Printer Friendly

Koop, Volker. Nacionalni socialismus.

KOOP, Volker. Nacionalni socialismus. Praha: Grada Publishing, 2012. 96 s. ISBN 978-80-247-3909-0.

Nacionalni socialismus byl za poslednich 80 let popisovan a analyzovan mnoha autory z rad historiku, novinaru, psychologu, psychiatru, sociologu ci politologu. Jednim z nejrespektovanejsich nemeckych autoru, ktery se problematice nacionalniho socialismu dlouhodobe venuje, je bezpochyby i Volker Koop (*1945), jehoz knihu s nazvem Nacionalni socialismus (v nemeckem originalu Nationalsozialismus. Wissen, was stimmt) pripravilo pro ceskou odbornou i laickou ctenarskou obec nakladatelstvi Grada Publishing.

Volker Koop je historik a novinar, ktery nacionalni socialismus a jeho jednotlive aspekty zpracovava komplexne a pomerne systematicky, coz dokazuje i vice nez 25 knih, ktere jiz vydal. Koop je mj. nositelem italsko-nemecke kulturni ceny "Capo Circeo", ktera mu byla udelena za jeho knihu o lidovem povstani v NDR v roce 1953.

Volker Koop se na priblizne 80 stranach textu pokousi popsat zakladni rysy, koreny a strategie nemeckeho nacionalniho socialismu a vyvratit nektere myty, ktere o obdobi let 1918/1933-1945 koluji. Jiz v samotnem uvodu je popsan vztah nastupujiciho nacionalnesocialistickeho rezimu a jeho odpurcu, coz Koop doklada faktem, ze jiz pred rokem 1933 se vice nez tri miliony osob nachazelo ve vezenich a koncentracnich taborech. Opozice byla nejednotna, pricemz jeji systematicka likvidace byla prehlizena jak zahranicim, tak i domacimi aktery (napriklad cirkvemi).

Text nasledne vyvraci i mytus, ze NSDAP byla jedinou antisemitskou organizaci, resp. jedinou takto orientovanou politickou stranou. Koop upozornuje na koreny nacionalniho socialismu v 80. letech 19. stoleti, nebot jiz za Otto von Bismarcka existovala tzv. "antisemitska petice" zadajici zvlastni dan pro Zidy a jejich vylouceni z verejneho zivota. Ke korenum nacionalniho socialismu je razena i Spolecnost Thule (Thule-Gesellschaft) a jednotlive politicke strany vznikajici v prubehu 20. let 20. stoleti.

Nasledne se Koop venuje otazce, zda byl Hitler predurcen k politicke kariere ci nikoliv. Po kratkem uvedeni nekolika (obecne znamych) zivotopisnych udaju je konstatovano, ze se u Hitlera "neda mluvit o cilevedomosti" (s. 13). I proto se autor v knize zameruje rovnez na okolnosti a podstatne vlivy vztahujici se jak k osobe Hitlera, tak i k NSDAP a celkove k politicke situaci Nemecka ve 20. letech 20. stoleti. Za hlavni katalyzatory vyvoje v nemecke spolecnosti jsou povazovany tyto faktory: narust nacionalistickych vasni a tendenci, neuspokojiva politicka situace, pocity frustrace po prijeti Versailleske mirove smlouvy, rust nezamestnanosti a hyperinflace. Dalsim vyraznym prvkem bylo i nasili mezi priznivci jednotlivych politickych proudu (predevsim pak mezi priznivci nacionalniho socialismu a komunismu).

Z hlediska samotneho vyvoje NSDAP Koop tvrdi, ze se tato politicka strana stala "semknutou kadrovou stranou", coz melo vliv mj. na disciplinu a vnitrni soudrznost. V dusledku toho si strana na konci 20. let 20. stoleti pripisovala prvni volebni zisky. Zajimavy je i Koopuv postreh, ze "v roce 1935 byl clenem NSDAP kazdy treti ucitel, lec pouze kazdy dvacaty delnik" (s. 20).

Dalsi kapitola si vsima nastupu NSDAP k moci a diskutuje o prubehu voleb v breznu 1933, naslednem predani moci Adolfu Hitlerovi a zakazu ci rozpusteni ostatnich politickych stran (napr. SPD, DVP).

Nasledujici dve kapitoly si vsimaji ekonomickeho pozadi nacistickeho rezimu, vcetne vztahu s nemeckymi hospodarskymi (predevsim prumyslovymi) kruhy. Dalsim tematem je i slozeni jednotek SS, jejich vyvoj, ukoly a socialni struktura. Koop uvadi i cisla, ktera ukazuji, ze "v roce 1938 tvorila slechta 18,7 % obergruppenfuhreru, temer 10 % gruppenfuhreru, priblizne 9 % oberfuhreru a 8,4 % standartenfuhreru" (s. 34). K dalsim uchazecum o vstup do SS patrili i lide z hospodarskych a armadnich kruhu.

I proto neprekvapi, ze doslo k jistemu podezrivani ze strany ozbrojenych sil vuci rodici se "stranicke armade" NSDAP.

V dalsi pasazi knihy se Volker Koop dotyka i vztahu Adolfa Hitlera a predstavitelu armady, ktere si mimo jine chtel na svoji stranu ziskat i v symbolicke rovine a vytvorenim novych insignii pro generalitu, jez "byla nadsena marsalskymi holemi, ktere byly vyhotoveny podle Hitlerovych navrhu ve zlate, stribre a platine" (s. 45).

Koop take bori mytus, ze zeny byly vnimany pouze jako matky, ktere se mely primarne venovat rodine. Uvadi, ze tato predstava se menila predevsim v prubehu valecnych let, kdy Adolf Hitler "v roce 1934 prohlasil, ze nechce videt nemeckou zenu u beziciho pasu" (s. 54), aby o par let pozdeji vznikaly takove organizace jako Risska pracovni sluzba--zenska mladez, coz vyustilo i v angazovanost zen na fronte, pripadne v radach protiletecke obrany ci jako pomocnic SS. Koop take popisuje obecne znamy projekt Lebensborn a upresnuje jeho fungovani.

Dalsim vyvracenym mytem je i boj nacionalniho socialismu proti nezamestnanosti. Prestoze nezamestnanost skutecne klesla (v roce 1933 bylo vice nez 4 miliony obyvatel bez zamestnani), jiz v roce 1941 bylo konstatovano, ze se o to zasadil predevsim fakt, ze povahu nemeckeho hospodarstvi od roku 1935 urcovala predevsim zbrojni vyroba.

Podstatna cast knihy zachycuje i vztah nacistickeho Nemecka k tzv. konecnemu reseni (tj. reseni zidovske otazky), uvahy o vysidleni Zidu na Madagaskar, konfiskace jejich majetku a politiku eutanazie.

Posledni kapitola se venuje vojenske oblasti. Tato cast knihy predstavuje expanzivni politiku nacistickeho Nemecka na zaklade predstav a strategii Adolfa Hitlera, ale i vystavbu, vyvoj a testovani ozbrojenych sil (letadel, del i ponorek), vystoupeni Nemecka ze Spolecnosti narodu, ale i ve vztahu k Sovetskemu svazu. Nasledne jsou popsany jednotlive teritorialni naroky Nemecka, vyznamne milniky (predevsim bitva u Stalingradu 2. unora 1943) a strategie valecneho konfliktu (napriklad sebevrazedni letci "rammjager" ci organizace Werwolf), ktery na dalsich nekolik desitek let ovlivnil vyvoj v Evrope.

V zaveru knihy Koop bilancuje i naslednou denacifikaci a norimbersky vojensky tribunal. Zaverecny seznam zkratek a dulezitych udalosti popisovaneho obdobi prispiva k ucelenosti vydaneho textu. Rozsahem strucny spisek nabizi pouze zakladni predstaveni tematu. Presto lze konstatovat, ze Volker Koop na pomerne malem prostoru predstavuje hlavni milniky, ideologicke koreny, strategie i dusledky nacistickeho rezimu.

Knihu je vhodne doporucit--s ohledem na mnozstvi rozsahlejsich a komplexnejsich studii na toto tema--predevsim zacinajicim badatelum v oblasti politologie, mezinarodnich vztahu a bezpecnostnich studii. Kniha samotna by vsak mohla poslouzit i jako prehledovy text pro stredoskolske ucitele a studenty.

Received: 20 February 2012

Accepted: 6 April 2012

Published online: 15 June 2012

Available on www.defenceandstrategy.eu

doi: 10.3849/1802-7199.12.2012.01.081-082
COPYRIGHT 2012 Univerzita Obrany
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2012 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Author:Smolik, Josef
Publication:Obrana a Strategie/Defence & Strategy
Date:Jun 15, 2012
Words:992
Previous Article:Pokorny, Ladislav. Zpravodajske sluzby.
Next Article:Cech, Lubomir. Regionalne aspekty a suvislosti medzinarodnopolitickeho vyvoja Afganistanu.

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2019 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters