik byva ve svych nakupnich zvyklostech konzervativni. Mladsi vekove skupiny jsou ovsem vice otevrene vyuzivani modernich forem komunikace, coz se tyka vekove skupiny rodicu stavajicich a v budoucnu narozenych deti.

I pres ocekavanou mirne klesajici porodnost v nasledujicich letech, by mel tento odchod z duvodu maleho podilu na celkove skupine 0-18 pusobit na celkovou bilanci spise neutralne. Tabulka 1 ilustruje situaci vyvoje poctu obyvatel obce s rozsirenou pusobnosti, kam spada analyzovana lekarska praxe, a to za obdobi 2003-2009. Je z ni patrne, ze celkovy pocet obyvatel narusta a rovnez situace v nejmladsi vekove skupine vyzniva priznive.

Podnikatelskou strukturu odrazi vyvoj v segmentu samostatnych ordinaci praktickych lekaru pro deti a dorost, ve kterych pracovalo vprumeru 99,2 % vsech ambulantnich pediatru (pocitano dle uvazku). Za poslednich sest let se pocet ordinaci snizil o 11 na 126. Stejne tak klesal pocet lekarskych uvazku zajistujicich primarni peci. Zatimco pocet deti daneho kraje ve vekove skupine 0-18 se v uvedenem obdobi snizil o 5 %, pocet samostatnych ordinaci se snizil o 8 %. Znamena to, ze pokles konkurenenich zdravotnickych zarizeni je rychlejsi, nez pokles detskych pojistencu.

Mimoradne dulezite jsou pro soukrome lekarske praxe smluvni vztahy se zdravotnimi pojistovnami, ktere jsou upraveny ramcovymi smlouvami jako vysledkem dohodovaciho rizeni mezi zastupci profesnich skupin a zastupci zdravotnich pojistoven. Nasledne je vydana ,,uhradova" vyhlaska Ministerstvem zdravotnictvi. Kolektivni zpusob vyjednavani zabranuje zneuziti oligopolniho postaveni osmi zdravotnich pojistoven ve vztahu k tisicum malych soukromych lekaru.

Uhrada zdravotni pece praktickeho lekare pro deti a dorost se provadi prevazne pausalnim zpusobem, tj. neni primo zavisla na poctu navstev a vysetreni, nybrz na poctu registrovanych klientu. Registrace pojistencu u lekaru primarni pece je sice dobrovolnym rozhodnutim, presto je temer 100 % vsech deti ve veku 0-18 u pediatru zaregistrovano.

Pokud by tedy rodice deti vyhledavaly substituty pediatricke pece, nemelo by se to na ekonomicke situaci ordinace vyrazne projevit. Potencialnim substitutem muze byt domaci lecba, konzultace s lekarnickymi pracovniky, v krajnim pripade alternativni medicina. Uloha detskych lekaru ve zdravotnickem systemu je vsak nezastupitelna.

Velikost klientely analyzovaneho subjektu je v case stabilni, jak ukazuje tabulka 2. Prumerny pocet klientu behem let 2004-2010 cinil 850 deti s prumernou odchylkou 12 deti, rozpetim 34 deti a variacnim koeficientem 1,4 %. Naproti tomu se dynamicky vyvijela struktura klientu. Podil nejmladsi vekove skupiny se kazdorocne zvetsoval, az nakonec vzrostl z 19 % na 30 %. Mensi, ale rovnez stabilni rust zaznamenala skupina ve veku 5-9, ktera zvetsila svuj podil o 9 procentnich bodu na 25 %. Opacne se vyvijela vekova skupina 10-14, ktera vytrvale klesala az na soucasny dvacetiprocentni podil. Nejstarsi vekova skupina pocetne vyrazne ubyla v roce 2010, kdy cisty ubytek tvorilo 68 dorostencu, kteri prechazeji do pece praktickych lekaru pro dospele.

2.1.3 Finaneni analyza ocenovaneho subjektu

Finaneni analyza se zamerila na majetek a zavazky; vynosy, naklady a vysledek hospodareni. Byla provedena strukturalni a trendova analyza.

Moznosti, jak muze lekar ovlivnovat vynosy lekarske praxe, jsou limitovane. Cenovou diferenciaci lze pusobit pouze na 1 % vsech vynosu, u ostatnich slozek jsou ceny urceny kolektivnim vyjednavanim. Urcitou volbou chovani muze lekar ziskat bonusove navyseni kapitacnich sazeb nad ramec legislativniho minima. Nejcasteji se jedna o zapojeni do programu rizene pece, preventivnich programu, udrzeni kmene pojistencu ci elektronickou formu komunikace s konkretni pojistovnou. Druhou moznosti pusobeni na vynosy je zvysovani poctu registrovanych pojistencu. Realizovat akvizicni kampan se vyplati jen do urcite meze, nez zacne pusobit degresivni koeficient. (Prekrocenim hranicniho poctu pojistencu dochazi ke kraceni zakladni kapitacni sazby, coz je spojeno s uvahou, ze od urciteho poctu klientu neni lekafi schopen zajistovat dostatecne kvalitni peci a vsem se plne venovat.) Maximalni pocet jednicovych (nikoliv fyzickych) pojistencu, kdy jeste nedochazi k degresi, cini 2 353. Analyzovana lekarska praxe disponuje rezervou asi 550 jednicovych pojistencu.

Naklady oproti vynosum nabizeji sirsi moznosti rizeni. I kdyz i zde se nachazeji polozky, ktere jsou v podstate lekarem neovlivnitelne: najemne, uklid, dopravne, odpad, postovne, clenske prispevky ci koncesionarsky poplatek. Castecne ovlivnitelne jsou z pochopitelnych duvodu osobni naklady, ktere nelze s ohledem na vnejsi socioekonomicke prostredi nastavit na nejnizsi uroven. Zdravotnicky material nabizi omezena skupina vyrobcu, cili jeho cena je opet spise predem dana. Posledni skupina nakladu poskytuje lekari prostor pro jejich snizovani: veskera spotreba ostatniho materialu od kancelarskych potreb pres software az po zarizeni ordinace a naklady spojene s provozem automobilu. Dalsimi slozkami jsou telefonni sluzby, internet, vedeni danove evidence nebo pojisteni. Na techto dilcich trzich existuje urcita forma konkureneniho prostredi.

Udaje z danove evidence potvrdily predpoklad, ze lekarska praxe nedisponuje velkou zakladnou aktiv.

Vynosy vykazuji rustovou tendenci, realny rust byl pozitivni. Odchylka od odvetvoveho prumeru [6] je vysvetlitelna mensi velikosti klientely, ktera dosahuje 90 % prumerne hodnoty. Platebni moralka pojistoven byla ve vztahu k analyzovanemu subjektu, az na vyjimky, bezproblemova. Variabilni slozka nakladu je v absolutnim vyjadreni mensi nez v odvetvi. Vysvetleni se opet skryva ve velikosti klientely, kdy lekar nema potrebu zamestnavat sestru na 40hodinovy tydenni uvazek. Naopak fixni slozka nakladu byla temer identicka s referenenimi odvetvovymi hodnotami.

2.2 Vyber metod a jejich aplikace

S ohledem na verifikaci hypotezy, zda lze uzit ocenovaci metody standardne uzivane pro podniky realizujici typicke soukrome produkty iv oblasti zdravotnictvi, konkretne pri oceneni soukrome lekarske praxe praktickeho lekare pro deti a dorost, bylo zvoleno celkem 6 zakladnich metod s nekterymi modifikacemi, a to:

* s vyuzitim majetkoveho pristupu metody ucetni hodnoty a substancni hodnoty;

* s vyuzitim trzniho pristupu metoda urceni hodnoty nasobitelem trzeb a hodnota ze srovnatelnych transakci;

* s vyuzitim vynosoveho pristupu objektivizovana hodnota urcena kapitalizaci cash flow a objektivizovana hodnota stanovena diskontovanim cash flow pristich 5 let ve trech scenarich (pesimisticky, neutralni a optimisticky).

V nasledujicim textu budou nejdrive zachyceny vzorce a vypocty jednotlivych aplikovanych ocenovacich metod a nasledne bude provedeno jejich zhodnoceni.

a) majetkovy pristup--ucetni hodnota

U = [D.sub.2010] - O (1)

Legenda:

U = ucetni hodnota praxe

[D.sub.2010] = ucetni hodnota drobneho majetku na konci roku 2010 v Kc

O = hodnota ocisteni

U = 396 562 - 293 109 = 103 453 (Kc)

b) majetkovy pristup - substancni hodnota

S = [[summation].sup.n.sub.1][s.sub.i] (2)

Legenda:

S = netto substancni hodnota praxe

[s.sub.i] = cista reprodukcni cena i-te majetkove slozky v Kc

n = pocet majetkovych polozek

S = 204 721 (Kc)

c) trzni pristup--nasobitel trzeb

M = <[[V.sub.2010] - ([c.sub.d] + [s.sub.d]) x [Q.sub.2010] x (1 - ROC)]x m; [[V.sub.2010] - ([c.sub.d] - [s.sub.d]) x [Q.sub.2010] x (1 - ROC)]x m> (3)

Legenda:

M = hodnota praxe prostrednictvim nasobitele trzeb

[V.sub.2010] = celkove vynosy v roce 2010 v Kc

[c.sub.d] = rozdil jednotkovych nakladu zdravotnickeho materialu v roce 2010 a prumeru 2004-2009 v Kc

[s.sub.d] = standardni odchylka prumernych jednotkovych nakladu zdravotnickeho materialu v Kc

[Q.sub.2010] = prumerny pocet fyzickych pojistencu v roce 2010

ROC = nakladova rentabilita ockovani pneumokokovych infekci (%/100)

m = nasobitel v roce 2008

M = <[2 066 000 - (216 + 27) x 853 x 0,923] x x 1,07; [2 122 000 - (216 - 27) x 853 x 0,923] x 1,07>

M [??] <2 066 000; 2 111 000> (Kc)

d) trzni pristup--srovnatelne transakce

T' = <0; 1 500 000> (Kc)

T' = interval hodnoty vymezeny shora srovnanim prodejnich cen zjistenych z realizovaneho dotaznikoveho setreni provedeneho mezi prodejci/kupci lekarskych praxi (blize viz [13])

T" = <850 000; 1 500 000> (Kc)

T" = upraveny interval hodnoty T' o nasobitel velikosti klientely odvozeny z dotaznikoveho setreni

T"' = <850 000 + S; 1 250 000 + S> (Kc)

T"' = upraveny interval hodnoty T" o substancni hodnotu S a shora o prodejni interval podle [5]

Prodejni cena praxe se bude podle metody srovnatelnych transakci pravdepodobne pohybovat v intervalu 1-1,5 mil. Kc

e) vynosovy pristup--kapitalizace cistych prijmu

K' = KP - ([O.sub.p] - [O.sub.z])/i (4)

Legenda:

K' = objektivizovana hodnota praxe ocistena o vliv dani a pojistneho

KP = kapitalizovany cisty prijem bez vlivu dani a pojistneho

[O.sub.p] = rocni vyse pojistneho a dane z prijmu zaplacena soukromym lekarem v Kc

[O.sub.z] = rocni vyse pojistneho a dane z prijmu zaplacena zamestnanym lekaremv Kc

i = diskontni (kapitalizacni) mira (%/100)

K' = [[534 779 - (382 033 - 156 939)]/0,0818] = = [[534 779 - 225 094]/0,0818] =

K' = 309 705/0,0818 = 3 786 128 (Kc)

Pozn. 1: Diskontni mira je stanovena aditivnim pristupem a zahrnuje jednotlive slozky podnikatelskeho prostredi (blize viz [13]), konkretne: rizikovou prirazku obecneho okoli 4,36 %; rizikovou prirazku oboroveho okoli 2 % a rizikovou prirazku vnitrniho okoli 1,82 %. Takto stanovena diskontni mira cini 8,18 %.

f) vynosovy pristup--diskontovani cistych prijmu

V tomto pripade byly nejdrive provedeny vypocty ocekavanych kapitacnich a vykonovych plateb podle vzorcu (5) a (6):

[KP.sub.t] = [JP.sub.t] x ZKS (5)

Legenda:

[KP.sub.t] = ocekavana hodnota kapitacni platby v roce t v Kc

[JZP.sub.t] = prognozovany pocet jednicovych pojistencu v roce t

ZKS = zakladni kapitacni sazba ve vysi platne k 1. lednu 2011

[VP.sub.t] = [bar.PCV] x [JP.sub.t] x ([MRS.sub.t] + [B/T]) x Hb (6)

Legenda:

[VP.sub.t] = ocekavana hodnota vykonove platby v roce t v Kc

[bar.PCV] = prumerny cas vykonu na 1 jednicoveho pojistence v letech 2006-2010 v min.

[JP.sub.t] = prognozovany pocet jednicovych pojistencu v roce t

[MRS.sub.t] = hodnota minutove rezijni sazby v roce t v bodech

T/B = pomer bodu vykonu k casu vykonu

Hb = hodnota bodu pro kazdy rok ve vysi 1,08 Kc

Hodnota stanovena diskontovanim cistych prijmu (zde pouze vypocet neutralniho scenare):

[MATHEMATICAL EXPRESSION NOT REPRODUCIBLE IN ASCII] (7)

Legenda:

D' = objektivizovana hodnota praxe ocistena o vliv dani a pojistneho

[NCF.sub.t] = vyse cistych prijmu z provozu lekarske praxe v roce t (t = 1 pro rok 2011) v Kc bez vlivu dani a pojistneho

[S.sub.t] = oportunitni naklady ve vysi prumerne hrube rocni mzdy v roce t v Kc

[MATHEMATICAL EXPRESSION NOT REPRODUCIBLE IN ASCII] = rocni vyse pojistneho a dane z prijmu zaplacena soukromym lekarem vroce t v Kc

[MATHEMATICAL EXPRESSION NOT REPRODUCIBLE IN ASCII] = rocni vyse pojistneho a dane z prijmu zaplacena zamestnanym lekarem v roce t Kc,

i = diskontni mira (%/100)

D' = [[1 038 562 - 610 407 - (352 669 - 164 991)]/[(1 + 0,818).sup.1]] + + ... 932 771 - 676 259 - (314 212 - 185 464)/[(1 + 0,818).sup.5]

D' = 222 293 +...+ 86 233 = 714 317 (Kc)

Pozn. 2: Oportunitni naklady reprezentuje usla mzda, kterou by lekar ziskal zamestnanim, pokud by se nerozhodl vykonavat profesi detskeho lekare v soukrome lekarske praxi.

Na zakladu aplikace vybranych ocenovacich metod z ruznych pristupu k oceneni byly zjisteny, pripadne stanoveny, hodnoty soukrome lekarske praxe praktickeho lekare pro deti a dorost tak, jak je prezentuje tabulka 3.

Rozpeti nejvyssi a nejnizsi hodnoty cini 3 683 tis. Kc. Hodnota goodwillu jako rozdilu hodnoty zjistene diskontovanym cash flow a substancni metodou se pohybuje mezi 300-700 tis. Kc. Majetkova podstata lekarske praxe je zanedbatelna. Proto neni pro stanoveni hodnoty vhodna metoda stredni hodnoty. I pri uvahach o optimistickem scenari by hodnota praxe touto metodou byla stanovena na urovni blizke pesimistickemu scenari (563 tis. Kc).

Vezme-li se cenovy interval srovnatelnych transakci za refereneni hodnotu, ktera by mohla reflektovat trzni hodnotu praxe, potom se ji nejvice priblizuje objektivizovana hodnota vynosoveho pristupu stanovena metodou diskontovani cisteho cash flow v optimisticke variante. Oceneni kapitalizaci je oproti stredni hodnote ze srovnatelnych transakci (1 260 tis. Kc) vyssi o vice nez 2,5 mil. Kc (100 %). Jeste vetsi ,,nadhodnoceni" je vsak ve vztahu k druhe metode v ramci stejneho pristupu, tj. k diskontovani cash flow. V neutralnim scenari ocekavanych budoucich toku, je hodnota praxe o vice nez 3 mil. Kc nizsi nez u kapitalizace (-81 %). Z uvedenych disproporci lze dedukovat, ze pro oceneni teto lekarske praxe neni vhodne pouziti metody kapitalizace cash flow.

Za vznikem diference obou vynosovych metod stoji dva cinitele. Ten prvni vyplyva ryze z formalniho vztahu mezi kapitalizaci a diskontovanim. Na petilete periode tvori hodnota diskontovane konstantni castky pri zvolene diskontni mire 8,18 % pouze necelou tretinu hodnoty perpetuity, cili 66 %. Pokles je vysvetlen faktem, ze neprobiha diskontovani po nekonecne mnoho obdobi. Zbyvajici cast rozdilu je zpusobena nizsi diskontovanou castkou. V kazdem obdobi byl totiz diskontovan jiny tok, jehoz prumerna velikost cinila 143 tis. Kc, coz je o 167 tis. Kc mene (-54 %), nez kolik se rocne uvazovalo v kapitalizaci.

Kapitalizace peneznich prijmu vychazejici z bezprostredni minulosti pracovala s jinymi hodnotami velicin nez predikce. V zasade lze uvest tri oblasti pricin, proc je hodnota cisteho diskontovaneho toku v prognozach vyrazne mensi, nez tomu bylo v pripade kapitalizace. Vydajova strana prognozovaneho cash flow byla pomerne prukazne a spolehlive popsana z minulych dat, proto se vysvetleni dotyka faktoru pusobicich na prijmy praxe, a to predikce poctu obyvatel, predikce poctu praktickych lekaru pro deti a dorost, predikce hodnoty bodu u vykonovych plateb.

Projekce poctu obyvatel pracuje pouze s prirozenym pohybem nikoliv s migracnim saldem. Pocet obyvatel je tedy mirne podhodnoceny. Pocet praktickych lekaru pro deti a dorost s ohledem na vekovou strukturu praktickych lekaru bude spise klesat. Budouci pokles poctu deti by se proto nemel negativne projevit na ukazateli poctu deti na jednoho praktickeho lekare pro deti a dorost. Konecne, hodnota bodu se snizila o 2 halere, coz znamena asi o 11 tis. Kc mene na vykonovych platbach za rok. Se vzdalenejsim obdobim se diskrepance zvetsuje tak, jak klesa predikovany pocet jednicovych pojistencu. Dilci podil na tom ma fixace zakladni kapitacni sazby a primych plateb jako celku. Mnohe vydajove slozky rostou dle regresni analyzy, nebo o miru inflace. Pomer cistych prijmu praxe pred odvody k rocnimu objemu oportunitnich nakladu kazdorocne klesa; z 1,70 v roce 2011 na 1,38 v roce 2015 (stredni varianta). Za standardnich podminek je rust cenove hladiny kompenzovan, alespon odpovidajicim nominalnim rustem prijmu. Tento predpoklad je v prognoze naplnen pouze z casti, a to u vykonovych plateb.

Tim je vysvetlena existence relativne nizke hodnoty stanovene diskontovanim cash flow ve vztahu ke kapitalizaci. Za techto okolnosti se hodnota lekarske praxe pohybuje spise v intervalu mezi neutralni a optimistickou variantou scenare budouciho vyvoje.

Zaver

V souvislosti se zhodnocenim dosazenych vysledku je vhodne zamerit pozornost na dva aspekty, jednim je citlivost hodnoty na zmenu diskontni miry, druhym zpusob diskontovani cash flow.

Reakci hodnoty na zmenu diskontni miry znazornuje obr. 2. Zvyseni diskontni miry o 1 procentni bod zpusobi rozdilnou miru zmeny hodnoty praxe pro kazdy scenar. Oceneni klesne v pesimistickem scenari o 2,12 %; v neutralnim (ocekavanem) scenari o 2,23 % av optimistickem o 2,30 %. Jedna se o prumerne hodnoty na rozsahu zmeny diskontni miry od 1 % do 20 %.

[GRAPHIC 2 OMITTED]

Krome zmeny diskontni miry se da uvazovat i o uprave vybraneho vzorce vypoctu hodnoty. Pokud by se do vypoctu zaclenila druha faze pri diskontovani cash flow, tj. od sesteho obdobi vyse, byla by hodnota praxe pochopitelne vyssi. Prumerny cisty prijem v neutralnim (ocekavanem) scenari v letech 2013-2015 cini 103 tis. Kc, ten necht' reprezentuje cisty prijem po zdaneni od roku 2016 za nemenne diskontni miry. Vypocet pokracujici hodnoty lekarske praxe od roku 2016 je proveden podle vzorce (8):

P' = [NCF.sub.A']/i[(1 + i).sup.5] (8)

Legenda:

P' = pokracujici hodnota praxe ocistena o vliv dani a pojistneho

[NCF.sub.A'] = prumerna rocni vyse cistych prijmu lekarske praxe od roku 2016 v Kc

i = diskontni mira (%/100)

P' = 102 590/0,0818 (1 + 0,818) = 846 482 (Kc)

Pokracujici hodnota lekarske praxe cini 846 tis. Vysledna hodnota praxe by se prictenim pokracujici hodnoty k diskontovanemu cash flow podle jednotlivych scenaru zmenila nasledovne:

* pesimisticky 1 352 000 Kc

* neutralni (ocekavany) 1 560 000 Kc

* optimisticky 1 768 000 Kc

Pesimisticky a neutralni scenar vyvoje se razem nachazi v intervalu hodnoty zjistene metodou srovnatelnych transakci.

Z toho lze ucinit relevantni zaver. Nejvhodnejsi metodou pro ohodnoceni soukrome lekarske praxe praktickeho lekare pro deti a dorost je dvoufazova metoda diskontovanych predikovanych cistych prijmu. V prvni fazi je diskontovano predikovane ciste cash flow pro jednotlive roky, ve druhe fazi je proveden odhad konstantniho cisteho cash flow v dalsich letech. Metoda zohlednuje vydaje na dane a pojistne na socialni a zdravotni pojisteni. Zahrnutim oportunitnich vydaju, ktere reprezentuje usla mzda, je do oceneni zahrnut koncept ekonomickeho zisku z kombinovanych metod oceneni. Objektivizovana hodnota napomaha priblizit se k trzni hodnote praxi.

Vysledek oceneni potvrdil hypotezu, ze lze soukromou lekarskou praxi ocenit znamymi metodami ocenovani pri respektovani zjistenych nasledujicich specifik a omezeni:

* slozka substance predstavuje marginalni podil na hodnote podniku,

* data pro oceneni trznim pristupem nejsou verejne dostupna,

* vypovidaci schopnost metod vynosoveho pristupu uzce zavisi na spolehlivosti predikce budouciho vyvoje velikosti klientely a exogennich parametru,

* klienti se pri vyberu praktickeho lekare pro deti a dorost rozhoduji spise na zaklade tzv. mekkych faktoru jako je osoba lekare, zdravotni sestry, doporuceni znamych.

Hodnota praxe byla stanovena metodou diskontovanych cistych prijmu. Tato technika poskytuje relativne presne vyjadreni objektivni hodnoty lekarske praxe.

Clanek byl zpracovan s podporou vyzkumneho projektu IGA Univerzity Pardubice SGFES01/2011, jeji casti "Faktory rustu a rozvoje mezoekonomiky v kontextu strategie EU 2020".

Literatura

[1] BUSS, T. Zjist'ovat anebo stanovovat--cenu anebo hodnotu? Ocenovani: ctvrtletnik. 2010, roc. 3, c. 1, s. 3-10. ISSN 1803-0785.

[2] Cinnost zdravotnickych zarizeni ve vybranych oborech [online]. Praha: UZIS CR, 2010 [cit. 201103-04]. Zdravotnicka statistika. 1x rocne. Dostupnez: <http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnickastatistika -cinnost-zdravotnickych-zarizeni-ve- vybranych-oborech>. ISSN 1211-2585.

[3] Cesky statisticky urad [online]. Praha: CSU, 2011 [cit. 2011-01-01]. Dostupnez: <http://www.csu.cz>.

[4] DLUHOOVA, D. Financni rizeni a rozhodovani podniku: analyza, investovani, ocenovani, riziko, flexibilita. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0.

[5] ELIS, F. Prevod lekarske praxe. Informace pro lekarske praxe. 2008, roc. 9, c. 2, s. 3-29. ISSN 1214-486X.

[6] Ekonomicke informace ve zdravotnictvi [online]. Praha: UZIS CR, 2010 [cit. 2010-12-31]. Zdravotnicka statistika. 1x rocne. Dostupne z: <http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/ ekonomicke-informace-ve-zdravotnictvi>. ISSN 1211-6467.

[7] FISHMAN, J. E., PRATT, S. P., MORRISON, W. J. Standards of Value: Theory and Applications. Hoboken: Wiley, 2007. Standards of Value in Divorce, s. 201-202. Digitalni kopie ve formatu PDF castecne dostupna take z WWW: <http://books.google.com>. ISBN 978-0-471-69483-0.

[8] HRONEC, S., MERICKOVA, B., MARCINEKOVA, Z. The Medicine Education Investment Evaluation Methods. E+M Ekonomie a Management. 2008, roc. 11, c. 2. s. 89-98. ISSN 1212-3609

[9] KISLINGEROVA, E. Ocenovani podniku. 2., prepracovane a doplnene vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

[10] KRABEC, T. Ocenovani podniku a standardy hodnoty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 261 s. ISBN 978-80-247-2865-0.

[11] MALY, J. Ocenovani prumysloveho vlastnictvi: nove pristupy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 182 s. ISBN 978-80-7179-464-6.

[12] MARIK, M., et al. Metody ocenovani podniku: proces oceneni--zakladni metody a postupy. 2. upravene a rozsirene vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3.

[13] MINARIK, J. Oceneni lekarske praxe. Diplomova prace. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011.

[14] MLCOCH, J. Ocenovani podniku: ekonomicke aspekty. Praha: Linde, 1998. 159 s. ISBN 80-7201-145-6.

[15] MUSILKOVA, J. Mohou byt pouzivane systemy uhrad za zdravotni peci vyuzivany k prosazeni zameru zdravotni politiky? In MACH, P. (ed.). Ekonomika, pravo a politika: sbornik textu ze seminaru, c. 9/2001. Praha: CEP, 2001. s. 33-46. Dostupne take z: <http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik09.pdf>. ISSN 1213-3299.

[16] OECD. 2009. Health at a Glanc 2009: OECD Indicators [online]. Paris: OECD, 2009-12-08 [cit. 2011-01-03]. Dostupne z: <http://dx.doi.org/ 10.1787/health_glance-2009-en>. ISBN 978-92-64-07643-3.

[17] PRATT, S. P. The Lawyer's Business Valuation Handbook: Understanding Financial Statements, Appraisal Reports and Expert Testimony. Chicago: American Bar Association, 2000. 473 s. ISBN 1-57073-829-7.

[18] RAFFEGEAU, J., DUBOIS, F. Financni ocenovani podniku. Prel. Jaroslav Kelis z: L'evaluation financicre de l'entreprise. 2. upravene vyd. Praha: HZ Praha, 1996. 121 s. ISBN 80-86009-03-3.

[19] CIMASI, R. J., ZIGRANG, T. A. [Kap.] 16., The Valuation of Health Care Professional Practices. In RAWLEY, T., BENTON, G., E. The Valuation Handbook: valuation techniques from today's top practitioners. Hoboken (NJ): Wiley, 2010. s. 417-442. ISBN 978-0-470-38579-1.

[20] REFAIT, M. Ocenovani podniku. Prel. Jaroslav Kelis z: L'evaluation de l'enterprise.1. vyd. Praha: HZ, 1995. 127 s. ISBN 80-901918-6-X.

[21] SEDLACEK, J., VALOUCH, P. Realna hodnota v cenove regulaci prirozeneho monopolu. E+M Ekonomie a Management. 2009, roc. 12, c. 2. s. 6-14. ISSN 1212-3609.

[22] TICHY, G., E. Ocenovani podniku: zaklady, metody, praxe. Prel. Josef Spal z: Unternehmensbewertung Grundlagen--Methoden--Praxis. Praha: Linde, 1991. 166 s.

[23] zakon c. 526/1990 Sb., o cenach v platnem zneni.

[24] zakon c. 563/1991 Sb., o ucetnictvi v platnem zneni.

[25] zakon c. 151/1997 Sb., o ocenovani majetku v platnem zneni.

[26] zakon c.160/1992 Sb., o zdravotni peci v nestatnich zdravotnickych zarizenich v platnem zneni.

[27] Interni materialy analyzovaneho a ocenovaneho subjektu soukrome lekarske praxe.

Ing. Jakub Minarik

Univerzita Pardubice

Fakulta ekonomicko-spravni

Ustav ekonomiky a managementu

Jakub.Minarik@centrum.cz

doc. Ing. Ivana Kraftova, CSc.

Univerzita Pardubice

Fakulta ekonomicko-spravni

Ustav ekonomiky a managementu

Ivana.Kraftova@upce.cz

Doruceno redakci: 14.11.2011

Recenzovano: 19.12.2011, 6.1.2012

Schvaleno k publikovani: 5.4.2012
Tab. 1:
Vyvoj poctu obyvatel obce s rozsirenou pusobnosti, kam spada
analyzovana lekarska praxe

k 31.12.              2003      2004      2005      2006      2007

0-4                   6 479     6 667     6 787     7 058     7 546
5-9                   6 506     6 288     6 324     6 422     6 480
10-14                 9 108     8 698     8 106     7 489     7 056
15-18                 7 736     7 615     7 653     7 640     7 541
pocet       0-18     29 829    29 268    28 870    28 609    28 623
obyvatel   celkovy   148 028   148 266   149 370   150 481   152 171

k 31.12.              2008      2009

0-4                   8 030     8 383
5-9                   6 642     6 847
10-14                 6 657     6 439
15-18                 7 367     6 975
pocet       0-18     28 696    28 644
obyvatel   celkovy   153 269   154 323

Zdroj: vlastni zpracovani na zaklade dat [3]

Tab. 2: Vekova struktura analyzovane soukrome lekarske praxe v obdobi
2004-2010

k 31. 12.   2004    2005    2006    2007    2008    2009    2010

0-4         19 %    21 %    23 %    24 %    26 %    25 %    30 %
5-9         16 %    17 %    19 %    20 %    21 %    24 %    25 %
10-14       34 %    29 %    25 %    24 %    18 %    17 %    20 %
15-18       31 %    33 %    34 %    33 %    35 %    34 %    26 %
celkem      100 %   100 %   100 %   100 %   100 %   100 %   100 %

Zdroj: vlastni zpracovani na zaklade databaze analyzovaneho subjektu
[27]

Tab. 3: Prehled hodnot soukrome lekarske praxe
aplikovanymi ocenovacimi metodami (v Kc)

Majetkovy pristup

  ucetni hodnota                      103 000
  substancni hodnota                  205 000

Trzni pristup

  hodnota s nasobitelem     2 066 - 2 111 000
    trzeb
  hodnota ze             1 060 000 - 1 460 000
    srovnatelnych
    transakci

Vynosovy pristup

  objektivizovana                   3 786 000
    hodnota
    kapitalizaci
    cash flow
  objektivizovana
    hodnota
    diskontovanim
    cash flow
    pristich 5 let
    ve trech
    variantach odhadu:

      pesimisticky                    506 000
        scenar
      neutralni scenar                714 000
      optimisticky                    922 000
        scenar

Zdroj: [13]

Obr. 1: Vyvoj vynosu, nakladu a
zisku pred zsanenim (EBT)
analyzovane lekarske praxe v
obdobi 2004-2010

       Vynosy   Naklady

2004   1 026     -732
2005   1 020     -746
2006   1 223     -771
2007   1 265     -885
2008   1 492     -912
2009   1 808     -938
2010   2 122    -1 342

Zdroj: vlastni zpracovani na
zaklade databaze analyzovaneho
subjektu [27]

Note: Table made from bar graph.
COPYRIGHT 2012 Technical University of Liberec
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2012 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:Business Administration and Management/Ekonomika a management
Author:Minarik, Jakub; Kraftova, Ivana
Publication:E+M Ekonomie a Management
Article Type:Author abstract
Geographic Code:9THAI
Date:Apr 1, 2012
Words:6058
Previous Article:Estimating risk investment success in alternative scenario of economic development/Rizika odhadu uspesnosti investice pri alternativnim scenari...
Next Article:Survey of performance measurement systems in Czech companies/Pruzkum systemu mereni vykonnosti v ceskych podnicich.
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2021 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters |