Printer Friendly

Environmental security: a conceptual framework proposal for applications in the Czech Republic/Environmentalni bezpecnost: navrh koncepcniho ramce pro aplikace v Ceske republice.

UVOD

Pojem environmentalni bezpecnost zacina v Ceske republice v poslednich letech nabyvat na vyznamu, coz doklada narust odbornych publikaci--(viz napr. Buzan et al., 1998 (1)--preklad; Komar, 1999 (2); Khol, 2002 (3); Martinovsky, 2011 (4)) jakoz i vyzkumnych projektu na toto tema. Zajem vsak vyvolava environmentalni bezpecnost nejen u odborne verejnosti, ale take u politiku na vsech urovnich statni spravy a samospravy, u medii a v neposledni rade take u laicke verejnosti.

Neni to prekvapeni--za posledni dekadu jsme zazili privalove deste a zaplavy, sucha, extremni vykyvy teplot ci extremni vitr (orkany a vichrice). Patrna je zhorsena kvalita ovzdusi zejmena na severni Morave, ale i v rade malych obci, v dusledku dlouhodobych inverzi, ktere maji primy dopad na zdravi a kvalitu zivota obcanu. Ceska republika se take potyka v nekterych regionech a v urcitych obdobich roku s nedostatkem vody, zhorsuje se kvalita zemedelske pudy. Vsechny tyto udalosti, ktere maji bezprostredni dopad na ekonomickou stabilitu zeme, kvalitu zivota obcanu a jejich zdravi a zivotni prostredi, muzeme nazvat environmentalnebezpecnostnimi tematy.

Cilem tohoto clanku je prinest informaci o konceptu environmentalni bezpecnosti. Clanek se proto zabyva pojetim environmentalni bezpecnosti v moderni historii, prinasi informaci o ruznem zamereni environmentalnebezpecnostnich studii, ktere byly za poslednich pet dekad vytvoreny, i o pristupech k vymezeni problematiky environmentalni bezpecnosti v nich. Historicky exkurs zacina jiz pred tisici lety, aby ukazal, ze environmentalnebezpecnostni problemy provazeji cloveka dlouhodobe, pricemz s rozvojem spolecnosti jsou tyto problemy vice monitorovany a take reseny zavedenim ruznych opatreni. Moderni historie pak ukazuje, jak se mezi vedci a experty v oblasti bezpecnosti, lidske bezpecnosti, resp. environmentalni bezpecnosti promenovaly pohledy na danou problematiku. Tento vstup je pro tvorbu soucasneho ramce zasadni--sleduje environmentalnebezpecnostni temata v dlouhodobem horizontu a ukazuje, co bylo a v dohlednu opet muze byt z hlediska lidske spolecnosti dulezitym bezpecnostnim problemem. Domnivame se, ze rada environmentalnich problemu ma dlouhodoby, pretrvavajici charakter a ze z historickych udalosti--byt lokalizovanych do malych oblasti --je treba se poucit i v soucasnosti.

V druhe casti clanek popisuje pristup autoru k tvorbe obecneho ramce environmentalni bezpecnosti pro evropske vnitrozemske staty a dale navrh, ktery povazujeme za potrebny pro strukturovani diskuze na toto tema v Ceske republice. Domnivame se, ze i pres nesporne prinosy publikaci zde stale chybi podrobnejsi pohled na danou problematiku a ze tato prace tak prispeje ke stanoveni ramce environmentalni bezpecnosti v CR.

HISTORICKY KONTEXT ENVIRONMENTALNI BEZPECNOSTI

Bez nadsazky lze rici, ze environmentalnebezpecnostni temata provazi cloveka odpradavna. Historici prisli s radou hypotez o zaniku celych civilizaci (napr. sumerske ci mayske) v dusledku environmentalnich katastrof, ktere mohly mit pricinu prirodni nebo antropogenni. Objevuji se hypotezy o rozsahlych migracich velkych skupin obyvatelstva z duvodu degradace prostredi (zejmena kvuli znehodnoceni pudy a vodnich zdroju) a naslednych valecnych konfliktu o zdroje vody (napr. v Mezopotamii okolo r. 4500 pr. n. l.). (5) Mezi roky 1300 az 1000 pr. n. l. doslo na severni polokouli ke zmenam klimatu. Vyzkumy ukazuji, ze hladiny rek Nilu, Tigridu i Eufratu byly ve 12. stol. pr. n. l. na svem minimu a napr. dochovane letokruhy stromu dokladaji velka sucha v Anatolii (soucasne Turecko) ve 12. stoleti pr. n. l. Zaznamy z te doby zminuji neurodu a hladomor na rade mist. Nedostatek potravy, sucha a casta zemetreseni mohla vest ke konfliktum mezi lidmi, k revoltam, loupeni, stehovani a nakonec ke kolapsu celych kultur. (6) Podobny osud zazili lide na americkem kontinentu: Mayska civilizace po 1200 let dominovala Stredni Americe, nez se kratce po dosazeni vrcholneho rozkvetu v 9. stoleti zhroutila. Mayove pravdepodobne vykaceli lesni porost a znicili nenapravitelne krajinu natolik, ze nebyli schopni preckat tezke casy, a naopak umocnili dopad docasne klimaticke zmeny v podobe sucha. Kombinace regionalni zmeny klimatu s prelidnenim vedla k hladomoru, valkam a konecnemu kolapsu. (7)

Environmentalnebezpecnostni temata vsak nemusi vzdy prinaset katastrofy. Historickych dokladu o tom, ze lide se dlouhodobe venovali problematice dopadu sve cinnosti na prirodni prostredi a zabyvali se z toho plynoucimi bezpecnostnimi tematy, je cela rada. V ceske historii se jedna zejmena o problematiku spatneho lesniho hospodareni. Regulace ve vyuzivani lesa se snazil zavest jiz Karel IV. pomoci zemskeho zakoniku Maiestas Carolina (1350-1351)., opravdovou revoluci v lesnim hospodareni vsak zavedla Marie Terezie v polovine 18. stol. tzv. Terezianskym lesnim radem, ktery urcoval pravidla a navody k pestovani, zvelebovani a zachovani lesu. V roce 1852 pak vznikl Lesni rad, ktery platil plnych 108 let az do roku 1960. (8) To jsou vsak jen stripky udalosti, ktere maji poukazat pouze na fakt, ze s kulturnim a ekonomickym rozvojem byla priroda stale vice vnimana jako dulezita soucast lidske spolecnosti a ze hospodareni s jejim bohatstvim postupne zacinalo dostavat rad, a to i s ohledem na pouceni se z neuspechu kultur predchozich.

V moderni historii se komplexnejsi uvahy o tematech environmentalni bezpecnosti zacaly objevovat od poloviny 70. let 20. stoleti. Zajem o danou problematiku byl vyvolan jednak ropnou krizi (1973), ktera ukazala zranitelnost zemi a jejich hospodarstvi v pripade nedostatku energie. Dale pak studii autorskeho kolektivu pod vedeni D. Meadows (1972), (9) ktera na zaklade noveho modelu poukazala na fakt, ze neobnovitelnych zdroju je na Zemi konecne mnozstvi a pri tehdy znamych technologiich dobyvani a zpracovani a pri tempu jejich spotreby rada surovin nemusi byt dostupna jiz na zacatku 21. stoleti. Vime, ze tento model mel sve nedostatky, ale ve sve dobe--a ve spojeni s nasledky ropne krize --pritahl zajem politiku i laicke verejnosti. Zahajila se tim debata o environmentalni bezpecnosti, ktera byla vnimana zejmena jako bezpecnost surovinova, resp. energeticka. Jednotlive staty i nadnarodni uskupeni na proklamovanou hrozbu reagovaly opatrenimi jako napr. podporou vyzkumu tykajiciho se nahrazeni stavajicich zdroju (zejmena energetickych) jinymi alternativami, vyzkumem novych tezebnich technologii ci hledanim novych nalezist strategickych surovin.

Vzrustajici zajem o environmentalni bezpecnost--uz i v jinych dimenzich nez jen surovinove a energeticke--pak lze pozorovat v polovine 80. let minuleho stoleti. Za prulomove lze povazovat prace R. Ulmana (1983), (10) J. Mathews (1989), (11) ktere upozornuji na nutnost redefinovani narodnich bezpecnostnich strategii prave s ohledem na environmentalni bezpecnost. Mathews napr. poukazuje na (z hlediska environmentalni bezpecnosti) doposud opomijenou problematiku obnovitelnych zdroju--vody, pudy a potravin, a na fakt, ze spatne prirodni prostredi a znehodnoceni sluzeb ekosystemu muze vyustit v rozsahle bezpecnostni problemy. Na studii navazuji prace dalsich autoru (viz napr. Lipschutz, 1990, (12) Gleick, 1993 (13) a Arun, 1999 (14)). Krome zajmu o surovinovou, resp. energetickou bezpecnost se tak zacina postupne projevovat zajem i o bezpecnost ekologickou a biologickou, zamerenou zejmena na vyznam ekosystemovych sluzeb pro zachovani kvality zivota na Zemi. V soucasnosti byva pristup Mathewsove nekterymi autory kritizovan jako prilis siroky. Napr. R. Floyd (2008) (15) uvadi, ze pojeti environmentalni bezpecnosti dle Mathewsove by mohlo byt spise zasazeno do konceptu lidske bezpecnosti nez do bezpecnosti narodni. To nakonec neni daleko od reality, nebot UNDP (Program OSN pro rozvoj) v roce 1994 environmentalni bezpecnost skutecne pod koncept lidske bezpecnosti zaradil (viz dale). Je vsak otazkou, zda je to skutecne nedostatkem takoveho pojeti, ci naopak vyhodou.

Zasadni obrat ve vnimani environmentalni bezpecnosti prichazi na pocatku 90. let minuleho stoleti s koncem studene valky. Na scenu se zacinaji dostavat nova, do te doby z bezpecnostniho hlediska mene akcentovana temata jako drogy, spontanni rozvoj a sireni novych onemocneni nebo staty na pokraji ekonomickeho a politickeho zhrouceni. Program OSN pro rozvoj (UNDP) prichazi ve sve zprave z roku 1994 s kritikou uzkeho vymezeni pojmu lidske bezpecnosti zamereneho jen na vnejsi agresi nebo globalni jadernou hrozbu a mezi sedmi tematy nove definovane lidske bezpecnosti explicitne zminuje environmentalni bezpecnost. Ta je vnimana mj. jako ochrana pred znecistenim prostredi a vycerpanim zdroju. UNDP krome toho zduraznuje take nutnost zajisteni potravinove a ekonomicke bezpecnosti zemi. Obe tato temata uzce s environmentalni bezpecnosti souviseji. I kdyz tento sedmibodovy navrh UNDP na vymezeni lidske bezpecnosti neziskal sirokou podporu a nasledne uplatneni, temer zadne dalsi definice lidske bezpecnosti problematiku environmentalni bezpecnosti jiz neopominuly. (16) Ekologicka a biologicka bezpecnost se tak zacaly vice dostavat do hledacku tvurcu bezpecnostnich strategii, politiku i laicke verejnosti.

V soucasnosti je zajem o problematiku environmentalni bezpecnosti do znacne miry vyvolan globalni zmenou klimatu. Jeji projevy, tedy zejmena extremni klimaticke jevy a s nimi souvisejici nejsirsi dopady na lidskou spolecnost, jsou radou odborniku v oblasti bezpecnosti a tvorby bezpecnostnich strategii vnimany jako jedno z nejvetsich ohrozeni lidske spolecnosti soucasnosti. Napriklad Spojene staty radi klimatickou zmenu na uroven terorismu ci problematiku sireni novych nebezpecnych onemocneni. (17) Nejen klimaticka zmena je vsak v ohnisku zajmu odborne verejnosti. (18) Politici i odbornici stale vice berou na zretel dalsi environmentalni hrozby, jako je nekontrolovane sireni invazivnich druhu rostlin a zivocichu nebo hrozby plynouci z uzivani nebezpecnych chemickych latek, jejichz vliv na zdravi lidi i jinych organismu jsou doposud neprozkoumane.

V soucasnosti tedy jiz plati, ze surovinova, ekologicka i energeticka bezpecnost zaujimaji v rade bezpecnostnich strategii zemi stejne silnou pozici a temto typum bezpecnostnich temat je venovana stejna pozornost i ve tvorbe a implementaci bezpecnostnich opatreni.

POJEM ENVIRONMENTALNI BEZPECNOSTI V MEZINARODNICH STUDIICH

Jak uvadi Martinovsky (2011), (19) pokusu o vymezeni pojmu environmentalni bezpecnosti bylo ucineno mnoho, ale mezi odborniky na danou problematiku prozatim nedoslo ke konsenzu tykajiciho se definice pojmu samotneho. Environmentalni bezpecnost, jak je vetsinou pojimana, je totiz multidimenzionalni koncept, ktery obsahuje radu vzajemne provazanych temat z ruznych oblasti zivota. Samotne vymezeni problematiky (i pojmu) souvisi i s typem analyzovanych studii, ktere, jak dale ukazeme, mohou mit velice odlisny charakter.

Obecne lze konstatovat, ze studie environmentalni bezpecnosti vyuzivaji dva ruzne pristupy. Prvni typ studii se zabyva pricinami poskozeni prostredi lidskou cinnosti (vcetne poskozeni prostredi vlivem valecneho konfliktu). Nasledne je analyzovano, jaka bezpecnostni rizika z tohoto poskozeni pro cloveka plynou a jake jsou dusledky danych rizik pro lidskou spolecnost. Nekdy v techto studiich absentuje prvni krok--analyza poskozeni zivotniho prostredi lidskou cinnosti--a vychozim bodem je jiz popis konkretnich bezpecnostnich rizik. Prikladem jsou napr. studie popisujici vznik nicivych povodni (pravdepodobny dusledek globalni zmeny klimatu) a dopady techto povodni na lidskou spolecnost i ekosystemy. Druhy typ studii se zabyva prirozenymi (prirodnimi) procesy, napr. zemetreseni ci prirodni radiace, a z nich vyplyvajicimi bezpecnostnimi riziky (viz obr. 1).

Existuji vsak i jina, podrobnejsi cleneni. Graeger (1996) (20) napriklad rozlisuje ctyri kategorie studii environmentalni bezpecnosti (a s nimi souvisejici vymezeni environmentalni bezpecnosti):

* Prvni koresponduje s nasim prvnim shora uvedenym typem. Jde o studie, ve kterych se autori zabyvaji zejmena popisem pusobeni cloveka na prostredi a popisuji z toho plynouci bezpecnostni rizika. Ve studiich je casto zduraznena nutnost ochrany prirodniho prostredi. Studie se zpravidla zameruji na lokalni problemy v nejakem relativne omezenem uzemi (statu ci mensim uskupeni statu).

* Druhy typ studii uzce souvisi s typem prvnim, soustreduje se ale na globalni problemy, ktere vznikaji v dusledku pusobeni cloveka na okolni prostredi a s nim souvisejici rizika. Typickym prikladem je globalni zmena klimatu.

* Treti typ studii se zabyva vznikem ozbrojeneho konfliktu v dusledku nejake environmentalne neuspokojive situace (napr. v dusledku vycerpani nebo vyrazneho zhorseni kvality pitne vody v dane lokalite), nebo se zabyva poskozenim prostredi jako dusledku valecneho konfliktu (podobne operuje s pojmem napr. Barnett, 2007 (21)). Hlavnim nametem jsou tedy ozbrojene konflikty.

* Ctvrty typ studii se zameruje na to, jak jsou temata environmentalni bezpecnosti zprostredkovavana politicke sfere. Environmentalni bezpecnost je zde formulovana v politickych a diplomatickych terminech.

Je obtizne rici, ktery z pristupu k vytyceni environmentalni bezpecnosti je nejlepsi ci nejvhodnejsi. Ma se environmentalni bezpecnost definovat spise na zaklade rizik charakteru lokalniho ci globalniho? Musi byt pritomen ozbrojeny konflikt, ci nikoli? Ma se v definici zduraznovat institucionalni zazemi pro reseni dane problematiky? A konecne, maji ji definovat spise environmentaliste, ci odbornici na problematiku obrany statu, anebo ma toto probihat v soucinnosti?

Podobnych otazek je cela rada. Z naseho hlediska ta nejpodstatnejsi zni: "Pro jake ucely by mel byt tento koncept definovan? Vedecke (vyzkumne), ci prakticke?"

Pokud bychom meli v umyslu vymezit environmentalni bezpecnost pro ucely tvorby bezpecnostnich strategii (koncept by tedy byl ciste prakticky), pak bude z naseho pohledu nejvhodnejsi definovat environmentalnebezpecnostni ramec zahrnujici dulezita environmentalnebezpecnostni temata kratkodoba (cca 0-5 let), strednedoba (5-25 let) a dlouhodoba (25 let a vice). A dale blize popsat jednotlive komponenty ramce a vazby mezi nimi. Definice pojmu by totiz byla vzdy pomerne nepresna, a navic prilis vseobecna pro prakticke uplatneni; na tom se odborna komunita shoduje. Situace by pripominala obtize s multidimenzionalnim konceptem udrzitelneho rozvoje. I zde existuje vseobecne prijimana definice Bruntlandove, (22) nicmene teprve dalsi, obsahlejsi dokumenty (viz UN, 1992, (23) 2002, (24) 2012 (25)) specifikuji obsah a navrhuji, jak na zaklade ni vytvorit konkretni navod pro udrzitelny rozvoj. Podstatne tedy dle naseho nazoru je, aby byl vytvoren pomerne siroky environmentalne- bezpecnostni ramec, ze ktereho by pak dle analyzy rizik byla vybirana takova temata, ktera maji pro dany region/zemi nejvetsi relevanci. A dale, temata by nemela byt definovana vyhradne pro bezpecnost lidi, ale take pro bezpecnost ekosystemu, resp. ekosystemovych sluzeb, na kterych lidska spolecnost bytostne zavisi.

VYTYCENI RAMCE ENVIRONMENTALNI BEZPECNOSTI PRO UCELY TVORBY STRATEGII

Z predchoziho textu je zrejme, ze nasi snahou nebylo prijit s obecnou definici environmentalni bezpecnosti, ale pokusili jsme se vytvorit ramec, ktery by shrnoval dulezita environmentalnebezpecnostni temata relevantni v podminkach Ceske republiky, resp. v podminkach geograficky a kulturne podobnych zemi. Cilem tohoto ramce je systematizovat--byt jen v mire, kterou umoznuje dvourozmerne schema--temata environmentalni bezpecnosti, jak byla identifikovana v odbornych studiich. Pres rozsahlou resersi a studium literarnich pramenu se nam takovy ramec, byt konstruovany i pro jednu zemi, nepodarilo dohledat. V teto oblasti byl pouze zpracovan rozsahly material, ktery byl podkladem pro formulaci Koncepce environmentalni bezpecnosti, prijate v roce 2012, a ktery byl publikovan v CR i v zahranici dilcim zpusobem (sborniky konferenci).

Stanoveni temat bezpecnostniho ramce

Pri tvorbe ramce jsme vychazeli ze dvou nejcasteji citovanych autoru/autorskych tymu, ktere pusobi v dane problematice: B. Allebyho z roku 2000 (26) a B. Buzana a kol. z roku 1998. (27) Duvodem pro tuto volbu byl fakt, ze ramce, bez ohledu na to, ze byly vytvoreny jiz pred 13-15 lety, zahrnuji vsechny dosavadni zakladni pristupy k problematice environmentalni bezpecnosti, jak jsme je zaznamenali od 70. let 20. stol. Navic reflektuji radu nepriznivych udalosti moderni historie, ktere zpusobily bezpecnostni ohrozeni lidske spolecnosti i ekosystemu. To povazujeme za podstatne, nebot ramec tak neni jen vedeckym schematem ci teoretickym konstruktem, ale promita se v nem i vsednodenni realita zivota spolecnosti.

Analogicky k Allenbyho pojeti jsme ramec environmentalni bezpecnosti rozdelili do ctyr hlavnich komponent: energeticka bezpecnost, surovinova bezpecnost, ekologicka a biologicka bezpecnost (Allenbyho bezpecnost biologicka (28)) a dimenze tradicni bezpecnosti (preklad terminu dle Martinovskeho). Dale jsme na zaklade odborne literatury pro ramec environmentalni bezpecnosti identifikovali obecnejsi dilci komponenty, ktere jsme dale rozdelili do konkretnich environmentalnebezpecnostnich temat (viz obr. 2).

Toto zpresneni povazujeme za podstatne, nebot obecne definovany ramec sice umoznuje tvurcum bezpecnostnich strategii alespon zakladni orientaci v siroke problematice environmentalni bezpecnosti, stale vsak neni jasne ani snadno dohledatelne, jak jsou jednotlive komponenty ramce specifikovany. Temata byla vytipovana rozsahlou resersi a analyzou praci v oblasti energeticke, surovinove a ekologicke a biologicke bezpecnosti, jakoz i tradicnich dimenzi bezpecnosti, a jejich definitivni podoba byla utvorena na zaklade prace panelu odborniku, kteri se dlouhodobe zabyvaji jak problematikou zivotniho prostredi (vcetne jeho interakci se socioekonomickymi systemy), tak bezpecnostnimi riziky plynoucimi z antropogenniho poskozeni prirodnich systemu.

Identifikace temat neni trivialni--je treba dbat na to, zda konkretni environmentalni tema je skutecne bezpecnostnim problemem. Nekteri autori (viz napr. B. Shaw, 1996 (29)) upozornuji, ze rada environmentalnich problemu pod bezpecnostni tematiku nespada, prestoze je tam nekdy zarazovana (napr. hranicni vody mezi USA a Kanadou nejsou bezpecnostnim tematem, protoze v otazkach jejich managementu je shoda). Kriteriem pro uznani daneho environmentalniho tematu za bezpecnostni muze kuprikladu byt kladne zodpovezeni nasledujicich tri otazek (viz Allenby, 2000 (30)):

1) Je dany environmentalni jev narusen (zmenen, ohrozen) natolik, ze se stava narodnim ohrozenim?

2) Je vazba mezi environmentalnim ohrozenim a bezpecnosti pro konkretni stat skutecne prokazatelna?

3) A je-li tema zasadni a vazba prokazatelna, existuje institucionalni zazemi pro vyreseni problemu nebo alespon jeho casti?

Z konceptualniho hlediska jsou zasadni prve dve otazky. Pro temata jsme se proto snazili dohledat konkretni historicke i aktualni priklady, ktere ukazovaly zavaznost daneho tematu i souvislost s ohrozenim statu. Tam, kde tyto priklady zatim absentuji (napr. problematika geneticky modifikovanych organismu), nebot se jedna o problematiku relativne novou, jsme vychazeli z principu predbezne opatrnosti. Do ramce jsme tedy zahrnovali i takova temata, u kterych tato kauzalita prozatim neni jasne prokazana, ale vedci upozornuji na vazne bezpecnostni ohrozeni v pripade zanedbani reseni problemu. Soucasti ramce jsou proto tzv. kontextualni temata, ktera na prvni pohled souvisi s environmentalni bezpecnosti jen okrajove, mohou vsak mit na predchozi temata silnou vazbu.

Hlavnim metodologickym pristupem v teto fazi bylo expertni posouzeni. Expertni panel byl rozdelen na skupiny, pricemz ukolem kazde bylo shromazdit co nejvice vedeckych informaci o konkretni komponente environmentalni bezpecnosti--energeticke, surovinove a ekologicke a biologicke. Kazda ze skupin mela zaroven zaznamenavat, jak jejich typ bezpecnosti souvisi s hlavni komponentou tradicni dimenze bezpecnosti. Cilem bylo nejen shromazdit co nejvice obecnych studii a legislativy k dane problematice, ale take dolozit--tam, kde je to mozne--vznik mimoradnych udalosti (v tom smyslu, jak je definovana zakonem (31)) konkretnimi priklady z minulosti. Tak vznikla mnozina temat pro jednotlive hlavni komponenty bezpecnosti, ktera dale byla metodou Delphi vybirana pro ramec.

Vazba mezi tematem a bezpecnostnim rizikem

U hlavniho tematu, kde byla jasna vazba mezi tematem a bezpecnostnim rizikem--v minulosti mimoradna udalost jiz nastala a nelze ji vyloucit v budoucnosti--bylo tema zarazeno do ramce automaticky. Temata ve vzajemne logicke souvislosti pak byla organizovana pod dilci komponenty a ty pod komponenty hlavni (viz obrazek 3).

U energeticke bezpecnosti se jednalo o temata spadajici pod dilci komponentu "dopady a rizika vyuzivani energie": napr. transport a skladovani energetickych surovin, nakladani s odpady ci tezba a zpracovani surovin a dale o dilci komponentu "infrastruktura zabezpeceni dodavek" s tematy jako napr. kapacita energeticke site, havarie siti ci elektraren, poskozeni prenosovych siti v dusledku extremnich klimatickych situaci. Zde prirozene existuje serie dukazu o vzniku mimoradne situace v minulosti a jejich dusledcich pro cloveka i ekosystemy.

Podobne tomu bylo i u hlavni komponenty surovinove bezpecnosti. Na rozdil od energeticke bezpecnosti zde neuvazujeme materialy energeticke povahy, ale suroviny jine, povahy neenergeticke. I zde lze nalezt radu dukazu z minulosti o vzniku mimoradnych udalosti plynoucich z vyuzivani latek, zejmena nebezpecnych, vcetne radioaktivnich (dilci komponenta "dopady a rizika vyuzivani materialu") ci z jejich dodavek ("infrastruktura zabezpeceni dodavek"). U teto komponenty ramce byla take vyhodnocena jako velmi dulezita dilci komponenta "zajisteni surovinovych zdroju" v tomto pripade reprezentovana tematem zajisteni zdroju vody pro prumyslove a zemedelske vyuziti v primerenem rozsahu (aby nedoslo napr. k poruseni hydrogeologickych cyklu pri nadmernem cerpani podzemnich vod--pokles podzemnich vod uzivanych jako vody pitne ci pokles zemskeho povrchu z nadmerneho vyuzivani vody--dokumentovany na prikladu sufoze a podzemni eroze v Mexico City) i zajisteni zdroju vody pitne. Jako stejne zavazny environmentalnebezpecnostni problem je do teto dilci komponenty zarazena degradace pudy v dusledku eroze. Prukazny je fakt, ze eroze pudy ma primy dopad na zhorsenou kvalitu pudy pro hospodarske ucely a tudiz potravinovou bezpecnost zeme. Zaroven vsak eroze v kombinaci se stale casteji se objevujicimi extremnimi vykyvy pocasi (privalove deste) muze vest k naruseni komunikaci a staveb (zejmena ohrozeni kriticke infrastruktury).

U ekologicke a biologicke dimenze bezpecnosti byla identifikovana prima rizika pro dilci komponentu "lidskych systemu"--kde se jedna zejmena o v minulosti vznikle mimoradne udalosti vztahujici se ke zdravotnimu stavu obyvatelstva. V dilci komponente "prirodnich spolecenstev" jsme do ramce zaradili problematiku ovlivneni ekosystemu antropogenni cinnosti (napr. znecisteni prostredi chemickymi latkami) a tema zivelni pohromy. Existuje rovnez dostatecne mnozstvi dukazu o nepriznivem pusobeni invaznich, nepuvodnich druhu organismu na populace puvodnich druhu (ubytek biodiverzity, ekonomicke skody--v ramci EU se jedna zhruba o 12,5 mld. eur). Krome prokazatelnych skod na ekosystemech nemohou byt opomijeny ani zdravotni dusledky invazivnich druhu pro cloveka (napr. v pripade bolsevniku velkolepeho). Zavazny vliv na zdravi cloveka i zivotni prostredi maji rovnez patogenni organismy. Spolecne s invazivnimi druhy organismu a druhy geneticky modifikovanymi tvori patogenni organismy a toxiny tzv. skupinu biologickych agens. (32) V dilci komponente "prirodnich spolecenstev" pak nelze opominout ani problematiku nevhodneho vyuzivani uzemi, kde udalosti nedavno minule jasne ukazuji, ze jina struktura zastavby by zasadne snizila skody na majetku i nebezpeci ohrozeni zivota v pripade vzniku povodni. Umoznila by rovnez priznivejsi rozvoj puvodnich ekosystemu, ktere by vyrazne napomohly zlepseni ekosystemovych sluzeb v dane lokalite (napr. zadrzeni vody v krajine). Temata, kde je jasne prokazan vztah mezi mimoradnou udalosti a tematem, tvori znacnou cast ramce.

Princip predbezne opatrnosti

Dalsi temata do ramce byla zarazovana dle principu predbezne opatrnosti, jak jsme uvedli vyse. Jedna se o temata, pro ktera prozatim kauzalita mezi jevem a dopadem na lidskou spolecnost, resp. ekosystemy, neni dokonale prokazana, ale kde probiha intenzivni vyzkum, protoze odbornici takovou souvislost ocekavaji. U komponenty energeticke bezpecnosti se jedna o dilci komponentu "zajisteni energetickych zdroju" a s tim spojenou problematiku zajisteni obnovitelnych a neobnovitelnych zdroju energii--napr. hrozba socialnich konfliktu pri rozsirovani tezby neobnovitelnych zdroju (zejmena u zemi zavislych na vyvozu surovin), pripadne nevratne poskozeni ekosystemu ci ekosystemovych sluzeb (napr. naruseni hydrogeologickych cyklu) v lokalitach tezby. V pripade neobnovitelnych zdroju energii se potom jedna o rizika spojena se zaborem a degradaci pudy, ktere maji vliv zejmena na kulturni a prirodni systemy (napr. vycerpani pudy pestenim repky olejne a s tim spojene omezeni regulacnich sluzeb ekosystemu).

Princip predbezne opatrnosti je vsak typicky zejmena pro komponentu ekologicke a biologicke bezpecnosti. Mezi nejdiskutovanejsi tema v tomto smyslu bezesporu patri klima, jeho zmeny a dusledky z toho plynouci. Zmena klimatu pusobi na dalsi aspekty environmentalni bezpecnosti, jako je potravinova bezpecnost, bezpecnost zajisteni dodavek vody, stejne jako zdravi ci regulacni sluzby ekosystemu. Podle soucasnych predpokladu se pravdepodobne zmeni rozlozeni suchych a vlhkych obdobi a rovnez dostupnost vody pro zemedelske vyuziti. Zatimco zemedelstvi v mirnych sirkach muze byt priznive ovlivneno mirnym narustem prumernych teplot a zvysenou koncentraci oxidu uhliciteho--C[O.sub.2] v atmosfere, vyskyt extremnich meteorologickych jevu (teploty, vitr), dlouhodoby nedostatek vody ve zdrojich (sucho), povodne, premnozeni skudcu ci pozary vegetace mohou v konecnem souctu vest k celkovemu snizeni vynosu. Vhodnost podminek pro zemedelske hospodareni je vyznamnym faktorem ovlivnujicim stav ekosystemu. (33)

Interakci potravinove bezpecnosti, zdravi a zmeny klimatu ilustruje G. Nelson. (34) Mezivladni panel pro klimatickou zmenu identifikoval dva scenare (A2, SRES) s cilem posoudit dodatecne investicni naklady potrebne ke snizeni detske podvyzivy umocnene zmenou klimatu. Prvni scenar se zameruje na rozvojove zeme a investice potrebne ke snizeni detske podvyzivy na uroven, ktera by byla bez zmeny klimatu (NCAR scenar). Druhy scenar obsahuje dalsi vylepseni produktivity v rozvinutych zemich s cilem zhodnotit vedlejsi ucinky v rozvojovych oblastech (CSIRO scenar). Rocni investicni vydaje potrebne pro odolani zmene klimatu byly odhadnuty na vice nez 7 miliard USD. Nejvetsi cast techto investic je potreba v subsaharske Africe (40 % z celkovych investic).

Mezi velmi diskutovanou problematiku ve smyslu predbezne opatrnosti patri rovnez geneticky modifikovane organismy. Biologicka bezpecnost byla tradicne definovana jako ochrana lidskeho zdravi a zemedelske produkce proti patogenum a skudcum. V soucasnosti je vsak nezbytne biologickou bezpecnost navic chapat v kontextu moznych dopadu biologickych manipulaci na biodiverzitu (zejmena na geneticke, druhove i ekosystemove urovni) na lidske zdravi, zivotni prostredi a majetek. Biologickou bezpecnost je mozne take definovat jako vyhodnoceni, predpovedi a kontroly rizika infekcnich onemocneni, karantennich skudcu, zavlecenych nepuvodnich druhu, geneticky modifikovanych organizmu, biologickych zbrani. (35)

Kontext

Posledni okruh temat tvori kontext pro shora uvedena temata zarazena pod dilci komponenty, resp. hlavni komponenty ramce. Vazba mezi popsanymi hlavnimi komponentami, dilcimi komponentami a kontextualnimi tematy ramce je natolik dulezita, ze je jejich oddeleni velmi obtizne, nebot by to neumoznovalo nahlednout danou problematiku komplexne. I kdyz to nekteri autori v soucasnosti zpochybnuji, jsou kontextualni temata--tedy socialni a ekonomicke prostredi zemi pro environmentalni bezpecnost--velmi dulezita. Nakonec otazku environmentalni bezpecnosti v 70. letech otevrelo prave tema nedostatku energetickych surovin.

Ekonomicka a socialni nestabilita zeme muze byt pricinou znacneho poskozeni prostredi, ekosystemu i ekosystemovych sluzeb. Ekonomicka nestabilita muze ohrozit i ekonomiky rozvinute. Za zavazny problem je odborniky napr. vniman relativni nedostatek zdroju nekterych surovin, ktery muze vest v dusledku az k vaznemu naruseni ekonomik na danych surovinach zavislych. U statu zavislych na dovozu klicovych energetickych surovin je vysoka zranitelnost ekonomiky (a potazmo celeho socialniho systemu) tehdy, je-li dovoz surovin omezen jen na jednu zemi, ve chvili, kdy se mezi temito staty rozvine konflikt. Ekonomiku zemi muze rovnez vyrazne zasahnout kartelova dohoda dodavatelu klicovych surovin, kteri surovinu zdrazi do te miry, ze v dovazejicich zemich muze dojit k ekonomicke recesi. To ovsem plati nejen pro suroviny povahy energeticke, ale i neenergeticke. Prikladem ohrozeni rozvoje ekonomiky, na ktere odkazuje rada autoru, mohou byt rovnez problemy ekonomik zavislych na nekterych klicovych surovinach (napr. kovech vzacnych zemin pri vyrobe elektroniky), jejichz zasoby jsou lokalizovany v nedemokratickych zemich, jakou je napr. Cina. Zde existuje realne riziko, ze dojde k omezeni vyvozu suroviny nebo k jeho uplnemu zastaveni. Tato situace, o ktere jednala s Cinou mj. Svetova obchodni organizace, nastala v roce 2010. Dusledky pro takto zavisle zeme nebyly dosud natolik zavazne, aby doslo ke zhrouceni jejich ekonomik, nicmene vznikla situace primela vlady k prijeti ruznych druhu opatreni (napr. hledani jinych alternativ ci zvysene recyklaci), aby se pripadne ekonomicke krizi zpusobene krizi prumyslu zabranilo.

[]e je stabilita ekonomiky a socialniho prostredi zeme povazovana za dulezity faktor ovlivnujici bezpecnost statu svedci fakt, ze zkoumany vyber strategii (Ceske republiky, Polska, Estonska, Spojenych statu, Velke Britanie, Slovenska, Nizozemska, Madarska, Rumunska, Albanie a Srbska--tedy strategie sirokeho spektra statu z hlediska geografickeho, politickeho i kulturniho) radi ekonomickou stabilitu zeme, sobestacnost ci diverzifikaci dovazenych klicovych surovin a tvorbu strategickych zasob techto surovin a potravin na celne pozice ve svych strategiich.

I kdyz pro apokalypticke vize budoucnosti po padu ekonomik predjimajici rozsahle poskozeni prirodniho prostredi cloveka v dusledku jeho pleneni za ucelem ziskani zakladnich prostredku obzivy neexistuje v Evrope dukaz, nelze je zcela opomijet. Vezmeme v uvahu pro environmentalni bezpecnost prozatim neprilis zavazny priklad, ktery vsak dobre ilustruje mozne chovani spolecnosti. Tim je zhorseni kvality ovzdusi v malych sidlech v CR v ekonomicky nepriznivych obdobich ci pri zdrazeni cen energii, kdy spolecnost prechodem na environmentalne vice skodlive spalovani tuhych paliv vcetne odpadu vyznamne prispiva ke zhorseni kvality prostredi s dusledky pro lidske zdravi i ekosystemy.

Dimenze tradicni bezpecnosti

Specifickou roli v navrhovanem ramci ma komponenta dimenze tradicni bezpecnosti. V Allenbyho pristupu stoji tato komponenta v rovine ostatnich komponent (energeticke, surovinove a ekologicke a biologicke). Z analyzy vazeb a souvislosti mezi tematy vsak vyplyva, ze komponenta dimenze tradicni bezpecnosti vytvari prostredi (kontext) pro vsechny dalsi komponenty ramce. Environmentalni problemy totiz mohou byt napr. pricinou rozvoje nekterych vnitrnich konfliktu v zemi. V mene rozvinutych zemich se jedna zejmena o konflikty tykajici se zdroju surovin vc. vody a pudy. Nedostatek zdroju nemusi souviset jen s jejich nerovnomernym rozmistenim na Zemi, ale take napr. s faktem, ze tyto zdroje jsou nevyuzitelne z duvodu silneho znecisteni (typicke pro vodu a pudu) ci zbaveni puvodnich funkci (desertifikace). V rychle se rozvijejicich ekonomikach, napr. v Cine, byly zaznamenany demonstrace proti znecisteni prostredi. Ve vyspelych zemich se jedna spise o ridky jev a k rozsahlym vnitrnim konfliktum nedochazi, nicmene po cele Evrope lze zaznamenat ruzne formy protestu proti spatnemu stavu prostredi ci proti chystanym zasahum do prostredi (napr. vystavby elektraren, vybudovani uloziste radioaktivnich odpadu ci rozsireni/zavedeni tezby).

Poskozeni slozek prostredi muze krome vnitrnich konfliktu vyvolat i konflikty vnejsi, a to tehdy, dojde-li k prenosu environmentalniho problemu pres hranice. Prikladem muze byt preshranicni prenos latek znecistujicich ovzdusi ci vodu. I zde je nutno se sousedicimi staty vest politicky dialog, aby situace byla resena v zajmu obou stran a nedochazelo k rozvoji problemu. Rovnez environmentalni migrace se muze odehravat nejen v ramci jedne, ale vice zemi. V uvahu je treba take brat celosvetove ekologicke hrozby, ktere by mohly vest prave ke globalni migraci. Vyznamnou roli hraje globalizace ekonomik a s nimi spjata hospodarska bezpecnost zeme. Ta je velice vyrazne spojena s energetickou a surovinovou bezpecnosti, jak jsme uvedli vyse v textu, dotyka se vsak take silne tematu rustu naroku populace.

Environmentalni bezpecnost muze byt ohrozena v dusledku vnitrnich ci vnejsich konfliktu. Zde se jako nejpalcivejsi tema soucasnosti jevi terorismus. Cilem teroristickych utoku mohou byt zdroje vody, zamerna degradace pudy ci poskozeni cennych ekosystemu. Toho lze efektivne dosahnout vnosem nebezpecnych chemickych latek, vcetne radioaktivnich ci biologickych agens do prostredi. Vyznamny dopad na jednotlive slozky prostredi by mely i rozsahlejsi vnitrni ci vnejsi konflikty, zejmena ozbrojeneho charakteru.

Kazda formalizace, v tomto pripade strukturovani temat do schemat (viz obr. 3), ktera zahrnuji velke mnozstvi faktu, jevu a procesu, a to jak prirodnich, tak i socialnich, muze prinest polemickou diskuzi nad tim, zda nektere tema nepatri spise do jine komponenty, nez kam je aktualne zahrnuto. To je do urcite miry dano presahy mezi jednotlivymi komponentami. Muze byt vedena take polemika nad tim, zda dana (zejmena pak kontextualni) temata maji byt soucasti ramce environmentalni bezpecnosti, nebo jej jiz nadmerne rozsiruji. Debata se muze vest i nad tim, zda se ma ramec dotykat environmentalnich problemu aktualnich, strednedobych ci dlouhodobych. Bez detailniho zpracovani nejde vest tolik potrebnou diskuzi nad tim, jak environmentalni bezpecnost prakticky uchopit.

POROVNANI NAVR[]ENEHO RAMCE S KONCEPCI ENVIRONMENTALNI BEZPECNOSTI 2012-2015 S VYHLEDEM DO ROKU 2020

Navrzeny ramec jsme dale podrobili srovnani s Koncepci environmentalni bezpecnosti 2012-2015 s vyhledem do roku 2020 (dale "Koncepce"). Ta byla zpracovana soucasne s navrzenym ramcem nezavislym tymem odborniku pod vedenim Ministerstva zivotniho prostredi (M[]P). Tato Koncepce--podobne jako navrzeny ramec--vychazela z odbornych studii, strategickych dokumentu NATO, EU a Bezpecnostni strategie CR. Jejim cilem byla identifikace zdroju environmentalnich rizik a nasledne navrzeni, resp. rozsireni opatreni, ktera povedou k omezeni rizik vzniku krizovych situaci. Je prirozene, ze Koncepce, ktera ma jiny ucel nez odborne stanoveni ramce, je ve svem pojeti uzsi. Tomu take odpovida jeji definice environmentalni bezpecnosti: "Environmentalni bezpecnost je stav, pri kterem je pravdepodobnost vzniku krizove situace vznikle narusenim zivotniho prostredi jeste prijatelna." V koncepci je take uvedeno, ze:

"Mozne ohrozeni bezpecnosti ekosystemu ma dva casove horizonty. Jsou to dlouhodobe a kratkodobe aspekty, ktere predstavuji ruzne formy krizove situace. Predkladany navrh se zameruje pouze na druhy casovy horizont, a proto se 'Koncepce environmentalni bezpecnosti 2012-2015 s vyhledem do roku 2020' zabyva pouze pripady, kdy bezprostredne hrozi nebo jiz nastala krizova situace."

To znamena, ze temata Koncepce se shoduji s temi tematy navrzeneho ramce, u kterych jsme prokazali jasnou vazbu mezi vyskytem nebezpecnosti a tematem.

V komponente energeticke bezpecnosti se Koncepce dotyka temat zarazenych do subkomponent "Infrastruktura zabezpeceni dodavek" (kapacita energeticke site--v Koncepci uvadena jako nadmerna zatez v dusledku pusobeni extremnich klimatickych jevu; havarie--v Koncepci popsane jako naruseni prenosovych soustav v dusledku pusobeni extremnich klimatickych jevu) a "Dopady a rizika vyuzivani energie" (v Koncepci popsane jako havarie velkeho rozsahu, ktere prirozene mohou doprovazet transport a skladovani, tezbu, zpracovani a uziti energetickych surovin. Take se jedna o vnos chemickych latek do prostredi v koncepci rovnez podrobne rozpracovany). V komponente surovinove bezpecnosti se koncepce dotyka vsech tri subkomponent, tedy "Dopadu a rizik vyuzivani materialu", "Infrastruktury zabezpeceni dodavek" a "Zajisteni surovinovych zdroju". V pripade prvnich dvou jmenovanych subkomponent je zde uplny prekryv s komponentou energeticke bezpecnosti, jen se jedna o environmentalni rizika vznikla z nakladani se surovinami neenergeticke povahy. V subkomponente "Zajisteni surovinovych zdroju" se Koncepce venuje zejmena zajisteni zdroju pitne vody a jejich ochrane. Tolik pozornosti jiz nevenuje problematice eroze pud, a to at uz z pohledu ochrany infrastruktury (napr. sesuvy pudy pod silnicemi ci na silnice), ani z pohledu ochrany ekosystemu kulturnich a prirodnich (napr. odnos hospodarske pudy a vyrazne snizeni zasobovacich sluzeb ekosystemu). Zabyva se vsak vnosem chemickych latek do vsech slozek prostredi, tedy i pudy. Z hlediska ekologicke bezpecnosti se Koncepce prolina s navrhem zejmena v subkomponentach "lidske systemy" s tematem zdravi obyvatelstva a subkomponentou "Prirodni spolecenstva" v tematu ovlivneni ekosystemu (znecisteni prostredi chemickymi latkami, zivelni pohromy, invazivni druhy a vyskyt patogenu). I kdyz neni v Koncepci explicitne zminena "potravinova bezpecnost", ovlivneni ekosystemu z hlediska zasazeni prostredi invazivnimi druhy, biologickymi a chemickymi agens s touto problematikou velice uzce souviseji, coz je v navrhovanem ramci rovnez naznaceno. Predmetem zajmu Koncepce v komponente bezpecnosti pak je--podobne jako v navrhu--zejmena moznost vzniku teroristickeho utoku, ktery by se mohl projevit narusenim prostredi chemickymi latkami ci biologickymi agens.

Z vyse uvedeneho je patrne, ze dva expertni (na sobe nezavisle) tymy dosly k obdobnemu vytyceni dulezitych environmentalnebezpecnostnich temat. Ramec stejne jako i Koncepce maji na problematiku environmentalni bezpecnosti shodny nahled v tom smyslu, ze se venuji zejmena popisu mozneho ohrozeni ekosystemu a ekosystemovych sluzeb. Vymezeni environmentalni bezpecnosti v obojim tak neni ve vzajemnem rozporu.

Vsechna kontextualni temata, ktera ramec zahrnuje, nemuze postihnout jeden strategicky dokument. Presto je kontext, tak jak je v ramci pojiman (tedy jako soubor podminek pro zajisteni environmentalni bezpecnosti) popsan v Koncepci v oddile "soucasny stav". I zde jsou prekryvy mezi navrzenym ramcem a Koncepci patrne. Dalsi oblasti, jako jsou napriklad energeticka nebo potravinova bezpecnost, a to vcetne zajisteni pitne vody, jsou predmetem samostatnych koncepcnich dokumentu, ktere byly v poslednich letech prijaty. Jde o dokumenty, ktere odrazeji soucasny stav poznani a jsou otevrene novym podnetum. Nicmene jejich cilem je na zaklade analyzy stanovit opatreni nezbytna pro zajisteni bezpecnosti v konkretni oblasti.

ZAVER

Clanek predklada nastin mozneho pristupu k sestaveni koncepcniho ramce environmentalni bezpecnosti. Zaroven jsme provedli srovnani aktualne platne Koncepce environmentalni bezpecnosti 2012-2015 s vyhledem do roku 2020 s vytvorenym ramcem, abychom konfrontovali vysledky ruznych pristupu ke stejne problematice. Zjistili jsme, ze aktualne platna Koncepce neni s navrzenym ramcem v rozporu. Ramec je vsak sirsi, nebot jsou v nem zarazeny take kontextualni subkomponenty a temata popisujici mozne priciny vzniku environmentalnich rizik.

Domnivame se, ze kazda z komponent ramce muze prinest prostrednictvim temat v ni obsazenych vyznamne podnety a informace, ktere mohou byt v ramci konceptu environmentalni bezpecnosti dale systematizovany a vyuzivany pro tvorbu konkretnich strategii. Analyza stavajicich bezpecnostnich strategii totiz ukazuje, ze rada temat environmentalni bezpecnosti je v nich sice obsazena, vazby mezi temito tematy vsak chybi.

Verime, ze tento clanek predevsim podpori diskuzi na tema environmentalni bezpecnosti v Ceske republice mezi odborniky z ruznych oblasti, a ze navrhovany koncepcni ramec muze byt vyuzitelny pro potreby rozhodovacich procesu tvorby a implementace strategii v oblasti environmentalni bezpecnosti. Je zrejme, ze podoba ramce se v diskuzich muze dale upravovat. Je rovnez jiste, ze do nej s postupem casu mohou pribyvat temata nova a nektera stavajici s rozvojem spolecnosti jiz nebudou aktualni. Domnivame se vsak, ze ramec poskytne diskuzni platformu, ktera prispeje k vhodnemu nastaveni pojeti environmentalni bezpecnosti v Ceske republice.

Received: 15 October 2013

Available from www.defenceandstrategy.eu

Accepted: 25 October 2013

Published online: 15 December 2013

doi: 10.3849/1802-7199.13.2013.02.025-040

Podekovani:

Clanek vznikl v ramci reseni projektu "Integrovane hodnoceni dopadu globalnich zmen na environmentalni bezpecnost Ceske republiky" (VG20122015091), ktery je financovan z Programu bezpecnostniho vyzkumu CR. Clanek vznikl s podporou CzechGlobe--Centrum pro studium dopadu globalni zmeny klimatu (CZ.1.05/1.1.00/02.0073).

(1) BUZAN, Barry, WEAVER, Ole, DE WILDE, Jaap. Security: A new Framework for Analysis. USA: Lynne Rienner Publishers, 1998.

(2) KOMAR, Ales. Environmentalni bezpecnost--soucast bezpecnosti statu. Vojenske rozhledy. 1999, roc. 4, s. 146 --153. ISSN 1210-3292.

(3) KHOL, Radek. Environmentalni (ekologicka) bezpecnost. In ZEMAN, Petr. Ceska bezpecnostni terminologie: vyklad zakladnich pojmu. 1. Vydani. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 186 s., ISBN: 80-210-303-72.

(4) MARTINOVSKY, Petr. Environmentalni bezpecnost a klasicka typologie bezpecnostnich studii. The Science for Population Protection, 2011, roc. 2, s. 1-16. Dostupne z: http://www.population- protection.eu/attachments/039_vol3n2_martinovsky.pdf

(5) HOMER-DIXON, Thomas F. Environmental scarcities and violent conflict. Evidence from Cases. International Security. 1994, Vol. 19, No. 1, s. 5-40. The MIT Press. Dostupne z: http://www.jstor.org/stable/2539147

(6) MAT, Pavel 2012. Zaniky civilizaci. Online. (cit. 12.01.2013). Dostupne na http://myty.info/view.php?cisloclanku=2007040005

(7) NG, 2012. Mayove--civilizace, ktera se snedla. National Geographic. Dostupne na http://www.national- geographic.cz/detail/mayove-civilizace-ktera-se-snedla-3080/

(8) KREPELA, Michal (2004). Historie lesniho prava na uzemi Ceske republiky do roku 1852 (vytah z referatu na konferenci Lesni pravo--historie, soucasnost a budoucnost), Lesu zdar, roc. 10, c. 2-3, s. 4-5.

(9) MEADOWS, Donella H. MEADOWS, Dennis L., RANDERS Jorgen, BEHRENS William W. Limits to Growth. 1972, New York: New American Library.

(10) ULLMAN, Richard H. Redefining Security. International Security. 1983. vol. 8, no. 1, pp. 129-153.

(11) MATHEWS, Jessica Tuchman. Redefining Security. Foreign Affairs. 1989. vol. 68 (Spring), pp. 162-177

(12) LIPSCHUTZ, R. D., P. HOLDREN, J. P. "Crossing Borders: Resources Flow, the Global Environment, and International Security." Bulletin of Peace Proposals 21, 1990. pp. 121-133.

(13) GLEICK, Peter H. Water and Conflict: Fresh water resources and international security, International Security, 1993, Vol. 18, No. 1, pp. 79-112.

(14) ARUN, Elhance. Hydropolitics in the Third World: Conflict and Cooperation in International River Basins. 1999. US Institute of Peace Press, Washington DC., USA.

(15) FLOYD, R., CROFT, S. European non-traditional security theory, EU-GRASP Working Papers, Working Paper No1, 2010. United Nations University UNU-CRIS, Belgie.

(16) PARIS, Roland. Human Security. Paradigm Shift or Hot Air? International Security, 2001. Vol. 26, No. 2 (Fall 2001), pp.87-102.

(17) BALDWIN, Andrew.Vital ecosystem security: Emergence, circulation, and the biopolitical environmental citizen, Geoforum. 2013, vol. 45, pp. 52-61, http://dx.doi.org/10.1016/j.geoforum.2012.01.002.

(18) Je vsak nutno podotknout, ze v aktualnich bezpecnostnich strategiich je toto tema c. 1 v oblasti ekologicke bezpecnosti.

(19) MARTINOVSKY, Petr, ref. 4

(20) GRAEGER, Nina. Environmental Security? Journal of Peace Research. 1996, vol. 33, No. 1, pp. 109-116.

(21) BARNETT, Jon. Environmental Security and Peace. Journal of Human Security. 2007, vol. 3, No. 1, pp. 4-16.

(22) viz WCED. Our Common Future. World Commission on Environment and Development, Oxford University Press, Oxford, 1987.

(23) UNITED NATIONS(UN). Report of the United Nations Conference on Environment and Development, General Assembly, A/NOC.151/26, Vol. 1, 1992.

(24) UNITED NATIONS (UN), Johannesburg Declaration on Sustainable Development, Genreal Assembly, A/CONF.199/20, Chapter 1, Resolution 1, 2002.

(25) UNITED NATIONS (UN). Realizing The Future we want for All. Report to the Secretary-General. New York: UN System Task Team on the Post-2015 UN Development Agenda, 2012.

(26) ALLENBY, Braden R. ref.22.

(27) BUZAN, Barry, WEAVER, Ole, DE WILDE, J., ref. 1

(28) Biologicka bezpecnost je v soucasnosti pojimana jinym zpusobem a zameruje se specificteji na skutecne biologicke hrozby, napr. na problematiku spojenou s sirenim onemocneni, invazivnich druhu organismu ci geneticky modifikovane organismy (viz napr. Meyerson a Reaser 2002a, 2002b). Vzhledem k tomu, ze nase pojeti zahrnujeme do teto dimenze i ekosystemove sluzby, musime volit sirsi termin "ekologicka a biologicka dimenze", ktery lepe tuto realitu vystihuje.

(29) SHAW, Brian, R. When are Environmental Issues Security Issues? Environmental Change and Security Project Report, 1996, pp. 39-44.

(30) ALLENBY, Braden R., ref. 22

(31) Zakon c. 239/2000 Sb., o integrovanem zachrannem systemu a o zmene nekterych zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu.

(32) Zakon c. 281/2002 Sb., o nekterych opatrenich souvisejicich se zakazem bakteriologickych (biologickych) a toxinovych zbrani a o zmene zivnostenskeho zakona, ve zneni pozdejsich predpisu.

(33) BOELEE, Eline (ed.) (2011): Ecosystems for water and food security. Nairobi: United Nations Environment Programme; Colombo: International Water Management Institute.

(34) Nelson, G.C.--Rosegrant, M.W.--Koo, J.--Robertson, R.--et al. (2009): Climate Change: Impact on Agriculture and Cost of Adaptation. Washington: International Food Policy Research Institute.

(35) MEYERSON, Laura A., RIESER, Jamie, K. Biosecurity: Moving toward a comprehensive approach. BioScience 52(7), 593-600, 2002.

RNDr. Svatava JANOUSKOVA, Ph.D.

Born in 1976. She holds the Master's degree in Environmental Science from the Faculty of Science Charles University in Prague and Ph.D. degree in Pedagogy (didactics of Chemistry) from the Faculty of Pedagogy CharlesUniversity in Prague. Since 2009 she has been working in Charles University Environment Center. Her main field of interest is development and use of sustainable development indicators on the national and local level. She cooperates on the development of sustainable development policies and programs, collaborates in development and implementation of sustainable development indicators in Czech cities (Local Agenda 21). She has been involved in several European research projects (e.g. ESDinds (2009-2011), BRAINPOoL (2011-2014). Since 2011 she has been working on the Ministry of the Interior-funded project--Integrated assessment of global change impacts on environmental security of the Czech Republic (EnviSec). She focuses on the indicators for the environmental risks assessment within this project. Besides research, she has taught at the Faculty of Science at Charles University in Prague.

Narozena 1976. Vystudovala prirodovedeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru Ochrana a tvorba zivotniho prostredi. Titul Ph.D. ziskala v oboru Pedagogika (se zamerenim na chemii) na Pedagogicke fakulte Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 pusobi v Centru pro otazky zivotniho prostredi Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabyva problematikou indikatoru udrzitelneho rozvoje--jejich tvorbou a implementaci na lokalni i narodni urovni. Spolupracuje na tvorbe kohezni politiky a operacnich programu v oblasti zivotniho prostredi. Vyzkumne se podili na realizaci evropskych vyzkumnych projektu 7. ramcoveho programu (napr. ESDinds: 2009- 2011; BRAINPOOL: 2011-2014) zabyvajicich se problematikou implementace indikatoru udrzitelneho rozvoje do praxe. V CR spolupracuje na tvorbe indikatoru pro mereni udrzitelnosti na mistni urovni (MA 21). Od roku 2011 je v ramci Centra pro otazky zivotniho prostredi jednim z hlavnich resitelu projektu EnviSec--Integrovane hodnoceni dopadu globalnich zmen na environmentalni bezpecnost Ceske republiky projektu Ministerstva vnitra. V nem se zabyva tvorbou ramce environmentalni bezpecnosti a vyvojem standardu a indikatoru pro hodnoceni environmentalnich rizik. Prednasi na Prirodovedecke fakulte UK v Praze (katedra ucitelstvi a didaktiky biologie).

Paed Dr. Tomas HAK, Ph.D.

Born in 1961. He graduated from Faculty of Physical Education and Sport, Charles University in Prague in didactics of biology and sports. He completed his Ph.D. study in Applied and Landscape Ecology at the Faculty of Science, Charles University in Prague. Since 1997 he has lead an Indicator Unit at Charles University Environment Center; his research interest are the indicators of resource use and interpretation of results of indicators in social contexts. Albeit main areas of his research are environmental indicators and indices, he is also interested in environmental sustainability issues. He has taught at Faculty of

Humanities and Faculty of Science at Charles University in Prague. He is a member of Environmental Committee of the Academy of Sciences. He has been involved in several 7th FP projects (e.g. INDILINK: 2007-2010, BRAINPOoL: 2011-2014) as well as national projects. Currently, he leads the Environment Center's project team working on Integrated assessment of global change impacts on environmental security of the Czech Republic (EnviSec).

Narozen 1961. Vystudoval Fakultu telesne vychovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze v oboru didaktika biologie a telesne vychovy. Postgradualni studium absolvoval na Prirodovedecke fakulte Univerzity Karlovy v Praze, kde v oboru Aplikovana a krajinna ekologie ziskal titul Ph.D. Od r. 1997 pracuje v Centru pro otazky zivotniho prostredi UK, kde se zabyva vyzkumem v oblasti indikatoru zivotniho prostredi a udrzitelneho rozvoje (vede oddeleni indikatoru environmentalni udrzitelnosti). Predmetem jeho zajmu jsou indikatory vyuzivani prirodnich zdroju a interpretace vysledku ve spolecenskych souvislostech. Dlouhodobe spolupracuje na hodnoceni indikatoru udrzitelneho rozvoje na mistni urovni (Narodni sit zdravych mest). Prednasi na Fakulte humanitnich studii UK ve studijnim oboru socialni a kulturni ekologie a na Prirodovedecke fakulte UK (ochrana zivotniho prostredi). Je clenem Komise zivotniho prostredi Akademie ved CR. Vyzkumne se podilel na reseni rady mezinarodnich projektu, zejmena projektu 6. a 7. ramcoveho programu (napr. INDILINK: 2007-2010; BRAINPOoL: 2011-2014) i na reseni projektu narodnich (napr. "SP/4i2/210/07 Monitorovani a hodnoceni vazeb mezi zivotnim prostredim, ekonomikou a spolecnosti prostrednictvim Situacni zpravy", Ministerstvo zivotniho prostredi CR 2008-2010; 2007-2011). V soucasnosti vede resitelsky tym Centra pro otazky zivotniho prostredi UK v projektu EnviSec--Integrovane hodnoceni dopadu globalnich zmen na environmentalni bezpecnost Ceske republiky projektu Ministerstva vnitra.

MSc. Eliska LORENCOVA, Ph.D.

Born in 1984. In 2008 thanks to fellowship for foreign students she successfully accomplished Master of Environmental Sciences at Wageningen University, The Netherlands. Gained PhD in Environmental Studies at Faculty of Humanities, Charles University in Prague. Eliska works as researcher at the Department of Human Dimensions of Global Change at the Global Change Research Center, AS CR, v.v.i. In her research she focuses on security risks resulting from global environmental change, climate change impacts on ecosystem services as well as adaptation measures and strategies. She participates in EnviSec project--Integrated assessment of global change impacts on environmental security of the Czech Republic, project of the Security Research, Ministry of the Interior of the Czech Republic. Within EnviSec project she particularly focuses on identification and classification of environmental security risks in the Czech Republic.

Narozena 1984. V roce 2008 v ramci stipendia pro zahranicni studenty absolvovala obor Environmentalni vedy na Wageningen University, Nizozemi. Je absolventkou doktorskeho programu Environmentalnich studii na Fakulte humanitnich studii Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje v Oddeleni spolecenskeho rozmeru globalni zmeny na Centru vyzkumu globalni zmeny, AV CR, v. v. i. Zabyva se zejmena problematikou bezpecnostnich rizik plynoucich z globalnich environmentalnich zmen, dopadu zmeny klimatu na ekosystemove sluzby, adaptacnimi opatrenimi. Podili se na reseni projektu EnviSec--Integrovane hodnoceni dopadu globalnich zmen na environmentalni bezpecnost Ceske republiky projektu Bezpecnostniho vyzkumu Ministerstva vnitra. V ramci projektu EnviSec se zabyva zvlaste identifikaci a klasifikaci rizik environmentalni bezpecnosti CR.

Mgr. David VACKAR, Ph.D.

Born 1976. He graduated from the Faculty of Science, Charles University in Prague in environmental studies. Ph.D. gained in Applied and Landscape Ecology, Faculty of Science, Charles University in Prague. From 2001 to 2005 he worked in the Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic in the department of international cooperation. Since 2006 he has been working at the Environment Center, Charles University in Prague, Department of Sustainable Development Indicators, since 2011 then in Global Change Research Centre AS CR, as head of the human dimension of global change research group. Collaborates in the development of strategies for the biodiversity conservation, ecosystem services and adaptation to climate change. Participates in the European research projects of the 7th Framework program (e.g. BASE: 2011-2014) dealing with adaptation to global change. He is principal investigator and project coordinator of EnviSec--Integrated assessment of the impact of global change on the environmental security of the Czech Republic, the project of the Ministry of Interior. In particular, he is focused on the integrated assessment of environmental security in terms of impacts on ecosystem services.

Narozen 1976. Vystudoval prirodovedeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru Ochrana a tvorba zivotniho prostredi. Titul Ph.D. ziskal v oboru Aplikovana a krajinna ekologie na Prirodovedecke fakulte Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2001 az 2005 pracoval v Agenture ochrany prirody a krajiny CR na useku mezinarodni spoluprace. Od roku 2006 pusobi v Centru pro otazky zivotniho prostredi Univerzity Karlovy v Praze v oddeleni indikatoru udrzitelneho rozvoje, od roku 2011 potom v Centru vyzkumu globalni zmeny AV CR jako vedouci oddeleni spolecenskeho rozmeru globalni zmeny. Spolupracuje na tvorbe strategii v oblasti ochrany biodiverzity, ekosystemovych sluzeb a adaptaci na zmenu klimatu. Vyzkumne se podili na realizaci evropskych vyzkumnych projektu 7. ramcoveho programu (napr. BASE: 2011-2014) zabyvajicich se problematikou prizpusobeni se globalnim zmenam. Je hlavnim resitelem a koordinatorem projektu EnviSec--Integrovane hodnoceni dopadu globalnich zmen na environmentalni bezpecnost Ceske republiky projektu Ministerstva vnitra. V nem se zabyva zejmena integrovanym hodnocenim environmentalni bezpecnosti z hlediska dopadu na sluzby ekosystemu. Prednasi na Fakulte humanitnich studii UK ve studijnim oboru socialni a kulturni ekologie a na Prirodovedecke fakulte UK (ochrana zivotniho prostredi).
COPYRIGHT 2013 Univerzita Obrany
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2013 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Title Annotation:text in Slovenian
Author:Janouskova, Svatava; Hak, Tomas; Lorencova, Eliska; Vackar, David
Publication:Obrana a Strategie/Defence & Strategy
Date:Dec 15, 2013
Words:7759
Previous Article:Information revolution, military-technical revolution, or revolution in military affairs?/Informacni revoluce, vojensko-technicka revoluce, nebo...
Next Article:Safety of women from the perspective of Feminist Theory in International Relations: sexual violence as an effective weapon of war/Bezpecnost zen z...

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2019 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters