Printer Friendly

Conceptualization of UN peacekeeping as an international regime /Konceptualizace udrzovani miru OSN coby mezinarodniho rezimu.

Uvod

Operace Organizace spojenych narodu na udrzeni miru (UN peacekeeping operations), definovane jako "perace zahrnujici vojensky personal, avSak bez donucovacich pravomoci, podniknute Spojenymi narody, aby pomohly udrzet nebo obnovit mezinarodni mir a bezpecnost v oblastech konfliktu," (1) patri v odborne literature k pomerne frekventovanym tematum. Vyrazny narust zajmu byl zaznamenan na pocatku 90. let 20. stoleti, kdy OSN zahajila radu novych operaci v reakci na konec studene valky. Podle Social Science Index vzrostl od 80. do 90. let v akademickych zurnalech pocet clanku na tema mirovych operaci (peace operations) (2) o vice nez 350 %. (3)

V objemnem baliku literatury venovane operacim OSN na udrzeni miru vSak stale zustava slabe misto. Dosavadni prispevky se totiz z velke casti zamerovaly na prakticke otazky v oblasti policy, misto aby se pokouSely propojit studium operaci na udrzeni miru s SirSimi teoretickymi debatami v ramci discipliny. (4) V?tSi vlna teorie spojene s udrzovanim miru byla zaznamenana na konci 90. let, kdy se autoci pokouSeli zasadit operace na udrzeni miru do teoretickeho ramce reSeni konfliktu. Mnozi vyzkumnici za?ali analyzovat operace s vyuzitim konceptu, ktere poskytovaly teorie mezinarodnich vztahu. Tyto teorie zatim nicmene nebyly plne integrovany do studia udrzovani miru a nedostatek teoretickeho podchyceni problematiky nadale pretrvava. (5)

Michael Pugh v tomto smyslu hovori o "mezere ve studiu udrzovani miru", nebot' vedci explicitne nevztahuji mirove operace k teoriim, ktere inspiruji debaty v oboru mezinarodni vztahy o povaze svetove politiky. (6) Take podle Alexe J. Bellamyho byly dosud mirove operace "podteoretizovany." Pouze rozSireni a prohloubeni studia mirovych operaci muze podle nej posunout vyzkum a praxi mirovych operaci za soucasny problematicky stav. (7) Podle A. B. Fetherston neni udrzovani miru priliS teoretizovanym tematem, protoze za velkou casti publikaci stoji diplomate ci vojenSti predstavitele se zkuSenostmi primo z operaci. To vedlo k nahromadeni vedomosti o udrzovani miru ve forme pripadovych studii, ktere jsou sice zajimave, ale maji malou hodnotu s ohledem na zobecneni ziskanych poznatku. (8) Roland Paris se castecne vymezuje vuci svym kolegum a tvrdi, ze vedecke literature na tema mirovych operaci nechybi teorie. K dispozici jsou vSak prevazne mikroteorie; makroteorie, ktere by vypovidaly o vztahu mezi operacemi a SirSi dynamikou mezinarodni politiky, ve studiu operaci na udrzeni miru absentuji. Vyzkumnici by proto meli usilovat o zapojeni ustrednich teoretickych debat v oboru mezinarodnich vztahu do studia udrzovani miru. (9) Naopak pred priliSnym teoretizovanim varuje Stephen Ryan: posunout se od zanedbavani teoreticke stranky udrzovani miru k priliSnemu teoretizovani pravdepodobne nepomuze v hledani konstruktivnich intervenci v destruktivnich konfliktech. Presto vSak uznava potrebu silnejSiho konceptualniho ramce pro udrzovani miru. (10)

Clanek reaguje na vySe popsany neuspokojivy stav teoretickeho uchopeni operaci OSN na udrzeni miru a usiluje o propojeni studia tohoto fenomenu s SirSimi teoretickymi debatami v ramci mezinarodnich vztahu. K tomuto ucelu si voli koncept mezinarodniho rezimu coby teoretickeho ramce, ktery pci studiu udrzovani miru dosud nebyl priliS vyuzivan. Opira se pcitom o pojeti mezinarodniho rezimu Stephena Krasnera, jenz jej definuje jako "implicitni nebo explicitni principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy, kolem kterych se sbihaji ocekavani akteru v dane oblasti mezinarodnich vztahu." (11)

Clanek si klade dva zakladni cile. Prvnim z nich je ukazat vyznam konceptu mezinarodniho rezimu pro studium udrzovani miru OSN. V souvislosti s tim Clanek odpovida na otazku, jake vyzkumne moznosti nabizi koncept mezinarodniho rezimu pro studium udrzovani miru OSN. Vyznam konceptualizace udrzovani miru OSN coby mezinarodniho rezimu podle autorky spociva zejmena v rozSireni moznosti vyzkumu dane problematiky na teoretickem zaklade. V tomto ohledu tak ucel clanku tkvi v posileni teoretickeho vyzkumu udrzovani miru OSN, cimz pcispiva k preklenuti slabeho mista, ktere v literature zustava.

V odborne literature existuje rada studii konceptualizujicich operace OSN na udrzeni miru (ci obecneji mirove operace) jako mezinarodni rezim. (12) Chybi v nich vSak dusledna aplikace konceptu mezinarodniho rezimu ve vSech jeho dimenzich. Druhym cilem clanku je proto zaplnit tuto mezeru a identifikovat principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy rezimu udrzovani miru OSN. Teoreticky ramec pro identifikaci jednotlivych slozek rezimu pcitom tvori Krasnerova SirSi definice mezinarodniho rezimu a jeji interpretace, ktera p?evazuje v odborne literature. (13) Vyzkumna otazka vedouci k naplneni tohoto cile v tomto pripade zni: Jake jsou principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy mezinarodniho rezimu udrzovani miru OSN z hlediska Krasnerovy definice mezinarodniho rezimu?

Prevazujici metodou clanku je analyticky popis, skrze ktery je na operace OSN na udrzeni miru aplikovan koncept mezinarodniho rezimu. V tomto ohledu je zvoleno obvykle poradi vedeckeho zkoumani, v nemz popis a deskriptivni zaver predchazi vysvetleni, jez muze byt predmetem dalSich praci na toto tema.

Z hlediska struktury clanku nasleduje po uvodni kapitole cast venovana konceptu mezinarodniho rezimu. Zabyva se vyzkumem mezinarodnich rezimu, priciemz zvlaStni pozornost venuje Krasnerovu pojeti mezinarodniho rezimu. DalSi kapitola rozebira vyznam konceptu mezinarodniho rezimu pro studium udrzovani miru a predstavuje radu moznosti pro empirickou analyzu, ktere pojeti udrzovani miru coby mezinarodniho rezimu otevira. Ctvrta kapitola identifikuje jednotlive slozky mezinarodniho rezimu udrzovani miru, tedy jeho principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy. Zavere?na cast pak shrnuje hlavni vystupy clanku.

Koncept mezinarodniho rezimu

Vyzkum mezinarodnich rezimu

Mezinarodni rezimy jsou vedle mezinarodnich organizaci mene institucionalizovanymi formami spoluprace, a proto jejich existence ani zkoumani nebyly dlouhou dobu uznavany. Zacatek vyzkumu mezinarodnich rezimu v oboru mezinarodnich vztahu se datuje do poloviny 70. let 20. stoleti, ackoli samotne rezimy jsou mnohem starSimi entitami. (14) Zejmena 80. leta zaznamenala mimoradny rozkvet akademicke literatury zamerene na mezinarodni rezimy, resp. na mezinarodni instituce. Mezinarodni udalosti v techto dvou dekadach, jako byly ropny Sok, pokles moci USA a rozkvet a upadek detente v Evrope, mely za nasledek rozvoj teorie a analyzy mezinarodnich rezimu jako jednoho ze silnych proudu empirickeho vyzkumu a teoretickych diskusi v oboru mezinarodnich vztahu. (15) Na takovem vztahu mezi aktualnimi udalostmi a vyzkumnymi programy neni nic nezvykleho--do urcite miry se objevuje v mnoha oborech, presto vSak v oblasti mezinarodnich vztahu neuSel kritice. Oran Young Napriklad videl vysledek tohoto spojeni jako "sled pomijivych modnich vystrelku". (16) Take Susan Strange necinilo obtize vysvetlit tyto "posuny v mode" jako docasne reakce na udalosti v realnem svete a zaroven zpochybnit jejich dlouhodoby prinos k rozvoji vedeni. (17)

V polovine 90. let vSak mohl Robert Keohane s odkazem na kvalitu i kvantitu studii zabyvajicich se mezinarodnimi rezimy a na debaty vedouci k zpresnovani jejich definice konstatovat, ze koncept mezinarodniho rezimu jiz za "pomijivy modni vystrelek" byt povazovan nemuze. (18) Take podle Rittbergera se analyza rezimu etablovala coby vyznamny meznik ve vyvoji teorie mezinarodnich vztahu. Dokazala se totiz uspeSneji nez jine pristupy vyporadat s problemem mezinarodni spoluprace a budovani mezinarodnich instituci v anarchickem svete suverennich statu bez centralni vlady. Vyplnila tak analytickou mezeru, kterou se jine teoreticke pristupy bud' vubec nezabyvaly (Napr. Waltzuv neorealismus), nebo se k jejimu zaplneni ukazaly nevhodne (Napr. integracni teorie). (19)

Vyzkum mezinarodnich rezimu od zacatku spadal do SirSiho vyzkumu mezinarodnich instituci. Jak upozornuje Jan Karlas, prestoze mezinarodni instituce okupovaly predni pricky zajmu oboru mezinarodni vztahy od jeho pocatku ve 20. letech 20. stoleti, dockaly se rozsahlejSiho teoretickeho vyzkumu az pocinaje 60. lety v souvislosti s rozvojem behaviorismu. Az o dve dekady pozdeji se pak vytvorilo SirSi spektrum teorii a teoretickych vysvetleni mezinarodnich instituci. V te dobe jim jiz dominovaly mezinarodni rezimy jako jeden z hlavnich typu mezinarodnich instituci.(20)

V ramci vyzkumu mezinarodnich rezimu se uplatnuje vicero teorii. Zrejme nejznamejSi klasifikace pochazi z pera kolektivu autoru Andreas Hasenclever, Peter Mayer a Volker Rittberger, kteri vyclenuji tri mySlenkove Skoly: realismus (duraz na mocenske vztahy), neoliberalismus (duraz na konstelaci zajmu) a kognitivismus (duraz na dynamiku vedeni, komunikace a identit). Podle zduraznovanych vysvetlujicich promennych jsou klasifikovany jako teorie, jejichz pristup je zalozen na moci, zajmu a vedeni. Hlavnim rozdilem mezi uvedenymi mySlenkovymi Skolami je stupen institucionalismu, kterym se mysli "nazor, ze (mezinarodni) instituce maji vyznam." (21) Ani jedna z teorii spadajicich pod tyto Skoly neupira mezinarodnim rezimum vliv na mezinarodni politiku, ale mira institucionalismu se v nich liSi. Teorie rezimu zalozene na moci maji nejmenSi tendenci pripisovat mezinarodnim institucim vyznam, ackoli uznavaji, ze mezistatni spoluprace zalozena na rezimu je realitou. Teorie rezimu zalozene na zajmech (coby mainstreamovy pristup k analyze mezinarodnich instituci) sice nejsou lhostejne vuci vlivu mocenskych rozdilu, ale zduraznuji roli mezinarodnich instituci pri realizaci spolecnych zajmu statu. A konecne teorie zalozene na vedeni maji v porovnani s predchozimi Skolami nejvetSi sklon k prijeti jasne vyjadreneho institucionalismu. (22)

Krasnerovo pojeti mezinarodniho rezimu

V literature je mozne na tema mezinarodnich rezimu nalezt bezpocet definici, ktere vice ci mene odrazeji ruzna teoreticka zazemi vyzkumniku. Jako "konsensualni" je oznacovana definice rozpracovana Krasnerem: "Rezimy mohou byt definovany jako soubory implicitnich nebo explicitnich principu, norem, pravidel a rozhodovacich postupu, kolem kterych se sbihaji ocekavani akteru v dane oblasti mezinarodnich vztahu. Principy jsou nazory na fakta, priciny a spravedlnost. Normy jsou standardy chovani definovane ve smyslu prav a povinnosti. Pravidla jsou specificka ustanoveni ve forme zakazu a prikazu k jednani. Rozhodovaci postupy jsou tvoreny smerodatnymi opatrenimi pro tvorbu a implementaci kolektivni volby." (23)

Struktura mezinarodniho rezimu v Krasnerove pojeti vytvari jakousi stupnici sahajici od obecnych principu po specificke rozhodovaci postupy. Jednotlive slozky jsou hierarchicky propojene a mely by odpovidat vnitrni logice. Rozhodujicimi charakteristikami jakehokoli rezimu jsou jeho principy a normy. Dokonce i ty principy a normy, ktere ovlivnuji rezim v dane tematicke oblasti, avSak nejsou s ni primo spojeny, mohou byt povazovany za vysvetleni pro vznik, pretrvani a zanik rezimu. (24) Jak Krasner dale upresnuje, principy a normy po dminuji chovani v urcite tematicke oblasti. V mezinarodnich vztazich je podle nej nejdulezitejSim principem suverenita. Ta ovlivnuje chovani akteru mezinarodniho systemu. Pokud by byl zakladni princip suverenity zmenen, ostatni mezinarodni rezimy by jen tezko zustaly netknute. Tato diskuse take naznacuje, ze podle principu muzeme usuzovat na hierarchii rezimu. (25) O ni hovori i Vinod Aggarwal: existujici specificke rezimy jsou "zahnizdene" v obecnejSich rezimech, pricemz principy specifickych rezimu jsou odvozeny z principu rezimu obecnejSich. (26)

Krasnerova definice vyznamne podporila vyzkum oblasti mezinarodnich rezimu--poskytla totiz cenny analyticky nastroj a vychodisko pro dalSi konkretizaci predmetu studia. Prestoze se jedna o nejuzivanejSi definici, nevyhnula se ji kritika, ktera vyustila v cetne navrhy na jeji prepracovani. Vyzkumnici zejmena poukazovali na znacnou miru vagnosti, ktera mohla z dlouhodobeho hlediska brzdit rust znalosti o rezimech. Vytky se v tomto smyslu tykaly presneho vyznamu a vzajemneho vztahu ctyr soucasti rezimu a nejasnych kriterii, ktera maji vyzkumnici k dispozici ke spolehlivemu rozliSeni principu, norem, pravidel a rozhodovacich postupu. Objevily se i pochybnosti, zda potrebujeme tak komplikovany koncept mezinarodnich rezimu. (27) Kritika Krasnerovy definice i navrhy na jeji prepracovani vSak nezmenily nic na tom, ze definice nadale dominuje vyzkumu mezinarodnich rezimu.

Vyznam konceptu mezinarodniho rezimu pro studium udrzovani miru OSN

Koncept mezinarodniho rezimu naSel uplatneni zejmena v mezinarodni politicke ekonomii ci v socialnich otazkach, jako jsou zivotni prostredi ci lidska prava. Pomerne casto je take aplikovan na poli bezpecnosti, ackoli bezpecnostni rezimy narazeji na pesimismus z mnoha stran: podle realistu je spoluprace v oblasti bezpecnosti obtiznejSi nez jinde, podle racionalistu mohou mit bezpecnostni rezimy dokonce zvraceny vliv (28) a podle konstruktivistu je schopnost rezimu podporovat bezpecnost oslabovana kulturnimi faktory. (29)

Robert Jervis jakozto predni teoretik mezinarodnich rezimu v oblasti bezpecnosti chape bezpecnostni rezim jako "principy, pravidla a normy, ktere statum povoluji omezit se ve svem chovan ve vire, ze ostatni tak ucini tez." Tento koncept podle nej predpoklada nejen normy a ocekavani, jez podporuji spolupraci, ale take formu spoluprace, ktera je vice nez jen sledovanim vlastnich kratkodobych zajmu. (30) Harald Muller vychazi z Krasnerova pojeti mezinarodniho rezimu a definuje bezpecnostni rezimy jako "systemy principu, norem, pravidel a postupu regulujici urcite aspekty bezpecnostnich vztahu mezi staty". Debata o bezpecnostnich rezimech byla podle nej poznamenana mylnym predpokladem, ze bezpecnostni rezimy musi pokryvat celou oblast bezpecnosti. (31) Zejmena prave Jervis trval na pocatku 80. let na aplikaci pojmu rezim na celou oblast bezpecnostnich vztahu mezi staty, avSak narazil pri tom neprekvapive na potize. Ukazalo se, ze vztahy mezi staty take a prave v oblasti bezpecnosti mohou byt ku prospechu jejich vyzkumu rozlozeny tak, aby mohla byt analyza rezimu pouzita v dilcich oblastech bezpecnosti. (32) Stejne jako tedy neexistuje zadny spolecny rezim pro globalni ekonomiku, ale jednotlive rezimy v oblasti obchodu, financi atd., muzeme take mezinarodni rezimy najit v dilcich oblastech bezpecnostni politiky. (33) Jak uvadi Donald Puchala a Raymond Hopkins, "rezim existuje v kazde dulezite tematicke oblasti v mezinarodnich vztazich, kde je rozpoznatelne chovani podle urciteho vzoru. Kdekoli je pravidelnost v chovani, musi existovat take nejake principy, normy a pravidla, ktere jej vysvetluji." (34) V naSem pripade je takovou dilci oblasti bezpecnostni politiky prave udrzovani miru OSN. Toto pojeti ma oporu v rade predchozich vyzkumu: Noam Arad argumentuje, ze vytvoreni operace na udrzeni miru implikuje vznik bezpecnostniho rezimu, (35) Jerzy Ciechanski chape udrzovani miru jako rozSireni SirSiho bezpecnostniho rezimu OSN, (36) Albert Legault definuje udrzovani miru jako subrezim rezimu kolektivni bezpecnosti (37) a konecne Ernst Haas a Janice Stein zahrnuji udrzovani miru pod bezpecnostni rezim managementu konfliktu. (38)

Vyznam konceptualizace udrzovani miru OSN coby mezinarodniho rezimu spociva zejmena v rozSireni moznosti vyzkumu dane problematiky na teoretickem zaklade. Pokusy zkoumat operace OSN na udrzeni miru, prip. celou skupinu mirovych operaci OSN, v ramci teorie rezimu zatim nejsou priliS cetne, ale ani ojedinele. V kontextu dosud ne zcela uspokojiveho teoretickeho zpracovani problematiky jde o zajimavy a slibny zpusob, jak propojit studium udrzovani miru s teoriemi mezinarodnich vztahu a posunout jej tak dopredu.

Stein spatruje prednosti aplikace konceptu mezinarodniho rezimu v tom, ze jej lze pouzit jako vysvetleni i jako nastroj reSeni konfliktu v oblasti mezinarodni bezpecnosti--prispiva totiz nejen k porozumeni dynamice teto oblasti, ale take k rozvoji strategii reSeni konfliktu. (39) V ramci tradice strukturalniho realismu nam teorie rezimu svym durazem na vyznam moci a narodnich zajmu v otazce vytvareni novych opatreni pro multilateralni jednani pomaha pochopit zaklad techto novych mechanismu a zpusob, jakym operuji. Vyhodou je, ze teorie rezimu zaroven zohlednuje sociologicke paradigma: pritomnost kolektivnich zajmu nebo spolecnych cilu chape jako jednu z klicovych podminek pro vytvoreni rezimu. Bezpecnost kazde zeme zavisi na bezpecnosti celeho systemu a reSeni konfliktu je podle vSeho nejucinnejSi, je-li zvolen kolektivni pristup. Vysledkem je spolecne vytvoreny rezim kolektivni bezpecnosti, zahrnujici mimo jine udrzovani miru. Jeho existence doklada politickou potrebu vytvorit mezi staty prostredi duvery a sdileny pocit, ze participace statu v rezimu utvari reciprocni situaci, ve ktere je vymenou za podporu systemu posilena bezpecnost vSech jeho prisluSniku.(40)

Jednu z rady z moznosti, jak vhodne uplatnit pojeti udrzovani miru coby mezinarodniho rezimu, nabizi komparativni vyzkum. Vzhledem k tomu, ze Krasneruv koncept umoznuje pomerne dusledne identifikovani struktury mezinarodniho rezimu ve ctyrech navzajem souvisejicich dimenzich, vynucuje si tim "urcitou strukturu pri popisu rezimu, cimz cini srovnani mezi jednotlivymi oblastmi problemu snadnejSi." (41) Podobne stanovisko vyjadruje Beate Kohler-Koch:' ... takto jasne urceni struktury pro zpracovani pripadovych studii ma pro srovnavaci analyzu mimoradnou vyhodu." (42) V situaci, kdy na poli udrzovani miru pusobi nekolik mezinarodnich organizaci (Evropska unie, Severoatlanticka aliance, Organizace pro bezpecnost a spolupraci v Evrope, Africka unie, Hospodarske spolecenstvi zapadoafrickych statu, Organizace americkych statu ad.), muze byt zkoumany koncept uzitecnym nastrojem komparace zpusobu, jak jednotlive organizace udrzuji mir. Tento postup muze navic vest k typologizaci SirSi skupiny mirovych operaci, coz je badatelsky oriSek, se kterym se autori v oblasti reSeni konfliktu s vetSim ci menSim uspechem potykaji.

Komparativni hledisko je mozne uplatnit take v analyze dilcich oblasti managementu a reSeni konfliktu v ramci OSN (tzv. subrezimu). Legault vymezuje udrzovani miru OSN jako dilci oblast systemu kolektivni bezpecnosti, ktery doplnuje o vytvareni miru (peacemaking), vynucovani miru (peace enforcement), prevenci konfliktu (conflict prevention) a budovani miru (peace building), a dohromady je oznacuje jako svebytne dimenze systemu kolektivni bezpecnosti. Podle teorie rezimu se tyto subrezimy vyznacuji vlastni charakteristickou povahou a cili, normami, pravidly a rozhodovacimi postupy a spolecne zahrnuji metody, ktere mezinarodni spolecenstvi vyvinulo za ucelem zachovani mezinarodniho miru a bezpecnosti. (43) Klicove principy a normy techto subrezimu jsou obsazene zejmena v Charte OSN, pricemz vedle obecnych principu a norem lze vymezit take specificke slozky, ktere se vztahuji na jednotlive subrezimy. Stejne tak je na zaklade teorie rezimu mozne identifikovat pravidla a rozhodovaci procesy, jez se vztahuji k prevenci konfliktu a vytvareni, udrzovani, vynucovani a budovani miru. Aplikace konceptu mezinarodniho rezimu nam umozni nejen strukturovane srovnani dilcich oblasti systemu managementu a reSeni konfliktu v ramci OSN z hlediska jejich principu, norem, pravidel a rozhodovacich procesu, jakozto i promen techto slozek, ale take analyzu vzajemneho vztahu jednotlivych subrezimu s SirSim rezimem kolektivni bezpecnosti.

Koncept mezinarodniho rezimu muzeme take vyuzit k vyzkumu zmeny rezimu udrzovani miru. Hierarchie slozek rezimu nam umoznuje kategorizovat dva druhy zmeny. Krasner zduraznuje zakladni rozliSeni mezi principy a normami na jedne strane a pravidly a postupy na strane druhe. Principy a normy poskytuji zakladni definicni znaky rezimu. Vedle nich muze existovat mnoho pravidel a rozhodovacich postupu, ktere jsou slucitelne se stejnymi principy a normami. Zmeny v pravidlech a rozhodovacich postupech jsou zmenami v ramci rezimu za predpokladu, ze principy a normy zustaly nezmenene. OvSem zmeny v principech a normach jsou zmenami samotneho rezimu. Pokud dojde k opuSteni principu a norem, dochazi bud' k posunu k jinemu rezimu, nebo k zaniku rezimu v dane tematicke oblasti. (44) Timto zpusobem je mozne zkoumat vyvoj udrzovani miru od jeho pocatku v druhe polovine 40. let 20. stoleti az po soucasnost, zejmena otazku jeho zmeny po konci studene valky, ktery jej vyrazne ovlivnil.

Prislib teorie rezimu zde spociva ve schopnosti objasnit vyvoj udrzovani miru OSN i celeho systemu kolektivni bezpecnosti a odhalit vlastnosti, ktere strukturuji usporadani promennych a vzajemne zavislych prvku v jeho jednotlivych oblastech. Legault ukazuje, ze rezim kolektivni bezpecnosti, zahrnujici udrzovani miru, se vyvijel v reakci na zmeny systemu (vznik novych hodnot, novych bezpecnostnich pravidel a novych metod pro uplatneni kolektivnich rozhodnuti), pricemz zasadni zmeny davaly vznik novym rezimum. V kontextu obdobi po konci studene valky se teorie rezimu stala uzitecnym nastrojem k porozumeni zmenam v systemu a chapani jejich implikaci pro vytvoreni noveho svetoveho radu. Teorie rezimu je pro analyzu mezinarodniho reSeni konfliktu vyhodna take proto, ze zahrnuje neformalni mechanismy, ktere pomahaji urcit chovani akteru. Prave neformalnost vetSiny bezpecnostnich rezimu jim poskytuje potencial udrzet se v prostredi, jez je jinak vuci formalnejSim dohodam nepriznive. (45) Vyvoj Spojenych narodu tuto tezi potvrzuje: v historii OSN bylo mnohem vice dosazeno spiSe zmenou neformalnich postupu nez revizi Charty OSN. (46)

Krome transformace rezimu je na zaklade zmen v jednotlivych slozkach mozne rozpoznat take oslabeni rezimu. To nastane, jestlize principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy ztrati na soudrznosti nebo pokud je vlastni praxe cim dal tim vice nekonzistentni s principy, normami, pravidly a rozhodovacimi postupy. (47) Alison Pan v tomto smeru odhaluje diskrepanci mezi principy a normami rezimu udrzovani miru, stejne jako odchyleni od uzce vymezeneho konceptu udrzovani miru. To ji vede k zaveru, ze doSlo k oslabeni daneho rezimu. Pricinou oslabeni rezimu udrzovani miru podle ni neni ani tak struktura mezinarodniho systemu, jako spiSe neschopnost rezimu drzet krok s menici se dynamikou konfliktu. I pres oslabeni vSak povazuje rezim udrzovani miru za relevantni. (48)

Ustredni analytickou otazkou je nezavisly ucinek rezimu; v nazoru na nej se badatele rozchazeji. Krasner se ve svem stezejnim clanku taze, zda maji rezimy vyznam. Podle konvencni strukturalni orientace, kterou v debate o rezimech zastupuje napriklad Strange, je koncept rezimu bezvyznamny a zavadejici. Jakmile se zmeni zakladni nezavisle promenne (zejmena moc a zajmy), zmeni se take rezimy, jinymi slovy podle teto perspektivy rezimy nemaji nezavisly vliv na chovani akteru. Modifikovana strukturalni orientace, jiz prijima rada stoupencu realismu v mezinarodnich vztazich (napr. Keohane, Stein), priznava rezimum za urcitych omezenych podminek vliv. Vedle skeptickeho ci primo odmitaveho proudu strukturalistu vSak existuje take silny proud vedcu inspirovanych Grocianskou tradici (napr. Hopkins, Puchala, Young). Ti jsou presvedceni, ze rezimy tvori stezejni soucast vSech interakci mezi aktery, a tedy i interakci v mezinarodnim systemu, a rezimum pripisuji znacne nezavisle ucinky. Samotny Krasner zastava stanovisko, ze mezinarodni rezimy vyznam maji, a znazornuje je jako zprostredkujici promenne, ktere ovlivnuji souvisejici vystupy a chovani. Jestlize podle Krasnera rezimy existuji, pusobi na jednani akteru. (49)

Otazka vlivu a vyznamu rezimu v mezinarodni politice muze slouzit jako vychodisko k vyzkumu uspeSnosti operaci na udrzeni miru pri reSeni konfliktu ve svete. Kenneth Dombroski si v tomto smyslu klade otazku, zda muze mezinarodni rezim udrzovani miru zmenit chovani statu, a tim prispet k reSeni konfliktu; sleduje pritom dlouhodoby efekt udrzovani miru v ramci izraelsko-arabskeho konfliktu. Empiricke dukazy obsazene v jeho studii podporuji Krasneruv predpoklad o roli rezimu jako intervenujicich promennych. Rezim udrzovani miru na Blizkem vychode v tomto smyslu nemel nezavisly vliv na zmenu chovani statu, ale byl uspeSny pri zprostredkovani dohod, ktere zmenily chovani hlavnich akteru konfliktu kvuli jejich spolecne averzi k valce. (50)

Miry, do jake rezimy ovlivnuji zapojene aktery, jejich chovani a vysledky, si na prikladu bezpecnostniho rezimu udrzovani miru na Blizkem vychode vSima take Noam Arad. RozliSuje pritom vliv rezimu udrzovani miru na dva typy akteru: zatimco vetSina statu participujicich v operacich naplnuje principy, normy, pravidla a rozhodovaci postupy rezimu, vliv samotneho rezimu na jednani stran konfliktu je velmi maly--k dodrzovani dohod dochazi az na zaklade hrozeb ci odmen ze strany dominantnich statu. (51) Arad zaroven upozornuje, ze prestoze vyslani mirovych jednotek okamzite zaklada to, co Krasner definoval jako slozky rezimu, nebyl zatim nazor, ze kazda mnohonarodni sila a priori vytvari bezpecnostni rezim, ani probiran, ani uznavan. Pouziva proto operace na udrzeni miru jako pripadove studie, aby otestoval realisticke a liberalni predpoklady tykajici se mezinarodnich rezimu obecne a bezpecnostnich rezimu, jako je udrzovani miru OSN, zvlaSte. Takova studie podle autora umozni zjistit, ktere paradigma lepe vysvetluje vytvoreni, posileni a rozklad mezinarodnich rezimu a miru, do jake rezimy ovlivnuji zapojene aktery, jejich chovani a vysledky. (52)

Krome sledovani vlivu a vyznamu rezimu udrzovani miru v mezinarodni politice lze vyuzit take dalSi cestu, jak hodnotit uspeSnost udrzovani miru. Za uspeSne muzeme povazovat ty operace, ktere uzce odpovidaly ustanovenym normam, principum, pravidlum a rozhodovacim postupum. Na druhou stranu jako neuspeSne lze vyhodnotit ty, ktere se vyraznym zpusobem odklonily od slozek rezimu. Jak uvadi Dombroski, ktery se touto cestou vydal, tento postup mimo jine poskytuje predikcni schopnosti pri analyzovani udrzovani miru v mezinarodnim systemu po konci studene valky. (53)

V neposledni rade nam teorie rezimu poskytuje cetne moznosti pro vyzkum dynamiky rezimu. Vyznamne misto si v teoriich mezinarodnich rezimu dodnes drzi teorie hegemonicke stability, ktera vysvetluje vznik, pretrvani a zanik rezimu. Keohane a Joseph Nye ve sve knize Power and Independence spojili vznik a pretrvani rezimu s existenci dominantni mocnosti, zatimco zanik rezimu s upadkem hegemona. (54) Keohanova pozdejSi (funkcionalisticka) teorie rezimu predstavuje argument, ze rezimy mohou zejmena diky svym funkcim pretrvavat i pote, co moc hegemona upadla. (55) Ve vztahu k bezpecnostnim rezimum se teto otazky dotyka i Stein: mnoho rezimu na poli managementu konfliktu vytvorenych za vyhodnych podminek i pres zmenu v distribuci moci a posunech v zajmech nadale efektivne pusobi. (56) Teorie hegemonicke stability muze predstavovat zajimavy zaklad pro analyzu vzniku rezimu udrzovani miru v podminkach hegemonickeho vudcovstvi Spojenych statu po druhe svetove valce, zatimco Keohanova funkcionalisticka teorie rezimu muze pomoci vysvetlit, proc rezim udrzovani miru i pres klesajici hegemonii USA v mezinarodnim systemu v pomerne "dobre kondici" pretrvava.

Struktura mezinarodniho rezimu udrzovani miru OSN Principy

Prvni dimenzi kazdeho mezinarodniho rezimu jsou v Krasnerove pojeti principy. Definuje je jako "nazory na fakta, priciny a spravedlnost."(57) Jedna se o obecne smernice tykajici se toho, jak by se staty mely chovat v dane tematicke oblasti. Vyjadruji urcite presvedceni, pricemz jednotlive staty jim casto prisuzuji odliSne priority. Jsou odvozeny od SirSich rezimu, jejichz jsou soucasti. (58) Principy jsou predpokladem institucionalni struktury rezimu. Jak uvadi Sarka Waisova, jejich existence "umoznuje odvozovani podrobnejSich predpisu chovani a interpretaci skutecnosti, ktere maji byt kooperativne zpracovany"; "... principy formuluji spolecna hlediska na urcite problemy a predstavy o moznosti dosazeni cilu." (59) Podle Kohler-Koch principy urcuji cile jednani. Na zaklade stupne jejich abstraktnosti mohou byt obecne povahy, a tudiz presahujici urcity rezim, nebo mohou byt zamereny jen na specifickou problemovou oblast. (60)

Princip obecnejSi povahy, ktery presahuje rezim udrzovani miru OSN, je spojeny s kolektivni bezpecnosti, zakotvenou v clanku 1 Charty Spojenych narodu: cilem OSN je "udrzovat mezinarodni mir a bezpecnost a za tim ucelem konat ucinna kolektivni opatreni, aby se predeSlo a odstranilo ohrozeni miru a byly potlaceny utocne ciny nebo jina poruSeni miru a aby pokojnymi prostredky a ve shode se zasadami spravedlnosti a mezinarodniho prava bylo dosazeno upravy nebo reSeni tech mezinarodnich sporu nebo situaci, ktere by mohly vest k poruSeni miru." (61) V teto souvislosti je vSak nutne poznamenat, ze operace na udrzeni miru OSN vznikly prave jako dusledek selhani fungovani kolektivni bezpecnosti behem studene valky. I proto Legault zduraznuje, ze rezim udrzovani miru OSN cerpa z principu kolektivni bezpecnosti v SirSim pojeti tohoto konceptu, ktere zahrnuje nejen kolektivni vynucovaci akce, ale take metody pro pokojne urovnani sporu. (62)

Krome obecneho principu kolektivni bezpecnosti je rezimu udrzovani miru vlastni trojice konkretnejSich principu specifickych pro danou tematickou oblast. Jde o nepouziti sily s vyjimkou sebeobrany, nestrannost a souhlas stran konfliktu s rozmistenim operace. Tyto principy nejsou na rozdil od kolektivni bezpecnosti zakodovany v Charte OSN. Ustavily se az s praxi udrzovani miru, pricemz zasadni vliv na jejich etablovani a akceptaci prisluSi operaci United Nations Emergency Force I (UNEF I) na Blizkem vychode z let 1956-1967.

Princip nepouziti sily s vyjimkou sebeobrany proSel od pocatku udrzovani miru vlastnim vyvojem. Puvodni pojeti principu limitovaneho uziti sily bylo ve shode s funkcemi, ktere mirove jednotky nejcasteji zastavaly--zejmena pozorovani primeri a plneni mirove dohody.(63) Pred rokem 1988 vice nez polovinu operaci OSN na udrzeni miru tvorili neozbrojeni vojenSti pozorovatele; pokud byli ozbrojeni, pouzivali silu jen v minimalnim nutnem rozsahu sebeobrany. (64) S koncem studene valky se v bezpecnostnim prostredi rozrostl vliv milici, kriminalnich skupin a jinych spoileru, kteri aktivne podkopavaji mirovy proces a ohrozuji civilni obyvatelstvo. Pojem sebeobrany se proto postupne rozSiroval, aby zahrnul take obranu pred nasilnymi pokusy branit mirovym jednotkam ve vykonu svych mandatu. Operace zacaly ziskavat robustnejSi mandaty, ktere zahrnovaly "vSechny nezbytne prostredky" k odvraceni hrozeb.(65) Pouziti sily v obrane mandatu vSak jeSte nepoklada rovnitko mezi udrzovanim miru a vynucovanim miru.(66) Vynucovani miru se vyznacuje pouzitim sily take na strategicke urovni a nevyzaduje souhlas stran konfliktu (viz nize). (67)

Princip nestrannosti vyjadruje presvedceni, ze cile muze byt dosazeno pouze nestrannym jednanim, ktere neuprednostnuje ani jednu ze znepratelenych stran. Nestrannost je klicova k udrzeni souhlasu a spoluprace hlavnich stran konfliktu, avSak nemela by byt zamenovana s neutralitou nebo necinnosti. Operace na udrzeni miru by nemely prehlizet jednani, ktere poruSuje ustanoveni miroveho procesu nebo hodnoty, ktere se snazi OSN chranit. V opacnem pripade by byla podkopana duveryhodnost a legitimita operace, coz by mohlo vest k vypovezeni souhlasu stran konfliktu s jeji pritomnosti. (68) V praxi se vSak tento princip ukazal jako znacne problematicky a mnozi autori pripisuji vyrazne neuspechy udrzovani miru z 90. let prave jemu. Prestoze byvaly generalni tajemnik OSN Kofi Annan zahajil proces konceptualniho prehodnoceni principu udrzovani miru, ktery by vyzdvihl nestrannost a potlacil neutralitu, analyzy vypovedi vysokych uredniku OSN, rozhovoru se cleny Sekretariatu OSN a prohlaSeni v Rade bezpecnosti (RB) a Valnem shromazdeni (VS) odhaluji, ze zmateni ohledne pojmu nestrannosti a neutrality pretrvava.(69)

Konecne poslednim z trojice specifickych principu je souhlas stran konfliktu s nasazenim operace, ktery vychazi z SirSiho principu suverenity vSech clenskych zemi OSN. Respekt k svrchovanosti statu je zakotven v Charte OSN:' Zadne ustanoveni teto Charty nedava Organizaci spojenych narodu pravo, aby zasahovala do veci, ktere podstatne patri do vnitrni pravomoci kterehokoli statu, ani nezavazuje cleny, aby takove veci podrobovali reSeni podle teto Charty; tato zasada vSak nebrani, aby se pouzilo donucovacich opatreni podle kapitoly VII." (70) V praxi predstavuje dany princip prednost a slabost zaroven. Znepratelene strany diky nemu vnimaji udrzovani miru jako akceptovatelny zpusob reSeni konfliktu, nikoli jako nezadouci intervenci do vlastnich zalezitosti. Pro zeme poskytujici jednotky znamena snizeni rizika obeti v bojich a celkove zvySuje Sance na uspech, nebot' je cinnost mirovych jednotek stranami konfliktu predem schvalena. Poskytovani souhlasu se vSak mnohdy ukazuje jako problematicke: deklarovany souhlas muze byt pozdeji jednou stranou ci vice stranami konfliktu stazen, coz mirove jednotky privadi doprostred obnovenych boju, aniz by na situaci mohly adekvatne reagovat. (71) Pres svou problematicnost zustava souhlas do dneSnich dnu jednim ze stezejnich principu udrzovani miru a je hlavnim kriteriem, ktere odliSuje udrzovani miru od jeho vynucovani.

Normy

Podle Krasnera jsou normy "standardy chovani definovane ve smyslu prav a povinnosti." (72) Jsou v souladu s principy rezimu a jejich konkretizace nasleduje na urovni pravidel. (73) Vymezuji chovani, ktere je nezbytne k tomu, aby byly principy prevedeny do praxe. (74) Normy tvori stezejni cast konstrukce rezimu, nebot' ty jsou "pouhou" smesici formalnich a neformalnich pravidel v urcite tematicke oblasti a nejsou nutne vazany na pravni nastroje. (75)

Zakladni ramec pro soucasne standardy chovani na poli udrzovani miru je vytycen v dokumentu United Nations Peacekeeping Operations: Principles and Guidelines znamem take jako Capstone doctrine. Akterum mezinarodniho rezimu udrzovani miru slouzi jako podpora pro jasnejSi porozumeni hlavnim principum, kterymi se ridi provadeni operaci. (76) Capstone doctrine stoji na nejvySSi urovni soucasneho doktrinalniho ramce, platneho pro udrzovani miru OSN. Standardy chovani, na ktere odkazuje, jsou konkretizovany na nizSich urovnich (smernice, operacni postupy, manualy, vycvikove materialy apod.), jez jsou s uvedenou doktrinou v souladu. (77)

"Povinnosti" zminovane v Krasnerove definici norem specifikuji chovani, ktere je vyzadovano, aby byly naplneny principy rezimu. (78) Charta OSN, jez predstavuje nedilnou soucast normativniho ramce udrzovani miru, clenskym statum uklada celou radu povinnosti relevantnich pro dany rezim. Clanek 2 odstavec 3 Charty v tomto smyslu clenum OSN narizuje, aby sve mezinarodni spory reSili pokojnymi prostredky a neohrozili tak mezinarodni mir a bezpecnost; odstavec 4 cleny nabada k tomu, aby se v mezinarodnich vztazich vyvarovali hrozby silou nebo pouziti sily "jak proti uzemni celistvosti nebo politicke nezavislosti kterehokoli statu, tak jakymkoli jinym zpusobem neslucitelnym s cili Organizace spojenych narodu"; a konecne odstavec 5 clenskym statum uklada povinnost poskytnout Organizaci "veSkerou pomoc pri kazde akci, kterou podnikne podle teto Charty." (79) Clanek 43 vztahuje tuto pomoc primo k udrzovani miru: "Aby prispeli k udrzeni mezinarodniho miru a bezpecnosti, vSichni clenove Organizace spojenych narodu se zavazuji, ze Rade bezpecnosti [...] daji k disposici ozbrojene sily, pomoc a sluzby nutne k udrzeni mezinarodniho miru a bezpecnosti, citajic v to pravo pruchodu." (80)

Krome Charty uvadi Capstone doctrine jako dalSi integralni soucast normativniho ramce udrzovani miru mezinarodni pravo lidskych prav (international human rights law). Zakladni standardy chovani jsou v tomto pripade vytyceny ve VSeobecne deklaraci lidskych prav, prijate v roce 1948. Clanek 2 zakotvuje univerzalnost lidskych prav a svobod: "Kazdy ma vSechna prava a vSechny svobody, stanovene touto deklaraci, bez jakehokoli rozliSovani, zejmena podle rasy, barvy, pohlavi, jazyka, nabozenstvi, politickeho nebo jineho smySleni, narodnostniho nebo socialniho puvodu, majetku, rodu nebo jineho postaveni." (81) Vojensky, policejni i civilni personal operaci OSN na udrzeni miru by mel jednat v plnem souladu s pravy a svobodami uvedenymi v Deklaraci a prostrednictvim implementace mandatu operaci je dale podporovat. Zaroven by mel dbat na to, aby sam neporuSoval lidska prava; pokud se tak stane, musi celit odpovednosti. Personal musi byt rovnez schopen poruSovani lidskych prav rozpoznat a byt pripraven na ne v ramci svych pravomoci reagovat. (82)

V neposledni rade patri do normativniho ramce udrzovani miru OSN mezinarodni humanitarni pravo, ktere omezuje prostredky a metody ozbrojeneho konfliktu. Je ztelesnene zejmena ctyrmi Zenevskymi umluvami z roku 1949 a jejich dvema Dodatkovymi protokoly z roku 1977. Mezinarodni humanitarni pravo je z hlediska rezimu udrzovani miru velmi vyznamne. Operace se casto odehravaji v post-konfliktnim prostredi, kde nasili stale pretrvava a hrozi obnoveni konfliktu. Znacne pocty civilistu pritom predstavuji terc znepratelenych stran, valecne zajatce nebo jinak zranitelnou skupinu obyvatelstva, na nez se tudiz vztahuje humanitarni pravo. Je proto dulezite, aby prisluSnici mirovych jednotek jasne chapali vyznam humanitarniho prava a byli schopni zorientovat se v situacich, kde muze byt uplatnovano. (83) Zaroven je treba, aby vojaci znali implikace humanitarniho prava pro jejich vlastni chovani. Za timto ucelem vydal generalni tajemnik OSN v roce 1999 dokument zvany Observance by United Nations Forces of International Humanitarian Law, ktery vysvetluje zakladni zasady humanitarniho prava ve vztahu k prisluSnikum operaci. Pojednava o pravnim postaveni mirovych jednotek v zemi konfliktu (tzv. Status-of-Forces Agreement, SOFA), dusledcich poruSeni mezinarodniho humanitarniho prava, nutnosti rozliSovat mezi civilnimi objekty a vojenskymi cili, ochrane civilniho obyvatelstva, zpusobech a metodach boje a zachazeni se zadrzenymi osobami ci o ochrane zranenych prisluSniku ozbrojenych sil a zdravotnickeho a humanitarniho personalu. (84)

Pravidla

Pripomenme si, ze pravidla jsou "specificka ustanoveni ve forme zakazu a prikazu k jednani." (85) Na rozdil od obecnejSich, ale take fundamentalnejSich norem jsou specifictejSi. (86) Jestlize normy vymezuji chovani, ktere prevadi principy do praxe, pravidla sehravaji tuto roli vuci normam. (87) Hustota (tzn. presnost a mnozstvi) pravidel se podle prisluSnych norem znacne liSi. Hasenclever, Mayer a Rittberger to ilustruji na prikladu mezinarodniho rezimu pro prevenci Sireni jadernych zbrani. Normy,jez se vztahuji k exportu jadernych materialu a jeho overovani, daly vzniknout detailnim predpisum, ktere umoznuji jasne rozliSit mezi ochotnym a neochotnym chovanim clenskych statu. Na druhou stranu normy vytvarejici zavazky pro jaderne mocnosti zustavaji nejasne, protoze se clenove rezimu nedokazali na odpovidajicich pravidlech dohodnout. (88)

Jednim z nejvyznamnejSich souboru pravidel charakteristickych pro rezim udrzovani miru jsou tzv. pravidla nasazeni (Rules of Engagement, ROE), ktera jsou soucasti kazde operace. Predstavuji smernice ci pokyny, jakym zpusobem maji mirove sily vykonavat svuj mandat a jak maji reagovat na urcite situace. ROE jsou shrnuta v detailnim souhrnnem dokumentu, ktery je integralni soucasti planovani mise. Ustanoveni obsazena v dokumentu zvazuji politicke, vojenske, pravni, moralni a kulturni aspekty operace, pricemz klicove pro formulaci ROE jsou politicke cile a vojenske prostredky. Z logistickeho hlediska by mel dokument zahrnovat vSechny faze operace, stejne jako jejich ruzna pozadi. ROE by vzdy mela nalezt obtiznou rovnovahu mezi pouzitim vojenske sily a dosazenim politickych nebo humanitarnich cilu. (89)

Jako dalSi zdroj pravidel muzeme chapat dokument pripraveny Oddelenim pro operace na udrzeni miru (Department of Peacekeeping Operations, DPKO) s nazvem Ten Rules: Code of Personal Conduct for Blue Helmets. Z deseti pravidel chovani, kterymi by se mirove jednotky mely ridit pri vykonu sve sluzby, uved'me alespon nektere: Vojaci by meli jednat disciplinovane, ohleduplne a duveryhodne, meli by prokazovat nejvySSi moznou bezuhonnost a nestrannost a nezneuzivat sve autority. Meli by respektovat pravo hostitelske zeme a jeji mistni kulturu, tradice a zvyky. S mistnimi obyvateli by meli zachazet s respektem, zdvorilosti a rozvahou a nikdy by nemeli prijimat ani zadat materialni odmenu. Vyloucene je sexualni, fyzicke ci psychologicke zneuzivani obyvatel, zejmena zen a deti, nebo personalu OSN. Samozrejmosti by melo byt dodrzovat lidska prava a prokazovat respekt vuci vSem prisluSnikum operace, vcetne jinych kontingentu OSN, nehlede na jejichvyznani, pohlavi, hodnost ci puvod. Mezi pravidla take patri dukladne pecovat o svereny majetek OSN a neobchodovat s nim za ucelem soukromeho zisku a zachazet obezretne s duvernymi informacemi, jejichz zverejneni by mohlo ohrozit zivoty ci poSpinit image OSN. (90)

Pan do dimenze pravidel rezimu udrzovani miru zahrnuje tez individualni mandaty, podle kterych se ridi jednotlive operace. (91) Mandaty vetSinou obsahuji roli mirovych jednotek, ukoly, ktere maji vykonavat, velikost a organizaci operace, personalni zajiSteni, financni a logisticka opatreni, podminky stanovene prijimajicim statem a casovy ramec operace. (92)

Rozhodovaci postupy

Jak uvadi Krasner, rozhodovaci postupy jsou "tvoreny smerodatnymi opatrenimi pro tvorbu a implementaci kolektivni volby." (93) Rozhodovaci postupy umoznuji rezimu reagovat na nejnovejSi vyvoj, aniz by rezim musel reSit konflikt tykajici se aktualnich otazek. Konstrukce rezimu totiz sama o sobe neni schopna postihnout celou radu problemu, ktere prichazi s vyvojem rezimu. (94) Existuje cela rada moznych rozhodovacich postupu; Muller v pripade mezinarodniho rezimu neSireni jadernych zbrani identifikuje revizni postupy, participacni postupy, postupy regulujici clenstvi v rezimu, postupy pro stihani statu nedodrzujicich domluvena ustanoveni rezimu, postupy pro urovnavani konfliktu, rutinni postupy (napr. rozhodovaci a informacni postupy, postupy pro urceni clenskych prispevku) a informacni a konzultacni mechanismy. (95) Waisova vyjmenovava postupy revizni, sankcni, konzultacni, verifikacni ci regulujici prijimani novych clenu. (96) Na poli rezimu udrzovani miru lze vysledovat postupy pri schvalovani vzniku operaci a pripadnych zmen, konzultacni a informacni postupy, participacni postupy, postupy v oblasti implementace ci postupy pro financovani operaci.

Schvalovani vzniku operaci a pripadnych zmen. Proces vytvoreni nove operace je zahajen ve chvili, kdy RB OSN nebo generalni tajemnik OSN identifikuji hrozbu mezinarodnimu miru a bezpecnosti. Clanek 39 Charty OSN upresnuje tuto roli pro RB: "Rada bezpecnosti urci, zda doSlo k ohrozeni miru, poruSeni miru nebo utocnemu cinu, a doporuci nebo rozhodne, jaka opatreni budou ucinena podle clanku 41 a 42, aby byl udrzen nebo obnoven mezinarodni mir a bezpecnost." Zminene clanky 41 a 42 pritom specifikuji, o jaky druh opatreni se ma jednat: v prvnim pripade jde o "patreni nezahrnujici uziti ozbrojene sily", v druhem pripade o "akce leteckymi, namornimi ci pozemnimi silami, jake [RB] povazuje za nutne k udrzeni nebo obnoveni mezinarodniho miru a bezpecnosti", pokud se opatreni z clanku 41 jevila jako nedostatecna. (97) Clanek 99 Charty OSN pak zaklada roli generalniho tajemnika v procesu ustaveni operace: "Generalni tajemnik muze upozornit Radu bezpecnosti na kazdou vec, ktera podle jeho nazoru muze ohrozit udrzeni mezinarodniho miru a bezpecnosti." (98) Autorizace operace probiha na pude Rady bezpecnosti, pricemz ke kladnemu rozhodnuti je zapotrebi deviti hlasu, vcetne vSech peti stalych clenu.

V podminkach studene valky byla v roce 1950 na pude VS OSN prijata rezoluce Uniting for Peace, jejimz prostrednictvim se VS zplnomocnilo k doporucovani opatreni kolektivni bezpecnosti, kdykoli RB nebude schopna prijmout rozhodnuti. (99) Krome korejske valky byla rezoluce uplatnena take v roce 1956 k ustaveni jiz zminovane UNEF I, v roce 1960 pri vzniku UN Operation in the Congo (ONUC) a v roce 1979, kdy SSSR blokoval rozhodnuti RB ohledne sovetske invaze do Afghanistanu.(100)

V soucasne dobe jsou mise schvalovany typicky na Sestimesicni obdobi s moznosti obnoveni mandatu, pricemz zde plati stejne rozhodovaci procesy jako pri ustanoveni operace. Az na vyjimky probiha proces opetovne autorizace bez vyraznejSich debat ci zmen mandatu. (101)

Participace na udrzovani miru. Protoze OSN nema stalou armadu, ze ktere by cerpala jednotky, musi byt personal po kazdem schvaleni nove operace shromazden takrikajic od nuly. Po odsouhlaseni operace v RB vyzve generalni tajemnik clenske staty, aby prispely vojenskymi a policejnimi jednotkami a dalSim personalem. Vybaveni potrebne pro operace vcetne dopravy a logisticke podpory poskytuji clenske staty nebo soukromi dodavatele. Na vuli clenu OSN poskytnout lidske a materialni zdroje zavisi delka doby, za kterou bude operace nasazena v miste konfliktu. V roce 1973 byly napriklad casti operace UNEF II na Blizkem vychode rozmisteny behem 24 hodin. Mnohem casteji vSak rozmisteni mirovych jednotek trva dlouhe mesice, zejmena pokud maji plnit komplexni mandaty nebo pusobit v riskantnim prostredi. (102)

Implementace udrzovani miru. Za implementaci operaci na udrzeni miru je zodpovedny generalni tajemnik OSN, ktery dava doporuceni, jak by mely byt operace vykonavany, a podava zpravy o jejich prubehu Rade bezpecnosti. Generalni tajemnik jmenuje zvlaStni predstavitele (Special Representatives), kteri jsou povereni rizenim rozsahlejSich operaci, a velitele operaci spolu se seniornim vojenskym personalem. (103) V implementaci operaci generalnimu tajemnikovi asistuje DPKO. Jeho ukolem je planovat, pripravovat a ridit operace tak, aby mohly efektivne vykonavat svuj mandat. DPKO udrzuje kontakty s Radou bezpecnosti, se staty poskytujicimi jednotky a financni prispevky i se stranami konfliktu a snazi se integrovat usili OSN a vladnich i nevladnich entit na poli udrzovani miru. (104)

Financovani udrzovani miru. Operace jsou financovany tremi ruznymi zpusoby: z obecneho rozpoctu OSN, ze zvlaStniho rozpoctu pro udrzovani miru a ve vyjimecnych pripadech samotnymi stranami konfliktu. (105) Obecny rozpocet je schvalovan Valnym shromazdenim na zaklade clanku 17 Charty OSN. V soucasne dobe jsou z nej stale financovane nektere pozorovatelske operace s malym rozpoctem, jako napr. UN Truce Supervision Organization (UNTSO) na Blizkem vychode nebo UN Military Observer Group in India and Pakistan (UNMOGIP). (106)

V rezoluci c. 1874 z roku 1963 se Valne shromazdeni dohodlo na obecnych principech sdileni financnich nakladu na operace. Rezoluce stanovila, ze financovani operaci na udrzeni miru je kolektivni zodpovednosti vSech clenskych statu. Uznala, ze zatimco ekonomicky vyspelejSi zeme jsou schopny poskytovat relativne vetSi prispevky, ekonomicky mene vyspele zeme maji omezenou kapacitu prispivat do operaci s vysokymi naklady. ZvlaStni odpovednost za udrzovani miru a bezpecnosti prisoudila stalym clenum RB, cemuz by take mela odpovidat vySe jejich prispevku. (107)

S ustanovenim operace UNEF II v roce 1973 byl vypracovan financni mechanismus, ktery se stal modelem pro vSechny nasledne operace na udrzeni miru. (108) Rezoluce Valneho shromazdeni c. 3101 iniciovala vytvoreni zvlaStniho uctu, kam mely clenske staty prispivat financnimi prispevky podle odstupnovane Skaly na zaklade sve ekonomicke vyspelosti. (109) Od te doby je uplatnovan stejny model financovani: zeme skupiny A (stali clenove RB) plati 63,15 % prispevku, skupina B (ekonomicky vyspele zeme, ktere nejsou stalymi cleny RB) musi uhradit 34,78 % nakladu, skupina C (ekonomicky mene vyspele zeme) hradi 2,02 % a konecne skupina D (ekonomicky nejmene vyspele zeme) je povinna zaplatit 0,05 % nakladu. (110)

Zaver

Aplikace konceptu mezinarodniho rezimu na oblast udrzovani miru OSN nam umoznila pomerne podrobne vymezeni jeho jednotlivych slozek--principu, norem, pravidel a rozhodovacich postupu. Jako hlavni princip, presahujici rezim udrzovani miru, byla identifikovana kolektivni bezpecnost, zakotvena v clanku 1 Charty OSN. Krome toho jsou rezimu udrzovani miru vlastni tri specificke principy--imitovane pouziti sily, souhlas s pritomnosti operace a nestrannost, ktere vystihuji, jak by se akteri zapojeni v danem rezimu meli chovat a zaroven jak lze podle jejich presvedceni dosahnout cile. V souladu s principy mezinarodniho rezimu udrzovani miru jsou jeho normy, jez predstavuji urcite standardy chovani. Nedilnou soucasti normativniho ramce rezimu udrzovani miru je Charta OSN, ktera clenske staty Spojenych narodu zavazuje k urcitemu jednani. Normativni ramec udrzovani miru dale tvori mezinarodni pravo lidskych prav; v tomto pripade jsou zakladni standardy chovani vytyceny ve VSeobecne deklaraci lidskych prav. Konecne normy rezimu udrzovani miru vytvari take mezinarodni humanitarni pravo ztelesnene predevSim ctyrmi Zenevskymi umluvami a jejich dvema Dodatkovymi protokoly.

SpecifictejSim stupnem v pomyslne hierarchii slozek mezinarodniho rezimu jsou pravidla, ktera prevadi normy v konkretni prikazy nebo zakazy. Jeden z nejvyznamnejSich zdroju pravidel rezimu udrzovani miru jsou tzv. pravidla nasazeni, ktera udavaji, jakym zpusobem maji mirove sily vykonavat svuj mandat. DPKO dale vypracovalo soubor pravidel, kterym se maji ridit prisluSnici operaci pri vykonu svych funkci. Do dimenze pravidel rezimu udrzovani miru jsou tez zahrnovany jednotlive mandaty operaci, jez specifikuji konkretni cile operaci a zpusoby jejich dosazeni.

Rozhodovaci postupy uzaviraji ctverici dimenzi mezinarodniho rezimu. V oblasti udrzovani miru je mozne identifikovat postupy spojene se schvalovanim operaci, konzultacni a informacni postupy, postupy v oblasti implementace ci participace v operacich, v neposledni rade take postupy pro jejich financovani.

Ucelem aplikace konceptu mezinarodniho rezimu bylo posilit teoreticky vyzkum problematiky udrzovani miru OSN a propojit ji s teoriemi mezinarodnich vztahu. V tomto smyslu nebyla identifikace jednotlivych slozek rezimu samoucelna, nybrz byla provedena s ohledem na vyuziti v dalSim vyzkumu udrzovani miru. Predstavena konceptualizace muze slouzit jako zaklad pro teoreticky vedenou analyzu udrzovani miru v mnohych smerech, jimiz se obecne analyza rezimu ubira. Timto zpusobem lze rozvijet studium vzniku mezinarodniho rezimu udrzovani miru a dalSich forem jeho dynamiky, jako je pretrvani, zmena ci oslabeni rezimu. Dulezite misto v analyze rezimu zaujima take vyzkum vlivu a vyznamu rezimu v mezinarodni politice. S tim souvisejici dusledky rezimu ve smyslu jeho dopadu v dane tematicke oblasti mohou slouzit jako vychodisko k vyzkumu uspeSnosti udrzovani miru OSN. Pritom je mozne vyuzivat Siroke palety teorii rezimu: od realistickych, kladoucich duraz na mocenske vztahy, pres neoliberalni, vyzdvihujici konstelaci zajmu, az po kognitivisticke, ktere si jako hlavni promenne voli normy, identity a vedeni. V neposledni rade stoji za zminku moznosti vyuziti v komparativnim vyzkumu, ktery muze mimo jine vest k typologizaci SirSi skupiny mirovych operaci na zaklade vymezenych dimenzi rezimu. Jak je patrne z vySe uvedeneho, potencial pro rozSireni a prohloubeni teoretickeho zkoumani operaci OSN na udrzeni miru na poli analyzy rezimu je znacny a moznosti z nej vyplyvajici by nemely byt nadale opomijeny.

Received: 23 September 2012

Available on www.defenceandstrategy.eu

Accepted: 19 October 2012

Published online: 15 December 2012

doi:10.3849/1802-7199.12.2012.02.027-044

(1) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE. Encyclopedia of International Peacekeeping Operations. Santa Barbara: ABC-Clio, 1999, 300 s. ISBN 978-0874368925, s. xx.

(2) Pojem "mirove operace" predstavuje zastreSujici termin zahrnujici operace na udrzeni miru, operace na vynuceni miru a dalSi vojenske operace vedene v ramci politickeho a diplomatickeho usili zjednat a udrzet mir. (RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. xix) V clanku jej pouzivam, pokud hovorim nejen o operacich na udrzeni miru, ale zaroven take o dalSich typech mirovych operaci.

(3) PARIS, Roland. Broadening the Study of Peace Operations. International Studies Review. 2000, roc. 2, c. 3, s. 27.

(4) PARIS, Roland, ref. 3, s. 27.

(5) BURES, Oldrich. Wanted: A Mid-Range Theory of International Peacekeeping. International Studies Review. 2007, roc. 9, c. 3, s. 408.

(6) PUGH, Michael. Peacekeeping and IR Theory: Phantom of the Opera? International Peacekeeping. 2003, roc. 10, c. 4, s. 104.

(7) BELLAMY, Alex J. The 'Next Stage' in Peace Operations Theory? International Peacekeeping. 2004, roc. 11, c. 1, s. 17.

(8) FETHERSTON, A. B. Peacekeeping, Conflict Resolution and Peacebuilding: A Reconsideration of Theoretical Frameworks. International Peacekeeping. 2000, roc. 7, c. 1, s. 191.

(9) PARIS, Roland, ref. 3, s. 44.

(10) RYAN, Stephen. United Nations Peacekeeping: A Matter of Principles? International Peacekeeping. 2000, roc. 7, c. 1, s. 43.

(11) KRASNER, Stephen. Structural Causes and Regime Consequences: Regimes as Intervening Variables. International Organization. 1982, roc. 36, c. 2, s. 186.

(12) LEGAULT, Albert et al. The Untied Nations at Fifty: Regime Theory and Collective Security. International Journal. 1994, roc. 50, c. 1, s. 71-102; LIPSON, Michael. Transnational Organizational Fields and International Security Regimes: A Preliminary Comparison of Nonproliferation and Peacekeeping [online]. Paper presented at the 2001 annual meeting of the American Political Science Association, San Francisco, August 30-September 2, 2001 [cit. 2012-02-05]; ARAD, Noam. Security Regimes, Peacekeeping Operations and the Possibility of a NATO Peacekeeping Role in the Middle East. Rome: NATO Defence College, 2002, 155 s. ISBN 88-87967-15-6; DOMBROSKI, Kenneth. When Institutions Matter: Peacekeeping as an International Regime [online]. Paper presented at the Annual meeting of the International Studies Association, San Diego, March 22, 2006 [cit. 2012-02-02]. Dostupne z: http://citation.allacademic.com/meta/p_mla_apa_research_citation/0/9/8/6/3/ p98630_index.html?phpse ssid=dda6b9cc4168ff0bceab7960b847b04b; STAEHLE, Stefan. China's Participation in the United Nations Peacekeeping Regime [online]. Washington, D.C., 2006 [cit. 2012-02-05]. Dostupne z:http://aladinrc.wrlc.org/ bitstream/handle/1961/4312/Thesis_Staehle_Final.pdf;jsessionid=C08503ECD7 DD563B35A1B49E15363B63?sequence=1. Magisterska prace. The George Washington University, The Elliott School of International Affairs. Vedouci prace Bruce J. Dickson; JOBE, Jarrett. The Social Construction of United Nations Peacekeeping Operations [online]. Paper presented at the Annual meeting of the Southern Political Science Association, New Orleans, January 3, 2007 [cit. 2012-01-30]. Dostupne z:http://citation.allacademic.com/meta/p_mla_apa_research_citation/1/4/2/0/8/ pages142081/p142081 19.php; PAN, Alison Y. The Constraint of Blue: UN Peacekeeping, Regime Theory, and the Future of Peace Operations [online]. Paper presented at the annual meeting of the American Political Science Association, Boston, August 28, 2008 [cit. 2012-01-30]. Dostupnez:http://citation.allacademic.com/meta/ p_mla_apa_research_citation/2/7/8/9/6/p278962_index.html?phps essid=093b3151ef1142f08d9ab38572107084.

(13) HAAS, Ernst B. Conflict Management and International Organizations, 1945-1981. International Organization. 1983, roc. 37, c. 2, s. 189-256; ZACHER, Mark. Trade Gaps, Analytical Gaps: Regime Analysis and International Commodity Trade Regulation. International Organization. 1987, roc. 41, c.2, s. 173-202; MULLER, Harald. Regimeanalyse und Sicherheitspolitik. In: KOHLER-KOCH, Beate. Regime in den Internationalen Beziehungen. Baden-Baden: Nomos Verlag, 1989, s. 277-313. ISBN 978-3789018701; MULLER, Harald. The Internalization of Principles, Norms, and Rules by Governments. The Case of Security Regimes. In: RITTBERGER, Volker a Peter MAYER. Regime Theory and International Relations. Oxford: Clarendon Press, 1995, s. 361-388. ISBN 9780198280293; KOHLER-KOCH, Beate. Zur Empirie und Theorie internationaler Regime. In: KOHLER-KOCH, Beate. Regime in den Internationalen Beziehungen. Baden-Baden: Nomos Verlag, 1989, s. 17-85. ISBN 978-3789018701; WAISOVA, Sarka. Teorie mezinarodnich rezimu. Mezinarodni vztahy. 2002, roc. 38, c. 2, s. 49-66; HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER. Teorie mezinarodnich rezimu. Brno: Centrum strategickych studii, 2005, 214 s. ISBN 978-8090333345 ad.

(14) WAISOVA, Sarka. Mezinarodni organizace a rezimy ve stredovychodni Evrope. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 241 s. ISBN 978-8086432465, s. 25.

(15) WAISOVA, Sarka, ref. 13, s. 49.

(16) YOUNG, Oran. International Regimes: Toward a New Theory of Institutions. World Politics. 1986, roc. 39, c. 1, s. 104.

(17) STRANGE, Susan. Cave! Hic Dragones: A Critique of Regime Analysis. International Organization. 1982, roc. 36, c. 2, s. 479.

(18) KEOHANE, Robert O. The Analysis of International Regimes. Towards a European-American Research Programme. In: RITTBERGER, Volker. Regime Theory and International Relations. Oxford: Clarendon Press, 1995, s. 23-45. ISBN 978-0198280293, s. 24.

(19) RITTBERGER, Volker a Peter MAYER. Regime Theory and International Relations. Oxford: Clarendon Press, 1995, 490 s. ISBN 978-0198280293, s. xii.

(20) KARLAS, Jan. Sou?asne teorie mezinarodnich instituci. Mezinarodni vztahy. 2007, roc. 42, c. 1, s. 68-69.

(21) HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER, ref. 13, s. 7-8.

(22) HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER, ref. 13, s. 7-8.

(23) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 186.

(24) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 200.

(25) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 201-202.

(26) AGGARWAL, Vinod. Liberal Protectionism: The International Politics of Organized Textile Trade. Berkeley: University of California Press, 1985, 310 s. ISBN 978-0520053960, s. 18-20.

(27) HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER, ref. 13, s. 15.

(28) KREBS, Ronald R. Pervers Institutionalism: NATO and the Greco Turkish Conflict. International Organization. 1999, roc. 53, c. 2, s. 343-378.

(29) LIPSON, Michael, ref. 12, s. 1.

(30) JERVIS, Robert. Security Regimes. International Organization. 1982, roc. 36, c. 2, s. 357.

(31) MULLER, Harald (1995), ref. 13, s. 361.

(32) MULLER, Harald (1989), ref. 13, s. 277.

(33) MULLER, Harald (1995), ref. 13, s. 361.

(34) PUCHALA, Donald J. a Raymond F. HOPKINS. International Regimes: lessons from inductive analysis. In: KRASNER, Stephen. International Regimes. Ithaca and London: Cornell University Press, 1983, s. 61-91. ISBN 978-0801492501, s. 63.

(35) ARAD, Noam, ref. 12.

(36) CIECHANSKI, Jerzy W. The extension of the United Nations security regime. DeKalb: Northern Illinois University, 1995, 431 s.

(37) LEGAULT, Albert et al., ref. 12.

(38) HAAS, Ernst B., ref. 13.; STEIN, Janice G. Detection and Defection: Security Regimes and the Management of International Conflict. International Journal. 1985, roc. 40, c. 4, s. 599-627.

(39) STEIN, Janice G., ref. 39, s. 602, 626.

(40) LEGAULT, Albert et al., ref. 12, s. 78-79.

(41) HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER, ref. 13, s. 17.

(42) KOHLER-KOCH, Beate, ref. 13, s. 35.

(43) LEGAULT, Albert et al., ref. 12, s. 84.

(44) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 187-188.

(45) LEGAULT, Albert et al., ref. 12, s. 79.

(46) ROBERTS, Adam. The United Nations and International Security. Survival. 1993, roc. 35, c. 2, s. 15.

(47) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 189.

(48) PAN, Alison Y., ref. 12, s. 31, 35.

(49) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 189-94.

(50) DOMBROSKI, Kenneth, ref. 12, s. 37-38.

(51) ARAD, Noam, ref. 12, s. 140, 142.

(52) ARAD, Noam, ref. 12, s. 17.

(53) DOMBROSKI, Kenneth, ref. 12, s. 37.

(54) KEOHANE, Robert O. a Joseph S NYE. Power and Interdependence. New York: Longman, 2001, 334 s. ISBN 978-0321048578.

(55) KEOHANE, Robert O. After Hegemony. Cooperation and Discord in the World Political Economy. Princeton: Princeton University Press, 1984, 304 s. ISBN 978-0691022284.

(56) STEIN, Janice G., ref. 39, s. 609.

(57) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 186.

(58) ZACHER, Mark, ref. 13, s. 175.

(59) WAISOVA, Sarka, ref. 13, s. 55.

(60) KOHLER-KOCH, Beate, ref. 13, s. 35.

(61) Charta Organizace spojenych narodu a Statut mezinarodniho soudniho dvora [online]. Informacni centrum OSN v Praze [cit. 2012-03-02]. Dostupne z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/ charta-organizace-spojenych-narodu-a -statutmezinarodniho-soudniho-dvora.pdf,cl. 1.

(62) LEGAULT, Albert et al., ref. 12, s. 76.

(63) DOYLE, Michael a Nicholas SAMBANIS. The UN record on peacekeeping operations. International Journal. 2007, roc. 62, c. 3, s. 500.

(64) GOULDING, Marrack. The Evolution of United Nations Peacekeeping. International Affairs. 1993, roc. 69, c. 3, s. 455.

(65) United Nations. United Nations Peacekeeping Operations. Principles and Guidelines [online]. New York: United Nations Department of Peacekeeping Operations, 2008 [cit. 2011-05-12]. Dostupne z: http://pbpu.unlb.org/pbps/Library/ Capstone_Doctrine_ENG.pdf, s. 34.

(66) DOYLE, Michael a Nicholas SAMBANIS, ref. 63, s. 500.

(67) United Nations, ref. 65, s. 34.

(68) United Nations, ref. 65, s. 34.

(69) DONALD, Dominick. Neutrality, Impartiality and UN Peacekeeping at the Beginning of the 21st Century. International Peacekeeping. 2002, roc. 9, c. 4, s. 21.

(70) Charta, ref. 62, cl. 2.

(71) GOULDING, Marrack, ref. 64, s. 454.

(72) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 186.

(73) KOHLER-KOCH, Beate, ref. 13, s. 35.

(74) HAAS, Ernst B., ref. 13, s. 199.

(75) WAISOVA, Sarka, ref. 13, s. 55.

(76) United Nations, ref. 65, s. 7-10.

(77) United Nations, ref. 65, s. 9.

(78) HAAS, Ernst B., ref. 13, s. 199.

(79) Charta, ref. 62, cl. 2.

(80) Charta, ref. 62, cl. 43.

(81) VSeobecna deklarace lidskych prav [online]. Informacni centrum OSN v Praze [cit. 2012-03-02]. Dostupne z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/ vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf, cl. 2.

(82) United Nations, ref. 65, s. 14-15.

(83) United Nations, ref. 65, s. 15.

(84) United Nations. Bulletin on the Observance by United Nations Forces of International Humanitarian Law, ST/SGB/1999/13 [online]. New York: United Nations, 1999 [cit. 2011-08-12]. Dostupne z: http://www1.umn.edu/humanrts/instree/unobservance 1999.pdf.

(85) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 186.

(86) MULLER, Harald (1995), ref. 13, s. 383.

(87) HAAS, Ernst B., ref. 13, s. 199.

(88) HASENCLEVER, Andreas, Peter MAYER a Volker RITTBERGER, ref. 13, s. 14.

(89) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. 206.

(90) United Nations. Ten Rules: Code of Personal Conduct for Blue Helmets [online]. New York: United Nations Department of Peacekeeping Operations, 1998 [cit. 2011-08-12]. Dostupne z: http://www.un.org/en/peacekeeping/documents/ten_in.pdf.

(91) PAN, Alison Y., ref. 12, s. 19.

(92) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. 151.

(93) KRASNER, Stephen, ref. 11, s. 186.

(94) WAISOVA, Sarka, ref. 13, s. 55.

(95) MULLER, Harald (1989), ref. 13, s. 287-289.

(96) WAISOVA, Sarka, ref. 13, s. 55.

(97) Charta, ref. 62, cl. 39, 41, 42.

(98) Charta, ref. 62, cl. 99.

(99) United Nations. Unitingfor Peace, A/RES/377(V)AA [online]. New York: United Nations, 1950 [cit.2011-09-19]. Dostupne z: http://daccess-dds ny.un.org/doc/RESOLUTION/ GEN/NR0/059/75/IMG/NR005975.pdf?OpenElement.

(100) BELLAMY, Alex J., Paul WILLIAMS a Stuart GRIFFIN. Understanding Peacekeeping. Cambridge: Polity Press, 2004, 344 s. ISBN 978-0745630588, s. 47; WALLENSTEEN, Peter.

Understanding Conflict Resolution: War, Peace and the Global System. London & Thousand Oaks: Sage, 2002, 336 s. ISBN 978-0761966678, s. 235.

(101) DIEHL, Paul. Peace Operations. Cambridge: Polity Press, 2008, 197 s. ISBN 978-0745642079, s. 69.

(102) BELLAMY, Alex J., Paul WILLIAMS a Stuart GRIFFIN, ref. 100, s. 50-51.

(103) DIEHL, Paul, ref. 101, s. 69.

(104) United Nations. United Nations Peacekeeping [online].New York, 2012 [cit. 2011-09-19]. Dostupne z: http://www.un.org/en/peacekeeping/about/dpko/.

(105) Napr. UN Yemen Observer Mission (UNYOM), financovana Egyptem a Saudskou Arabii.

(106) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. 91.

(107) United Nations. General principles to serve as guidelines for the sparing of the costs of future peace-keeping operations involving heavy expenditures, 1874 (S-IV), A/5438 [online]. New York: United Nations, 1963 [cit. 2011-09-19]. Dostupne z: http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/ 5441&Lang=E.

(108) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. 91-92.

(109) United Nations. Financing of the United Nations Emergency Force, 3101 (XXVIII) [online]. United Nations, 1973 [cit.2011-09-19]. Dostupne z: http://daccess-dds ny.un.org/ doc/RESOLUTION/GEN/NR0/281/73/IMG/NR028173.pdf?OpenElement.

(110) RAMSBOTHAM, Oliver a Tom WOODHOUSE, ref. 1, s. 92.
COPYRIGHT 2012 Univerzita Obrany
No portion of this article can be reproduced without the express written permission from the copyright holder.
Copyright 2012 Gale, Cengage Learning. All rights reserved.

Article Details
Printer friendly Cite/link Email Feedback
Author:Urbanovska, Jana
Publication:Obrana a Strategie/Defence & Strategy
Date:Dec 15, 2012
Words:9201
Previous Article:Souleimanov, Emil, Konflikt v Cecensku. Minulost, soucasnost, perspektivy.
Next Article:The French Military Modernization at the end of Nicolas Sarkozy's Presidency. Can the goals of the white paper on defense be attained? /Francouzska...
Topics:

Terms of use | Privacy policy | Copyright © 2019 Farlex, Inc. | Feedback | For webmasters